DuchDoby komentáře u knih
Bezpáteřní Frrancis jde tvrdě za cílem. Nehledí vlevo, nehledí vpravo, jen sleduje cíl.
Mistrně napsaný thriller z politického prostředí.
Člověk by až řekl, že autor měl předlohu postavy.... Babiše.
Pár chytrých hlav dalo hlavy dohromady a...vznikl z toho třeba MacBook :-)
Dan Brown je jen lidový vypravěč naprosto podprůměrných pohádek. Kniha Inferno není vyjímka. Jedná se o ( opět ) příběh opřený o zaáhady a tajemství, které jsou naprosto nesmyslné.
Pokud chcete promarnit čas, klidně si to přečtěte. Pokud neradi marníte čas, tak se té knize velkým obloukem vyhněte, protože to je prostě slátanina.
Ale jo, musím uznat, že pan Brown má styl. Šifra se čte jedním dechem. Ale je to laciné téma. Vzít si za námět hledače grálu je dobrý, leč velmi laciný počin.
Kolik čtenářů si nechá namluvit různé bláboly podávané za fakt? A kolik jich bude pátrat dál? Vše co se točí kolem Zednářů je zahaleno do roušky mlhy a tajů. A přesně toho využívá autor ke své famózní manipulaci.
Čtenáři okolo třináctého roku budou bezesporu nadšený. Ostatní 13+ jen kroutí hlavou a říkají si...Erichu, Erichu ty zas jedeš velký level blábolů a fantazie.
Temná zákoutí má Česká historie. Ale v případě inkvizice nejen Česká. Jak snadno se dá ovlivnit dav, jak snadno se silou vymáhá přiznání.
Mnohokrát mě při čtení napadla podoba pozdějších hrůzných procesů s třídním nepřítelem.
Ona to zase taková bomba není.
Řekl bych, že lidi na tom táhne to tajemno církví, ten zdánlivě čistý svět, který autor popisuje ve své největší špíně.
Dan Brown vsadil na tajemno a neznalost. Seznámil se s trochou historie, provázanosti církví a jejich přehmaty a celé to zabalil do populárního jazyka.
Knihy Dana Browna stojí na polopravdách a na mystice. Ani tato není vyjímka, byť je hlavní postavou zavražděný technologický mág.
První liga rockové hudby.
Svět by byl chudší bez songů T.N.T, Hells Bells či Highway to Hell.
Guns n’ Roses...
Tahle kapela hnula světem Rocku. Dovolím si říct, že od devadesátých let tu lepší kapela nebyla. A co vám budu nalhávat, Slash je prostě Pan kytarista
Rocková hudba je má vášeň už od mládí.
Asi naštvu fandy kapely Kiss, ale Kiss je více pop než rock.
Je třeba brát v úvahu, že to psal člen Kiss, takže chvástání je nutné přehlížet.
Ale abych nebyl škarohlíd...Kiss za svou kariéru určitě napsali asi tři výborné skladby. To zase jo.
Přečetl jsem si pár komentářů ke knize...a žasnu.
Dívka ve vlaku je sociologický příběh s krimi zápletkou.
Ráchel je stále nalitá, protože si tím léčí svou opuštěnost, svou bezradnost, své zraněné já....její manžel jí vyměnil za jiný model a ona to neumí řešit jinak.
Ta kniha popisuje, skvěle popisuje, myšlení zoufalého člověka a zároveň myšlení člověka, který se cítí být ohrožen tím prvním. Ten podtext krimi příběhu je v knize až na druhém místě.
Po přečtení knihy jsem se podíval na film...ou shit. Je prostě nemožné přenést myšlení, pohnutky a city na filmové plátno.
Dívka ve vlaku je fantasticky napsaná kniha. Rozhodně stojí za přečtení.
Přiznám se. jsem jakýmsi způsobem fascinován diktátory. Ne, nejsem fašista a už vůbec ne Stalinista, což je v podstatě rudý fašista. Fascinuje mě spíš jedna věc. Jak je možné, že zmanipulovali tak obrovské masy slidí?? Jak je možné, že to vedlo k tolika mrtvolám na odou březích a dav za nimi šel?
Velice precizně napsaný životopis dvou diktátorů. Je to životopis magorů, kteří změnili lidstvo v danou dobu a pak snad až na věky.
Když jsem na základní škole koukal směr tabule, tak jsem se nemohl vyhnout fotografii Husáka, která tam zarámovaná visela. Každý den, každou hodinu na nás pomyslně koukal a dával pozor jestli dáváme pozor.
Krom vtipů na jeho osobu jsem si říkal..."kdo ty vlastně jsi? Co jsi zač?"
Jsem rád, že byl napsán tento životopis. Aspoň mi odpověděl na spoustu otázek.
Fakt tato kniha moudrostí má jen 78% hodnocení? Něco shnilého je ve státě Českém.
Já, až na vyjímky, nemám krimi žánr rád. Často totiž autor nezvládá zápletku, často se jedná o naprosto tupé příběhy a případy.
Ale Zkurvenej příběh je jinde. Poslechl jsem si audioknihu a byl jsem nadšený. Jo, tohle je dobrá krimi.
Předchozí dvě knihy - Stoletý stařík a Analfabetka, byly naprosto skvělé.
Tady jsem měl pocit, že autor vykrádá sám sebe.
Rád bych věděl, kde ty nápady pan Jonasson bere?
Opět vtipná a svižná kniha. Opět nečekané, až absurdní zvraty. Prostě řečeno...jste dobrej, mistře.
Tahle kniha je prostě úžasná. Od začátku do konce. Krásný styl vyprávění, krásný příběh, vtipné...
Dokonce jsem slyšel názor...tedy ten chlap za těch sto let ale zažil věcí, že? :-)
Při čtení téhle knihy jsem si celou dobu říkal...sakra, jak takhle dokonale někdo může popsat totalitní, pro mě to znamená komunistický, systém, když ho sám nezažil??
Mrazivé, šedivé, beznadějné...tohle je Orwellova kniha 1984. Jedna z těch knih, kterou je nutné si přečíst.