Dvoja komentáře u knih

"Drsný". Člověk by snad ani neřekl, že komiksem lze vyjádřit tak depresivní a hustá atmosféra. Děj má rychlý spád a stránky se otáčí samy. Grafika je na to tvořená - podvědomé podkreslení na žádné velké pokoukání. Dokonale vyvolává vlnky emocí, které pravé počtení má přinášet.

2 22.01.2016

Sandmana jsem vůbec neznala...Bylo to takové nečekané setkání. Možná, že když se někdy časem vžiji více do jeho světa (přečtu více jeho příběhů), dostanu na tuto "sbírku" jiný názor. Prozatím je to pro mne skvělá směsice stylů a pestrost nocí jsem si užívala. TOUHA byla sexy, taktéž mě dostalo ZOUFALSTVÍ (ikdyž ne tolik výtvarnem), DELIRIUM byla jedna velká noční můra a OSUD tím nejčistčím zakončením.
Pro mne je to něco nového a za to Gaimanovi velké díky. Bavilo a obohatilo.

2 06.10.2015

Knihu doporučuji všem, kdo hledají kvalitní biografii, informace o dějinách a vnitřních náladách naší země a zejména těm, jež si chtějí udělat objektivní obrázek o bývalém prezidentovi (jak jinak). Sama jsem po této knize sáhla ze všech třech výše uvedených důvodů a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Není lehké najít o podobných osobnostech nestranné informace a tím podporuji zmínky, jež díky jim je právě tato kniha oceňována. Smekám před Danielem Kaiserem - prokousat se tolika zdroji muselo stát mnoho úsilí.

2 23.07.2015

Stalo se pro mě nečekané - kniha mě v poslední třetina přestala naprosto bavit. Těšila jsem se na hlavní dějovou linku a poslední boční příběhy jsem prolétla s nechutí a tak mi to zkazilo finální dojem. Škoda.

1 22.06.2020

"Nu, nechtěl jsem lhát,.."

1 18.02.2020

Dobře čtivé - s lehkostí napsané, leč chybí mi tam hlava i pata příběhu. Nečekala jsem, že se to překotí do komedie a spíše naopak jsem doufala v rozuzlení a logické vysvětlení toho všeho...Jsem zklamaná.

1 26.01.2020

Při druhém čtení se mi podařilo v knize zabloudit, kroužit dokola a nebyla jsem schopná najít cesty zpět mezi obrovskou spletí dveří. To mě trošku zklamalo a proto prozatím nehodnotím výše. Každopádně koncept je zajímavý.Osobně mě více bavila kniha "Rytíři - První dobrodružství" ze stejného nakladatelství, která vyšla ve stejnou dobu.

1 03.12.2018

Mé druhé čtení od A. Christie a mé první knižní setkání s H. Poirotem. Příběh pádil a já se nemohla odtrhnout, dokud jsem nezjistila, kdo za vraždou stojí. Karty na stole mne bavily více, než slavných Deset malých černoušků. Líbilo.

1 26.07.2016

"Moje Las Vegas" je spíše takový osobní deníček pro sebe a blízké přátele. O zážitcích, které nechtějí být jen tak zapomenuty, o fotografiích, které nechtějí být založeny a o vygooglených informacích, které se nechtějí znovu hledat.
Nejpodstatnější část pro mne tvoří kapitola "Hotely a gastronomie", která mi dala alespoň takový základní přehled, na co se vlastně můžu/můžete na Stripu těšit.
Občas něco překvapilo, něco pobavilo a rozhodně před cestou přečtení této knihy neublíží.
Chybí mi pár odpovědí na otázky, které mi po přečtení v hlavě vyvstaly a které mohly být uvedeny, ale celkově hodnotím kladně.

1 28.02.2016

Zklamalo mne to. Do čtení jsem se vrhla na popud okolí, kdy jsem o Mládí v hajzlu často slyšela a chtěla jsem tenhle nedostek nevědění o co konkrétně jde, dohnat. Ještě se mi u jiné knihy nestalo, abych si řekla "Tak na tohle jsem už asi stará." Vím s jistotou, že by mé hodnocení v pubertálním věku bylo jiné a především pro tuhle věkovou kategorii je to jistojistě psáno a tak je mé hodnocení možná neadekvátní, ale i přesto...Příběhu by prospělo trošku víc reálna. V první polovině jsem se relativně bavila. Druhá to svedla do kopru..Škoda.

1 18.10.2015

K mé škodě jsem tento druhý díl viděla nejprve zfilmovaný, u kterého jsem se skvěle bavila. O to méně jsem se zasmála u knihy. Stále to ale bylo zábavné čtení, kterého není nikdy dost.

1 10.10.2015

Vysoké hodnocení dávám už jen za to, že jsem se u knihy ještě takhle nikdy nepobavila (nebo si to alespoň nepamatuji :) ). Dlouho jsem se těšila až se k ní dostanu a měla jsem proč. Ještě před čtením jsem se dříve dostala k filmu (avšak jiným dílům). Možná mi to požitek o to více zvýšilo. Určitě to není kniha vhodná na audio. Bez obrázků ztrácí všechen svůj vtipný potenciál.

"Někde jsem četl, že když máš ruku větší než obličej, svědčí to o nízké inteligenci!" (Funguje to!! :D)

1 24.07.2015

Jedna z nejlepších knih z oblasti drogově závislých, kterou jsem četla.

1 30.11.-0001

Působivé...Kniha co má co říct a ukázat světu.

1 30.11.-0001

Něžné pokračování Forresta Gumpa. Opět s nevinným pohledem na svět a na vše co se děje okolo nás. Zanechala ve mne po přečtení několik dní velmi dobrý pocit.

1 30.11.-0001

Takhle špatně napsanou knížku jsem dlouho nečetla. Spisovatelka vypráví příběh dlouhými souvětími, ve kterých nerozlišuje přímou řeč. Je v jedné větě schopná mluvit o přítomnosti, minulosti i budoucnosti, bez jakéhokoli sledu a řádu. Linii příběhu jsem jen těžce pobírala, postavy se mi pletly a nebyla jsem schopná si o žádné nic konkrétního zapamatovat. Odložila jsem zklamaně za polovinou a pravděpodobně se k ní více nevrátím.

19.09.2018

Z anotace jsem očekávala souvislý spis o cestě za Orang-utany na Sumatru, nakonec šlo o kapitoly poskládané z historek, týkajících se určitých faktů (např. setkání se slony/hady/hmyzem/sběr ostatků pro vědu).
Kniha celkově je zábavná a zajímavá, ale P. Šebesta na mého oblíbence E. St. Vráze, jenž cestoval a psal ve stejných letech, po přečtení této knihy, zatím nemá.

25.09.2017

Pokud se čtenář oprostí od komunistických názorů spisovatele Ťopka, je to velmi dobře čitelná kniha o operaci Anthropoid a ostatních výsadkových skupinách z téže doby, napsána výpravnou formou. Jsem ráda, že se ke mně dostala. Údolí výstrahy v každém musí pohnout emocemi a navíc jsem obohacená o detaily z naší historie.

29.07.2017

S hlavní hrdinkou Connie jsem nedovedla souhlasit v jejich pocitech, vztahových rozhodnutích a vazbách. Proto jsem mezi mnou a příběhem cítila mírné napětí. I přesto, že je kniha velmi dobře napsána, nemůžu hodnotit výše.

18.06.2017

Z první desítek stránek jsem byla nadšená. Příběh začínal slibně, popisy postav byly dokonale zpracované a dobře jsem se do námořnické duše dostávala. Když jsem pak ale zjistila, že popis postav, které Jeroným z minulosti znal, zabírá 95% stran, mé nadšení opadlo. Postavy se vynořují a zas zapadají, Fok vyzdvihuje jejich stinné a silné stránky, vysvětluje jak je vidí a cítí...a postupně se v té změti motají a já si nevzpomenu ani na jednu konkrétní, kterou bych měla ucelenou a zůstala mi v paměti. Bylo jich přehnaně moc a Fokova cesta se nakonec suma sumárum vleze na 3 strany z celých 245.
Nakonec z nadšení zbylo jen zklamání.

23.01.2017