Eeli
komentáře u knih
Hodina tance a lásky
Pavel Kohout
Příběh, který musí člověka oslovit a zanechat v něm stopu... Autorovi se povedlo bravurně a nenásilně vylíčit jednotlivé charaktery a pohnutky těch kterých postav, děj je v rámci daného tématu neotřelý a závěr knihy chytne za srdce. Nemluvě o krásné češtině...
Kostičas
Samantha Shannon
S ohledem na žánr se to přečíst nechá, nápad se cení, ale je to taková blbina. Je třeba si zvyknout na uvedené pojmy, aby se čtenář zorientoval, pak je kniha poměrně čtivá, ale tak nějak chaotická, takže se lze v ději snadno ztratit. Závěr nic moc, ale budiž...
Otyliina záhada
George Calinescu
Anotace knihy je trochu zavádějící, takže od děje nemějte velká očekávaní,protože příběh samý není nic moc,neobsahuje žádnou strhující zápletku a konec tak nějak vyplývá. Co se však nedá upřít je to, že se autorovi mistrně povedlo vylíčit společenské a sociální poměry a smýšlení, zvláště lidský "hyenismus" a vykreslení jednotlivých složitých i prostých charakterů, což lze považovat za "gro" tohoto díla.
Vražda v Orient-expresu
Agatha Christie
Kniha od královny zločinu,která splní očekávaní. Chytlavý děj promyšlený do detailů, napětí, překvapivá dílčí odhalení a ani závěrečné rozuzlení nezklame. Poměrně krátké kapitoly zaručují,že děj ubíhá, po stylistické stránce je kniha srozumitelná a dobře čitelná. Prostě stará dobrá klasika.
Píseň o Viktorce
Jaroslav Seifert
Prostě dokonalé, co jiného dodat. Kromě obsahu samotného je tato báseň úžasnou studnicí básnických forem a prostředků.
Katova dcera
Oliver Pötzsch
Průměrný historický příběh, který se nijak neliší od podobných středověkých detektivních příběhů.
Dáma z popela
Christine Trent
Mnoho historie na úkor děje. Kniha o ničem. Do třetí čtvrtiny se nic moc neděje, následující jakýsi dějový zvrat nic moc nesouvisí s předchozími událostmi, čtenář má spíše pocit, že tam jen tak přibyl, aby se v knize vůbec něco dělo. Jinak je celý příběh rádoby poskládán ze skutečných dějinných událostí a postav a protkán jednáním hlavní hrdinky, což ale zapříčinilo, že text postrádá kontinuitu. Je chvályhodné, že autorka zřejmě musela nastudovat spoustu historických zdrojů, ale méně je někdy více a tady by to neškodilo, protože všechna ta historie ubíjela příběh samý. A i přes to, že se jedná o komplex skutečného a fiktivního, působí kniha nezajímavě a její nezáživnost nezmenšuje ani rádoby tajemná atmosféra vyvolaná prostředím a tematikou pohřebnictví.
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Mrazivá, napínavá, čtivá kniha. Postavy mi přijdou tak nějak typicky netypické, styl psaní podporuje napětí a akci příběhu. Nechybí překvapivé zvraty a trochu tajuplná atmosféra. I když tyto znaky často sedí na většinu současných, a zvláště severských, detektivek, přesto vás tato kniha neomrzí, ale děj prostě chytne a nepustí.
Okřídlená duše
Amanda Stevens
Kniha nenáročná,čtivá. Sice se nejedná o žádnou kvalitní literaturu,ale jako oddychovka (spíše pro holky) je to zdařilé. Detektivní téma obklopené duchařskou atmosférou zasazené do neobvyklého prostředí hřbitovů. Příběh má docela šmrnc,rozhodně nechybí napětí a nějaká ta romantická dějová linka se tam také rýsuje.
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
Další kniha poutníka Ládi, který humornou formou zprostředkovává své zážitky a zkušenosti z putování po Nepálu a Číně. Autor si určitě zaslouží obdiv za svou odvahu, odhodlání, chuť podělit se o své zážitky s veřejností a k tomu všemu čtenáře pobavit, ale oproti první knize zde trochu chybí ta bezprostřednost. Tato už působí tak nějak komerčně, vykonstruovaně a "účelně vtipně", což však neznamená, že čtenáře nebude bavit poznávat kouty světa (a především duše jeho obyvatel) z jiné perspektivy.
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Pochmurná romantická kniha s nádechem tajemna. Kdyby byla kniha napsaná současným autorem, byla by zřejmě řazena do tuctové červené knihovny. Nicméně na svou dobu jde o velmi zdařilé dílo, které je právem řazeno mezi světovou romantickou klasiku. Děj chytne čtenáře za srdce, je napínavý a velmi čtivý, i když užitá forma textu nemusí být pro každého vyhovující a konkrétní oslovování čtenáře na mě osobně působilo vysloveně rušivě, a kazilo tak kontinuitu a atmosféru příběhu.
Už je tady zas
Timur Vermes
Žádný zázrak - téměř nijaký děj na více než 350 stranách. Samo téma "co by, kdyby" není nijak světoborné, jde spíše o takovou sázku na jistotu - osobnost Hitlera je čtenářsky lákavá a myšlenka na jeho návrat do dnešního světa poskytuje autorovi možnost konfrontace minulého se současným, z čehož je poměrně snadné vytěžit nějaký ten humor. Občasná vtipná místa tak v knize nechyběla, ale rozhodně nejde mluvit o něčem, co člověka rozpláče smíchy (viz zadní přebal knihy). Také je zapotřebí orientovat se v německých reáliích a problematice 2 sv. v. pro pochopení některých vtípků.
Na druhou stranu, budeme-li hledat hlubší význam, bylo zajímavě zpracováno, jak lze nenápadně ovlivňovat lidi, a ve výsledku je dobré si uvědomit, že by lidé měli čerpat ze zkušeností minulých a na základě toho si dobře rozmýšlet jednání budoucí, než dospějí ke "konečnému řešení".
Zápisník jedné lásky
Nicholas Sparks
Tato kniha mě neoslovila. Příběh samý je sice velmi hezký, nicméně forma textu tak nějak neladí s hloubkou tématu. Je příliš strohý a popisný. Celý příběh tak působí odbytě a zcela postrádá atmosféru. Výjimečně se mi mnohem více líbilo filmové zpracování než knižní předloha.
Ďáblova nevěsta
Alexander Stainforth (p)
Podle anotace (a zařazení mezi historickou literaturu v knihovně) jsem očekávala napínavý, možná trochu strašidelně detektivní historický příběh a byla jsem velmi zklamaná. Kniha je sice čtivá, ale jedná se o nefalšovanou červenou knihovnu. Záhadný muž, proti své vůli zasnoubená dívka, happy end... Žádné napětí, tajuplná atmosféra, nic, jen sladká romantika.
Austenland
Shannon Hale
Neuvěřitelná hloupost. Tato kniha mi přišla jako vynucená snaha vytěžit něco zaručeně úspěšného z osvědčené a oblíbené klasiky. Naivní příběh o beznadějné romantičce, která (snad) našla rozum, ale i lásku v bláznivých situacích mezi praštěnými lidmi v rádoby kulisách regentské Anglie. Kýč...
Gabrielovo Inferno
Sylvain Reynard
Tak tuto knihu považuji za jednu z největších slátanin, jakou jsem kdy četla. Nudný a tuctový příběh (kterému se autor snaží dodat nějakou rádoby hloubku odkazy na klasické umění) s dost ubohou zápletkou, nereálnými hlavními postavami, kdy je jeden větší tragéd než druhý, a co se stylu psaní i obsahu týče, klišé střídají ještě větší klišé. Oceňuji, že se do tohoto žánru pustil muž, nicméně si myslím, že se snažil do knihy nacpat všechny možné blbiny, o kterých si myslel, že je ženy mají rády, za účelem vytvořit něco, co by se mohlo dobře prodávat. Co se mě týče, další díly ani náhodou..., ale proti gustu...
Žila jsem již před staletími
Barbara Erskine
Kniha mě nenadchla. Nápad není špatný, ale příběh je zdlouhavý, místy nepřehledný a dost často přehnaný. Rozuzlení je takové nijaké. Čtenář se nedokáže pořádně vcítit do postav a jejich prožitků. Kniha se opírá o reálná historická fakta, což lze ocenit, avšak s jistou rezervou.
Spolčení hlupců
John Kennedy Toole
Tak nevím, zda tento fraškovitý spis chápat jako jakousi společenskou satiru, parodii na postavení nižších společenských vrstev nebo jako kritiku určitých typů lidí - pokud měl však autor něco takového vůbec v úmyslu. Při troše představivosti by čtenář mohl v jednání a zážitcích nesnesitelného, nafoukaného a hloupého (ač vzdělaného) hlavního hrdiny Ignácia i dalších smutně směšných figurek najít hlubší myšlenky o rasové a sociální problematice.
Nicméně celkově toto dílko postrádá smysluplný děj a i když některé situace mají poměrně originální nápad a vtip, absurdita střídá absurditu a příběh je ve výsledku o ničem. Kniha je vystavěna spíše na různých skečích a situačním humoru, který je však ve své podstatě dost primitivní, Zásluhu na té trošce komična má především jazyková stránka, za což čeští čtenáři vděčí skvělému překladu.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Čtivá a velmi napínavá "detektivka", v níž je celá kniha věnována páchání zločinu a posledních pár stran jeho vyřešení nebo v tomto případě spíše vysvětlení. Příběh je psán srozumitelně, jasně a jednoduše, čímž se zdařilo ve čtenáři stupňovat napětí, strach i zvědavost. Moc se mi líbil neotřelý nápad s dětskou říkankou a soškami, což jen podnítilo tajemnou a nebezpečnou atmosféru a zesílilo očekávání ze strany čtenáře. Popisy prostředí a hlubší charakteristiky postav tak šlo bez problémů postrádat. Rozuzlení bylo na můj vkus příliš uspěchané a i když ho autorka měla dopředu jistě dobře promyšlené tak, aby korespondovalo s dějem, vyvolalo ve mě zcela opačný dojem. Ale ani toto malé zklamání ze závěru nezastíní ty pocity mrazení při čtení, které autorka umí ve čtenáři vzbudit.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Tuto knihu rozhodně nelze zařadit mezi oddechovou četbu. Příběh překračující osudy více generací je mistrným dílem více než zahrnujícím znaky původního pravého romantismu. Trpící hrdinové, láska v různých podobách - velká nešťastná láska hraničící s posedlostí až šílenstvím, povrchní láska, vypočítavá láska i čistá láska. Bravurně vykreslenými charaktery postav autorka odhalila bezprostřední lidskou krutost a bezohlednost i s jejími motivy a zároveň potřebu a schopnost ušlechtilých citů. Při čtení o tragických osudech postav (i když malý happy end nechybí), o jejich jednání a prožitcích čtenáře mrazí, což je navíc umocněno ponurou atmosférou, již autorka vylíčila nadmíru skutečně a zdařile, a rovněž vhodně zvoleným jazykovým výrazivem (chvála překladu). Jedná se o velmi hluboké dílo, které i v dnešní době musí člověka zasáhnout.
