Elapheg
komentáře u knih

Poslední díl trilogie Hectora Crosse se mi líbil více, než díl druhý Bludný kruh, proto dávám plný počet hvězd. :-) Děj knihy se rozjíždí prakticky od začátku, priorita dostat hlavního lotra Johnnyho Conga, i když nutno podotknout, že tato kniha Predátor má také pár míst, kde je dějově slabší. V knize je věnováno dost prostoru taktice, jak Johnnyho Conga a jeho komplice dostat a většina knihy byla pro mne výborný čtenářský zážitek, ale konec mi na Wilbura přišel dost ustřižený. Čekal jsem, že právě vyrovnání účtů, mezi Crossem a jeho týmem a Congem, který napáchal tolik zla, bude v knize věnováno více prostoru, jak tomu v jiných knihách od Wilbura a u jiných postav bývalo. Když porovnám knihy Wilbura, které se týkají námořních dobrodružství, zde je vše pečlivě dotaženo do posledního detailu, máte pocit, že vše, co se děje, prožíváte sami, je to film, který se odehrává ve vaší hlavě, jak detailně je vše dopodrobna propracováno a postavy v těchto knihách mají úzce propojené osudy, které gradují víc a víc s každou další kapitolou. Sága Hector Cross je rovněž výborná a stojí za přečtení, nejlepší je z ní asi první díl, ale, když srovnám autorovy romány zasahující do daleké historie či historie o kolonizátorství s touto trilogií, která pojednává o moderní době, musím přiznat, že mi alespoň v posledních dvou dílech něco chybělo, ta dotaženost v každém detailu. Jako další plus dávám autorovi za to, že i v této knize jsou lidské ztráty v boji proti zlu na straně těch dobrých, takže to nezní jen jako pohádka pro dospělé. Nicméně i tak tak děkuji autorovi, protože i trilogie Hector Cross pro mne byl příjemný čtenářský zážitek, takže i tuto trilogii doporučuji ostatním k přečtení. :-) Wilbur pro mne bude vždy spisovatelským esem, ale možná je opravdu namístě, aby autor po tolika literárních perlách pověsil psaní na hřebík a užíval si zaslouženého odpočinku a slávy, pokud by jeho další knihy měly postrádat tu vyváženost a dotaženost v každém směru, kterou my jeho fanoušči tolik obdivujeme.


Bludný kruh je pokračování knihy Šelma. Vrátil jsem se k pokračování v druhém dílu po 4 letech. Dlouho jsem váhal knihu otevřít kvůli komentářům, že je kniha dost brutální. Naštěstí to tak hrozné nebylo. Znovu se zde setkáváme s Hectorem Crossem, jeho ženou Hazel Crossovou, Nasťou, Paddym a nově také s dcerkou Catherin Crossovou, Jo Stanleyovou a lidskými zrůdami Carlem Bannockem a Johnnym Congem. Oproti jiným knihám zde autor popisuje mnohem více zvráceností, než je tomu zvykem v jiných knihách, ale myslím, že to proto, že někteří lidé prostě opravdu bezcitní a zvrácení jsou a těžko je, je pak popisovat něžně. Není to ale ten klasický Wilbur, jak ho známe. Tedy, já Wilbura mám moc rád, mám od něj všechny knihy, ale tady mi v této knize dost věcí chybělo. Prvních ca 200 stran, je spíše dle stylu Wilbura, láska mezi Hectorem a Hazel, jejich dcerka, Hazelina nehoda a plánování, co dál, pomsta, setkání se starými válečníky, potud je to dotažené a velmi poutavé, děj graduje. Ca od druhé poloviny knihy začíná důležité seznamování s kruťasy Carlem a Johnym a myslím, že i když to bylo občas přes míru, bylo to realistické a to brutality nemusím. Takže, když to snesu já, myslím, že se této knihy bát nemusíte. Wilbur je jindy mistr, ale tady se mi děj zdál dost nedotažený. Wilbur je mistr detailu, ale tady mi to chybělo. Plánování přepadové akce mi přišlo dost snadné, dokonce v těch nejdůležitějších bodech nepřicházel s nápadem profík voják Hector, ale jeho přítelkyně Jo, která je právnička. Popisy milostných scén, které jindy Wilbur umí tak krásně a zároveň vášnivě popsat, aniž by to byla červená knihovna, tak tyto scény v této knize jako by nepsal Wilbur, ale nějaký školák, byly místy až opravdu pro puberťáky a přeslazené, jindy nedotažené. Autor mistrně popsal charaktery Carla a Johnnyho, ale konec, odveta mi přišla dost ustřižená, nedotažená, ošizená právě o jiné detaily z akce. Právě pro Wilburův um, umět popsat věci detailně, ale hlavně věrohodně, dotaženě a inteligentně v každém ohledu, jsem si ho tolik oblíbil, ale zde nemohu dát více jak čtyři hvězdy. Ne proto, že kniha byla místy více brutální, ale pro tu občasnou nedotaženost a dost velkou jednoduchost v akčních scénách. Na druhou stranu jsem si to místy užíval, nemyslím v brutalitách a určitě se vrhnu na pokračování v třetím díle Predátor. Zájímá mě, jak to dopadne a navíc, stále je Wilbur pro mne i přes trochu nepovedený Bludný kruh jedničkou. :-) Rozhodně však odmítám, že kniha Bludný kruh je odpad!


Pátý díl Milénia z pera Lagercrantze se mi líbil více než díl předchozí. Napětí zde čišelo od první stránky, osudy postav hlavních protagonistů jsou zde opět více propojeny, zápletka je rovněž inteligentní a promyšlená a gradující, takže děj má hlavu a patu. V knize nejsou hluchá místa. Lisbeth zde opět vystupuje jako člověk s geniálními znalostmi, která je svá, ale na nic si nehraje a zatopí všem, kteří kují pikle proti ní, či proti jejím blízkým přátelům. Setkáváme se zde opět s komisařem Bublanskim, Holgrem, Mikaelem a dalšími stálicemi, nově s Leem a Danielem a nově také s novými nepřáteli, kteří v minulých dílech nefigurovali. Pro mne to bylo opět příjemné setkání hlavně s Lisbeth a Mikaelem a i když to bylo již popáté, vůbec to nebylo nudné, omšelé a neztrácelo to na čtivosti. Mělo to opět svou originalitu. Těším se na šestý díl od Davida Lagercrantze, který má vyjít v září 2019. :-) Knihu: Muž, který hledal svůj stín mohu jen doporučit. Za mne pět hvězd.


Z mého pohledu to bylo docela důstojné pokračování Milénia, i když ne bohužel z pera mistra Stiega Larssona. Znovu se setkáváme v knize s Lisbeth Salanderovou a protagonisty časopisu Milénia, Mikaelem, Erikou a dalšími. I když byla zápletka docela inteligentní a David Lagercrantz měl nejednoduchý úkol, ujmout se kormidla po mistru Stiegu Larssonovi, přesto mi v knize něco chybělo. Ne že by kniha nebyla čtivá, ani ji nepovažuji za odpad, to už vůbec ne. Naopak, byl jsem rád, že jsem se s postavami Milénia mohl znovu setkat, i když z pera jiného autora a místy byl děj dost napínavý. V knize mi ale chybělo to větší propletení osudů hlavních postav, jak tomu bylo v minulých dílech a místy se mi zdál děj trochu nedotažený. Přesto a to bych chtěl vyzdvihnout, je to docela důstojné pokračování po Larssonovi a jako čtenář jsem vděčný, že jsem se s hrdiny minulých knih mohl znovu setkat a prožívat s nimi jejich další osudy. Další výběr knihy je jasný. Muž, který hledal svůj stín. Něco mi říká, že druhý díl od Lagercrantze bude možná ještě napínavější, než díl předešlý. Konec čtvrtého dílu je otevřený a možná to byl autorův záměr pro pokračování v pátém díle. Tak uvidíme. :-)


Tak tohle byla jízda. Souhlasím rovněž s uživatelkou valky, že třetí a poslední díl od Larssona alespoň pro mne byl nejpovedenější knihou celé trilogie. Naprosto smekám před bohužel již zemřelým autorem, jak mistrnou zápletku dokázal vymyslet mezi švédskou tajnou službou, která se spikla se všemi možnými aktéry proti Lisbeth Salenderové, Mikaelovi Blomkvistovi a všem z časopisu Milénia a všem poctivým švédským policistům, kteří se snaží odhalit skutečnou pravdu o Alexandru Zalaščenkovi, jehož se švédské tajné služby snažily zašít a z jeho dcery Lisbeth museli udělat nesvépravnou osobu zavřenou na psychiatrii, aby její pravdivé verzi o ruském přeběhlíkovi Zalaščenkovi nikdo nevěřil a aby tak tajné služby mohly ukrývat celou svou lež. Agenti tajné služby Švédska, kteří od začátku Zalaščenkova krytí používali nezakonné praktiky k utajení pravdy a neváhali Lisbeth Salanderové zničit život. Lisbeth, která je vynikající hackerkou a néjen díky těmto schopnostem je schopna rovněž získat tajné materiály tajných služeb, tajné smýšlené psychiatrické zprávy o Lisbeth samotné a o tom, kdo Zalaščenko skutečně byl a především tajné informace o aktérech, jenž se celou dobu snažili Lisbeth Salanderovou odstranit a naprosto zkompromitovat. Tyto spisy se dostanou do časopisu Milénia Mikaelovi, policii a vlivným osobám, které zahájí prověřování celého korupčního případu Zalaščenko a Lisbeth Salanderové, naštěstí pro Lisbeth. Lisbeth se samozřejmě i díky Mikaelovi a ostatním novinářům z Milénia, poctivým policistům a vlastním přátelům, jenž jsou na její straně může pustit do boje s tajnými službami o odhalení té vší špíny, jejíž odhalování se nakonec dočkáme i v soudním procesu a v dalších tazích novinářů z Milénia. Tajné služby vědí, že jim jde o samotné vlastní přežití a všem z tajných služeb by zde hrozila tvrdá vazba v případě provalení skutečné pravdy a proto neváhají v tomto boji zacházet do největšcíh extrémů. Půjde zde doslova o život. Celá trilogie je mistrným dílem, ale třetí díl mě naprosto pohltil. Četl jsem mnoho dobrých knih, ale trilogie Milénium předčí mnohé. Zápletka je tak geniální, a přitom vše do sebe zapadá a je předem promyšlené, že je jasné, že o tom musel psát člověk, který do něčeho podobného byl zasvěcen. Děj knihy navíc postrádá brutality, za což dávám opět hvězdičku navíc, přitom to však knize neubírá na gradování děje. I když jsem některý vývoj knihy tušil, stejně jsem byl nakonec překvapen, jak se se všemi, kdo Lisbeth ublížili, hlavní hrdinka nakonec plánuje vypořádat. Podaří se ji očistit své jméno a odhalit utajovanou pravdu? Přečtěte knihu sami. Tato trilogie ve mně zanechala hlubokou stopu, určitě ji mohu jen doporučit a jsem opět smutný z toho, že od tak vynikajícího autora si už nebudu moc nic přečíst. Kniha je zároveň ukázkou o tom, co tajné služby mohou s jedincem vykonat, když se proti němu spiknou a když se záměrně vypouští dezinformace do hlavního éteru a jak se proti jedinci na základě dezinormací může obrátit celá společnost. Na dnešní politickou situaci u nás to platí rovněž. Slovo nakonec. Mistrovské dílo, skvělý čtenářský zážitek. Děkuji pane Larssone.


Naprosto úžasná kniha. Detektivky čtu občas, ale tady těžce smekám před autorovým talentem vymyslet brilantní zápletku, která udrží čtenáře od první do poslední stránky v napětí a zároveň vyzdvihuji především to, že ač se jedná o severského autora, v knize se brutality nevyskytují. Kniha navazuje na první díl: Muži, kteří nenávidí ženy, ale na rozdíl od prvního dílu je akce v knize hned od začátku. Místy jsem se musel nutit, abych si splnil také své povinnosti doma, protože knihu nešlo téměř odložit. :-) Velmi se mi líbilo, že v druhém díle jsem se dozvěděl mnohé o Lisbethině minulosti a autor zde i správně poukazuje na páchané násilí na ženách v domácnostech, ale i na obchod se ženami, do kterého jsou často namočené i policejní složky, takže je poté těžko hledat spravedlnost právě u policistů apod. Souhlasím zde s uživatelem DericemCasterem, že je velká škoda, že autor odešel tak předčasně do nebe. Někde jsem dokonce četl, že snad Larsson napsal 6 dílů Milénia, ale některé se nepodařilo najít. Autora si přidávám do oblíbených a těším se na díl: Dívka, která kopla do vosího hnízda. Konec druhého dílu je právě velmi otevřený pro třetí díl a doufám, že ve třetím díle krom jiného k sobě Lisbeth a Mikael opět najdou cestu. Jistým způsobem jsem smutný z toho, že mi zbývá poslední díl od pana Larssona a už si od něj nebudu moci nikdy nic více přečíst. Byl to skvělý čtenářský zážitek. :-) Smekám.


Tak jsem se po delší době odvážil sáhnout po severské detektivce. Nejsem zrovna příznivcem podrobného rozepisování brutálních scén, ani v detektivkách, ani v thrilleru, proto jsem tak dlouho váhal, ale v této knize naštěstí byly některé scény jen popsány. Investigativní novinář Mikael Blomkvist dostane po jednom fiasku zajímavou nabídku od podnikatele Henrika Vangera zkusit vypátrat, co se stalo s Harriet Vangerovou, která před 40 lety beze stopy zmizela. Mikael nabídku přijme, i když ze začátku sám pochybuje, že dokáže objevit nové důkazy, které policie i Henrik tam pečlivě před ním propátrali. Nakonec se ale úkolu zhostí a objeví nové důkazy. Případ ho tak zaujme, že se spojí dohromady s jednou hackerkou Lisbeth Salanderovou, která jako vynikající hackerka je schopna Mikaelovi pomoci sehnat další možné důkazní materiály, které nakonec dovedou Mikaela i Lisabeth ke zdárnému cíli, že zjistí skutečně, co se tehdy stalo. Do poloviny knihy je to spíše seznamování se s případem Harriet, ale od druhé poloviny knihy, kdy na světlo vychází možné nové stopy a teorie, je kniha nabitá napětím. Vyzdvihnout bych chtěl, že sám autor Larsson byl sám investigativní novinář a proto je celá zápletka velice, velice inteligentně promyšlena. Jak se stále objevuje více a více nového materiálu o tom, co se před mnoha lety mohlo stát, rozšiřuje se i možný seznam osob, kteří mohli na zmizení Harriet mít zájem, takže čtenář pouze tuší, kdo je v rodině Vangerů tou černou ovcí. Chvílemi půjde Lisbeth i Mikaelovi dokonce o život. Líbil se mi i vyvíjející se vztah mezi Lisbeth a Mikaelem. Velmi jsem také hltal, jak Mikael díky Lisbeth shromáždil důkazní materiál proti jednomu průmyslovému magnátovi, který jede ve špíně a kterého se Mikael už předešle jako redaktor časopisu Milénia snažil usvědčit, avšak z počátku bez úspěchu. Pět hvězdiček bych dal autorovi za velmi inteligentní zápletku a šestou, že oproti jiným severským autorům až tak brutální nebyl. Od druhé poloviny knihy se dalo jen těžko odtrhnout, ale celá tato kniha je povedeným kouskem. Konec mezi Lisbeth a Mikaelem zůstává v závěru knihy otevřený pro druhý díl.


Tak tohle byla opět jedna z knih, která se Sandře Brown opravdu povedla. Děj knihy má spád a i když jsem původně správně tipoval, kdo by mohl mít na zmizení Emory velký zájem, nakonec jsem se nechal zlákat jiným autorčiným rozvinutím příběhu, takže jsem za hlavního zloducha považoval někoho jiného. V knize nejsou hluchá místa a myslím, že je to docela slušná detektivka. Je to mé již třetí setkání s touto autorkou a a za mne musím říci, že jsem se na knihu i těšil a autorka mě uměla udržet v napětí.


Tak tahle kniha mě trochu zklamala. Možná je to jedna z jeho prvotin, jak jsem se na databázi knih díval. Knihy Wilbura Smithe miluji, ale v této knize mi prostě scházel ten náboj a umná zápletka několika lidských osudů najednou hned od začátku, jak to jinak Wilbur předvádí v jiných knihách. Gradovalo to vše spíše až ke konci. V jiných jeho knihách je gradace napětí již od záčátku a zápletka je vždy na několika úrovních najednou. Rovněž konec knihy je trochu jiného stylu, než jak ho obyčejně u Wilburovek známe. Jiný druh konce samozřejmě nevadí. Body strhávám jen za to, že to postrádalo ten správný náboj. Jinak kniha se samozřejmě číst dá a určitě se mnohým bude líbit. Za mě tři hvězdy u této knihy, ale i tak je Wilbur stále jeden z mých neoblíbenějších autorů. :-)


Moje druhé setkání s touto autorkou po mnoha letech a musím říci, že to bylo příjemné čtení. Hlavní protagonistka Bellamy, již jako dospělá, pátrá s bývalým ex přítelem své sestry Dentem, co se její setře Susan před mnoha léty přihodilo a kdo Susan skutečně zabil, když bylo Bellamy ještě dvanáct let. Ačkoliv byl za vraždu Susan odsouzen člověk a poslán na výkon trestu, objevují se pochyby, zda zatčený Allen Strickland čin skutečně spáchal. Je to taková detektivka, která není vůbec brutální, přesto však zajímavá a postupně s každým pečteným listem se objevují další a další informace, jak to vlastně tehda mohlo být a kdo je skutečný pachatel. Bellamy s Dentem se budou muset setkat znovu s detektivem a prokurátorem, kteří tenkrát obžalobu proti Allenovi Stricklandovi dávali dohromady a od detektiva Dala Moodyho se nakonec dozvídají další důležité okolnosti, které na případ vrhají zcela jiné světlo. Také v rodině Bellamy se objevují kostlivci, kteří neradi vycházejí na světlo. Rovněž důležitou postavou je Allenův bratr Ray, který se snaží pomstít Bellamy a všem, kdo jsou s ní spojeni za nevině odsouzeného bratra Allena. Je to detektivka, která nepostrádá prvky napětí, odhalování skrytých tajemství, romantiku, ale jde zde i o krk. Zápletka je docela inteligentní, vývoj se dá trochu předpokládat, přesto však byl konec pro mne trochu překvapivý. Za mne spokojenost a nutno dodat, že i název knihy a obálka mě upoutaly. :-)


Je to moje první setkání s touto autorkou a mohu říci, že si ji ukládám do oblíbených. :-) Kniha Prostá pravda nás zavádí do prostředí Amišů, kde došlo k úmrtí novorozence. Postupně nás autorka seznamuje s různými možnými verzemi, jak k úmrtí novorozence mohlo dojít, zda bylo vraždou, či nikoliv. Kniha je zároveň výbornou sondou do prostředí Amišů, do jejich myšlení, ale především jednání. Psychologické profily hlavních protagonistů jsou velmi zdařilé a podrobné. Kniha mě celkově velmi upoutala a kdybych měl více času, přečetl bych ji mnohem dříve. Nejsou zde žádná hluchá místa, ať už jsem se nacházel jako čtenář v soudní síni, či doma u Amišů, bylo vše psáno moc poutavě. K rozuzlení se sice dostáváme postupně, ale každá kapitola je poutavě psaná. Je to kniha nejen o soudním jednání a o policejním vyšetřování, ale je to hlavně kniha o rodinné soudržnosti, lásce, přátelství, církevních pravidlech. Autorka konfrontuje život lidí, kteří nejsou zvyklí žít podle církevních pravidel a nevěří v Boha s lidmi, pro které je duchovní život zcela zásadní a naopak se vyhýbají mnoha společenským vymoženostem. A právě i hlavní protagonisté, ač pochází ze zcela jiných světů, se po vzájemném soužití stávájí přáteli, nebo se dokonce do sebe zamilovávají, zkrátka je to kniha, která nám představuje obojí světy a nechává na nás, abychom zhodnotili, co je v lidském životě skutečně důležité. Konečné rozuzlení je opravdu až na konci knihy, téměř jsem se obával, že závěr knihy bude více otevřený. Pro mne to byl skvělý čtenářský zážitek a dávám pět hvězd.


Byla to výborná kniha. Viděl jsem i film před knihou Bílé peklo, který je také výborný. Hlavní hrdina je Clemens Forell ( pseudonym ), který uteče z pracovního tábora na Sibiři a za tři roky se po velmi strastiplné pouti dostane až do Německa. Souhlasím zde s uživatelkou IvanaB, ze začátku jsem hlavního hrdinu měl problém litovat za to, jak s ním Rusové nakládali. Oni totiž Němci za války s ostatními zacházeli také nelidsky. Jinak jsem hlavnímu hrdinovi držel ve všem palce a doufal jsem, že se šťastně navrátí ke své rodině. Rovněž smékám před výkonem hlavního hrdiny, který se tři roky plahočil, než se dostal domů a co vše na své cestě musel prožít. Myslím, že po takové pouti člověk musí zůstat alespoň částečně nadosmrti poznamenaný. Jinak J.M.Bauer napsal pravdivý příběh poutavým způsobem, v knize nejsou sáhodlouhé popisy, či hluchá místa, neustále se něco děje a neustále je situace napjatá a mění se. Kniha se čte opravdu velmi dobře. Doporučuji přečíst. :-)


Nemohu si pomoci, ale mě kniha rozhodně nadchla. Částečně to může být proto, že jsem si kdysi přál být pilotem. Proto mě velice zaujaly všechny části knihy. Hlavními postavami jsou David Morgan, který miluje lítání, Debra Mordecai, dcera generálmajora Mordecai izraelského letectva, do které se David zamiluje, její bratr Joe, se kterým bude David nakonec společně létat. David má židovské kořeny po matce, proto přijme po náhodném setkání s Deborou pozvání do Izraele, který mu učaruje a David se rozhodne v něm zůstat. Protože je to zkušený bojový pilot, přijme ho generálmajor Mordecai do své letky. Joe má krátce před svatbou se svou Hannah, na kterou je sezváno mnoho hostů, mezini nimi i David a Debra. Bohužel, zde dojde k tragickému útoku arabskými teroristy. Po tomto útoku, přijme David za vlastní mstít se všem nepřátelům, kteří se snaží narušovat izraelský vzdušný prostor. Při jednom ze soubojů je David poznamenán na celý život. Kdysi tak pohledný mladík se začne pro mnohá znetvoření vyhýbat lidem. Podaří se mu znovu najít lásku, o kterou při teroristickém útoku přišel? Podaří se mu najít nový smysl života a klid v duši a místo na zemi, kde by mohl být opět šťastný? Ať už mě autor zaváděl do vzdušných soubojů, do postupného zrání Davida z mladíčka v muže, ať už mě zaváděl do láskysplných scén, či do dějů, kdy šlo vážně o život, nikdy jsem se s touto knihou nenudil, protože kniha je plná zvratů. Většinou jsem jen četl a četl a chtěl vědět, jak to vše nakonec dopadne. Za mě maximální spokojenost. Dokonce je mi i dost líto, že tato krásná kniha již skončila. Myslím, že ve mně bude pár dní ještě doznívat poselství této knihy. Za mne jednoznačně pět hězdiček. :-)


Kniha se četla dobře. V knize je dost dějových zvratů, ale nic není překombinované. Některý vývoj dějových etap se dá trochu předpokládat, ale to knize neubírá nikterak na čtivosti. Hlavní postavou je Harry Fletcher, který se svými zaměstnanci - přáteli provozuje rybolov na zakázku. Pod rouškou zákazníků rybolovu se k němu ovšem dostanou lidé, kteří chtějí Harryho využít k svým vlastním soukromým cílům. Harry na to málem doplatí. Po letech odstávky se znovu pouští do vyšetřování, kdo byli jeho tajemní zákazníci a o co vlastně v moři s pomocí jeho hledali, aby přišel na to, kdo se ho snaží odstranit a proč. Je to kniha, která nepostrádá napětí, ale zároveň je zde prostor pro dobré přátelství, lásku, potápění v moři. Když už se zdá, že je vše vyřešeno a odhaleno, naservíruje nám autor v poslední kapitole další zvrat. Přiznám se, že jsem konečný zvrat ještě očekávál, ale, jak to nakonec autor vyšpekuloval, to jsem odhadnul jen částečně. Je to kniha, která určitě stojí za přečtení. :-)


Tak tohle byla jedna ze slabších Wilburových knih. Kniha má dvě části. V té první jsou hlavními postavami archeolog Benjamin Kazin, jeho asistentka Sally Benatorová a jeho přítel Louren Sturvesant, který hodně financuje archeologické vykopávky v Africe, pozůstatky města Opetu. V první části se postupně seznamujeme s historií pozůstalého města a jeho dávných vladců a hrdinů. Benjamin, Louren Sally a jejich další pomocníci se snaží vypátrat, co vedlo k zániku města Opetu z nalezených historických artefaktů, nástěnných maleb, svitků apod. Musím přiznat, že tato první část knihy mě tolik nezaujala. V druhé části knihy ožívají zemřelé postavy: kněz Huy Ben Amon, služebník slunečního boha Bala a králův blízký přítel a rádce, samotný král Opetu Lannon Hycanus. Dalšími důležitými postavami v druhém díle jsou Manatassi bývalý kmenový král a poté otrok v městě Opetu a kněžka bohyně Astarte Tanith. Tento druhý díl mě zaujal daleko více. To byl již klasický Wilbur, který umí zamíchat osudem hlavních postav a propojit je. Trochu na škodu bylo, že člověk na základě informací z objevených svitků města Opetu z prvního dílu tušil v druhém díle, jak hlavní hrdinové Huy, Lannon a Tanith skončí. Dávám tři hvězdičky a to jen proto, že mne první díl tolik nezaujal, ale jinak je kniha pěkná, zvláště druhý díl, neurazí a určitě stojí za přečtení. :-)


Velice zdařilá kniha od Wilbura. Kořist svým časovým i dějovým horizontem patří za knihu Monzun a před knihu Modrý horizont. Hlavními postavami této knihy jsou opět Tom Courtney a jeho žená Sára, jeho bratr Dorian Courtney a jeho žena Yasmini a nově také Francis Courtney, synovec Toma, Doriana a Guye a jeho přítelkyně Ana. Opět zde vystupuje Tomovo dvojče Guy Courtney a nově Guyův nevlastní syn Christopher Courtney.
V knize se v každé kapitole něco děje a osudy hrdinů jsou vzájemně velmi propletené. Tom a jeho blízcí v této knize projdou mnoha četnými bitvami, ať už na moři, či na pevnině, než všichni dojdou kýženého klidu, či dosáhnou svého cíle. Nudit se u této knihy rozhodně nebudete. O akci v této knize opravdu není nouze a je plná zvratů, i když tato akce často vyplývá z rodinné nenávisti zvláště mezi Tomem a Guyem. Rovněž s Francisem a Christopherem se osud v této knize nebude mazlit. Pro mě to bylo opětně přijemné setkání s mými oblíbenými hlavními hrdiny, ať už na moři, či při bojích na pevnině. Kniha má trochu otevřený konec a vůbec by mi nevadilo, kdybych se dočkal dalšího pokračování hrdinů. Jelikož jsem četl knihy po sobě, jak jsou uvedeny v databázi knih, stávalo se, že jsem se v po sobě jdoucích knihách dočkal opětovného obživnutí některých postav v dílech, ve kterých už by neměly vystupovat. Proto radím čtěte následovně, aby jste se tomu vyhli: 1) Dravec, 2) Zlatý lev, 3) Monzun, 4) Kořist, 5) Modrý horizont, 6) Na život a na smrt ( nebo, Když loví lev jiný název knihy ), 7) Hromobití, 8) Ptačí vodopády, 9) Pobřeží v plamenech, 10) Síla meče, 11) Běsnění, 12) Čas zemřít, 13) Zlatá liška, 14) Triumf slunce, 15) Kopí osudu, 16) Nad propastí. Přeji vám všem příjemné počtení s Wilburem, kterého se mi samému dostalo v každé knize. :-)


Je to velice důstojné pokračování ságy Řeky bohů. V této knize nás opouští faraon Tamos a na jeho místo se dostává prvorozený Utterik, který je jako vládnoucí faraon šílený a krutý, ale i dost neschopný. Utterik obviní křivě Taitu z velezrady Egypta a usiluje mu o život, stejně jako poté mnoha jiným významným šlechticům Egypta a přivlasťňuje si majetky odsouzených. Taitu zachrání před smrtí druhorozený princ Rameses a společně se vydávají co cizí země, kde vládne král Hurotas ( bývalý voják Zaras ) se svou královnou Tehuti a kde rovněž žije Hui, nyní již admirál, se svou Bekatou. Rameses se v této nové zemi setkává s dcerou Tehuti s krásnou Serrenou a oba se do sebe zamilují. Všichni se pak snaží svrhnout tyrana Utterika z egyptského trůnu, nastolit opět prosperující vládu a zachraňují přitom ještě spousty neviných Egypťanů, které Utterik odsoudil k smrti. Utterik je ale rovněž mazaný a dostat se mu na kobylku bude stát usílí všech hlavních postav. Je to opět čtivá kniha, kde je plno zrady, úskoků, válečné taktiky i machinací kolem trůnu, ale i kniha o lásce, naději, pevném přátelství. Trochu jsem se obával, že šestý díl bude spíše slabota, ale rozhodně nemohu říci, že bych se u knihy nudil. Naopak bylo tam plno krásných kapitol, které se čtou jedním dechem. :-)


Ani pátý díl ságy Řeka Bohů Bůh pouště mě nezklamal. Pravdou je, že spíše na počátku knihy mi přišlo pro Taitu nezvyklé, že o sobě ve srovnání s jinými lidmi hovořil jen v superlativech, ale Wilburovi jako mému oblíbenému autorovi a Taitovi, jako mému oblíbenci tuto drobnost opouštím. Mě samotného kniha velmi oslovila. Taita zde vystupuje opět jako vrchní taktik, myslitel, konající vše pro blaho Egypta. Oproti předchozím dílům zde Taita nepoužívá kouzla a magii k dosažení kýženého cíle, jak tomu bývá v třetím a čtvrtém dílu a za sebe podotýkám, že mi to i trochu scházelo. Nicméně, ať už je Taita mág, či ne, vystupuje zde opět jako dominantní a velmi inteligentní a zkušená osoba, která se vyzná ve válčení, bojové taktice, léčení, je znalá cizích jazyků, ale umí také milovat a pro pomoc faraonovi, milovaným princeznám a Egyptu je ochotna obětovat i svůj život. Hlavní postavy knihy jsou: Faraon Tamos, Taita, princezny Tehuti a Bekata, egyptští vojáci Zaras a Hui a krétský vládce Mínos, za kterého se mají princezny provdat. V anotaci ke knize chybí ale podstatná část děje knihy a tím je snaha Egypťanů, především Faraona a Taity osvobodit Egypt z okupace Hyksósů. Taita se snaží získat pro Egypt spojence Kréťany, kteří rovněž nenávídí Hyksósy. Wilbur opět nezklamal. Bojové scény, ať už na moři, či na souši s Hyksósy, nepostrádají inteligentní taktiku, v knize je ale i dost prostoru pro politikaření, kupčení, ale i lásku, která potká nakonec i Taitu, pevné přátelství. Kniha ale naštěstí nepostrádá ani nadpozemský aspekt, Bozi a polobozi, ať už dobří, či zlí. Konec knihy je trochu otevřený. Kniha mě rozhodně nenudila, jak to odečítám z komentářů jiných uživatelů a myslím, že zasluhuje plný počet hvězd.


Wilbura znám jako spisovatele, který píše krásné romány o Africe. Byl jsem tedy zvědavý, jak se osvědčí jako spisovatel, který svůj román zasadil do prostředí mezinárodního terorismu, protiteroristického komanda a hlavně do tajných služeb. Ústředními postavami románu jsou Kingston Parker, velící protiteroristické skupiny, Peter Stride, generál a velitel protiteroristické jendotky Atlas, jeho dcera Melissa Jane, přítelkyně Magda Altmannová a hlavní terorista Kalif, který je velkou neznámou světových výzvědných služeb. Tento román hodnotím velice kladně a Wilbur opět dokázal, že umí rovněž rozvíjet dějovou línii právě v oblasti výzvědných služeb a terorismu. Vše se hlavně točí kolem světového teroristy, který si nechává říkat Kalif, ovšem kterého nikdo nezná, dokonce ani tajné služby ne. Wilbur velice umně provází čtenáře tímto napínavám prostředím a zápletky vymýšlí tak precizně, že si čtenář v polovině románu myslí, že již ví, kdo je vlastně Kalif. Sám za sebe mohu říci, že jsem Wilburovu návnadu spolknul a myslel jsem si, že postava Kalifa je již od druhé poloviny knihy známa a zbývá jen dočíst, kdo a jak ho Kalifa odstraní. Opak je pravdou, nastávají další zvraty a čtenáři jsou předkládány další možnosti, kdo by mohl Kalifem být. Velmi oceňuji, že Wilburovy zápletky v knize jsou maximálně inteligentní, takže jako čtenář předpokládám, že se Wilbur oblastí tajných služeb a terorismu musel věnovat, aby vymyslel tak inteligentní zápletku. :-) V románu ale nechybí ani prostor pro lásku. Má jen jednu obměnu, protože agenti tajných služeb mohou být i velice dobří herci a lásku předstírat, neví člověk, od koho všeho může člověk čekat nůž do zad. S tou knihou se rozhodně nudit nebudete.


V první části knihy se pohybujeme v časovém údobí 1895-1902. Stejně jako v předchozím díle, se v této první části knihy setkáváme se Zougou Ballantynem, Robyn St. Johnovou a jejím manželem Mungou St. Johnem, Zougovými syny Ralphem a Jordanem a dcerami od Robyn, Cathy, Elizabeth a Viktorií Codringtonovými. Ralph má pak syna Jonathana s manželkou Cathy a jeho kdysi dávný černý přítel Bazo má syna Tungatu Zebiweho s manželkou Tanase. Nechybí zde ani hlavní postava Cecil Rhodes, diamantový magnát. První část knihy je trochu rozvláčná, ale hlavní ustředí děje je věnováno úsilí Matabelského kmene pomstít se bělochům za své padlé druhy v knize Tvrdší než diamant. Z bývalého Ralphova přítele Baza se stává téměř vůdce zbylého Matabelského kmene a především vůdce matabelských Impi. Bazo se svými Impi se připravují na odplatu bělochům za masakr na Matabelcích a za dlouhodobé vykořisťování Afriky, Matabeleandu bělochy - zejména C. Rhodesem a jeho lidmi. Za sebe podotýkám, že se této nenávisti vůči kořistění bílých nelze divit. Ovšem jako čtenář jsem si přál, aby Ballantyneovi i přes některé špatné skutky, nemuseli na pomstu doplatit. Platit zde v knize budou obě strany. Druhá část knihy je skoková, Wilbur nás zde posouvá v časovém horizontu o 80 let napřed, kde hlavními postavami jsou Craig Mellow, Roland Ballantyne a jeho přítelkyně Janine a především Tungata Zebiwe ( Samson Kumalo ), potomek Baza a Tanase, který poté jako soudruh v hnutí ZIPRA pokračuje v moderním boji proti bílým kapitalistům. Přesto, že se Craig s Tungatou dokonce osobně zná, zaplatí jak Craig, tak i Janine a to velmi bolestivě při setkání s nástrahami jednotky ZIPRA v bitvě. Tungata se na konci knihy nakonec stává ministrem Zimbabwe. Konec knihy je pro Craiga a Janine otevřený pro pokračování ve čtvrtém díle Leopard loví v temnotách, ale i přes utržené šrámy, které Craig a Janine utrpěli, začíná láska na konci knihy postupně vítězit nad prožitou bolestí. Druhý díl knihy je více napínavý, stále se zde něco děje. Za sebe hodnotím knihu plným počtem hvězd. Jen mě mrzí, že v roce 2015, kdy jsem ještě neznal DK, jsem přečetl poslední díl ságy Ballantyneů Leopard loví v temnotách jako první, takže pro mne sága rodu Ballantyneů touto knihou asi končí. :-(
