elcapitano komentáře u knih
Opět bravudní, chytlavé, zábavné, poučné. Navíc mne baví námořní historie, takže kniha přesně podle mého gusta. Myslím, že i kdybych nebyl zrovna nadšenec do lodí, tak bych to přečetl s velkou chutí.
Je to historická biografie (?) a tak její poutavost závisí převážně na životě popisované osobnosti - zde Zikmunda. Těžko říct, že kniha byla napínavá nebo že čtenáře pohltí. Spousta jmen, politiky..atd. Na druhou stranu musím konstatovat, že ač jsem se jí zvl. ke konci dost prokousával, tak mne vlastně bavila, otevřela mi daší obzory. Navíc si cením i pohledu na husitství jaksi z druhé strany.
Kniha nabízí to, co slibuje název - stručnou historii. Jedná se skutečně o přehled spousty událostí a postav, který možná mohl nabízet více souvislostí a osobně bych očekával i nějaký autorčin výklad případně osobnější názor.
Baroko mám čím radši pro jeho architekturu, umění a především prapočátky vědy tak, jak jí známe nyní.
Z edice Stručná historie jsem četl už jednu knihu a popravdě, další už asi nebudu, pro mne je to skutečně příliš stručné.
Slyšeno jako výborná stará rozhlasová hra. Tak si to sem spíše odkládám, protože knihu hodnotit nemůžu. Nicméně po shlédnutí výtečné filmové komedie se lze jen těžko zbavit parodického vyznění a vlastně tuto knihu ani nemohu brát vážně. Je otázkou, jestli to originálnímu dílu uškodilo nebo naopak prospělo, JV obvykle v knihách moc nadhledu nemá, možná ku jeho škodě.
(SPOILER) Parádní kniha o naprosto neskutečném dobrodružství. Asi je potřeba oddělit objekt, o kterém autor píše (reálnou cestu na sever a zpět) a formu knihy - to jak o té cestě autor píše a jak je kniha vybavená (předmluvy, doslovy, vysvětlivky). Četl jsem vydání z r. 2019 a musím říct, že kniha je opravdu výtečná.
Samotný příběh je tak trochu meditativní a dá se shrnout asi takhle: byla nám zima, byla nám ještě větší zima, zabili jsme medvěda, zase zima .. to několikrát dokola.., ploužíme se zpět. Nicméně bez této obšírnosti by si čtenář asi neuvědomil to nekonečné vysilující dobrodružství. Autor překvapivě i v té ledové pustině nachází určitou poetiku. Z celé knihy ční nějaká nezdolná síla a asi i disciplína, jinak by to ti chlapi nedokázali.
Ještě si dovolím citaci ze začátku knihy, která mne úplně dostala: " Pod vlajkou Tegetthoffu slyšíme v pestré směsi všechny jazyky naší vlasti: slovanštinu, němčinu, italštinu a maďarštinu..." .. hezky z toho vyplývá, jak se JP cítil - jako Rakousko-uheřan a pravděpodobně byl na to hrdý.
Fyzikální témata jsou pro mne zajímavá, nicméně někdy poněkud náročnější. Lze s nimi snad jen souhlasit a nějak si to přebrat. Se společenskými tématy by se jeden občas rád zapojil do diskuze. SH byl velmi inteligentní a poslouchat jeho úvahy je prostě radost a úplná lázeň, i když s nimi třeba čtenář / posluchač nemusí nutně souznít. Knihu prostupuje mj. ohromný optimismus SH a jeho víra ve vzdělání, vědu a lidstvo. Nějak to dodává naději, že všechny ty "velké otázky" budou uspokojivě zodpovězeny a problémy vyřešeny.
Slyšeno jako audiokniha, Zbyšek Horák (interpret) je dokonylý.
(SPOILER) Na první pohled je to groteska zaplněná bizarními figurkami a spoustou sexu. Čte se to samo a místy je to opravdu vtipné. Postupně se všek dostáváme do trochu hlubších témat a kromě určité kritiky bulvárního zpravodajství a povrchnosti společnosti obecně je tam i podtón lásky, změny v životě - druhé šance, trochu podivných jevů (drogové-lékové halucinace) a nakonec láska. Ta je klíč. A navíc ruka sem a tam, to je taková třešnička na dortu.
Klidně bych dal plný počet hvězdiček, ale vzhledem k tomu, jak jsem se s tím pral, tedy se mi to subjektivně těžko četlo, prostě dám 4. A četlo se to těžko, protože to je prostě těžká látka. Tedy pro mne.
Dovolím si pár poznámek: je to fascinující vhled do dějin vědy! Jsem bohatší o spoustu poznatků, především co se samotného Newtona týká. Všichni známe historku o padajícím jablku, ale tak to tedy opravdu není :)
Na knize se mi vlastně nejvíc líbily úvodní části (cca polovina knihy), které zasazovaly IN do celkového intelektuálního obrazu doby + závěrečné dopisy, z nichž je patrný způsob argumentace a logiky IN.
Samotné "Principy" se četly opravdu špatně - vlastně je to fyzika, tak jak jí známe, jen podaná tehdejším způsobem, v tehdejších jednotkách, celkově vztažená k Bohu a oponentům.
Kniha na dlouhé zimní večery.
Tak nějak se stalo, že to nečtu ani v chronologii, jak to autor psal, ani v chronologii děje. Nicméně nevadí, je to nádherná literatura. Tedy místy poněkud barvotisková - myslím tím jednoznačnou kladnost Hornblowera, i když je často sžírán kdejakými pochybnostmi.
Těžko říci, jak to autor myslel, ale místy mi přijde autorův důraz na služební postupy a hierarchii až přílišný, někdy to působí možná až parodicky.
Autorovo obeznámení se a důraz na námořnické řemeslo, ovládání lodi apod je neskutečný (ehm, sám jsem na takové lodi plul, vím, že je to naprosto přesné).
Četl jsem nové vydání (2022) v překladu Leonida Křížka (přeložil i některé knihy Patricka O'Briana - Jack Aubrey a Maturin - s podobnou tematikou) a je potřeba říct, že to je velmi dobrá práce a pan LK je skutečný mistr - měl tu práci o to těžší, že jsme národ bez moře a nemáme vžitou terminologii popisující kdeco na plnoplachetníku z napoleonských válek.
Těšil jsem se na zajímavou část historie viděnou ženskou optikou.
Inu, ano, jsou tam momenty které mne bavily, především intriky na anglickém dvoře, to pro mne bylo nové. A to je všechno. bohužel. Celé je to o horoucí lásce, která je zmíněna na každé druhé straně a o kráse Alžběty - což byl nejspíš její nejdůležitější atribut, jak to z textu vyplývá. V zásadě zamilovaná knížka na pláž, která se shodou okolností odehrává na počátku třicetileté války. Horký dech, ruměnné líce, kaštanové vlasy, .. no, tak co tam máme dál, že. Všiml jsem si, že v diskuzi není mnoho mužů, co knihu hodnotí.
Celkem fajn, ale všechno v té knize bylo tak nějak očekávatelné a předvídatelné. Nejvíc mne to tedy bavilo ze začátku, kdy hrdina opravdu tápe - díky amnézii. Když se začala záhada rozplétat, už to přešlo do takového "čtení na pláž". Bylo to celkem dobré, dávám tři hvězdy.
(SPOILER) Dost mne to bavilo, zpočátku se kniha tváří jako úplně nekomplikovaná oddechovka, ale pak to nějak chytne grády..dobře a rychle se to čte, je to takový akčňák :)
Pak přeci jen přijdou momenty k zamyšlení: co pro člověka znamenají vzpomínky a jak moc ho utvářejí, co je vlastně pro jednoho minulost a budoucnost, apod.. plus pokus o vhled do osobnosti, která prožívá 30-ti letou časou smyčku znovu a znovu.
Niméně, jak píšu, je to oddechovka, mne by asi ale víc bavil hlubší ponor do psychiky postav a koneckonců bych snesl nějak víc rozepsat všechny ty časové paradoxy.
(SPOILER) Narozdíl od většiny čtenářů, mne kniha zklamala. Nedočetl jsem jí. První část knihy - autorův první střet s Československem je zábavný a svěží. Čtivě popisuje propastný civilizační a kulturní rozdíl mezi USA a ČSR, víceméně jeho mise v době studené války je i poměrně dobrodružná atd. Ale.. jako první mi začala být protivná neustálá prvoplánová adorace paní Zdenky (jakkoliv to jistě byla báječná ženská) a posléze i autorovo vidění sebe sama. Tak nějak jsem měl pocit, že se zbytečně opájí svou jedinečností, pramenící nikoliv z jeho zásluh, ale ze shody náhod - že je američan. Celkem do systému postupně zapadl, stal se privilegovanou osobou, využíval svého postavení, naučil se se systémem vycházet atd.. zlomil jsem nad ním hůl, když se vytahuje, jak si koupil první tohleto a první tamhleto a všichni na to koukali.. no, asi tak. Od poloviny kniha občas sklouzne k takovému historkaření, někdy je to zajímavé, jindy banální. Při sametové revoluci jsem knihu odložil.
Ještě mne bavily pasáže z filmařského prostředí, ale těch v knize bylo nečekáně málo.
Báječné čtení, moje první setkání s prof. Baušem. Kniha podává ucelený obraz znalostí o obou arktických krajinách. Pro mne nejzajímavější byly části o objevných plavbách a expedicích a sondy do života eskymáků.
Co je ovšem nejpůvabnější: kniha vyšla v roce 1910, v té době ještě nebyl dobyt jižní pol, o dobytí severního polu se vedly diskuze, kdo (Peary vs. Cook) a zda vůbec pol dobyl první.
Spousta věcí nebyla tehdy ještě prozkoumána a zmapována, autor tedy knihu psal jako aktuální. My jí už čteme jako historii s odstupem více než 110 let.
Báječná byla i humanistická reflexe kolonizování a civilizování divochů kultivovanými a vyspělými evropany.
Pěkný doklad doby, budu hledat další knihy od prof. Baušeho.
(SPOILER) Tato serie je moje asi nejoblíbenější literatura, takže v kostce znovu, již mnohokrát řečené: humor, podrobná znalost námořnického řemesla i tehdejší věda, .. no, opakoval bych se. Opět báječné. Tentokrát ovšem - pozor - po dlouhé době žena na palubě (!) a s ní příchod zcela očekávaných problémů. Díky ní se vlastně autor mohl věnovat i jiným než námořnickým a špionážním stránkám života. Čtenáři se dostane i zamyšlení se nad mužským středním věkem atd.
Nicméně si dovolím drobnou výtku: celou knihu pomaličku eskaluje napětí (žena na palubě), celou dobu se pomalu odkrývá a zhušťuje.. a .. a nic. prostě nedojde ke konfliktu a následné katarzi. Autor se jí vyhne náhodnou smrtí jednoho z aktérů. To tedy považuji za určité spisovatelské selhání a poprvé nedávám O'Brianovi plný počet hvězdiček.
Opět klobouk dolů před překladem.
krásná kniha. Typická Ecova témata zhuštěná do krátkých přednášek. Tu zhuštěnost vlastně velmi oceňuju. Nebudu se rozepisovat o obsahu knihy, to si každý přečte, snad jen pár momentů: je to vtipné, je to psáno s rozhledem a nadhledem i s určitou intelektuální autoritou. Tak to mám u Eca rád. Líbil se mi výběr témat.
Báječný obrazový doprovod.
Občas bych snesl více vysvětlivek a třeba překlady latinských citátů.
TMBK sleduju na internetu a mám jeho tvorbu rád. Kniha je však trochu znevýhodněná tím, že jeho satira funguje po malých dávkách, takže když si dá čtenář/divák 20 stran najednou, je tím poněkud zahlcen, objeví se určité opakující se motivy apod. Nicméně tvorbu TMBK kniha nějakým způsobem shrnuje a uchovává. Za mne fajn.
Báječná kniha. Samozřejmě doporučuji ji číst v klášterních prostorech. Přiměřeně stručná a přitom dostatečně podrobná, aby návštěvníka provedla historií kláštera, zámku i poutního kostela. Zakoupena a rozečtena během výletu za Santinim, který v tamním klášteře a nejbližším okolí zanechal nádherné dědictví. V knize je také pěkný fotografický doprovod.
pěkné, pěkné, .. náhodou jsem po knize sáhl na dovolené. Zpočátku jsem si myslel, že se bude jednat o nějakou záhadologii nebo "histo-bulvár", ale byl jsem mile překvapen. Autor poodkrývá pozadí některých příběhů z českých dějin a zkoumá je z různých úhlů a pramenů. Většinou dochází k překvapivým zjištěním a i když některé vývody z knihy jsem již věděl, i tak se kniha hezky čte. Opravdu dobré, docela hutné na informace a čtivé.
Jednu hvězdu dolů za poněkud neuspořádaný výběr popisovaných událostí, jakoby mi chyběl nějaký jednotící prvek.
.. a koukám, autor napsal do teď 198 knih? klobouk dolů.
Hodně zajímavá kniha, překvapivá, fantastická. Nabízí spoustu lákadel - od nečekaně expresivní erotiky až po výtečné myšlenkové konstrukce zasazené do lehce přetočených historických reálií. Navíc s sebou nese poměrně vyhraněné názorové poselství. Slyšeno jako audiokniha báječně načtená Igorem Barešem. Myslím, že je to kniha, kterou je lépe slyšet takto dobře načtenou, s gustem, citem, zápalem a vášní, než jí číst sám. Výborný zážitek.