elcapitano přečtené 358

Limonádový Joe 2001, Jiří Brdečka

Slyšeno jako audiokniha načtená Davidem Novotným. Ach, to byla krása. Ano, příběh je úplně nesmyslný, postavy nereálné atd, ale je to parodie. Byl jsem úplně unešen čistotou formy, s jakou je tohle dílo podávané: hravost a objevnost jazyka kombinovaná s, řekněme, vášnivou četbou Davida Novotného - pro mne úplný balzám na duši.... celý text

Stručné dějiny Hnutí 2018, Petra Hůlová

Teda, myslím, že celkem trefila autorka hřebík na hlavičku. Atmosférou, tématem a ideou, vykreslením hlavní hrdinky, ujetou sexualitou.. Snad jen, že jsem očekával nějakou krizi, jako třeba, že bude mít Věra nějaký osobní problém s identitou, zamiluje se nebo tak něco, ale to v knize není. Ano, jmenuje se "Dějiny Hnutí..", takže ani název nic takového neslibuje, ale přeci. Pohled do nitra zfanatizované fašistky Věry je poměrně intenzivní.... celý text

Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají 2021, Miroslav Bárta

Na knížku jsem se těšil a byl jsem poměrně zklamán. Od archeologa a egyptologa bych čekal především odbornou knížku na téma, které slibuje její název. Místo toho jsem ovšem dostal poněkud nesourodou sbírku takových rozmluv a skoro až kázání, která sice byla zajímavá, ale dost utíkala z tématu. MB si to na můj vkus až příliš vyřizuje se současností a místy jsem měl pocit, jako bych snad četl nějaký volební program či co. Viz např. detailní kritika kovidové situace u nás. Občas jsem měl pocit, že autor skáče z tématu na téma, jak ho zrovna napadne. Se spoustou jeho názorů víceméně souhlasím, ale potíž je v tom, že jsem spíš než názory očekával více příkladů či důkazů k daným tvrzením.... celý text

V ledovém zajetí 1969, Julius von Payer

Parádní kniha o naprosto neskutečném dobrodružství. Asi je potřeba oddělit objekt, o kterém autor píše (reálnou cestu na sever a zpět) a formu knihy - to jak o té cestě autor píše a jak je kniha vybavená (předmluvy, doslovy, vysvětlivky). Četl jsem vydání z r. 2019 a musím říct, že kniha je opravdu výtečná. Samotný příběh je tak trochu meditativní a dá se shrnout asi takhle: byla nám zima, byla nám ještě větší zima, zabili jsme medvěda, zase zima .. to několikrát dokola.., ploužíme se zpět. Nicméně bez této obšírnosti by si čtenář asi neuvědomil to nekonečné vysilující dobrodružství. Autor překvapivě i v té ledové pustině nachází určitou poetiku. Z celé knihy ční nějaká nezdolná síla a asi i disciplína, jinak by to ti chlapi nedokázali. Ještě si dovolím citaci ze začátku knihy, která mne úplně dostala: " Pod vlajkou Tegetthoffu slyšíme v pestré směsi všechny jazyky naší vlasti: slovanštinu, němčinu, italštinu a maďarštinu..." .. hezky z toho vyplývá, jak se JP cítil - jako Rakousko-uheřan a pravděpodobně byl na to hrdý.... celý text

Bohové, hroby a učenci 1965, C.W. Ceram (p)

Nádherná kniha, četl jsem vydání z r. 1965 a byl to krásný zážitek. Knihu jsem četl dlouho, s přestávkami. Rozdělil bych její obsah v zásadě na dvě rovnocenné části: část dějepisnou, kdy se čtenář dozvídá spoustu faktů (případně domněnek či již překonaných názorů, ale to je jedno) o zaniklých civilizacích a část archeologickou, kdy popisuje reálná dobrodružství, tvrdohlavost, svéráz atd. reálných pravzorů Indiana Jonese. Báječná kniha, hezky vybavená přílohami, vlastně krásný artefakt v současnosti již 60 let starý (moje vydání).... celý text

Kapitán Rozmysl 1993, Kenneth Roberts

Po knize jsem sáhl po přečtení Cesty na severozápad (stejný autor). Očekával jsem ovšem mnohem víc a to, prosím, miluju tematiku historické mořeplavby. Dost mne kniha zklamala. Celý děj byl tak nějak překombinovaný a v poslední třetině knihy úplně nepřehledný. Romantická linka vztahu mezi Marvinem a Coronou je úplně k smíchu. Abych to dočetl musel jsem se přemáhat. Svůj podíl na mém zklamání z knihy nese i český překlad. Místy je to čtení dost klopotné, místy krvácejí oči: loď rozhodně neplave nýbrž pluje, na lodi nejsou provazy ale lana, a proboha - loď nemá stožáry, každé malé dítě ví, že to jsou stěžně (!).. někdy to jenom bolí, jindy mate: v knize je několik zmínek o amerických křižnících, které v době příběhu ještě neexistovaly, atd.. Kniha půjde do knihobudky.... celý text

Cesta na severozápad 1994, Kenneth Roberts

Přijde mi, že první půlka knihy je ukončená a skoro jakoby se autor rozmyslel až později a na knihu navázal druhým dílem, který je ovšem úplně jiný. První část je vyloženě dobrodružný román, zatímco v druhé části dobrodružství ustupuje, román je více společenský a historický, je vrstevnatější, není to jen lineární vyprávění o strastiplné cestě. Kromě jiného nám autor podává detailní popis Ameriky těsně před tím, než si vybojovala nezávislost na Británii. Pro dokreslení představy - jde o dobu, kdy u nás doznívalo baroko a pánové nosili bílé punčochy a pudrované paruky. Kniha v jedné části celkem věrně popisuje mj. umělecké prostředí tehdejšího Londýna a dokonce určitou úlohu hraje William Hogarth, což je jeden z mých oblíbených umělců. Považuji to za nečekané avšak velmi vítané zpestření. Robert Rogers je velmi rozporuplná postava - velký muž s velkými problémy a velkým odkazem. Hlavní hrdina Longdon je víceméně netypická, avšak sympatická figura. Nějaká další klíčová slova: síla přátelství, zrada, láska, vůle. Samotná hledání cesty na severozápad lze vnímat jako metaforu pro jakýkoliv velký sen, za kterým se jednotlivec může vydat, kterému obětuje celý život a může a nemusí svou cestu najít.... celý text

Lord Mord 2008, Miloš Urban

Jak je obvyklé a co nejvíce oceňuji u MU - atmosféra, podivnost, excentričnost. I jako detektivka moc dobré, jen ten závěr byl asi na mne až moc překombinovaný. Končí éra šlechty, končí staré ghetto.. a v této době se musí náš hrabě nějak, jak by řekl, zabavit. Kniha má více rovin, od smutku po staré Praze po dušezpyt hraběte. A co mne tedy nadchlo: když jsem u popisu jedné z vražd v textu odhalil vlastně detailní popis obrazu Jakuba Schinkadera - Vražda v domě. A v závěru knihy to autor potvrzuje v seznamu použitých inspiračních zdrojů.... celý text

Čtvrtá ruka 2005, John Irving

Na první pohled je to groteska zaplněná bizarními figurkami a spoustou sexu. Čte se to samo a místy je to opravdu vtipné. Postupně se všek dostáváme do trochu hlubších témat a kromě určité kritiky bulvárního zpravodajství a povrchnosti společnosti obecně je tam i podtón lásky, změny v životě - druhé šance, trochu podivných jevů (drogové-lékové halucinace) a nakonec láska. Ta je klíč. A navíc ruka sem a tam, to je taková třešnička na dortu.... celý text

Hastrman 2001, Miloš Urban

V první části knihy je MU nádherně unešen přírodni / pohanskou mystikou a tradicí (narozdíl od ostatnich knih, které jsem od něj četl, kde je to architektura nebo přímo Praha, co je středobodem). Ve druhé části knihy se jakoby mění žánr (magický realismus?) v nějakou umaštěnou násilnou detektivku a na konci je kniha utopicko-socialisticko-rurálni agitka. Úplný závěr je velmi silný. Jinými slovy kniha je z mého pohledu značně nevyvážená. Prvni část se mi líbila moc, druhá půlka již méně. Nicméně i zde je přítomna autorova přepjatost, kterou mám rád. Co jsem velmi ocenil: psychologickou hru na vhled do myšlení Hastrmana, do jeho motivů, nadějí, obav. Nutno také zmínit osudovou a magicky silnou ženu - Katynku. MU je jeden z mých oblíbených autorů.... celý text

Noční brána 2022, Peter May

Jo, dobrý. Tím vztahem mezi současností a minulostí mi to přípomělo Mayovu Ostrovní trilogii (která je podle mne daleko před Enzem, ten je takový odpočinkový). Slyšeno jako audiokniha načtená Davidem Matáskem a musím pochválit provedení.... celý text

Matematické principy přírodní filozofie 2020, Isaac Newton

Klidně bych dal plný počet hvězdiček, ale vzhledem k tomu, jak jsem se s tím pral, tedy se mi to subjektivně těžko četlo, prostě dám 4. A četlo se to těžko, protože to je prostě těžká látka. Tedy pro mne. Dovolím si pár poznámek: je to fascinující vhled do dějin vědy! Jsem bohatší o spoustu poznatků, především co se samotného Newtona týká. Všichni známe historku o padajícím jablku, ale tak to tedy opravdu není :) Na knize se mi vlastně nejvíc líbily úvodní části (cca polovina knihy), které zasazovaly IN do celkového intelektuálního obrazu doby + závěrečné dopisy, z nichž je patrný způsob argumentace a logiky IN. Samotné "Principy" se četly opravdu špatně - vlastně je to fyzika, tak jak jí známe, jen podaná tehdejším způsobem, v tehdejších jednotkách, celkově vztažená k Bohu a oponentům. Kniha na dlouhé zimní večery.... celý text

Těžké duše 2024, Iva Hadj Moussa

Tak to bylo asi o mě nebo tak něco, stárnoucí muž s kytarou. Snad jen toho heavy metalu, ač jsem ho celkem poslouchal, tam i na mne bylo až moc. Na druhou stranu dojemné a trefné. Na to že to psala žena, tak toho pana Šoupu trefila dokonale :)... celý text

Loď v nebezpečí 1956, Antonín Jaroslav Urban

Prvoplánová moralita o zkaženosti a prohnilosti západní kapitalistické společnosti. Maskuje se to jako dobrodružná literatura, snad pro děti, ale je to tendenční barvotisk.... celý text

Temná hmota 2017, Blake Crouch

Poutavé, napínavé, místy vedoucí k zamyšlení. Asi nejvíc mne zaujala vlastně úvaha o tom, co tvoří naší osobnost, co je její definicí, kdy jsme to ještě my a kdy už ne. Úvaha o paralelních vesmírech má trhlinu (souhlas s risha03), ale nemyslÍm, že to vadí. Prostě si autor nadefinuje svůj svět a v něm rozehraje příběh. To je legitimní autorova volba. Kniha super graduje, od okamžiku, kdy se objeví více Jasonů je to fakt mazec. Měl jsem trochu potíž s tím, že člověk tak nějak automaticky drží palce hlavnímu hrdinovi, jenže tady právoplatných hlavních hrdinů byly desítky :) Jedna hvězda dolů za jasnou literární nedokonalost: To jako Amandu necháme jen tak zmizet, really? Slyšeno jako audiokniha. Lukáš Hlavica jako interpret je prostě dokonalý.... celý text

Děti kapitána Granta 1899, Jules Verne

To je panečku dílo! Všichni to máme zafixované jako dobrodružnou literaturu, ale on je to především zeměpis a přírodopis. Kniha hodně zestárla a pro současného čtenáře je to spíš otrava se tím prokousávat. Stejně jako v některých dalších Verneovkách jsou postavy ploché, až úsměvně superkladné nebo superzáporné. Děj je vlastně strašně jednoduchý a lineárně plyne ke zdárnému konci. Co je na tom ovšem zajímavé a proč jsem to tedy četl? Je to totiž dnes už takový historický pramen, kniha byla vydána 1867 a můžeme jasně vidět, jak se svět za 150 let posunul. Vnímání divochů, samozřejmá nadřazenost kolonistů, neustálá potřeba něco lovit.. Zajímavé je postavení dvou žen ve výpravě, autor o nich píše víceméně jako o bytostech zcela nesamostatných, na které je třeba neustále brát ohledy až komické. Ještě bych se pozastavil nad tou spoustou přírodovědných a zeměpisných údajů, které v knize zazní - za tím je asi nepředstavitelná rešeršní práce (v době bez googlu), a JV místa popisuje jako kdyby je sám prošel. Vtipná je neexistence ostrova Tabor, který je ovšem na mnoha mapách zakreslen. A ještě taková úvaha: JV ten zeměpis do knihy dal proto, že v té době byl mnohem větší hlad po exotických krajích, vlastě teprve před cca 70 lety před vydáním obeplul první člověk celou Australii, .. prostě tehdy to bylo téma, které mělo mnohem větší odezvu. Číst dnes Verneovky je jako otevírat okno do minulosti a úrovně tehdejšího poznání.... celý text

Alchymista 1932, Vladislav Vančura

Slyšeno jako dramatizace na CRO (nahrávka snad ze 60. let), takže nehodnotím knihu, jen si to sem píšu jako do čtenářského (posluchačského) deníku. Strašně se mi líbily vášnivé dialogy o lásce. Jazyk, přednes. Vlastně zajímavý a nejednoznačný příběh. To se dnes již nevidí.... celý text

Brambora byla pomeranč mého dětství 2001, Bohuslav Vaněk-Úvalský

Dávám docela vysoké hodnocení, protože mne kniha bavila - z několika důvodů: Záběhlice ranných osmdesátých let bylo i moje dětské rejdiště a měl jsem dojem, že vzpomínám na svá školácká léta. Bylo to přesné a vtipné. Dále mne bavila určitá patafyzika a nadreálno (dvouhlavý žák?.. jakože cože?..), ačkoliv dvouhlavost jsem vnímal jako symbol rozpolcenosti doby (někdo názor, prosím?). Jako další bonus vnímám moc hezkou práci s jazykem, přirozenost, lehkost a vtip vyprávění. Nu, a abych to nepřechválil, to prezidentství, celý příběh Piolinovo dospělosti (když už o tom mluvíme celou knihu) a doba "současná", kde už není pivo a Evropa jaksi skomírá z blíže neudaných důvodů - to jsou věci, které bych rád viděl domyšlené, dopsané a přečtené - působí to jako pověstná puška v dekoraci v divadle, ovšem jako kdyby se z ní nevystřelilo. Slyšeno jako poměrně stará audiokniha, která je ovšem báječně zpracovaná.... celý text

Třicetiletá válka: Stručná historie 2023, Jan Kilián

Inu, jak je psáno v názvu série - Stručná historie. Na mne snad až příliš stručná. Velkou část knihy - min 1/3 - zaujímá popis pohybů armád: kde se kdo s kým utkal, kdo zvítězil a kam se přesunul, kdo tomu velel a kde kdo zemřel. Jenže těch armád a bitev je nějak moc a skutečně se zde jedná víceméně o soupis s jen stručným minimem souvislostí, že se v tom amatér jako já nutně ztratí. To je ovšem způsobeno spíše tím, že ta válka byla skutečně dlouhá :) Co naopak na knize oceňuji, je zasazení třicetileté války do evropských souvislostí, podobný souhrnný popis situace v Českých zemích a v závěru knihy popis každodenního života s válkou v zádech a popis organizace války a armád. To, co kniha nabízí, tedy stručnou historii, to se čtenáři dostane.... celý text

Poručík Hornblower 1972, C.S. Forester (p)

Tak nějak se stalo, že to nečtu ani v chronologii, jak to autor psal, ani v chronologii děje. Nicméně nevadí, je to nádherná literatura. Tedy místy poněkud barvotisková - myslím tím jednoznačnou kladnost Hornblowera, i když je často sžírán kdejakými pochybnostmi. Těžko říci, jak to autor myslel, ale místy mi přijde autorův důraz na služební postupy a hierarchii až přílišný, někdy to působí možná až parodicky. Autorovo obeznámení se a důraz na námořnické řemeslo, ovládání lodi apod je neskutečný (ehm, sám jsem na takové lodi plul, vím, že je to naprosto přesné). Četl jsem nové vydání (2022) v překladu Leonida Křížka (přeložil i některé knihy Patricka O'Briana - Jack Aubrey a Maturin - s podobnou tematikou) a je potřeba říct, že to je velmi dobrá práce a pan LK je skutečný mistr - měl tu práci o to těžší, že jsme národ bez moře a nemáme vžitou terminologii popisující kdeco na plnoplachetníku z napoleonských válek.... celý text