Eleanor-ka komentáře u knih

Pro mě vcelku špatná stylistika, mnohdy se špatně četla. Obsahově velmi bohatá, ačkoli o starověku nejsou zrovna mnoho potvrzených zdrojů. Svůj účel splnila.

13.08.2020

Pěkně psaná, přehledná monografie, doplněná portréty. Za mě super. Skvělá pomůcka při psaní seminárky.

11.08.2020

Povinně přečtená kniha, kterou jsem místy nebyla s to dočíst. Byť je Valdštejn pokládán v historii za jedno z nejlepších témat, pro mě to bylo jen vynucené čtení. Hodnotím standardně za přehlednost a krátké podkapitoly. Plus také zohledněno vůči mému rodnému Českolipsku a Liberecku.

05.08.2020

Nerada knihy odkládám, ale tady jsem jinak nemohla. Od knihy jsem hodně očekávala, ale bohužel docela zklamání.

Kniha má opravdu potenciální námět, který láká jak dějem, tak obálkou. Ve skutečnosti je však příliš zdlouhavá, neskutečně moc postav, nevýrazné hlavní postavy a pomalý rozjezd. Plno blábolů okolo, když už si říkáte, že teď to přijde, tak opět čtěte jen bezduché pasáže, kde se nic neděje.

Do poloviny jsem se nemohla začíst a poté jsem to vzdala. Je to škoda, protože se do podobných knih vždy ráda ponořím a nejsem s to se od nich odtrhnout.

2 20.07.2020

Ufff, musím říct, že kdybych si knihu přečíst nemusela, tak se do ní ani nepouštím. Na to, že Seibt píše vcelku čtivé monografie, z téhle jsem nebyla nějak obzvlášť chytrá. Informací tam byla fůra, to přičítám k dobru, avšak určité skutečnosti byly zmiňovány víckrát v navazujících kapitolách, což mi ani tak nevadilo, jako nepřehlednost v časovém intervalu. Přišlo mi, že autor psal na přeskáčku. Hodnotím spíš standartně.

16.07.2020

Do knihy jsem se pouštěla s jistotou, že to budu mít za víkend přečtené a příběh mě pohltí a donutí mě nad ním ještě chvilku přemýšlet, protože jsem s autorkou už zkušenost více než jednou měla a většinou vždy super oddechové počtení.

Příběh mě zde nezklamal, naopak za mě možná nejsilnější příběh z autorčina pera, avšak mě zde trošku zarazil konec. Nevím, možná jsem čekala trošičku jiný happyend, ale konec dobrý, všechno dobré.

Každá z nás by chtěla mít po boku muže, jako je Graham, ale obávám se, že on je přesnou ukázkou pouze knižního ideálu.

4 13.07.2020

Příběh Temných hlubin mi přišel mnohokrát zajímavější než příběh Dívky v ledu. Přišel mi daleko víc zamotanější a zkrátka temnější. Podobně, jako první díl, i tento vás okamžitě vtáhne a po chvilce vám uvízne v hlavě.
Závěr mě překvapil, ale dávám dolů jednu hvězdu za to, že mi už od samého začátku přišla Laura podezřelá.
Mě ty "Bryndzoviny" jednoduše baví. :)

5 12.03.2020

Kniha byla velmi čtivá, člověk se začetl prakticky hned a četla se moc hezky. Příběh byl také zajímavý, ale přikláním se k tomu názoru, že místy poněkud naivní. Z historického kontextu v knize nebylo zmíněno nic navíc, co by každý z období 2.světové války nevěděl. Byly zde i jisté nedostatky, které se nedaly přehlédnout. Proto spíše považuju toto čtení za oddechové. Největší průser byl dle mě happyend. Zde bylo opravdu cítit, že knihu psal americký autor.
V závěru však hodnotím pozitivně, kniha mě bavila.

10 04.03.2020

Mám poněkud smíšené pocity. Kniha byla zpočátku velmi čtivá a působila velmi zajímavě. Až do poloviny mě bavila, ale poté mi to přišlo celé takové zmatené. Styl psaní mi nevadil, jen mi zde vadily menší mezery, které nebyly tak úplně dovysvětleny. Spíš mě víc bavily pasáže z východu. Ty části ze západu mohly být zpracovány přece jen o něco víc záživněji. Musím hodnotit spíš průměrně.

1 17.02.2020

Samotná hlavní myšlenka byla pěkná, ale zpracování této young adult bylo místy vážně absurdní. Nelíbila se mi ta morbidnost a vztahy mezi postavami. Celkově mi zdejší charaktery spíše vadili a jediný, kdo mi byl sympatický, byl Sagan. I samotná hlavní hrdinka mi občas lezla na nervy. A musím říct, že tohle je snad nejvíce teen YA od autorky a nejspíše i její nejméně vydařená kniha. Ve srovnání třeba s Odvrácenou tváří lásky či Námi to končí, které byly víc dospělejší a pojednávaly o opravdových lidských problémech, tohle bylo velmi smýšlené. Hodnotím však standartně za čtivost.

2 13.11.2019

Tak tohle byl snad nejsmutnější a nejvíce empatický příběh z pera Aleny Mornštajnové. Samozřejmě, že největší tragédii přinesla kniha Hana, ale Tiché roky mě zanechali zcela šokovanou. Bylo mi neskutečně líto nedoceněné Bohdanky, ale i zahořklého Svatopluka, který přes všechny strasti svého života nedokázal vést šťastný život. Tato kniha je vskutku odlišná než předešlé autorčiny knihy. Je zde pouze jedna dějová linie, omezený počet postav a není tu žádná nadsázka jako třeba u Hotýlku či Slepé mapy. Opět však námět s vysokým potenciálem. Budu se opět opakovat, ale paní Mornštajnová nezklamala. Otevřený konec zde mě trošku zamrzel, ale musím říct, že byl nejspíše na místě.

18 07.11.2019

Do této knihy jsem se pouštěla s nesmírným elánem a zvědavostí, co tato výjimka přinese. Ještě jsem snad nečetla nic od černošské autorky, o to víc jsem se do čtení pouštěla se sympatiemi. Téma rasismus je aktuální po celém světě, věc, která pravděpodobně nikdy zcela nevymizí a nad jehož otázkou by se měl každý zamyslet. Vím, jaké jsou problémy rasových menšin z první ruky, takže jsem se s hlavní postavou Starr dokonale zosobnila.
Kniha byla velice čtivá, psaná plynulým slangovým jazykem s příjemnou dávkou humoru, při němž jsem se často neubránila úsměvu. Ovšem.. čekala jsem od knihy vskutku trochu víc. Čekala jsem až do samého konce na něco, co nepřišlo. Žádný velký bum, zadostiučinění.. spíš jaksi otevřený konec s dávkou pokory. Sledovali jsme defacto charakter hlavní hrdinky Starr, která se denně stávala střetem obou světů, při čemž objevila sama sebe. Tragický příběh, inspirovaný autorčiným "zážitkem", který nám dost autenticky nastíní skutečný život černošských obyvatel ve Spojených státech. Ale vzhledem cílové skupině, se dá spíše označit za oddechové čtení. Ovšem, doporučuji.

22.09.2019

Moje druhá zkušenost s autorkou a nejspíše i poslední. A na nebi čekají hvězdy je průměrný román pro ženy o odpuštění druhým a sobě samým, který je pojatý poněkud jednoduše a naivně. Zbytečně natahující děj, kterému by se dalo předejít, kdyby před sebou hlavní hrdinky tak hloupě "neutíkaly" a vše si ujasnily už na začátku. Chápu, to by se potom nevyskytl tento hořko sladký příběh, který nás má pohladit po duši. Pro mě to bylo jen oddechové čtení s ojedinělými úšklebkami. Za čtivost musím hodnotit standardně.

3 06.09.2019

Do knihy jsou se pouštěla opatrně vzhledem k vlně negativního ohlasu, ale musim říct, že jsem celkem spokojená. Je sice pravda, že děj se zbytečně moc vleče a spíš než thriller je to obyčejná detektivka, ale za mě moc pěkně a originálně podané. Není to tak typické jako severské detektivky a to byl můj záměr. Líbil se mi autorčin styl psaní i humor a postřehy. Samotná zápletka mě taky zaujala a hlavní postava byla též sympatická - doufám, že se bude objevovat v dalších dílech autorky. Vzhledem k tomu, že se jedná o debut, je to velmi podařená kniha. Věřím, že autorka nás v budoucnu ještě překvapí.

3 01.09.2019

Na to, že Stephen King nepíše jen horory, jsem přišla až po nějaké době a hned jsem usoudila, že si jeho detektivku musím přečíst. Začátek byl slibný, hltala jsem každé slovo ale čím dál, tím víc mi - jako každá jeho doposud mnou přečtená kniha od něj - připadal i Pan Mercedes zdlouhavý a místy nudný. Příběh sám o sobě byl drsný, z něhož mrazilo, ale po přílivu množství postav jsem se ztrácela a potom jsem už nebyla s to knihu dočíst. Nevím, jak ráda bych se i já stala fanouškem legendy jménem King, ale nejspíš zůstanu jen u zfilmovaných verzí...

3 06.08.2019

Tohle byl poněkud zvláštní příběh. Byla jsem vcelku nesvá kvůli té morbidnosti, kterou v sobě kniha nesla - ujetost v podobě Hodiny smrti, která vám dala předem vědět že do 24 hodin zemřete. Upřímně, já osobně bych nechtěla dopředu vědět, že umřu i za předpokladu, že bych si svůj poslední den mohla užít. Nepřipadá mi to totiž moc přirozené. Ale je zřejmé, jaká byla hlavní myšlenka autora a sice, že si člověk až v soudný den uvědomí, že chce žít a jeho dosavadní život byl mnohdy nijaký a bez barev.
Mimochodem četlo se to moc pěkně, o tom žádná. Konec mě však nenadchl, otevřenost dle mého nebyla na místě. Celkově mám dost smíšené pocity z této knihy.

1 26.07.2019

Jedinečný příběh, který tak zcela neodpovídá názvu knihy. Nebýt čtenářské výzvy, pravděpodobně bych se do knihy nikdy nepustila a přišla bych tak o vyjímečný čtenářský zážitek.
Děj byl skvěle promyšlený, citlivý, místy divoký, místy něžný, který vás bezprostředně vtáhl a nechtěl pustit.
Kniha, po jejím přečtení vám ještě dlouho uvízne v hlavě její obsah a která vás donutí se zamyslet nad podstatou vašeho bytí.
Doporučuji všem. Nadherné, kouzelné a tak živé.

5 19.07.2019

Na knihu jsem se chystala především kvůli dobrému ohlasu, ale když jsem se začetla, najednou jsem zapochybovala o kvalitě této knihy. Zpočátku to bylo takové celé zmatené, dost jsem se v tom ztrácela a nemluvím o těch kratičkých kapitolkách, které mi přidávaly na nepřehlednosti, paradoxně. Ale četlo se to nesmírně lehce, i když jsem některé věci nechápala...
Až skoro do více než poloviny jsem byla přesvědčená, že mě kniha už ničím nepřekvapí a nehodnotila jsem ji průběžně moc kladně, ale zvrat na konci mi tenhle názor naprosto vyvrátil.
Za mě promyšlená kniha, z které místy mrazí. Příběh, který nikoho nenechá chladným, je však podaný s nesmírnou gracií a elegancí. Že by to bylo tou francouzskou autorkou?

6 13.07.2019

Ve srovnání s Hotýlkem a Hanou, je tohle podle mě slabým odvarem z pera Aleny Mornštajnové. Možná to je tím, že je to její prvotina a teď jsem ráda, že jsem nejprve sáhla po Hotýlku, který je pořád dle mého nejpovedenější knihou autorky.
Ani vlastně nevím, proč se mi Slepá mapa nelíbila tolik jako ty dvě předešlé, když se jedná vesměs o stejný styl psaní a dějové linky si jsou taky velmi podobné. Jde mi spíše o to, že jsem téměř všechny postavy nemusela, každá měla své specifické chyby a nejsympatičtější mi byla snad jen Anna. Zpočátku jsem měla ráda i Alžbětu, než se začala rozhodovat jen na základě jistého profitu. A Anežka se mi hned zdála jako moc depresivní a naivní osoba.
Slepá mapa je kniha, která nám opět podává obraz života obyčejných Čechů od první světové války až do konce totalitního režimu. Klasicky postavy jsou zde příliš autentické, žádný dokonalý hrdinové, jak už to v knihách od paní Mornštajnové bývá.
Ze začátku mi dělalo celkem problém se i začíst a proto nemůžu hodnotit nadstandartně, i když se jedná o mého oblíbeného autora.
Ale jak se říká- konec dobrý, všechno dobré. Ten úsměvný happyend se mi trošku nezdál, ale i tak jsem se neubránila úsměvu. :)

Tak tohle bylo typicky americké. Přišlo mi to, jako bych sledovala jednu z těch klasických komedií, plných mouder, ačkoli od začátku víte, jak to skončí. Kniha byla naivní ukázkou odpuštění, kde mě hlavní hrdinka místy štvala. První polovina byla sice hezky psaná, ale nudná a ta druhá už byla o dost lepší. Líbilo se mi prostředí i samotný nápad, ale jak jsem již zmiňovala - dle mého soudku se jednoho o vskutku naivní záležitost.
Konec knihy byl podle mého to nejlepší. Musím hodnotit spíše neutrálně.

02.07.2019