Eleanorra komentáře u knih
Nevrlý, arogantní, povýšenecký dědek pomalu odkrývá své nitro... Že není o co stát? Jenže ono je! Zjistí se, že tenhle mizantrop má totiž srdce na pravém místě. Moc nemluví, ale rovnou koná. Neumí vyjádřit city, snad jen pomocí vztahu ke značkám aut. Věčně bručí, ale dělá, co se patří. Je věrný, odvážný a nebojí se práce. Je fajn. Chtěla bych ho poznat osobně... :)
Zbavte se nepořádku s feng-šuej si klade za cíl zvednout vás ze židle a jít něco udělat s věcmi, které si možná někde pozvolna kupíte. Jsou zde nastíněny důvody, proč si většina z nás má tendenci uchovávat nepotřebné věci. Úklid je v knize pojat jako určitý rituál očisty - nejen té fyzické, ale i psychické. Kniha je pěkně strukturovaná, tipy pro vytřídění věcí jsou řazeny dle jednotlivých místností v bytě či domě. Co mně trošku vadilo, bylo mnoho, pro mě nelogických, happy-endů ve stylu "uklidíte - vyhrajete v loterii" apod. Jinak ale zajímavý titul o tom, jak naše prostředí může ovlivňovat to, jak se cítíme.
Posledních 50 stránek jsem přes slzy nemohla ani číst a ač jsem knihu dočetla před několika hodinami, od té doby na ten silný příběh musím pořád myslet. Dokonce jsem si našla na internetu záznam rozhovoru s autorkou knihy a pár informací o kvadruplegicích. Velmi se mi líbily slovní "přestřelky" mezi Willem a Lou - na první pohled drsné, ale za drsnou slupkou a sarkasmem se skrývala vzájemná náklonnost. Jakoby šlo o takový jejich vlastní dorozumívací jazyk. Možná může tahle knížka nabídnout i příležitost k malému zamyšlení nad vlastním životem. Každopádně si myslím, že na tenhle příběh minimálně velmi dlouho nezapomenu.
Zábavné čtení o jednom muži ve středním věku, který nezapadá do zbytku společnosti. Tím mužem je profesor genetiky, který zdánlivě neumí prožívat emoce. Moc se mi líbí, jak běžné situace (které většina z nás vnímá emocionálně) analyzuje a vyvozuje z nich logické závěry. Vnáší to do běžných situací úžasnou přehlednost! :) Knížku jednoznačně doporučuji, opravdu mě dostala!
Líbí se mi, kolik dalších čtenářek se podle komentářů v knize také našlo... I já měla místy pocit, že autorka popisuje můj život a mé pocity. Kniha byla chvílemi zábavná, chvílemi jsem se rozčilovala nad povahou autorčina manžela - skoro to vypadalo, že moc nepřiloží ruku k dílu a jen se veze... taky moc nekomunikuje, věčně brblá, no prostě na zabití - ale to je možná jen můj dojem :)
Každopádně se díky knížce můžete ujistit, že spousta "vašich supertajných podivností" je vcelku průměrnou záležitostí. Psaní této knihy muselo být pro autorku dost osvobozující - říkám si, že teď už nejspíš nemá co skrývat :)
Při hledání štěstí se autorka knížky opírala o různé studie, bohužel jsem spoustu z nich už znala... celkově se mi ale kniha líbila, je poměrně útlá, krásně se hodí na čtení cestou do/z práce.
"Milujte se, nebo zahynete." Zpracování tématu umírání, v této podobě, není u mě úplně vyhledávané. Nejde tady o smrt hrdinou, ani zcela neobvyklou; nejde o odhalení receptu na léčbu či prodloužení života. Bývalý student svého profesora odhaluje střípky z konverzace s profesorem čelícím pomalé a neúprosné smrti. Tři hvězdičky proto, že mi některé pasáže přišly zmatečné, vyjádřené myšlenky občas stály v rozporu. Závěr mě ale rozbrečel jako malou. A jestli o tohle Morriemu šlo u jeho žáka, tak se mu to mimoděk podařilo i u mě.
Kniha o duši a s duší: originální, hluboký pohled na vztahy. Místy těžké na čtení pro svou abstraktnost, místy vystihuje přesně moje pocity. A právě kvůli těmhle pasážím mně stála knížka za přečtení. Ne pro získání kuchařkového postupu pro změnu, ale spíše pro možnost reflexe.
Několik závažných témat spojených příběhem rodiny bojující o záchranu života nemocné dcery. Hlavní téma se dotýká otázky, jak daleko zajít při záchraně života a je-li ještě vůbec morální diktovat si genetický profil dítěte, které má posloužit jako dárce pro nemocného sourozence... Je to rozhodnutí připomínající sofiinu volbu, zachránit jedno (možná) a zanedbat výchovu či dokonce ohrozit život zbylých dětí...? Každopádně, jak v životě není nic jisté, tak ani v této knize a vše se může v setině sekundy změnit.
Krásný epilog:
Když kolem mne po chodníku
jak mihotavé plameny života
procházejí lidé,
zapomínám na svůj smutek,
na to prázdno v souhvězdí,
na místo,
kde bývala hvězda.
D. H. Lawrence
Z valné většiny nejde o originální nebo nové rady. Jde o obecné životní principy, jejichž uplatnění může zlepšit každodenní život. Liší se realistickým přístupem ke změnám - nevybízí k nereálným změnám typu: odejděte z práce, odstěhujte se a živte se tím, co vás baví. Líbí se mi způsob zpracování - rozčlenění rad do jednotlivých kapitol, takže se snadno můžete vracet k těm, které vás zaujaly nebo které byste chtěli uplatnit ve svém životě.
Přečteno v podstatě na jeden zátah. Udrželo si to svou napínavost až do konce, i když se už velmi záhy dalo vytušit, kudy se bude děj ubírat.
Snad všechny postavy podléhaly totálně unáhleným reakcím, zvlášť v závěru už vyšilovali opravdu všichni. Stephen po letech zaslepenosti, které ho vedly k nenávistným činům, náhle během jednoho rozhovoru prozře a učiní naprosto fatální kroky. Během děje vyvstává otázka nejasné viny, tragických důsledků a odpovídajícího trestu, i ne/možností odčinění trestu a odpuštění.
Skvěle popsaný přístup k překonání lidských neduhů v podobě prokrastinace, negativismu a dalších. Velmi zdařilé grafické znázornění. Nově zavedená terminologie - některá slovní spojení z hlavy jen tak nedostanete: např. "slon dostal křečka".
V knize můžete zjistit, zda náhodou nejste "cílový feťák" a pokud ne, ale jen prostě "máte křečka", tak si připomeňte, že "I pád na držku je krokem vpřed". Pokud nic jiného, tak se u knížky určitě pobavíte.
Unikátní pohled do života Afghánců. Životní příběhy členů rozsáhlé muslimské rodiny, které se odehrávají na pozadí politických nepokojů, oprese ze strany Tálibánu a ničivých konfliktů. Pro zajímavost: jedním ze 16 dekretů, jejichž dodržování vyžadoval Tálibán, je zákaz pouštění draků - kvůli neblahým důsledkům v podobě uzavírání sázek, úrazů a záškoláctví.
Podnikání malých krůčků je velmi dobře uchopitelný koncept pro život. Nežádá si příliš vlastních sil či investic, neslibuje ale brzké výsledky. Vyhýbá se zklamáním, které často vzejdou snažíme-li se o náhlou velkou změnu (typu "inovace") v našem životě. Kniha se zabývá i popisem fungování lidského mozku a vysvětluje proč kaizen dokáže náš mozek "obelhat". Pokud se chystáte zvládnout nějaká předsevzetí, podniknout nějakou změnu v životě a na výsledek nespěcháte, zkuste si počíst v této knize a vyzkoušet popsané rady na vlastní kůži. :-)
První půlka knížky nuda a šeď. Tři ženy, tři pohledy na věc: angažovaná matka Alice, její sestra Elizabeth, které se nedaří otěhotnět a moderní babička, která o tom všem vede blog. Alice se praští do hlavy a ztratí 10 let vzpomínek a tím to celé začíná... Pomalu se rozkrývá život Alice a postupně se vynořují drobné vzpomínky, ukazuje se, jak moc se Alice za 10 let změnila - vizuálně i charakterově. Je to zajímavá životní bilance, člověk ze současné perspektivy dokáže jen těžko říct, zda a jak moc se věkem změnil. Taková šikovná ztráta paměti dokáže odhrnout sloupku posledních let života a podívat se dřívějšíma očima na současný život. Trochu mě mrzelo, že jakmile se Alici vrátily všechny vzpomínky, rázem se stala tou starou upjatou Alicí. Autorka pak trošku zhuštěně popisuje, že Alici i tak tahle zkušenost umožnila některé věci postupem času přehodnotit a nebýt tak znovu tou stejně upjatou čtyřicátnicí, jakou bývala před nehodou. Takže to celé možná za tu bouli na hlavě stálo! :)
Přikláním se ke 4 hvězdičkám, a to hlavně díky Scottově zanícení a "obětování se" ultra dlouhým běhům, které mě nadchlo. Vlastně sama nejsem běžec (ani krátkých tratí) a je pro mě vcelku těžké porozumět, že někdo může najít zalíbení v takovém utrpení a vyčerpání na trati.
Bavily mě recepty, kterými byla kniha proložena a líbila se mi myšlenka, že dálkový běžec může "vyžít" z veganské stravy. Příběh byl velmi prostý, chvílemi až povrchní a často se zde opakovala nosná fráze: Někdy prostě musíš".
Na začátku velmi slibné, ale celá situace včetně všech technických detailů byla popsána velmi reálně, zatímco hlavní hrdina se choval zcela nerealisticky - v některých velmi stresujících situacích se choval až příliš pragmaticky a dělal si ze všeho legraci, i když byl na okraji fyzických sil (není nad pozitivní přístup, že? :) technicky orientovaní lidé si možná knížku užijí o něco víc. Lehký nadprůměr, 3,5 hvězdičky.
(SPOILER) Líbilo se mi, jak autorka rozehrála hru na kočku a na myš a nebylo dlouho jasné, kdo je kočka a kdo myš. Od návratu Amy domů mi to začalo připadat překombinované. Tváří se to jako příběh, který by se vám mohl stát klidně zítra, ale na druhou stranu je to tak nereálné... (Pozn. 1. film; 2. audiokniha)
Skutečný příběh o tom, že kodex cti může být víc než život vlastního dítěte (rozumějte dcery).
Porušení silně zakořeněných zvyků může rodinu naprosto vyloučit z komunity (nejen sociálně, ale i ekonomicky). Tamní lidé prostě žijí ve svých mentálních vzorcích a nedokážou dohlédnout za mantinely, které jim byly nastaveny okolím. Psychologicky zajímavé mi přijde, že ženy vůbec nemají tendenci držet jedna při druhé. Spíše dochází k situaci, kdy ženy mlčky akceptují svou roli ve společnosti, přizpůsobí se očekáváním společnosti, zatvrdí se (či zahořknou) a potom striktně vyžadují stejné chování i od ostatních žen.
Pro knihu jsem se rozhodla na základě doporučení Jaroslava Duška.
Knihu jsem bohužel nedočetla do konce - definitivně jsem ji odložila po přečtení první poloviny. Téma vnímání a plynutí času je sice zajímavé, ale nepříliš dobře rozpracované pro dospělého čtenáře - a na pohádku je to málo pohádkové a nezáživné.