Elhzar komentáře u knih

Super kniha a super hlavní hrdina, co je ještě k tomu reálný!

7 08.02.2020

Jsem z knihy trochu rozpolcený. Plno věcí se mi líbilo, několik mi to naopak kazilo.
Přišlo mi super, jak byl svět, kde se děj odehrával nastavený a vykreslený. Docela mě to vtahovalo, přišlo mi to uvěřitelné a pociťoval jsem emoce, co autor sděloval. Fajn byl také autorův čtivý styl psaní. Celkově tedy "kde se to dělo a jak to bylo napsáno" bylo fajn. Měl jsem ale trochu problém s tím, "co se dělo". Hlavní postava sympatická, ale lineárně postupovala metrem a jako korálky na špagát navlékala různé postavy a společenství. A měla v určitých chvílích až nepřirozeně moc štěstí. A na můj vkus příliš mnoho mysticismu, který mi nepřišel dostatečně ani koncem vysvětlený. Všeho všudy jsem si čtení ale užil, bavilo mě to, ale další díl nevím, zda budu číst.

6 02.05.2024

Po prvním dílu, který mě docela bavil nastoupila dvojka a ta mi přišla taková nemastná, neslaná. Spíš než že by se něco dělo, tak postavy filozofovaly a rozjímaly nad sebou, ostatními a situací. Až ke konci se dej nějak rozjel, ale až křečovitě.

Způsob vyprávění, kterému se dá říkat všelijak, jen ne plynulé. Místo příjemné plavby na vlnách příběhu jsem dostal cestu přes rozžhavené uhlíky. Ztrácel jsem se, odložil jsem, nedočetl jsem.

5 04.01.2023

Měl bych hodnotit asi správně jenom knihu. Nemůžu si ale pomoct a do mého hodnocení se musí nutně promítnout, co autor a všichni ostatní musí obětovat a podstoupit, aby takhle daleko od své rodiny mohli pomáhat. Styl psaní mě na začátku dost zaskočil, ale po pár stránkách se mi dostal po kůži a užíval jsem si knihu naplno.

5 10.12.2020

Začal jsem číst a... byl jsem vyděšen. Vyděšen, že pomalounku polehounku do takovéto situace směřujeme.
A to žiju jako optimista.

5 28.03.2013

Většině se to líbilo, ale mě prostě ne. Násilí v knihách mi vůbec nevadí, ale tahle kniha mi nějak prostě nesedla... asi to bylo stylem psaní (resp. překladu(?)). Třeba ji někdy zkusím ještě jednou a třeba se můj názor změní, ale teď u mě má jen jednu *.

5 11.08.2011

Inu, shodneme se, že to byla blbost. Což je pozitivní, napsat dobrou blbost chce hodně kreativity - a že tady kreativita byla. Avšak nějak mi neseděl styl psaní. Nevím, jak lépe to popsat, než že to bylo napsáno strašně jednoduše. A to nejsem vybíravý. Krev, sex, s tím jsem v pohodě (Kulhánek, Kotleta, to jsou moji kucí), ale spisovatelův styl mi prostě nějak neseděl. Ačkoliv jsem dal ale jen tři hvězdičky, jdu zkusit od autora rovnou něco dalšího. Pozitivní je, že to byla taková literární jednohubka, nic dlouhého a žádný velký literární závazek.

4 23.02.2024

Když jsem knihu četl, uvědomil jsem si, že mě hrozně uklidňuje. Chce to číst v klidu a knihu skutečně vnímat, aby z toho čtenář měl co nejvíce. Už při čtení jsem si uvědomoval, že mozek se dá s trochou snahy na chvíli zklidnit a spíše než přemýšlet, tak vnímat - což je základem "prožívání přítomného okamžiku".
Tolle přesvědčí čtenáře, aby se občas ponořil sám do sebe a hledal (a případně našel) energii, kterou v sobě doposavad nepociťoval.
Knihu určitě doporučuji, nechci říkat, že mi změnila život, ale vnesla do něj něco pozitivního, co mě ovlivnilo a do budoucna určitě ovlivní.
OPRAVA: Četl jsem "Moc přítomného okamžiku", ale bez dovětku "pracovní kniha".

Na knize se mi líbilo, že na těch dvě stě stranách se vystřídal popis autorovy představy budoucnosti, odehrál se i nějaký příběh a kus knihy je věnován i debatám a "rozvahám" nad systémem, který je v Konci Civilizace popsán. Celkově to bylo čtivé a zajímavé a celou dobu jsem pamatoval na to, že Huxley dílo sepsal před osmdesáti lety, avšak na knize to nijak znát nebylo - dle mě nadčasová úvaha.
Jen bych se rád dozvěděl něco o osudech více postav.

4 29.06.2013

Když jsem knihu začal číst, tak se ve mě se probudil malý chlapec. Současné Já říkalo: "Roztomilý příběh, hezky psané, to budu číst jednou dětem jako pohádku na dobrou noc."A ten malý chlapec si neříkal nic takového... ten příběh prožíval, hltal a představoval si Narnii plnou mluvících zvířátek, víl, trpaslíků a faunů.A hodnotil tento malý chlapec - pět hvězdiček.

4 09.01.2013

Jednička - dobrý, dvojka - super! ... a tam jsem měl přestat. Trojka na mě působila jako drolící se sušenka. Jsou tam pěkné kousky čokolády, sladké rozinky, kousky voňavých oříšků, ale těsto nedrží pohromadě a rozpadá se. Do knihy bylo také použito plno ingrediencí, ale možná kdyby jich bylo méně a byly by lépe pospojovány, tak by kniha také držela víc pohromadě. Čtyřku už číst asi nechci.

3 11.02.2021

Začátek jsem moc nedával. Proplétání s historií, cizokrajná jména, trochu mě to mátlo. Však jakmile se ale začal řešit výtah (a že se to tam mohlo objevit ještě o něco dřív), začalo to být zajímavé. K technickému popisu by mi pomohlo tu a tam zmínit i nějaký rozměr, či více popsat tvar. Nevím, možná jsem nečetl dost pozorně, ale i když jsem chápal jak co funguje, stejně jsem si nedokázal úplně představit, jak autor zamýšlel, aby celá věž a její části vypadaly a jaké měly měřítko. Nevadilo by mi, kdyby se ještě věnovalo trochu více prostoru Xenostellaru, ten mi přišel velmi zajímavý.
Zároveň jsem docela koukal, jak se autor vymezuje vůči víře / náboženství. Ne nějak násilně, ale líznul to. Nehledě na zvažování myšlenky, zda neodstranit Buddhistům jedno značně posvátné místo.
Jinak celkově hodnotím kladně, leč rozporuplně.

3 08.01.2021

Phileas Fogg mi jako hlavní postava prostě nebyl sympatický, ale příběh byl na jeho charakteru hodně postavený, takže to beru. Jinak se mi to četlo příjemně a docela jsem si to užil. Jo a bonusový bod za pěkné ilustrace.

3 10.02.2020

No, oddechové čtení fajn, bylo to z mého oblíbeného světa, ale dějově mně to přišlo docela lineární. Nějak to nebylo ani tak rozvětvené, jako sága (což samozřejmě nelze vzhledem k použitému počtu stran), ale ani jako takové příjemné malé jednohubky jako jsou předchozí dvě knihy povídek.

3 08.02.2020

Kdo už něco o myšlenkových mapách četl, něco vyhledal a třeba je i používá, nemusí asi už dle mého ani tuto knihu číst. Kdo není zasvěcen a chce být, ať se do ní klidně pustí.
Kniha hodně opakuje to samé dokola a v každé kapitole věnované použití v určitém směru (učení, sebeanalýza, práce...) je návod, který je založen prakticky na stejném schématu, jako v každé jiné. Co mě hodně odrazovalo od čtení, bylo že se v knize dělá s myšlenkových map věc, která když se hezky nakreslí, tak dokáže změnit snad i směr otáčení planety. Kniha čtenáře neustále připravuje na to, že až ji dočte, tak bude mít schopnosti, o kterých se mu ani nezdálo. Dle mého to je přehnané. Dávám ale 3*, protože kniha bude mít pro nezasvěcené i tak přínos.

3 06.07.2014

Ačkoli jsou povídky ze soudního a kriminalistického prostředí, působí až roztomile.

3 21.10.2013

Přečetl jsem a řekl jsem si: Ano, King nosí své jméno zaslouženě.
Jednoznačně doporučuji.

3 16.07.2012

Jakoby každou povídku psal jiný člověk, vzájemně na mě působily opravdu rozdílně, jakoby spolu ani nějak nesouvisely, ale možná v tom jsem objevil tu krásu. Protože pokaždé, když jsem četl další část, tak jsem ochutnal z Bradburyho Marsu něco jiného, jinak chutnajícího.
A druhá věc - málokdy si říkám, že autor má opravdu krásný styl, ale u tohoto Bradburyho díle jsem si to řekl hned několikrát.

3 16.07.2012

Tisíckrát řečeno - je to pěkná pohádka (v porovnání s fantasy ve stylu Trilogie určitě). Ze začátku mě Hobit moc nenadchl, ale v následujících stránkách se to zlepšilo. Všeobecně celý děj byl zhustěnější a jednotlivé střípky dobrodružství byly v rychlejším sledu za sebou.
A zdálo se to jenom mě, nebo družina měla většinou víc štěstí, než rozumu? Mě přišlo, že až moc často :)

3 16.08.2011