ElikaS
komentáře u knih
Cinder & Ella
Kelly Oram
Knížka Cinder & Ella je mou srdcovkou, kterou jsem již párkrát četla a tentokrát jsem se rozhodla pro rereading v originále. A opět jsem si knížku neskutečně užila.
Ač se již podle názvu může zdát, že se jedná o převyprávění moderní Popelky. Nejde jen o bezduchou young adultku. Autorka zvládla do knížky dostat vše potřebné. Humor se střídá s vážnými tématy. Knížka je protkaná emocemi. Chvíli jsem se smála a o chvíli později plakala.
Knížka se věnuje hromadě závažných témat – těžký fyzický handicap, ztráta rodiče, komplikované rodinné vztahy, deprese, šikana, sláva, komplikované mezilidské vztahy. Ta jsou ale kompenzována krásnou romantickou linkou. Brian s Ellou tvoří úžasný pár. A upřímně, která z nás by nechtěla kluka jako Brian? Byl dokonalý!
Ellu jsem si oblíbila, je to silná hlavní hrdinka, která to nemá vůbec jednoduché. Upřímně vůbec nechápu názory, že se Ella chovala hnusně nebo hloupě. Fakt myslíte, že člověk, který si projde tím, čím ona nemá nárok na to být občas protivný? A stejně tak si myslím, že budu vztahu mezi ní a otcem měl mít na starosti především on. Upřímně mě neskutečně rozčiloval právě její otec, který se choval naprosto necitlivě a nijak zvlášť se nepokoušel navázat s Ellou hlubší vztah a ke všemu přistupoval ve stylu – „Já jsem ti zbyl. Jsem tvůj táta. Tvou povinností je mít mě ráda, být mi vděčná a poslouchat.“ Vůbec se nezajímal o její názory a pocity.
Abych to shrnula. Knížka patří k mým úplně nejoblíbenější a můžu ji vřele doporučit.
Hříšná noc
Elle Kennedy
Jej, tak tohle jsem nečekala, Elle Kennedy zbožňuji a tak jsem se na novinku od ní moc těšila a o to větší bylo mé zklamání. Tahle knížka se ani trošičku nepodobala sérii Off Campus nebo Briar U. Člověku se ani nechce věřit tomu, že to opravdu napsala Elle.
Knížka je kraťoučkou jednohubkou, která nás má uvést do nové série. Trochu bych ji asi přirovnala k Defy. Ale upřímně ani mě to nenavnadilo na přečtení si dalších i dílů, i když se do nich nakonec pustím, protože budu doufat, že to bude jen a jen lepší.
U Elle Kennedy jsem zvyklá na to, že se u knížek pobavím, ale zároveň řeší i nějaké závažnější téma. Tady ale nebylo nic, především ten humor mi hodně chyběl. Byl tam nějaký náznak, když se sešel Gage, AJ a Reede, ale jak rychle ten náznak přišel, tak rychle skončil a nic se vlastně nekonalo.
Co se týče příběhu, ten tam vlastně žádný nebyl, respektive byl, ale tak strašně jednoduchý, provoplánovaný a hlavně stereotypní. V kolika knížkách už jsem tohle četla?!
Uff, tohle mě opravdu mrzí, jediné pozitivní je, že to bylo tak krátké a nestrávila jsem s tím moc času. Doufám, že v dalších knížkách se Elle vrátí ke kořenům a tohle napraví.
Tři (s)prostá pravidla
Nikki Sloane
Musím říct, že knížka Tři (s)prostá pravidla mě v rámci žánru příjemně překvapila, Přišla mi opravdu dobře napsaná.
Děj, jak je v erotickém literatuře zvykem, není nijak závratný a dal by se shrnout do pár kapitol, ale upřímně to se od čistě erotické literatury ani nedá očekávat. Pozitivem je, že děj není zas až tak extrémně přitažený za vlasy jako u jiných knížek tohoto typu.
Postavy jsou obě celkem sympatické a jejich interakce mě bavily.
Co hodnotím jako klad této knížky je popis erotických scén. Zcela výjimečně jsem neměla potřebu přeskakovat odstavce nebo celé pasáže. Zpravidla se autorky pořád točí v kruhu a opakují jednu a tu samou věc pořád dokola. Ale tady mi to přišlo celkem pestré a bavilo mě, jak jsou napsané.
Jediné, co mě mrzelo je otevřený konec knížky a ta doba než vyjde pokračování. Takže pokud máte rádi erotické knížky, pusťte se do toho, nebudete zklamaní.
Knihomolka
M. K. Hardy
Knížka Knihomolka mě okamžitě uchvátila svým názvem i obálkou, takže jsem se do ní moc ráda pustila, i když českou romantiku obecně moc nečtu. I když možná díky této knížce ji přijdu na chuť. Knížka je milá, oddechová, vykouzlí úsměv na tváři a zvedne náladu.
"Většina lidí to prostě nechápe. Ten opojný pocit, když dočtete v klidu knihu. Nikdo vás nemá vyrušovat, obzvlášť když se blížíte k tomu pravému vrcholu celého příběhu."
Samotný děj není nijak zvlášť komplikovaný a je trochu předvídatelný, i když to je prakticky každá romantická knížka, že?! :-) U řady pasáží jsem se skvěle pobavila a nasmála. Hlavní hrdinka Nikol mi byla sympatická, v řadě pasáží jsem se trochu poznávala :-) Luke byl takový typický správňák bez chyby. Byla jsem ráda za zápletku s Markem, která knížku jednoznačně oživila.
"Ženy jsou složité bytosti, naštěstí ne tak složité, jak by samy chtěly být."
Jen teda osobně bych asi v knížce neodkazovala zrovna na Elle Kennedy, když jsem to četla hned jsem se v duchu vrátila k jejím knížkám, kterým bohužel Knihomolka konkurovat nemůže. Ono teda Elle může konkurovat málo co. A celý tento odkaz na knihu Návrh mě trochu odtrhl od čtení a měla jsem chuť si jít radši znovu přečíst Off Campus.
Každopádně se jedná o velmi povedou feel good youngadultku, kterou můžu s klidným svědomím doporučit.
Mráz
Bernard Minier
Minier je další z autorů detektivek, kterému jsem se rozhodla dát šanci a jsem s ním celkem spokojená a určitě se k němu vrátím.
Příběh se má temnou a ponurou atmosféru, kterou umocňuje prostředí psychiatrické léčebny pro nejhorší zločince. Celé to do sebe krásně zapadá a když se k tomu přidá audioknižní zpracování, tak je to vůbec dokonalé. Pan Žák knihu načetl tak nějak monotónně, ponuře, že jsem si na začátku říkala, že tohle asi ne, ale postupem času jsem si ten přednes zamilovala, protože se dokonale hodil k atmosféře knížky.
Postavy jsem zajímavé, Martin má zajímavé myšlenky a celkem jsem si ho oblíbila, ale je dobře doplňován i dalšími postavami. Co oceňuji, je že i přes velké množství postav, jsou všechny dobře zapamatovatelné. Autor je představuje, tak že jsem s postavami neválčila a pamatovala si je. Docela dlouho mi trvalo než jsem odhalila, kdo je vrah, což také oceňuji.
Co bych knize vytkla je rozvláčnost v některých pasážích. Občas bych ji trochu zkrátila.
Barva kouzel
Terry Pratchett
O Úžasné Zeměploše slyšel snad každý, kdo má trochu rád fantasy knížky. Já jsem se této sérii dlouho vyhýbala, přece jen začíst se do série, která má kolem 50 knížek, to už chce hodně nadšení :-) Na konec jsem zrovna neměla, co poslouchat a tuhle audioknížku jsem měla v mobilu, tak jsem se rozhodla, že to zkusím.
Vzhledem k tomu, co jsem o knížce slyšela jsem měla velmi vysoká očekávání a asi to byla chyba, protože jsem teda dost zklamaná. Možná to je i tím, že nám autor na začátek potřeboval vykreslit svět Zeměplochy, představit hlavní postavy a byl to takový úvod do série, ale já jsem očekávala víc. Jsem rozmazlená Gaimanem, a tohle mi proti němu přišlo dost slabé.
Co se týče humoru, tak knížka vtipná je, jenže taky to není žádný zázrak, do knížky jsem se pustila hned po doposlouchání Stopařova průvodce galaxií a tam je humor podle mě o třídu lepší.
Bohužel knížce ani nepomohl projev pana Kantůrka, který ne že by knihu načetl vyloženě špatně, ale žádný zázrak to také nebyl.
No abych to shrnula, první díl by mě měl nalákat na pokračování v sérii, ale to se bohužel nestalo. Nevylučuji, že dám autorovi ještě druhou šanci a zkusím druhý díl, ale zatím se mi do toho moc nechce.
Pí a jeho život
Yann Martel
Samotný příběh znám jako filmové zpracování, které se mi líbilo, ale znovu ten film vidět nepotřebuji a ani nechci. S touto knížkou to mám podobně, líbila se mi, je dobře napsaná, ale znovu ji číst určitě už nebudu.
"Jsem přesvědčený, že právě to, že jsem doslova umíral žízní, mi toho rána zachránilo život. Teď, když jsem si svou žízeň uvědomil, nedokázal jsem už přemýšlet o ničem jiném, jako by samo slovo žízeň bylo slané."
Navíc to nejlepší, co na celém příběhu je, a to alternativní pohledy na přeživší, už mi bylo odhaleno filmem, takže ten moment překvapení už v knížce chyběl.
"Když jste si toho v životě hodně vytrpěli, každá další bolest se vám zdá zároveň nesnesitelná i malicherná."
Knížka poměrně drsně popisuje nejen samotné putování Pího, ale život zvířat. Já jsem na tyhle příběhy - ubližování zvířatům, ať už lidmi nebo zvířaty mezi sebou - hodně citlivá, takže na mě to bylo chvílemi opravdu dost drsné.
"Přežití začíná tím, že se soustředíte na to, co je bezprostředně okolo vás. Oddávat se planým nadějím znamená promrhat svůj život sněním."
Líbilo se mi, jak autor okořenil vyprávění Pího ironickými poznámky a vcelku cynickým smyslem pro humor.
"Je neuvěřitelné, jaké stěny dokáže vystavět pouhá síla vůle."
Upřímně myslím, že jako knížku bych to asi nepřečetla, už kvůli již zmíněné brutalitě ve vztahu ke zvířatům, ale jako audiokniha to byl velmi příjemný poslech v podání Matouše Rumla.
"Když nedokážete v nic věřit, pro co vlastně žijete?"
Jediné, co mi na knize vyloženě vadilo byl úplný závěr, kdy nám vlastně bylo vysvětleno, proč co a jak autor psal. Tohle v knihách opravdu nepotřebuji a udělám si názor sama a vytáhnu si, co je pro mě na knížce důležité.
Cirkadiánní kód
Satchin Panda
Tahle knížka mě zaujala svou anotací. Na začátku jsem z ní byla nadšená a zaznělo tam spousta zajímavých informací. S postupem času mi přišlo, že se autor hodně opakoval. Chápu, že chtěl zdůraznit základní myšlenky, ale bylo jich tam prostě málo. Obsah knihy by se dal shrnout do nějaké obsáhlejšího článku, ale bohužel ne do celé knihy.
Navíc ve spoustě tvrzení bych s autorem minimálně polemizovala, ale i tak jsem si tam našla zajímavé myšlenky, které určitě zkusím realizovat a zavést do svého života.
Ódinovo dítě
Siri Pettersen
Jsem nadšená, od knížky jsem čekala celkem povedou fantazy, ale tohle překonalo mé očekávání. Bylo to skvělé! Příběh měl vše, co měl mít:
1) Zajímavé prostředí, u kterého mi chvilku trvalo než jsem se na něj naladila a trochu ho pochopila.
2) Skvělé postavy. Rime s Hirkou jsou úžasní a oba jsem si je zamilovala. U ostatních postav se mi moc líbilo, že nebyly ani černé ani bílé. A poměrně dlouho jsem u mnohých nevěděla, co si o nich myslet. Každý měl nějaké vlastní motivace, které byly zastřeny tajemstvím, ale dávaly smysl.
3) S předchozím bodem souvisí poměrně zajímavé politické prostředí. Obecně mám ráda, když se autorům ve fantazy podaří vytvořit svět, ve kterém je důležitá i politika, která příjemně doprovází hlavní příběh.
4) Emoce. Knížka ve mě vzbudila kupu emocí, na konec jsem si i trochu pobrečela, jak to bylo dojemné.
5) Příběh rozhodně nebyl čitelný a předvídatelný.
Ježiš, jak já se těším na pokračování. :-)
Božský cizinec
Christina Lauren
Co si budeme povídat, tohle žádný literární skvost není, příběh je hodně jednoduchý, ale přesto to nás ženy baví.
Knížka je velmi čtivá, stránky ubíhají jedna za druhou. A jinak dostanete v podstatě to samé, co v první díle - hromadu sexu a humoru.
Neměli bychom
Vi Keeland
Další příjemná oddechovka z pera Vi Keeland. Knížka mě bavila, mám ráda vtipná dialogy, při kterých si hlavní postavy nic neradují a působí trochu arograntně. To jsem zde dostávala plnými doušky. V některých momentech jsem se smála na hlas, až tak dobré to bylo :)
V některých recenzích jsem četla, že se knížka hodně opakuje a je předvídatelná, to je sice pravda, ale zase na druhou stranu, ukažte mi romantiku, která je naprosto originální a nepředvídatelná. Moc jich nebude, takže to bych knížce nijak zvlášť nevyčítala.
Anallise i Benett mě bavili a celkem rychle jsem si obě postavy oblíbila. A bavila mě i Madison, která vše vždy trefně okomentovala.
Celkově jsem dostala přesně to, co jsem očekávala a na co jsem se těšila, takže jsem spokojená a doporučuji.
Bude to bolet, doktore?
Adam Kay
Knížka se mi líbila. U mnoha z příběhů jsem se skvěle pobavila, humor autora mi seděl. Mnoho příběhů vedlo k zamyšlení, jak náročná je práce lékařů, což si často neuvědomujeme. Jiné příběhy byly opravdu smutné. Vcelku na mě knížka působila velmi kompaktně a užila jsem si ji. Doporučuji.
Karlík a továrna na čokoládu
Roald Dahl
Karlíka jsem si zamilovala jako film, který je úžasný, takže jsem se moc ráda pustila do audioknihy, kterou výborně namluvila Bára Hrzánová, spolu se synem. A stejně jako film, i knížku jsme si moc užili. Svět, který Dahl vytvořil je fantastický, dobrodružný a pro děti rozhodně poučný. Celý příběh má něžnou, milou atmosféru a v mnoha situacích se i skvěle pobavíte.
Zvon
Neal Shusterman
Ukončit úspěšnou sérii není vždy jednoduché, protože fanoušci už mají nějaké představy, o tom jak má vše skončit, ale zároveň se chtějí nechat překvapit a to musí autor umět vybalancovat.
Přiznám se, že jsem měla ze závěrečného dílu trošku strach. Ale na konec jsem spokojená, i když tentokrát si pár výtek neodpustím.
Musím ocenit postavu Greysona, který byl skvělý a se svým údělem, který mu Nimbus přichystal se skvěle popral. Ocenila jsem, že se nestal tupou loutkou, ale opravdu přemýšlel.
Rowana mi bylo v průběhu knížky mnohokrát hrozně líto. Jedno ukvapené rozhodnutí v Nimbovi a kam až ho to dovedlo… Každopádně i po posledním díle zůstal mou nejoblíbenější postavou pro jeho nadhled a i přesto všechno, co prožil, zůstal věrný svému charakteru a svědomí.
Linka Anastazie mě taky moc bavila, líbilo se mi, i jak pojala objevy a nutila ostatní přemýšlet.
Na to, jak byla knížka dlouhá, krásně odsýpala a pořád se v ní něco dělo. Rozhodně nezaostávala za prvními díly ve čtivosti. I zde bylo poměrně velké množství zvratů. Ale pak přišel konec a tady už jsem byla trochu zklamaná, z toho jak to vzal autor všechno hopem. Na to, jak v průběhu série budoval napětí, vyhrál si s kde jakou drobností, tak konec mi přišel strašně uspěchaný a nedotažený. Na druhou stranu proti tomu, jak děj dopadl, nemám vůbec nic, to se mi líbilo. Takže celkově jsem spokojená.
Dovolená s moderním fotrem
Dominik Landsman
Vždy když se potřebuji odreagovat a pobavit, je sázkou na jistotu, sáhnout po knížkách Dominika Landsmana. Jeho styl psaní mě opravdu baví. A jeho „vztahový humor“ je ještě lepší než původní deníčky. Takže knížka splnila přesně to, co jsem od ní očekávala a skvěle jsem se bavila
Koralina
Neil Gaiman
Zatím vše, co jsme četla od Gaimana bylo skvělé, takže další na řadu přišla Koralina. A opět to byl úplně jiný příběh než ty předchozí. Uznávám, že nejsem cílovka a je to spíš pohádka, ale i tak se mi to moc líbilo. Baví mě Gaimanovo vypravěčské umění. Každý svět dokáže krásně vykreslit a ani Koralina není výjimkou.
Navíc jsem se zamilovala do kočky, ty její komentáře byly úplně boží!
Růže
Tiffany Reisz
Po přečtení Rudé galerie jsem byla trochu na vážkách, jestli se do dalšího dílu série Rudé pouštět. Rudá galerie mi přišla trochu bizardní, ale přesvědčily mě recenze Růže, podle kterých je knížkách rozhodně kvalitnější než první díl. Tak jsem se o tom chtěla přesvědčit.
Nakonec musím s recenzemi souhlasit, rozhodně je to mnohem lepší. Nečekejte žádný literární skvost, ale tentokrát už má knížka i trochu děj. Což je oproti prvnímu dílu výrazné zlepšení. Navíc řecké báje můžu téměř v jakékoliv podobě a tohle zpracování bylo rozhodně originální.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Jak už jsem psala u jiné knížky s obdobnou tématikou, toto jsou knihy, které se velmi těžko hodnotí. Celkem se mi líbilo vykreslení života před druhou světovou válkou, i příběh o první lásce, byť si myslím, že si to bylo trochu zidealizované. Ale to asi ani jinak nejde, když člověk projde tím, čím si prošla Viola.
V knize byly velmi silné pasáže, některé mě i rozbrečely - mezi nejsilnější řadím popis hrůzy u Dunaje a příběh malého chlapečka. Je naprosto nepochopitelné, jak tohle může někdo někomu udělat (obzvlášť malým bezbranným dětem). A stejně tak je až něuvěřitelné, co vše dokáží lidé přežít.
Zmizení Sáry Lindertové
Kateřina Šardická
Od autorky jsem četla povídku v rámci knížky Nejkrásnější dárek (recenze zde). A protože mě opravdu dostala, rozhodla jsem se porozhlédnout i po její další tvorbě. No a musím říct, že jsem sáhla po správné knížce. Moc se mi líbila.
Jedná se o poměrně neobvyklý žánr - mysteriozní, temná fantazy detektivka. Knížka je po celou dobu napínavá, tajemná, mnohokrát mě překvapila. Líbily se mi hororové prvky i propojení s mystikou. Po celou dobu jsem váhala, zda je to, co zažívá hlavní hrdinka skutečné či nikoliv
Kateřina Šardická má skvělý dar na vykreslení atmosféry. Umí opravdu autenticky popsat emoce, že jsem měla pocit, že citím to, co hlavní hrdinka. Okamžitě od prvních stránek mě vtáhla do děje a až do posledních stran nepustila.
Konec byl akční, dramatický s neočekávanými zvraty. Knížka se mi moc líbila a rozhodně doporučuji. I když si nejsem jistá, jestli stejně nadšeni budou i milovníci hororů.
O zvědavém štěňátku
Iva Hercíková
Knížka o zvědavém šťeňátku od Ivy Hercíkové s ilustracemi Zdeňka Müllera je skvělá a máme ji se synem moc rádi. Je ideální už pro nejmenší děti, protože na každé stránce je naprosté minimum textu a k tomu 2 velké obrázky, takže než přečtete větičku, děti si obrázky prohlíží a hned se jde zase dál. Není tedy třeba, aby děti už měli větší trpělivost se čtením a vydrželi delší dobu v klidu poslouchat. U větších dětí zase oceníte pěkné příběhy, u kterých se dozví, jak funguje koloběh vody, jak se vyrábí med a jak se vyvíjí malé žabky. Rozhodně doporučuji.