Elis.n komentáře u knih

Jsem ráda, že jsem si knihu koupila, určitě se mi to vyplatilo. Líbilo se mi, jak příběh postupně gradoval, jak se z mladé dívky, která netuší, co všechno se kolem ní děje stává přední vůdkyně odboje. Musím říct, že já osobně ocěňuju i to, že hlavní hrdinky jsou ženy :). Je to hlavní faktor, proč jsem si knihu vybrala, tak často se to nevidí. Plus prostředí krásné jižní Francie a hlavně to Carcassonne, to se čte samo.

2 03.04.2017

Prostě bizárně vtipný :D. Tentokrát nemám, co jiného dodat.

1 24.02.2017

Na téhle knize oceňuji, že mi nenutila žádný druh diety či styl života. Autoři prostě a jednoduše vysvětlují, co je pro tělo člověka dobré, co není dobré a co je tak nějak mezi. Hlavně se zabývají nesmyslnými lži, které nám představují media a především prodejci, kteří se nám snaží prodat nejen "zázračné pilulky", ale i "zázračné potraviny". Předávám knihu mámě, aby pochopila, že není žádné zdravé či dietní jídlo, ale je u jídla potřeba trochu přemýšlení a bohužel (pro mě) i odříkání. :)

1 14.02.2017

Právě jsem to dočetla, ale už během čtení jsem přemýšlela, jak knihu ohodnotím. Nemůžu se rozhodnout,moje pocity jsou rozporuplné. Strašně jsem se na dalšího HP těšila, alespoň něco, co mě zase přenese do kouzelného světa. Nechci tento počin hodnotit jen negativně, ale na původní díly to rozhodně nemá. Nejsem vyhrazená vůči dramatu, ale Rowlingová je mistr detailu a promyšleného příběhu a to mi v Prokletém dítěti fakt chybělo. Navíc některé pasáže jaksi nedávali úplně smysl (alespoň podle mě). Nicméně jsem ale ráda, že jsem se zase setkala se skvělými postavami, magickými předměty a kouzli obecně. Takže nehodnotím zcela negativně, ale mohlo to být lepší.

5 12.01.2017

Nejvíc se mi líbila část první,před válkou. Úplně vidím Karla Heřmánka jak skáče po vysavači. Otta Pavel dokáže jednoduchou větou vyslovit tragičnost tohoto období, píše jednoduše, ale trefně. Čtenář se pobaví i zamyslí. Já bych si možní užila více přímé řeči než vyprávění, ale i tak řadím toto dílo mezi mé nejoblíbenější od českých autorů.

3 24.12.2016

O Myších a lidech/Jejich království nebeské bylo moje první dílo od Steinbecka a hned jsem věděla, že ho chci číst dál. Na tak málo stránkách je toho tolik napsáno.
Je to novela o přátelství, trpělivosti, svědomí, žárlivosti, vzteku a zodpovědnosti, ale i o lásce a něžnosti. Rozhodně doporučuju.

9 11.12.2016

Tak bohužel, tahle knížka mě neoslovila, je docela sláva, že jsem ji vůbec dočetla. Dost mě to mrzí, protože Johna Greena jsem si oblíbila, ale asi mě přestávají bavit stále stejně koncipované postavy. U předchozích knížek, které jsem od něj četla mi to tolik nevadilo, ale u Kateřin jsem postrádala děj. Vážně, tady se nic nedělo. Četla jsem ji v originále, tak si jako plus můžu přičíst, že jsem si procvičila angličtinu.

1 06.12.2016

Golding v "báji", jak sám román popisuje odhaluje mnohé lidské vlastnosti, především ty zlé. Člověk má sklony ke zlu, lehce podlehne davu. S nasazenou maskou, která ho skrývá před společností následuje diktátora, budícího strach a stojí proti rozumu. Při čtení tohoto románu se člověk musí zamyslet: Co bych dělal já? Je to opravdu tak snadné přejít z civilizace k barbarství?
Oceňuji, že Golding nenabádá, jak by se měl člověk zachovat ani nemoralizuje, ale nutí člověka k zamyšlení. Během čtení, jsem si říkala, proč vybral děti a ne dospělé. I to mělo svůj důvod. V dětech vidíme nevinnost a jejich prohřešky promíjíme, protože jsou přece ještě děti. V tomto případě, ale chlapci přestávájí být dětmi a dospívají, jenže už nemají žádného "moudrého" dospělého, který by jim ukázal jak.

4 01.11.2016

Za tuto knihu dávám 2 a půl hvězdy. Četla jsem ji, protože se mi zalíbila kniha podobného ražení, s tématem přistěhovalců z Evropy do Ameriky (Chlapec, který rozdával sny).
I když byly pasáže, které hodnotím kladně, jako čas strávený v Itálii, či Metropolitní opeře, nemůžu říct, že by tato kniha patřila k mým nejoblíbenějším.
Děj se na můj vkus odehrával až příliš rychle, důležité situace v životě hlavních hrdinů odehrávaly ukvapeně a já bych více ocenila pomalejší děj, více rozepsaný a detailní. Větší pohled do duší postav. Na můj vkus to byl až moc přehnaný "americký sen". Nicméně musím uznat, že jsem si velmi užila postavu Laury a pohled do italské kultury.

1 21.09.2016

Tuhle knihu jsem četla pěkně dlouho. Mohla za to spousta práce, ale taky to, že jsem ji četla vážně pomalu a některé pasáže i dvakrát. Prostě jsem ji potřebovala vstřebat. Beru ji jako morální výchovu a mnoho pasáží jsem si v knize (nestoudně) podtrhala. Steinbeck mi zodpověděl spoustu otázek, ale i ty, na které jsem se neuměla zeptat.
Zvláštní, jak jsem se dokázala vžít do několika postav, ne vždy, ale během situací, kterým zrovna čelili. Cala jsem neměla ze začátku ráda, ale postupně jsem mu opravdu fandila, protože on sváděl ten vnitřní boj dobra a zla, asi jako každý normální člověk...
Nejspíš jsem si měla psát během čtení poznámky, protože těch dojmů bylo opravdu mnoho. Jestli tohle není Steinbeckovo nejlepší dílo, tak už se opravdu těším na Hrozny hněvu a další...

9 03.07.2016

Jedna z knížek, ke které se můžu stále vracet. Na těch málo stránkách je napsáno tolik pravdy, škoda jen, že si z toho nebere víc lidí příklad.

5 27.06.2016

Jako dítě jsem řadu Děsivých dějin milovala, spolužáci nechápali, proč tak moc žeru knížky o historii. Vím, berme tyhle informace s nadsázkou, ale přivedly mě k archeologii, takže jim musím poděkovat. Kdybych teď nemusela číst odbornou literaturu, tak se do nich klidně zase podívám.

Opravdu povedený román, zasazený do počátku 20. století. Už jen to je krása.
Za sebe můžu říct, že snad nebyla chvíle, kdy by mě nějaká část knihy nebavila. Hltala jsem ji už od začátku, pevně jsem doufala, že se chudák Cetta dočká alespoň maličkého štěstí. A Christmas se stal jednou z mých nejoblíbenějších postav literatury.
Jak už tady bylo zmíněno, děj je často velmi naturalistický,což myslím podtrhuje příběh chudinských čtvrtí v New Yorku, ale zároveň nechybí humor nebo ta romantika. Já si užila všechno a rozhodně doporučuji.
"My jsme Diamond dogs"

8 27.02.2016

Výborná kniha, jedna z mých opravdu nejoblíbenějších. Doufám, že se k ní ještě dostanu. Viděla jsem i film, radši bych měla říct, že jsem se pokoušela dívat, ale asi po 30 minutách jsem to vzdala. A proč? Filmové zpracování rozhodně nepřinese divákovi tolik, co kniha čtenáři.
Musím přiznat, že přes začátek jsem se trochu prokousávala, už kvůli tomu, že tam bylo mnoho pohledů a postav, ve kterých se člověk musí zorientovat. Ale právě tyto různé pohledy na válku i na obyčejný život na jednom malém řeckém ostrůvku jsou tím nejlepším z knihy. A kapitán Corelli byla moje láska hned, jak se tam objevil :). (Bohužel mi ho Nicolas Cage ani trochu nepřipomínal, právě naopak).
Líbila se mi ta romantika, napětí, ale i odhodlanost zemřít ve válce pro kamaráda. Smutné a zároveň vtipné. Více takových knih.

8 18.09.2015

Nepochybuju, že po písemné stránce je román výborný, ale po té obsahové byl pro mě naprosto hrozný.
Neměla jsem ráda ani jednu postavu. Možná jsem občas sympatizovala s Catherine ml., ale ta mě taky dost štvala.Takhle depresivní čtení asi není nic pro mě. Heathcliff věší štěňátka a Catherine st. je zase rozmazlená holka, která touží po pozornosti.
Pardon, vím, že je to pro mnohé oblíbený román, ale u mě teda ani jedna ze sester Brontëových nezabodovala.

7 18.08.2015

John Irving má prostě svůj specifický způsob psaní, který jsme nikde jinde neviděla. Je pravda, že jsem Svět podle Garpa přečetla až na druhý pokus, hold ve 12 to na mě bylo ještě moc. Ale druhý pokus ve mně hodně zanechal. V románu vystupují tak originálně nenormální postavy, které má člověk rád nebo ne, ale stejně musí vědět, co bude dál.
Snad v každé kapitole mě autor překvapil nějakou šílenou, rozhodně neočekávanou situací. Nechci moc prozrazovat, ale podle vypíchnutého oka, ukousnutého penisu a manželského skupinového sexu si můžete udělat představu :D.
Podle mého názoru není tento román pro každého, ale já si šílenou feministku Jenny užila.

2 18.08.2015

Řada nešťastný příhod je moje srdcovka. Pokaždý jsem dětem Baudelairovým přála šťastný konec, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem se ho nedočkala. Už kvůli tomu byla tahle série tak originální. Líbilo se mi, že každý ze sourozenců měl nějakou dovednost, která jim pomohla z nějakého průšvihu. :) No a hrabě Olaf, prostě senzační záporák. Jeden Olaf mě na gymplu učil informatiku :D. (Ten účes byl přesnej).

2 29.07.2015

Nádhera. Romantika, tragédie a napětí v jednom. Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Kniha popisuje osudy dvou mladých lidí, kteří pocházejí z odlišných prostředí a mají ve svém životě svoje problémy, ale přesto je spojí jeden jediný a to je válka, která se týká všech, ať chudých či bohatých.
A u maturity jsem si nemohla vytáhnout lepší knihu ;)

2 29.07.2015

Jedna z mých nejoblíbenějších komedií od Shakespeara, která by si jistě zasloužila více popularity.
Já osobně mám od Shakespeara raději komedie než tragédie a tahle patří k mým nejoblíbenějším.

1 29.07.2015

Dlouho jsem se Babičce bránila, protože se o ní mluvilo jako o té klasické literatuře, co nikoho nebaví a každý ji čte jen z povinnosti. Hmmm... jenže když se dneska mých kamarádů zeptám, kdo ji četl, tak mi téměř každý odpoví "to fakt ne". A já to nechápu. Babičku jsem si zamilovala, jasně, nejsou tu vraždy, sex ani peníze, ale zas je to pěkné, miloučké povídání o venkově a opravdu kouzelné babičce, kterou by chtěl každý.
Možná se mi líbí, protože jsem sama z vesnice, která se postupně utápí v přívalu lidí z města a ztrácí tak svoje venkovské zvyky.
Neberte to prosím, jako kritiku města, o to mi opravdu nejde. Jen chci říct, že se díky této knize vracím na malebný venkov, takový jaký kdysi býval a jsem ráda, že jsem Babičku nakonec otevřela.

10 27.07.2015