Ella161 komentáře u knih
Na tohle jsem se fakt těšila. Rosie a Adama jsem si opravdu oblíbila, vlastně celou skupinu Scarlet Luck, ale bylo mi líto, jak to skončilo v prvním díle. Po jeho dočtení jsem chtěla hned pokračovat ve čtení, ale na to jsem si bohužel pár měsíců musela počkat. A víte co? I po těch pár měsících, kdy jsem přečetla hromadu dalších knih, jsem si ten příběh téměř dokonale pamatovala. Nemusela jsem si dávat rereading, abych vůbec věděla, o čem to tak nějak bylo. A to něco znamená, nee?
Opět jsem byla ráda za to, že kapitoly byly z obou pohledů hlavních hrdinů. Lépe jsem si tak dokázala k oběma vytvořit pevnější vztah a snadněji se do nich vcítit. Líbilo se mi, jak tady byla popsána Adamova cesta… všechny ty terapie, jeho stavy, psychika… Opravdu nádherně popsané a všechno vysvětlené. Bylo rozhodně úžasné číst o tom, jak se Adamův stav jen zlepšuje, jak si svůj život čím dál tím víc užívá a jak si postupně tvořil s Rosie bližší vztah.
Já si je oba vážně moc oblíbila, ten jejich příběh je tak krásný! Je mi tak líto, že tenhle svět musím už opustit, ale určitě se k nim znovu vrátím, ačkoliv už to nebude takové. Na konci jsem nepokrytě slzela, protože jsem byla tak šťastná, že to zvládli, že všechnu tu nenávist a překážky ustáli, že došli tak daleko…
Ty jo, to bylo skvělé. Nechápu, že jsem knihu půl roku zpátky odložila s tím, že mě to nebaví a dostala jsem se k ní až teď, kdy jsem včera dočetla druhý díl téhle série.
Nedokážu říct, který díl se mi líbil více, protože oba jsou celkem odlišné. Možná ale tenhle, ačkoliv jsem si Carly příběh opravdu zamilovala a moc se mi líbil. Jenže příběhy, kde je podsvětí, mafie, zápasy v kleci To je prostě něco, co miluji a o čem ráda čtu. A že jsem takovou knihu s podobným tématem nečetla už sakra dlouho, naposledy tak pět let zpátky. Takže vůbec vám nelžu, když tady přiznám, že tohle si mě fakt získalo a nedokázala jsem se od čtení odtrhnout. Jasně, první kapitoly jsou takové nic moc, ale nesmíte se tím nechat odradit jako já tenkrát. Moc se mi líbilo to tajemno okolo Chese. Neměla jsem ani žádné tušení, co se muselo stát, aby skončil takhle. Dokud to sám neprozradil, nic mě nenapadlo. Což se mi taky líbilo, tedy to, že tenhle příběh pro mě nebyl úplně snadno předvídatelný (myslím tím, co se Chesova života týče)
A mám dodávat vůbec něco k tomu konci? Bylo to tak napínavé, že jsem knihu vážně nemohla odložit, ačkoliv mi bylo jasné, jak to všechno dopadne. Asi jen jedna výtka oproti druhému dílu. Chyběly mi tady kapitoly z Chesovo pohledu.
Já se musím přiznat, že tenhle díl čtu jako první. Sice mám doma i předešlý, ale nějak se mi líbila anotace více u téhle knihy, takže jsem začala tou. A naprosto jsem si ten příběh zamilovala. Všechny postavy byly prostě skvěle vymyšlené. Nešlo si k nim nevytvořit vztah. Opravdu všechny si zamilujete a budete se o nich chtít dozvědět víc.
Teď ale k hlavním hrdinům tohohle příběhu. Carlu jsem si moc oblíbila. Není to taková ta typická hlavní hrdinka. Ona toho zažila tolik, že jsem se upřímně divila, jak to všechno zvládala. Život se s ní opravdu nemazlil, ale ona i přesto všechno zvládala skvěle. A moc se mi líbil její vztah s Mitchem. Všechno bylo tak krásné popsané a nic nebylo uspěchané. Navíc mám opravdu ráda, když se kluk do té holky zamiluje první, což je přesně tenhle případ. K Mitchovi se mohu vyjadřovat pouze pozitivně, protože na něm nebylo snad nic špatně. On byl takkk hodný, chápavý, laskavý a milující. Ke všem se choval moc hezky a snažil se všem porozumět. Když měl někdo problém, tak on bez zaváhání pomohl. A to, jak se choval ke Carle? Já to milujuuu.
Jo a ten strach z vody tam byl krásně popsaný. Snadno jsem se dokázala vcítit do hlavní hrdinky a jejích pocitů. Ačkoliv tedy musím přiznat, že takový strach je pro mě nepochopitelný. Já vodu miluju, takže si ani moc nedokážu představit, že někdo se toho opravdu bojí.
Tenhle žánr běžně nečtu, takže to byla pro mě celkem novinka. Myslím si, že jsem si vybrala dobře, protože kniha mě velmi rychle vtáhla do děje a rozhodně mohu říct, že mě bavila. Jen mě občas štvala inspektorka s tím, jak musela mít všechno na svém místě a byla místy až necitlivá, ale to nejspíš k takové práci patří. Přišlo mi ale dost morbidní, že hned podezřelému ustřelila ruku, když vytáhl zbraň. To mě docela zarazilo, ale co já vím, jak to v takových případech ve Španělsku chodí. Také jsem si musela chvíli počkat, než jsem si zvykla na er formu, protože jsem poslední dobou četla jen v ich formě. Ale dávám plusové body tomu, že tam bylo více pohledů různých postav, takže jsem mohla ten příběh lépe pochopit. Akorát mě tedy celkem štvalo, že tam nebylo označení, co se stalo v minulosti. Bylo to pak takové zmatené, když čtete o přítomnosti a najednou je tam pasáž z minulosti. Tady bych tedy uvítala nějaké upozornění. Nicméně kniha byla plná napětí, záhad, tajemství, nevyřešených neshod Ke konci se nám ukázala úplně nová možnost k vyřešení případu. Já tedy tohle tušila už od začátku, ale všechny ty důkazy proti jedné osobě, mě donutily pochybovat o té své teorii.
Knihu rozhodně mohu doporučit. Je krásně zpracovaná, jednotlivé kapitoly mají spousty užitečných tipů, jak něco změnit a hlavně shrnutí toho nejdůležitějšího. "Donutila" mě se zamyslet nad hodně věcmi. Ukázala mi, jak na jednotlivé situace reagovat jinak a v můj prospěch. Uvědomila jsem si, co ve svém životě nedělám zrovna nejlépe a rozhodně mi dodala motivaci k tomu, abych se alespoň pokusila to špatné změnit.
Další pěkný autorčin příběh. U ní je to sázka na jistotu. Většinou víte, co čekat a jak příběh skončí. Většinou je v příběhu i zakomponovaný i nějaké vážné téma, ale spíš je to čtení na oddych. Mě si autorka získala už hodně dávno a od té doby si ráda kupuji její knihy. No a ještě raději je čtu. Opět jsem ráda, že kapitoly byly z obou pohledů hl. hrdinů. To mám na knihách úplně nejraději. Oba jsem si samozřejmě oblíbila, líbila se mi jejich cesta za štěstím, láskou a klidným životem. Oni dva spolu byli prostě dokonalý. A moc se těším na Evanovo příběh, na který jsem hodně zvědavá. I jeho jsem si totiž moc oblíbila.
Zapatu mám opravdu ráda, je to skvělá spisovatelka a píše nádherné příběhy. Jen, abych byla upřímná, tenhle se nebude řadit k mým nejoblíbenějším. Nevím, co na knize bylo špatně, ale něco mi tam prostě nesedlo. Hlavní hrdinkou to nejspíš nebylo, protože ta byla skvělá jako vždy. Až teda na to, jak neustále opakovala, že svou rodinu miluje atd. My jsme to pochopili už prvně, nemusela nám to opakovat ještě tak 100x. Ale uznávám, že její rodina (jak je u autorky zvykem) je naprosto skvělá a rozrostlá. Samozřejmě jsem si nejvíce oblíbila Boogieho jako sama Bianca. U jejích knih je nám jasné, jaký bude konec, s tím do toho jdeme nejspíš všichni. A já jsem fakt ráda, že jim to vyšlo, protože oba byli skvělý. Jen mi ten příběh asi moc nesedl. O tom sportu tam toho moc nebylo. Ale zase se mi líbilo, že tam bylo celkem často zmíněné Biančino pečení. Rozhodně nelituji toho, že jsem knihu přečetla, ale dle mého má autorka i lepší.
Skvělé a milé zakončení téhle nenáročné série. Autorku mám ráda, i její knihy mě přesvědčily o tom, že čtení je prostě úžasné. Její série Víš, že tě miluju je vůbec první, kterou jsem kdy přečetla. Tudíž mám k autorce jaksi hlubší vztah, protože i ona mi ukázala krásy čtení. Sice už nejsem cílová skupina, od příběhů už čekám mnohem víc a uvědomuji se, že už mě to nebere tolik jako v 15, ale stejně se k autorce vždy ráda vracím. Čímž se vracím i do svého mladšího já, kdy všechno bylo krásné a bezstarostné. Já mohu jen doporučit, ale neočekávala bych od toho něco víc. Prostě skvělé nenáročné čtení na zlepšení nálady či špatného dne.
Tohle je asi pokračování, na které jsme se nejvíce těšili, že? Kdo by si totiž v prvním díle nezamiloval Atlase? Kdo by si nepřál jejich (náš) vysněný pohádkový konec? Kdo by zase nechtěl číst o téhle dvojici, jak se k sobě pomalu vrací?
Ani nevíte, jak JÁ jsem se na tohle pokračování těšila! Kniha Námi to končí mě opravdu chytila za srdce, a já strašně moc Lily přála, aby si našla někoho, kdo by jí snesl modré z nebe. Někoho, kdo jí bude chápat, pomáhat jí a ochraňovat. Někoho, kdo jí už nebude ubližovat, protože ona si to vážně moc zasloužila. Bylo pro mě tudíž velmi těžké čekat AŽ do Vánoc, abych si tenhle skvost pod stromečkem rozbalila a mohla začíst číst další její životní etapu. Bylo pro mě ale zároveň i těžké číst dál o Ryleim, protože než začal Lily ubližovat, tak jsem ho vážně měla moc ráda. Okouzlil mě stejně jako Lily, a nikdy bych do něho neřekla, čeho vlastně on je schopen. A ačkoliv udělal něco, co se nedá NIČÍM a NIKDY omluvit, tak v koutku srdce jsem pro něho našla stále nějaké ty sympatie. Já vím, že bych ho měla nesnášet, což z jedné části ano, ale nejde to úplně. Snad to má někdo stejně jako já, protože nebýt té jeho temné stránky, tak by to byl vážně fajn chlap. Fakt se cítím tímhle přiznáním trochu špatně, protože vím, že to není správné, ale napsat jsem to musela.
Rozhodně mě potěšilo, že jsou tam kapitoly z Lily i Atlasovo pohledu! Za tohle autorce moc děkuji a úplně jí za to miluju! A opět to ve mně vyvolalo reakce, která by každá dobrá kniha měla. Zrychlené srdce- to, jak nastala nějaká nepříjemná a nečekaná situace. Zadržený dech, úsměvy, pláč Thea jsem si samozřejmě moc oblíbila. Byl to skvělý a hlavně vtipný klučina. Rozdával skvělé rady a na svůj věk byl velmi vyspělý. Jsem ráda, že s Atlasem tvořili takovou super dvojku. Když už jsem u Atlase
On byl tak ohleduplný, tak moc hodný, úplně skvělý! Já se do něho zamilovala ještě víc než předtím. Jak já bych každé holce přála mít v životě přesně takového kluka. I já bych byla rozhodně spokojená, kdybych si někoho takového našla, protože to je vzácnost hlavně v téhle době a mladém věku.
Poslední tři kapitoly už jsem nepokrytě slzela dojetím a v hlavě mi běželo jen jediné: Ty jo, oni to fakt dokázali.
Někdo autorku moc nemusí, ale pro mě je fakt jedna z nejlepších. To její psaní, příběhy to je něco jedinečného a originálního. Kéž bych dokázala psát tak jako ona, kolikrát se totiž nedokážu ani správně vyjádřit, protože mnohdy nenacházím slova, jak to vyjádřit. Klobouk dolů a rozhodně další skvělá kniha, která stojí za přečtení!
Moc krásné počtení, hlavně pro fanoušky Sparty. Sice jsem neznala všech 130 lidí, ale ráda jsem si četla jejich příběhy. Každý byl něčím zajímavý, takže mě každá ta osobnost opravdu zaujala. Vůbec jsem se u toho nenudila, dozvěděla jsem se věci, o kterých jsem neměla vůbec ponětí. Jsou tam veselé i smutné příběhy. Třeba takové čtení Jakuba Šurala, kde mluvil o svém bratrovi, mi vehnalo slzy do očí. Najdete tam spoustu motivačních vět i třeba takové ponaučení Nejvíc se mi nejspíš líbilo vyprávění Vaclíka, kde byl zakomponovaný i song Majka Spirita, a pod nějakou tou slokou jeho příběh. Knihu jsem dostala jako dárek k Vánocům, za což jsem opravdu vděčná a jsem ráda, že jsem se zase dozvěděla něco nového.
(SPOILER) Opravdu nechápu, kde autorka bere furt inspiraci pro vytvoření nového příběhu. Ona jich má tolik. Tenhle je sice starší, ale i tak. Ano, většinou to bývá na stejný způsob a víme, co od toho můžeme očekávat (právě proto to čteme, že?), ale vždy je to něčím jiné, originální. Mě tak baví, že hl. hrdinka většinou bývá zábavná, soběstačná a hlavně vyspělá. Liší se od ostatních, které s ní chodí do třídy. Též se mi líbí, že v té třídě či skupině přátel se vždy najde nějaký “šašek, který každého rozesměje. Ten je totiž vždy a všude i v normálním životě, že? A rozhodně je fajn, že se tam nachází i taková ta záporná osoba, která je namyšlená a myslí si, že může všechno. Přeci jen takovou osobu známe ve svém životě taky každý. Ty příběhy jsou prostě tak realistické, začtete se hned a ani nevíte, jak je možné, že už otáčíte na poslední stránku.
Tohle je příběh Sáry, která to jako každá druhá “puberťačka nemá jednoduché. Jak doma, tak ve škole. Skoro všichni nejspíš známe, takové to mluvení od rodičů, co je pro nás v životě nejlepší a co bychom měli i neměli dělat. Jasně, myslí to dobře, ale odepřít svému dítěti výběr na školu, na kterou chce? To mi nepřijde vůbec ok. Pak v tom to dítě chudák plave, cítí se hloupý a rodiče svými výsledky rozhodně nepotěší. V takové situaci se zrovna nacházela Sára a za trest musela jet na prázdniny k babičce do Lhoty, kam chodila i na brigádu do jakési firmy, kde se měla doučit účetnictví. Z trestu se ale nakonec, dalo by se říct, vyklubala odměna. Sára rozhodně zažila jedny z nejlepších prázdnin, potkala zde svou starou partu a i nejlepšího kamaráda, který nenechal její city k němu chladné.
Za mě další super letní příběh, který mohu jen doporučit.
Já nevím, proč autorčiny knihy čtu hlavně v zimě, když má převážně letní příběhy. Akorát bych chtěla vrátit léto zpátky a pořádně se mi po něm zastesklo. Sluníčko, koupání, opalování, dlouhé dny, procházky, párty vrátila bych to zpátky (ha, to se rýmuje). Nicméně, tohle byl zase totálně skvělý příběh. Já autorku vážně miluju, jak jen to ona dělá? Získala si prostě celé mé srdce a já jsem jí vděčná za to, že píše a při čtení se dokážu odpoutat od každé starosti, která mě trápí. Jasně, už nejsem cílovka, ale i tak mě její příběhy neskutečně baví a myslím si, že budou v každém věku.
Ano, i tohle je letní příběh, jenže o letních prázdninách je tak polovina knihy a ta druhá je o tom, jak nám Izi nastoupila do nové školy a jaké to je žít v Praze. Upřímně? Jsem ráda, že to neskončilo prázdninami, ale pokračovalo to ještě do nového školního roku.
Samozřejmě mi bylo jasné, že Nika ještě někdy uvidí, protože tohle by nám autorka určitě neudělala. Čekala jsem i to, že budou studovat ve stejném městě. Ale rozhodně jsem nečekala, jak se Nik bude k Izi chovat. Docela mě to překvapilo a vůbec jsem to nechápala. Jako co měl za problém? Oni spolu stráví celé léto a pak jí zazdí? Jenže pak jsem zjistila proč se tak choval a že tím Izi takhle vlastně chránil.
Každopádně tenhle příběh hodnotím opět kladně. Vrátila jsem se zpátky do letních dní a pořádně se i nasmála. Kniha mi rozhodně zvedla náladu a zlepšila den. A zítra mě čeká další autorčina kniha, nemůžu se dočkat!
Já opravdu nechápu, jak to autorka dělá, ale její příběhy jsou prostě dokonalé! Už delší dobu jsem se neměla ke čtení, knihy jsem nechávala rozečtené a dalo by se říct, že jsem měla jaksi menší čtecí krizi. Z které mě, díky bohu, autorka vytáhla. Její knihy jsou prostě tak moc čtivé, že je nejde jen tak odložit a dělat něco jiného.
Tenhle příběh se odehrává v zimě, což je pro mě docela změna, protože zatím jsem v tomhle žánru od ní četla jen letní příběhy. Ale říkám si, že je dobře, že jsem to četla zrovna teď, kdy nám pomalu začíná podzim, protože kdybych četla o létě, tak by se mi po něm zastesklo a chtěla bych ho zpátky. Takhle mě autorka alespoň navnadila na to zimní období, které i nás za chvíli čeká.
Samozřejmě (jak jinak) nemám autorce co vytknout, možná jen ten rychlejší konec, který ale koneckonců má v každé své knize. Nicméně i tady šlo o tu první lásku, o které se prostě moc hezky čte. Všechny postavy zase byly super, hlavně Haidi a Patrik. Oni mezi sebou měli, dalo by se říct, zakázanou lásku, což je akorát jen tak větší plus a ještě lépe se to čte. Opět se zde nacházelo spoustu zábavných situací nad kterými se nešlo nezasmát, ale i těch vážných, z kterých by si nejeden člověk měl vzít ponaučení. Protože drogy a alkohol není nic super a taktéž není super jít s davem a dávat si něco takového jen proto, aby někdo nevyčníval. Patrik mě občas i štval, jak byl nerozhodný a nedokázal dodržet své sliby. Jinak jsem ho ale měla ráda. On byl takový ten správně praštěný kluk s kterým se člověk rozhodně nenudil. To samé s Haidi. Chudák holka to se svými rodiči neměla vůbec jednoduché, ale na druhou stranu jsem chápala i je, proč se tak chovají. Dítě ještě nemám, takže s klidnou duší můžu říct, že já bych se tak třeba nechovala, ale pravda může být úplně jinde. Byla jejich jediné dítě a ten strach o ní jsem rozhodně chápala. No, těším se na další autorčinu knihu.
Tak tahle série byla fakt něco neskutečného! Bavil mě každý díl téhle série. Vždy jsem se začetla už od první stránky a nemohla se od příběhu odtrhnout. Autorka píše opravdu poutavě. Bylo to napínavé, žádné nudné části prostě wow. Já nemám slov. Nechápu, jak autorka mohla vymyslet něco takového, ale moc jí za to obdivuji.
Na tenhle díl jsem se po přečtení druhého vážně moc těšila a nemohla se dočkat. Potřebovala jsem si přečíst, jak to celé bude dál. Hlavně jsem potřebovala odpovědi na otázky, kterých bylo opravdu plno. Už dlouho se mi nestalo, že jsem v knize něco nepředpověděla a překvapilo mě, jak se to všechno vyvrbilo. Tady jsem vážně vůbec netušila, čím by Emílie mohla skutečně být. Bylo vidět, jak to měla autorka všechno krásně vymyšlené a propojené, za což tedy klobouk dolů, protože mě to asi nepřestane nikdy udivovat. Už od první kapitoly prostě čtete s napětím, jak to bude dál. Nedokážete tu knihu odložit, protože potřebujete číst dál Stalo se toho tolik, že ani teď jsem to ještě pořádně nevstřebala. Tahle série je vážně skvělá. Troufla bych si říct že jedna z nejlepších. Určitě jí nečtu naposledy.
Jo a já si už od prvního dílu říkala, že mi Ira někoho připomíná. Jenže jsem si vůbec nemohla vybavit koho. A konečně mi to došlo, po přečtení jedné věty, u které jsem si řekla Tohle by přesně řekl Rhys. Jako vážně mi Ira moc moc připomínal Rhyse z dvorů. Ať už tím, že byl nejmocnější a všichni se ho obávali, nebo tím, jak byl v soukromí laskavý a velmi pozorný. Hlavně k sobě chtěl rovnocenného partnera, královnu stejně to měl i Rhys. Úplně mi to udělalo radost, protože Rhyse FAKT miluju, ale i Ira mi hrozně přirostl k srdci. Vlastně když se nad tím tak zamyslím, tak celá ta série mi připomínala Dvory.
Tak tuhle knihu jsem viděla snad naprosto všude. Hlavně na Tiktoku, kterého toho bylo plno. Ale nějak zvlášť jsem nezaznamenala, že se i knihy vydala u nás, protože jsem měla starosti s maturou a tak. A já se vůbec nedivím, že byla všude, protože ten příběh je vážně skvělý. Začetla jsem se hned od první stránky a nedokázala jsem přestat číst. Dokonce jsem si i několik hodin upírala záchod jen proto, že se mi knihu nechtělo odložit. Fakt hrozný, co? Jestli tohle nedokazuje to, jak je ta kniha úžasná, tak nevím co jiného.
Lina mi hrozně připomínala Sal z Kultiho. Jako opravdu hodně. I ona byla Španělka, takže to asi není nic zvláštního Jenže měly stejné i vyjadřování, pouto k rodině, názory na lásku a no prostě mě to příjemně překvapilo a potěšilo. Sal mám totiž moc ráda, tudíž i Linu jsem si oblíbila hned. Ona je prostě taková ta správná holka. Trhlá, zábavná a se srdcem na správném místě. Dokázala se postavit jak za sebe, tak za lidi na kterých jí záleželo. Nebála se projevit a říct nahlas, co si myslí. Když na ní někdo měl hloupé narážky, tak se za sebe rvala jako lvice. Nenechala si ,ehm, s*át na hlavu, což je jen dobře, protože takové lidi miluju úplně nejvíce. Byla hrozně milující, plná energie. Člověk se s ní rozhodně nenudil. Nejlepší beztak bylo, když byla v rozpacích nebo v nějaké trapné chvíli. To z ní vždy vypadly takové blbosti, že se u toho vážně nešlo nezasmát. Jo, fakt byla skvělá a já si jí zamilovala. Stejně jako jsem si zamilovala Aarona, samozřejmě. On byl takové zlatíčko! Tak chápavý, hodný i ohleduplný. Bylo úplně sladký, jak neustále vyhledával Lininu přítomnost, jak se kvůli ní začal učit španělsky, jak jí neustále pomáhal, když to bylo třeba Ježiši, to je fakt chlap, kterého si přeje každá žena. Fakt jsem je úplně "žrala".
Koukám, že tohle opět není moc smysluplné a nic moc Vám to nedá, ale já to nedokážu vyjádřit jinak. Nejde sakra popsat, jak moc mě ta kniha okouzlila, jak moc mě bavila, co ve mně zanechala Strašně mě to štve, protože bych se ráda chtěla pořádně vyjádřit, ale nejde to. Tohle je TA kniha, která ve vás zanechá takové pocity. Těhle knih moc není, tudíž je celkem vzácnost, když na nějakou narazíte. Moc Vám jí doporučuji! Přečtení rozhodně nebudete litovat, slibuji. A já se jen těším, až si jejich příběh přečtu znovu.
Autorčiny knihy, tudíž i postavy, si prostě nejde neoblíbit. Já vím, už jsem s tím vážně trapná, jak autorku po každém přečtení její knihy vychvaluji, ale ono to prostě jinak nejde. Nepřestane mě udivovat, že pokaždé mi se svým příběhem padne do noty. Jako vážně. Žádná její kniha, kterou jsem zatím četla, neměla chybu. Petra píše tak osobitě, jedinečně a čtivě! Já to fakt miluju, jak mě to vtáhne do děje a mně přijde, že to vlastně všechno prožívám já. Takhle se prostě pozná skvělá autorka, která stojí za to, abychom si přečetli všechny její knihy!
V tomhle příběhu tu máme Natku, slavnou influencerku, která se bohužel musí často stěhovat kvůli práci svých rodičů. Jenže zase kdyby se nestěhovala, tak by vůbec nebyla slavná a neměla by tak boží instagram přeci Každopádně naprosto jsem jí chápala, že jí nebavilo neustále stěhování a že chtěla školu dokončit na jednom místě. Našla si tam kamarády, s třídou celkem vycházela a prostě si tam zvykla. Takže bylo jen dobře, že si konečně dupla a přání jí bylo splněno, ačkoliv Most neměla zrovna v lásce. Nicméně. Ona byla vážně skvělá. Trhlá, zábavná a hrozně přátelská. Takové měla samozřejmě i kamarády. Milovala jsem Naty, Terky a Robina společné chvíle. U toho jsem se vždy nasmála, protože všichni tři dohromady jsou vážně pohroma.
Mezi Naty a Alexem mi to přišlo trochu takové uspěchané. Vůbec se neznali, viděli se jen párkrát, a to spolu ani nemluvili, a najednou byla Naty zamilovaná. Chybělo mi tam takové to získané pouto poznáváním Ale co já vím, třeba i tohle je možné. Přeci jen šlo o první lásku. Jak rychle to ale začalo, tak to i skončilo. Pak spolu skoro polovinu knihy sotva promluvili, což mi přijde vážně škoda. Rozhodně bych brala číst o jejich společných chvílích a o rozvíjející se lásce O Alexovi jsem toho tudíž moc nezjistila a ačkoliv jsem ho postupně začala mít tak nějak ráda, tak mi moc nesedl. Nelíbilo se mi, jak se k Natce choval a házel všechny do jednoho pytle. Jak jí ani sám nevysvětlil, proč nemá rád sociální sítě a jen na ní útočil Jo, zatím je to moje nejméně oblíbená klučičí postava od autorky, ale to nevadí. Každému nesedne každý.
A musím teda říct, že na cyklisťáku si užili spoustu zábavy. Autorka opět nevynechala nějakou zajímavou historku o lecjakým místě, což na ní upřímně miluju. Vždycky je to něco zajímavého a něco, co jsem nikdy neslyšela. Každopádně jsem jim ale nezáviděla těch x desítek km, kterých museli ujet. To bych opravdu nezvládla. Ale záviděla jsem jim, že se podívali na tolik zajímavých míst, na které se rozhodně budu muset zajet podívat také. Je vidět, že autorku baví jak cestování, tak i historie. A jak už sám název knihy prozrazuje, tak se děj odehrává v létě. Takže sluníčko, koupání, krásná obloha Hezky se to četlo, když teď máme deštivo.
(SPOILER) Tak tohle já můžu. Autorku mám fakt ráda, ačkoliv už nejsem cílová skupina. I tak mě ale její příběhy moc baví a připomíná mi to ty časy, kdy mi bylo 14 a poprvé jsem na ní narazila. Vím, že u jejích příběhu můžu vždy vypnout a naplno se do děje ponořit. Což je skvělé, když máte třeba náročný den a potřebujete si nějak odpočinut. S tímhle výběrem rozhodně neuděláte krok vedle.
Jak je u autorky zvykem, tak i tady jde o první lásku. První rande, zamilování no prostě pohoda. Postavy vždy vymyslí skvěle. Tak moc, že si k nim vytvoříte pouto, až už chcete či ne. Ani tady tomu nebylo jinak. Caymen jsem si oblíbila v podstatě hned. Její suchý humor na mě zapůsobil a rozhodně i nejednou rozesmál. Ale nebylo to jen kvůli jejímu humoru, ale i kvůli tomu, že to byla fakt moc hodná holka. Své mámě pomáhala, jak jen mohla. Myslela spíš na ní než na sebe, což bylo celkem obdivuhodné od 17 leté holky. A k Alexovi se mi moc hodila. Krásně se doplňovali.
Příběh jsem si vážně užila, aleee ke konci mi to přišlo všechno takové uspěchané. V posledních asi dvou kapitolách nastal celkem velký zvrat, kterému bych rozhodně dala více prostoru. Dalo by se říct, že to jaksi má otevřený konec. Mě by totiž rozhodně zajímalo, jestli Caymen vyhledá svého otce, jak jí půjde sbližování s prarodiči, co máma a ten obchůdek, co vysoká škola Prostě strašně moc toho, takže bych klidně uvítala i druhý díl.
No, jak tuhle knihu zhodnotit? Rozhodně jsem měla od ní jiná očekávání. Myslela jsem si, že to bude na styl Petry Martiškový, ale to nebylo. Což mě trochu zklamalo, ale dobrý. České autory se snažím číst a tím je nějak podporovat, protože nejednou se mi stalo, že jsem narazila fakt na skvělého autora, kterého jsem si opravdu oblíbila. Takže i téhle autorce jsem chtěla dát šanci.
Hm. Takže kde začít? Rozhodně plus pro autorku, že byly kapitoly z obou pohledů, to bylo prostě super a něco, co jsem fakt nečekala. Takže mě to příjemně překvapilo. Téma bylo také fajn. Léto, tábor, první láska, koně Ačkoliv mi koně nic moc neříkají a nejsem do nich zapálená jako Vítek, tak jsem si čtení o nich celkem užila. Jenže autorčin styl psaní mi bohužel vůbec nevyhovoval. Po nějakém čase jsem si na to zvykla, ale Jedno velké ALE. Nemohla jsem si čtení tak úplně užít, ponořit se do něho a představovat si, že jsem tam s nimi, protože to prostě nešlo. Asi je to tím, že už nejsem cílová skupina a rozhodně věřím tomu, že kdyby mi bylo o nějakých šest let méně, tak jsem do toho úplně "zažraná".
A jak zhodnotit postavy? Vítka jsem si jakž takž oblíbila, protože byl opravdu moc hodný. Docela náladový, občas dětinský, ale zároveň i vyspělý. K dětem měl velmi hezký vztah, pomáhal jim a choval se k nim jako kdyby byl jejich starší bratr. Nebo alespoň mě to tak přišlo. Nevím, co ho na Klaudii už od začátku tak zaujalo. Vzhled? Chování to určitě být nemohlo, protože se chovala jako namyšlená fiflenka z bohaté rodiny. Podle mě byl pro ní Vítek až moc dobrý, měl rozhodně na lepší holku. Taky mi přišlo docela ujetý to jeho předstíraní, že jeho sestřenice je vlastně jeho holka. Jasně, chtěl se tím zbavit Simony, která se do něho najednou tak hluboce zamilovala, ale to přeci mohl vymyslet i jinak. No nic, když to vezmu kolem a kolem, tak měl na Klaudii dobrý vliv. Konečně se přestala chovat tak namyšleně a povýšeně a stala se z ní docela fajn holka. Bohužel i přesto jsem si k ní nedokázala najít cestu.
Ale musím se přiznat, že ke konci knihy jsem se do příběhu fakt zažrala. Vůbec jsem nepočítala s tím, že by se něco takového mohlo stát. Teda jako no ty jo, nemám slov. Tohle autorka vymyslela pěkně.
Jo, přesně tohle jsem potřebovala! Do autorky jsem se zamilovala už od prvního dílu, kterým mě tak nějak okouzlila. Na Matyldu a její příběh jsem se vážně těšila, protože z té trojce mě zaujala asi nejvíce. Jak už jsem předtím zmínila, je to asi tím, že se mi fakt povahově a co se názorů týče podobá. Ježiši, hlavně až jí budu nějak hodnotit, tak si nemyslete, že vychvaluji sama sebe xdd
Matylda byla prostě skvělá! Pro své blízké by udělala cokoliv. Byla ochranitelská, starostlivá a hlavně milující. Chápala jsem, proč se k Bry tak chovala. Přeci jen se znaly už fakt dlouho a Tylda už něco zažila, měla víc zkušeností a nebyla tolik důvěřivá. To se o Bry říct nedalo, protože ta mi přijde jako taková ta nevinná holka, která chce být s každým za dobře a neumí si prosadit svůj názor, což já moc nemusím. Ale třeba taková není, to se dozvím v jejím příběhu. Takže jo, možná se Matylda chovala až přehnaně ochranitelsky, ale může se jí někdo divit? Věděla, čím si Bry prošla a nechtěla, aby se to vrátilo. Bry to sice přišlo otravné, ale Tylda to myslela jen dobře. Navíc bylo fakt krásné, že pro své kamarády byla schopná udělat opravdu cokoliv. Jakože fakt cokoliv. Což vedlo k tomu, že se začala sbližovat s Tonym.
Tony byl skvělý. Já si ho oblíbila už v předešlé knize, takže jsem byla jen ráda, když tenhle příběh byl i o něm. On to v životě neměl jednoduché už od dětství, ale bylo hezké, jak i přes svou minulost si udržoval nějakou tu naději. Na lepší život, lásku A dle mého se k sobě s Tyldou hodili. Ta chemie mezi nimi, to pouto
No nic, fakt se těším na příběh Bry. Autorka si mě vážně získala.
Na tuhle knihu jsem narazila úplnou náhodou. Především mě zaujala obálka, ale samozřejmě jsem jí objevila kvůli tomu, že na ní byla sleva u KD. Za což jsem fakt ráda, protože autorka rozhodně upoutala mojí pozornost. Píše opravdu čtivě a reálně. Do celého toho příběhu jsem se natolik vžila, že jsem měla pocit, že jsem tam s nimi.
Všechny postavy jsem si fakt oblíbila. Bylo mi hned jasné, že každá z holek bude mít svůj vlastní příběh, což je jen dobře, protože i jejich příběh mě zajímá. Hlavně tedy Matyldy, kterou jsem si opravdu oblíbila. Nejspíš proto, že mi tak trochu připomínala mě. Co se názorů na kluky týče a tak. Takže jo, po dočtení téhle knihy jsem si musela hned objednat Matyldy příběh. Ale zpátky k Liv a Noahovi.
Jejich příběh byl celkem komplikovaný. Bylo to jak na horské dráze, hlavně v Noahově případě. Ale vlastně jsem se mu ani moc nedivila, protože si vyčítal něco, co vůbec nebyla jeho chyba. Považoval se za toho špatného. Byl přesvědčený, že si nezaslouží být šťastný, jenže to se zatraceně mýlil. A byla jsem ráda, když mu to Liv dokázala. Občas měl i špatné chvíle, kdy to chtěl všechno vzdát a tahle část se mi nečetla vůbec dobře. Tu bolest jsem prožívala s ním a byla jsem ráda, že se nakonec dokázal oprostit od minulosti. Řekla bych, že s Liv se k sobě fakt hodili. Sice to mezi nimi bylo všechno takové zrychlené a vlastně tam v jejich vztahu nedošlo ani k nějakému pomalému vývoji, ale to bylo nejspíš proto, že už se znali z minulosti. Tudíž se nepotřebovali nějak poznávat, protože se znali až moc dobře.
Já si je do svého srdce pustila, stejně jako jejich kamarády, na jejichž příběh se též moc těším. A už teď bych mohla říct, že jsem si nejspíš oblíbila novou autorku a budu se těšit na každou její další knihu, která se u nás vydá.