Ella161 komentáře u knih

Tuhle knihu jsem si přečetla na doporučení kamarádky, která si myslela, že by se mi mohla líbit. A měla pravdu. Avšak ze začátku mě příběh moc neoslovil. Musela jsem si zvykat na styl psaní autora, který byl takový hořkosladký. Každopádně po nějaké čtvrtce knihy jsem si zvykla a zbytek příběhu si jen užívala. Hodně používal suchý humor, což mě osobně nevadilo. Popis postav zvládl skvěle. Jednoduše řečeno... postavy si nejde nezamilovat. Všechny jsou Vám sympatičtí a leckteré byste chtěli znát či mít ve vlastním životě. Nebo alespoň já to tak cítila. Příběh sám o sobě je smutný. Každý si tam najde něco, nad čím se zamyslí. Líbily se mi Jessi myšlenky a její pohled na svět. Také to, jak celou tu situaci s rakovinou brala. Na Adamovi se mi zase líbila jeho empatie a ochota pomáhat ostatním lidem.

Ruku na srdce... já bych takovou práci bez nějaké psychické újmy nezvládla. Jsem velice citlivá i empatická. Vím, že bych ty lidi a jejich příběhy nebrala s odstupem, ale prožívala bych je s nimi.

Ačkoliv mi bylo hned jasné, jak příběh skončí, tak se konec neobešel bez slz. Spousty slz, abych to upřesnila. Já si vždycky myslím, jak se na to připravím a že plakat prostě nebudu, ale nikdy mi to u žádné knihy nevyjde.

Každopádně i když se mi to ze začátku zdálo nudný, tak se z toho nakonec vyklubal skvělý a velice čtivý příběh, který mohu jen doporučit.

2 07.02.2021

Tenhle příběh se mi četl fakt těžce. Nečekala jsem, že to budu až tak prožívat. Líbilo se mi, že tady máme pohled jak Morgan, tak její dcery Clary. Lépe jsem tedy dokázala pochopit, jak se obě cítí. Bylo celkem zajímavé číst, jak se každá s tou situací vyrovnávala jinak. Morgan jsem chápala, ale neodkázala jsem pochopit Clařino chování. Myslím si, že když někoho něco takového potká, tak by měli držet spolu. Ne jako Clara, která byla furt protivná, nechápavá, drzá... Samozřejmě se mi to lehce říká, když jsem tohle nezažila. Každopádně takové chování je pro mě nepochopitelné. Shrnula bych to asi tak, že mi Clara prostě nesedla, bohužel. Ale Miller? Toho jsem si zamilovala hned. Nečekala jsem, že bude takový. Jeho popis vzhledu prostě odkazoval na to, že to bude ten typický drsňák, ale... Musím se však přiznat, že Claru jsem měla vždycky strašně ráda, jakmile byla s Millerem. Způsob jejich komunikace jsem si strašně oblíbila. A také ke konci, kdy všechno zjistila, se začala chovat normálně. Morgan nemám co vytknout. Byla neskutečně silná a obětavá. Obdivovala jsem jí, jak se k té situaci postavila. Já bych to tak asi nedokázala. A Jonah? Ten byl prostě úžasný ve všech směrech. U něho jsem zase obdivovala tu obrovskou trpělivost. Závěr je takový, že Colleen opět napsala skvělou knihu, která nezůstane přečtená jen jednou.

2 02.02.2021

(SPOILER) Tuhle knihu jsem dlouho oddalovala, protože skoro všichni upozorňovali, že konec nebyl moc dobrý. A já to nechtěla číst dokud nebudu mít u druhý díl. Každopádně moje zvědavost nade mnou vyhrála a tak jsem začala číst. Příběh mě docela zasáhl. Nemám tohle téma ráda a nedokážu si nikdy představit, že by se mi tohle mělo stát. Nedokážu si představit, jak bych se pak chovala. A vlastně si to ani představovat nechci, protože jen pomyšlení, že bych tohle měla zažít? Ne, děkuji pěkně. I když jsem Sage chápala, tak mi prostě tak nějak nepřirostla k srdci. Byla mi sympatická, to ano... ale její názory nebo spíš myšlení mi někdy přišlo strašně nevyspělé a hloupé. Fakt nevím proč, ale prostě jsem měla takový pocit. Každopádně byla hodná, empatická a hlavně silná. Strašně jí obdivuji, že se rozhodla chodit na nějaké sezení a nechat si konečně pomoct a svěřit se někomu. Luca mi byl sympatický hned. Jeho humor a hlavně vášeň pro knihy, kterou máme všichni společnou s ním, že? Nicméně... trochu mě mrzí, že i tady je to klišé, kde je hlavní postava děvkařem. Z anotace jsem si myslela, že v tomhle příběhu tohle nebude, ale mýlila jsem se. To mě trochu zklamalo. A ten konec? Vážně nám tohle autorka udělala? Nemohu se dočkat dalšího dílu.

2 18.01.2021

Mě tahle kniha popravdě vůbec nechytla. Styl psaní se mi nezamlouval. Myšlenkové pochody hlavní postavy byly dost naivní a vůbec bych z toho neřekla, že jí je tolik. Spíš mi přišlo, jako by to byla 13ti letá holka. Romantická linka také nic moc. Od začátku bylo jasné, jak to skončí. U jiných příběhů mi to vůbec nevadí, ale tady celkem dost. Jejich lásku jsem jim za boha nemohla uvěřit. Všechno bylo tak rychlé a strohé. Za mě prostě ne. Trochu mě mrzí, že to napsala česká autorka, které bych chtěla podporovat. Jenže tohle byla druhá nejhorší kniha, kterou jsem za tenhle rok přečetla. Musela jsem se donutit to přečíst do konce, protože nesnáším nedočtené knihy. Každopádně ani ten konec mě neohromil. Z příjemného čtení se stalo něco jako “povinnost”. Vůbec jsem z toho neměla ten požitek jako vždy, když dočtu knihu. Spíš mě to zklamalo a zkazilo den. No nic. Na Dk to má skvělé hodnocení, což sice nechápu, ale beru to. Ostatním se třeba může líbit, ale já jí po druhé do ruky nevezmu.

2 12.12.2020

Tenhle příběh jsem si přečetla, protože knihy dobrovský nabízeli e-knihu zdarma. Byla jsem fakt zoufalá a neměla co číst, takže tohle se mi strašně hodilo. Už dřív jsem po knize pokukovala, protože se mi fakt líbí ta obálka! Nicméně anotace mě zas až tolik nenadchla. Když, ale byla zdarma, tak jsem tomu dala šanci. A určitě toho nelituji. Jasně. Nebyla to nejlepší kniha, kterou jsem četla. Ale na oddech je dobrá. Líbila se mi Mel a její síla. To, co se děje v knize, se děje i v normálním životě. No vážně. I já jsem zažila, že mi kluk z ničeho nic poslal svého ptáka, aniž bych o to měla zájem. Zažila jsem samé sexistické poznámky na moje poprsí, pískání a neustálé zíraní. Ze začátku jsem se tomu jen smála a mávla nad tím rukou. Jenže, čím častěji se to stává, tím víc mě to štve. Mel tady “bojuje” za tzv. právo žen? Nevím, jak to úplně nazvat. Každopádně se mi její nápad neskutečně líbil! Jsem ráda, že jí to vyšlo. Měla úžasné kamarádky, které v ní věřily a vždycky jí ve všem podporovaly. Teď k Alexovi. Hm. Ta romantická linka bylo spíše takové zpestření. Nějak moc se jejich vztah neřešil. Mel byla paranoidní, ale upřímně? Já bych taky byla. Alex mi prostě sympatický nebyl. Jasně. Byl hodný, upřímný a další věci, ale nepřišel mi opravdový. Avšak jejich vztah se jim moc přála. Závěr je takový, že jsem ráda za přečtení knihy, ale už si jí nejspíš nepřečtu. Bylo to něco nového, originálního a za to má ode mě autorka plus. Také byl příběh vtipný a čtivý. Prostě na víkend ideál.

2 07.11.2020

Dost jsem otálela s přečtením. Začátek mě vůbec nebavil. Knihu jsem odložila a začala číst po půl roce, kdy jsem dostala strašnou chuť číst o upírech. Začetla jsem se do ní a zamilovala se. Fakt jsem nepochopila, co se mi na ní kdysi nebylo. Wrath a Beth je pár, který si nejde neoblíbit. Hlavně Wrath to chudák neměl vůbec lehké. Ale to, jak se díky Beth změnil... bylo okouzlující. Jak by za jí bez váhání položil život a to stejné platí na opačné straně. Beth je silná holka, která jako by byla k Wrathovi souzená. Ke konci jsem se opravdu rozbrečela, i když mi bylo jasné, že to skončí úplně jinak. Hezký příběh a já doufám, že se tahle dvojice bude objevovat i v dalších knihách téhle série. Taky jsem si strašně moc oblíbila Z. a moc se těším na jeho příběh.

2 10.10.2020

Tohle je asi můj nejoblíbenější příběh (hned po Dvakrát dospělá), od autorky. Sice se mi zdá, že všechny její knihy jsou vlastně stejné, ale hlavní hrdinka má jiné jméno. Rodiče (nebo alespoň někdo z rodiny) se chová hrozně. Hlavní hrdinka prožila trauma, který žádná holka nechce zažít. Jenže oni jsou tak pitomé! Proč se prostě nesvěří? Proč se tím akorát utápějí, kazí si náladu a život? Nechápu, jak to na Vaška nemohla říct! Proboha! Žít s ním ještě další tři roky? Já bych se asi zbláznila! Doma měla teror. Matka se jí vůbec nezastávala. Nevlastní sestra hrozná fiflena. Má cenu vůbec zmiňovat otčíma? Ten se k ní choval jak ke kusu hadru! Nikam jí nechtěl pouštět, stále musela doma vařit, uklízet.. A neustále jí ponižoval! A co udělala její matka? Nic! Jen k tomu nečině přihlížela, anebo souhlasila! Pak, když si Žaneta konečně vzala život do vlastních rukou, byla maminka jak vyměněná! Libor, nevlastní syn, byl v pohodě kluk. Jenže to co si natropil? Chudák, ale může si za to sám. Robin je případ sám o sobě. Sukničkář, frajírek a namyšlený vůl. Takový ódy, jak Žanet miluje a v klidu jí zahne. Ještě s někým, kdo Žanetě nebyl cizí. Pak se omlouvá, lituje a prosí o odpuštění. Jsem ráda, že si s ním nic nezačala. Petr je hodný kluk. Bylo vidět, že Žanetu má fakt ràd. Měli stejný pohled na svět či život. Jak Žaneta taktně podotkla- všechno zlé, je k něčemu dobré. Nebýt toho všeho, nepotkala Petra. Nebýt Marka, nevydali by jí román. Vlastně Žaneta nedopadla špatně, ba naopak. Moc jsem jí to všechno přála, protože je to správná holka.

2 27.09.2020

Rana mi přišla jako hodná holka. Někdy byla trochu ustrašená či naivní. Musím jí ale pochválit, nebo spíš ji obdivuji, jak se vypořádala s vlastním životem, který neměla moc jednoduchý. Byla hodně společenská a trávila čas Lilith, což bylo od ní moc pěkné. Akorát mi lezlo na nervy, jak neustále omílala, že pro Landona tancuje a jak si ho představuje. Avšak jejich telefonáty, kdy si vyprávěli různé historky ze životů, jsem zbožňovala. Hlavně Rana přidala vždycky něco vtipného. Přišlo mi trochu nelogické, že našla jeho číslo na googlu. A opravdu to bylo jeho číslo, i když se jeho jménem muselo jmenovat x dalších lidí. To je však jen taková malinká chybička. Landona bych mohla popsat jedním slovem -pohodář. To se na něho hodí nejvíce. Většinou byl uvolněný, neměl problém se svěřit s osobnějšími věcmi a hlavně to byl velký sympaťák. S Ranou se skvěle doplňovali a moc jsem jim to přála. Pěkný, nenáročný i nápaditý příběh. Autorka opět nezklamala.

2 19.08.2020

Pěkný příběh o tom, jak těžké je se vypořádat se ztrátou manžela. Postavy jsou hezky popsané a sympatické. Cyn byla trochu ostýchavá, ale kdo se jí může divit? Worth se k ní neskutečně hodil. Je hodný, sympatický a má rád jejího syna. Chová se k němu jako by byl jeho otec, což to dítě potřebuje. Cyn maminku jsem si taktéž oblíbila. Její rady byly na místě, když vezme v potaz, že si tím taky prošla.Konec je moc milý a oba si takové štěstí zasloužili.

2 11.08.2020

(SPOILER) Tuhle sérii mám moc ráda. Autorka píše tak, že Vás to zaujme a nepřestanete číst, dokud nebudete mít knihu dočtenou. Na první příběh jsem už recenzi udělala, takže o tom se už moc zmiňovat nebudu.
Máme tady druhý díl Kontraktu, na něhož jsem čekala opravdu dlouho a měla jsem takovou radost, když jsem si knihu konečně koupila! Moc to nechci srovnávat s prvním dílem, ale ten se mi zdál o malinko lepší. Chtěla bych vytknout začátek knihy. Bylo to tak strašně přeslazený, že jsem málem dostala cukrovku. Furt si říkají, jak se milují, jak jim jejich společnost chybí(Richard jezdí totiž na cesty) a tak různě. Ačkoliv mi vůbec nevadí sladké knihy, kde je i nějaké to klišé, tohle je moc i na mě. Také Richard se bojí, že v budoucnu bude stejný jako kdysi. No pardon, ale kdyby v anotaci nebylo to, co tam je, tak by jsme z tohohle přišli na to, že takový opět bude. Ten začátek je pro mě trochu zklamání, ale pak to nabralo jiný směr a já se do toho s plným očekáváním ponořila. Katy byla velmi statečná. Držela se, snažila se být silná kvůli Richardovi i ostatním. Ovšem pak se stalo nevyhnutelné- všechno to na ní spadlo. Byla naštvaná, na všechny se zlobila a byla nepříjemná. Nechtěla si od ostatních nechat pomoct. Avšak pak se tomu poddala a opět byla pozitivní, nebo se alespoň snažila být pozitivní. Bylo zajímavé číst to, když Richard přicházel k sobě. Můžeme se dočíst co všechno vnímal, jak se snažil probudit. Je to tak i ve skutečnosti? Děje se tohle skutečně lidem v kómatu? To jsou otázky na které neznám odpověď, ale věřím, že to mají podobný jako Richard. Už jsem četla nespočet knih ohledně tohohle stavu. Ale jestli je to pravdu? To se asi nedozvím pokud se v to stavu sama neobjevím. Každopádně se vůbec nedivím Rachardovi, že se choval tak, jak se choval. Mohli by jsme očekávat vůbec jiné chování? Je jasné, že nebude hned pozitivní a milý. Vždyť se mu úplně změnil život! Avšak poté to taky nebylo v pořádku. Byl nevrlý, vybíjel si zlost na ostatních i pesimistický. Ale po jednom zvratu konečně našel chuť bojovat a pak děj krásně plynul. Také musím vyzdvihnout, že se tam vyskytly postavy ze série Vested Interest, kterou jsem sice ještě nečetla, ale chystám se na ní a moc se těším. Hlavně na příběh Maddoxe, tedy Richardovo nejlepšího kamaráda. Ovšem tím, že si tenhle příběh přečtete dřív, než tu sérii, se dozvíte, jak jejich příběh skončí. Ale není to u těhle příběhů jasné? To je přeci hlavní důvod toho, proč to čteme. Sice jsou tam nějaké zvraty, ale s jistotou víme, jak to skončí.
Tímhle bych se chtěla rozloučit se všemi postavami, které mi přirostli k srdci. Ať už je to Laura s Grahamem se svojí vlídností, ochotou či podporu se rozvíjet. Jenna se svými vtípky či vtipnými komentáři. Gracie s Heather, které tomu dodávaly tu správnou rodinnou atmosféru. A nakonec s Richardem a Katy, kteří šli dlouhou cestou za štěstím. Život jim uštědřil několik překážek, ale ani to je nerozdělilo. Tvoří spolu nádherný pár. Krásně se doplňují. Jsou skvělí jako rodiče, kamarádi či rodina. Spolu jsou silnější. Jejich příběh byl neskutečný a já jsem jen ráda, že jsem toho všeho mohla být součástí.

2 07.08.2020

Vůbec nechápu vysoké hodnocení knížky. Proč? Vždyť je to strašně primitivní děj. Kailyn mi vůbec nebyla sympatická. Po pravdě řečeno mi lezla krkem. To její chování, kdy se snažila vyjít z každé situace jako “nejlepší”. Všechno ví, všechno zná.. prostě ne. Nenašla jsem si k ní cestu a dalo by se říct, že jsem jí vyloženě nesnášela. Dax je takový ňouma. Ano, to slovo se k němu hodí. Čekala bych, že když je to právník, tak se postaví a bude mít svůj názor. Jenže pokud přišel nějaký problém ohledně Em, tak skoro ztratil nervy a v tu chvíli byla řada na Kailyn, kdy přišla s nějakým skvělým řešením a Em vyvázla téměř bez problému. Skoro v každé kapitole Dax Kailyn objímá a ačkoliv to Kay “nechce”, stejně se neodtáhla a objetí opětovala. Když jí neobejme, tak jí strašně moc chybí to láskyplné gesto. Pokud chce něco vyřešit s Em sám, bez Kay, tak jí je smutno, protože jí nebere jako rodinu. Jako vážně? To, že s ní spí hned neznamená, že bude u každého problému. Co to sakra má být? Nevím, kdy se naposledy stalo, že mě hl. hrdinka tak moc vytáčela. Ať už slovy či gesty. Nejednou jsem nad ní protáčela oči a nadávala. Myslela jsem, že v tomhle příběhu bude víc, ale ne. Abych ale nebyla jen kritická, kniha má i světlé stránky. Například vidíme, jak je těžké převzat jistou roli (nechci spoilerovat), když nás osud nemile překvapí. Dax i Em to zvládali skvěle. Avšak konec musím pochválit, moc hezký epilog.

2 02.08.2020

Vůbec netuším, co se někomu na téhle knize může líbit. Nad hlavní hrdinkou jsem několikrát protáčela oči. To její chování? Vůbec mi nepřišla sympatická. Možná proto se mi ta kniha nelíbila? Kdyby ji vyprávěl Gideon, tak by to bylo jiné kafe. Každopádně příběh se neskutečně podobá 50 odstínů s výjimkou toho, že Eva nebyla panna.. Co na to říct? Vím, že v tomhle žánru nejde být s dějem nějak moc originální, ale abych si až palčivě uvědomovala, že bych si klidně mohla přečíst 50 odstínů? Ne a ne a ne! Jedna z nejhorších knih, kterou jsem v tomhle žánru četla.

2 20.07.2020

Tyhle příběh- o vojně, válkách..- mě vždycky zaujmou a přitahujou. Je to pro mě vlastně jiný svět a já jsem ráda, že o něm mohu alespoň číst. Je zajímavý, jak mariňáci žijí, když bojují. Co všechno musí dělat, aby přežili. Musí se spoléhat na svého parťáka, kterému prakticky vkládá svůj život do jeho rukou. Nedokážu si představit, že bych musela koukat na to, jak mi před očima zabíjí někoho, s kým jsem od začátku toho všeho. Travisovo příběh mě fascinoval a rozesmutňoval zároveň. Nechtěla bych si prožít to, co on. Chápu, že návrat po tom všem domů, musí být těžký. Skvěle tam jsou popsané jeho myšlenky, pocity. Akorát jsem někdy nechápala jeho činy. Jako například: proč třeba spal se svojí ex, i když ho nechala kvůli bratrovi? Proč s ní spal, když měl rád jinou? Stále tam vysvětloval, že je to tak známý.. neví, proč to dělá a bla bla.. ovšem to jsou jen výmluvy a kdyby s ní nechtěl spát, tak by nespal. Myslím si, že to bylo vůči Harper nespravedlivý a hnusný. Ona se až na prvotní výbuch se zachovala docela dobře, což oceňuji. Taky bych brala třeba pokračování knihy, abych věděla, jak to dopadlo, až se vrátí od mariňáků. Nicméně.. knihu doporučuji jestli tohle téma či prostředí milujete tak, jako já.

2 16.06.2020

Musím se přiznat, že tuhle knihu jsem si naproti užívala. Ještě jsem nečetla nic v tomhle žánru, kde se děj točí hlavně kolem jídla. Hlavní postavy jsem si ihned zamilovala. A jsem ráda, jak se nakonec Cole zachoval.

2 18.05.2020

Tak tohle bylo něco! Jsem strašně ráda, že jsem na knihu narazila. Konečně příběh, kde není kluk děvkař. To je příjemná změna a ke všemu je panic. Chová se hezky a nebojí si přiznat, že se zamiloval. Obě postavy jsem si hned oblíbila. Přiznám se, že jsem si myslela o Ryanovi, že bude typický sukničkář. Nemohla jsem se víc mýlit. Příběh je v podstatě o tom, hledání sama sebe. Bylo hrozné, čím si Beth musela projít a strašně mě to mrzí. Každopádně i na ní se štěstí usmálo a konečně začala doopravdy žít. Příběh doporučuji!

2 11.05.2020

Knihy od Katy Evans mám moc ráda. Její styl psaní, je něco originálního a přitahuje mě jako magnet. Líbí se mi, jak ten chlap vždycky pozná, že ona je TA pravá. Jak to všude prohlašují a jsou si tím jistí. To jsem ale zase odbočila. Každopádně knihy s tímhle tématem mě baví. Jako velká fanynka jakékoliv hudby, si ráda počtu, jaké to je být na turné. Jaké to je v zákulisí anebo setkání s fanoušky. Tahle k kniha, v tomhle žánru, patří mezi mé oblíbené. Plusové body jsou za to, že v knize jsou pohledy obou hlavních postav. Miluju, když je to psáno z pohledu chlapa. Vždycky si všimnete, jak jsou naše pohlaví hrozně rozdílní, co se povahy či citů týče. Hlavní postavy si zamilujete a Pandora je taková moje spřízněná duše. V několika situacích jsem se u ní poznávala, dokonce i tím gotickým vzhledem. U příběhu se zasmějete a hlavně vás zahřeje u srdíčka. Doporučuji. Na klidný víkend je kniha ideální.

2 02.05.2020

Knihy, všechny 4, se mi velmi líbily. Nečetla jsem je jen jednou a patří mezi mé nejoblíbenější! Určitě doporučuji!

2 21.12.2019

Na tohle jsem se fakt těšila. Rosie a Adama jsem si opravdu oblíbila, vlastně celou skupinu Scarlet Luck, ale bylo mi líto, jak to skončilo v prvním díle. Po jeho dočtení jsem chtěla hned pokračovat ve čtení, ale na to jsem si bohužel pár měsíců musela počkat. A víte co? I po těch pár měsících, kdy jsem přečetla hromadu dalších knih, jsem si ten příběh téměř dokonale pamatovala. Nemusela jsem si dávat rereading, abych vůbec věděla, o čem to tak nějak bylo. A to něco znamená, nee?

Opět jsem byla ráda za to, že kapitoly byly z obou pohledů hlavních hrdinů. Lépe jsem si tak dokázala k oběma vytvořit pevnější vztah a snadněji se do nich vcítit. Líbilo se mi, jak tady byla popsána Adamova cesta… všechny ty terapie, jeho stavy, psychika… Opravdu nádherně popsané a všechno vysvětlené. Bylo rozhodně úžasné číst o tom, jak se Adamův stav jen zlepšuje, jak si svůj život čím dál tím víc užívá a jak si postupně tvořil s Rosie bližší vztah.

Já si je oba vážně moc oblíbila, ten jejich příběh je tak krásný! Je mi tak líto, že tenhle svět musím už opustit, ale určitě se k nim znovu vrátím, ačkoliv už to nebude takové. Na konci jsem nepokrytě slzela, protože jsem byla tak šťastná, že to zvládli, že všechnu tu nenávist a překážky ustáli, že došli tak daleko…

1 23.04.2024

Tenhle žánr běžně nečtu, takže to byla pro mě celkem novinka. Myslím si, že jsem si vybrala dobře, protože kniha mě velmi rychle vtáhla do děje a rozhodně mohu říct, že mě bavila. Jen mě občas štvala inspektorka s tím, jak musela mít všechno na svém místě a byla místy až necitlivá, ale to nejspíš k takové práci patří. Přišlo mi ale dost morbidní, že hned podezřelému ustřelila ruku, když vytáhl zbraň. To mě docela zarazilo, ale co já vím, jak to v takových případech ve Španělsku chodí. Také jsem si musela chvíli počkat, než jsem si zvykla na er formu, protože jsem poslední dobou četla jen v ich formě. Ale dávám plusové body tomu, že tam bylo více pohledů různých postav, takže jsem mohla ten příběh lépe pochopit. Akorát mě tedy celkem štvalo, že tam nebylo označení, co se stalo v minulosti. Bylo to pak takové zmatené, když čtete o přítomnosti a najednou je tam pasáž z minulosti. Tady bych tedy uvítala nějaké upozornění. Nicméně kniha byla plná napětí, záhad, tajemství, nevyřešených neshod Ke konci se nám ukázala úplně nová možnost k vyřešení případu. Já tedy tohle tušila už od začátku, ale všechny ty důkazy proti jedné osobě, mě donutily pochybovat o té své teorii.

1 02.02.2024

Tohle je asi pokračování, na které jsme se nejvíce těšili, že? Kdo by si totiž v prvním díle nezamiloval Atlase? Kdo by si nepřál jejich (náš) vysněný pohádkový konec? Kdo by zase nechtěl číst o téhle dvojici, jak se k sobě pomalu vrací?

Ani nevíte, jak JÁ jsem se na tohle pokračování těšila! Kniha Námi to končí mě opravdu chytila za srdce, a já strašně moc Lily přála, aby si našla někoho, kdo by jí snesl modré z nebe. Někoho, kdo jí bude chápat, pomáhat jí a ochraňovat. Někoho, kdo jí už nebude ubližovat, protože ona si to vážně moc zasloužila. Bylo pro mě tudíž velmi těžké čekat AŽ do Vánoc, abych si tenhle skvost pod stromečkem rozbalila a mohla začíst číst další její životní etapu. Bylo pro mě ale zároveň i těžké číst dál o Ryleim, protože než začal Lily ubližovat, tak jsem ho vážně měla moc ráda. Okouzlil mě stejně jako Lily, a nikdy bych do něho neřekla, čeho vlastně on je schopen. A ačkoliv udělal něco, co se nedá NIČÍM a NIKDY omluvit, tak v koutku srdce jsem pro něho našla stále nějaké ty sympatie. Já vím, že bych ho měla nesnášet, což z jedné části ano, ale nejde to úplně. Snad to má někdo stejně jako já, protože nebýt té jeho temné stránky, tak by to byl vážně fajn chlap. Fakt se cítím tímhle přiznáním trochu špatně, protože vím, že to není správné, ale napsat jsem to musela.

Rozhodně mě potěšilo, že jsou tam kapitoly z Lily i Atlasovo pohledu! Za tohle autorce moc děkuji a úplně jí za to miluju! A opět to ve mně vyvolalo reakce, která by každá dobrá kniha měla. Zrychlené srdce- to, jak nastala nějaká nepříjemná a nečekaná situace. Zadržený dech, úsměvy, pláč Thea jsem si samozřejmě moc oblíbila. Byl to skvělý a hlavně vtipný klučina. Rozdával skvělé rady a na svůj věk byl velmi vyspělý. Jsem ráda, že s Atlasem tvořili takovou super dvojku. Když už jsem u Atlase
On byl tak ohleduplný, tak moc hodný, úplně skvělý! Já se do něho zamilovala ještě víc než předtím. Jak já bych každé holce přála mít v životě přesně takového kluka. I já bych byla rozhodně spokojená, kdybych si někoho takového našla, protože to je vzácnost hlavně v téhle době a mladém věku.

Poslední tři kapitoly už jsem nepokrytě slzela dojetím a v hlavě mi běželo jen jediné: Ty jo, oni to fakt dokázali.

Někdo autorku moc nemusí, ale pro mě je fakt jedna z nejlepších. To její psaní, příběhy to je něco jedinečného a originálního. Kéž bych dokázala psát tak jako ona, kolikrát se totiž nedokážu ani správně vyjádřit, protože mnohdy nenacházím slova, jak to vyjádřit. Klobouk dolů a rozhodně další skvělá kniha, která stojí za přečtení!

1 29.12.2023