ellescorpio
komentáře u knih
Dětské duše
Angela Marsons
Stále vysoká úroveň, ale byly i lepší díly. Úplně mi nesedlo stálé střídání dějové linky s Pennem, místy to bylo až rušivé a dost mě to rozčilovalo.
Sama proti všem
Brian Freeman
Neotřelé, skvěle vtáhne do děje. Trochu mi to připomínalo Prokletý ostrov.
Zpětný ráz
Peter May
Moje třetí z řady akta Enzo a líbila se mi nejméně. Nesmírně mě irituje, jak každá super kost o 30 let mladší než hlavní hrdina neprahne po ničem jiném než dostat do postele padesátníka s culíkem. Přemýšlím, zda mohl autor vymyslet něco asexualnějšího než culík v tomto věku. Ne, pane Mayi, většina žen by vzala do zaječích. Nebo nůžky do ruky.
Dokonalá smrt
Helen Fields
Opět povedený kousek. Jednička skvělá, dvojka mě vůbec nebavila, ten Avy šamstr mi dost pil krev a do třetice zase super. A seržant Lively byl úžasný!
Nevítaný host
Shari Lapena
Kniha mě velmi mile překvapila, byla dost porovnávána k Agathě Christie, které, ačkoliv Poirota ve filmu zbožňuju, fakt neholduju a vždycky jsem se ztrácela v záplavě úplně pitomých kilometrových jmen. U Nevitaneho hosta jsem si stáhla 20 stránkovou ukázku e-booku a záplava jmen. Odloženo. Jenže po Carterově Nenávisti jsem potřebovala lehčí četbu a tak jsem Nevítanému hostu přece jen dala šanci. A ono to bylo super! Žádná hluchá místa, super atmosféra, sněhem zapadlý hotel, z kterého není úniku, množící se mrtvoly a překvapivý motiv pachatele. Skvělá oddychovka na víkend.
Temné říční proudy
Sharon J. Bolton
Za mě naprosté nadšení (jako velký milovník vody jsem si to fakt užívala, přece jen detektivek, co se odehrávají na 23. východní je až až), i jsem si prohlížela mapu Temže a kde že je ten Deptford Creek a jak to vypadá :). Děj krásně plynul a na konci jsem byla úplně našponovaná. Ještě mi zbývá Volavka, ale z těch zbylých tří s Lacey se mi tato líbila nejvíc. Co autorce rozhodně nelze upřít, je opravdu originální pachatel v každé knize. I se mi líbí, že je každá kniha jiná a není to na jedno kopyto. Jen by možná neuškodilo zopáknout za kým a proč to jezdí Lacey do vězení, kdo nečetl první ze série, asi bude krapet zmaten.
Stínadla se bouří
Jaroslav Foglar
Při vybírání další položky do čtenářské výzvy jsem u kolonky oblíbená kniha rodičů dlouho nepřemýšlela. Foglar byl jasná volba, milovala jsem ho už jako dítě. A vzhledem k tomu, že se u nás v domě Foglar narodil, a jak půda (na kterou by mimochodem naprosto dokonale zapadnul Maxmilián Dráp), tak sklep jsou Stínadla jak vyšitý (a naproti zahrada s ginkgem), takže se na to fakt nesmírně těším!
Hypnotizér
Lars Kepler
Keplerovky jsem četla chronologicky od Paganiniho smlouvy ke Stalkerovi (Hypnotizér tehdy nebyl v knihovně) a teď jsem se dostala k jejich prvotině. Jsem ráda, že jsem s ní nezačala, protože by mě to od další četby tohoto autorského dua nejspíš odradilo. Strašně se o vleče, nic moc se neděje, sto stran uprostřed knihy o hypnotických seancích před deseti lety byly vyloženě utrpení. Asi se v první knize teprv hledali, protože další knihy jsou fakt pecka.
Já jsem smrt
Chris Carter
Hm. Nějak nevím, jak s hodnocením. Něco mezi 3 a 4 hvězdičkama. Ač jsem ostřílenej čtenář thrillerů a jen tak něco mě nerozhodí, tak tady to bylo silný kafe i na mě. Násilí na dětech (a tady fakt drsný) se mi příčí a bylo mi úplně zle ty kapitoly o týrání dítěte číst. Rozuzlení na posledních 20 stranách, pomalu jak po nenadálém osvícení (kterému se mi moc nechtělo věřit). Rozhodně má Carter mnohem lepší knihy.
Šifra samotného Boha
José Rodrigues dos Santos
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla, přečtená jedním dechem. Famózně vysvětlená fyzika pro laiky (poněkud nechápu, jak někdo níže psal, přeskakování těchto pasáží, to pak knihu jako celek ani nemůže jít pochopit!). Neskutečně moc hlubokých a zajímavých úvah. Určitě se k ní budu vracet, je to jedna z těch, kde s každým dalším otevřením objevím novou myšlenku, uvědomím si další a další spojitosti.
Anděl smrti
Robert Bryndza
Bryndza je sázka na jistotu. Série s Erikou mě moc baví, nicméně tento díl mě nevtáhnul tolik, jako předešlé, trochu mi chyběly zvraty a gradace. I tak se ale moc těším na další pokračování.
Hrob
Yrsa Sigurðardóttir
Tato kniha pro mě byla velkým zklamáním. Předchozí díl byl skvělý, ale tohle vypadalo spíše jako prvotina, než jako dílo tak zkušené autorky. Naprosto neuvěřitelné zápletky, ke konci už jsem se skoro ztrácela ve všech těch čachrech s mrtvolami. Postavy by musely být zcela mimo smysly, aby jednaly takto iracionálně. Moc mě ani nebavila osobní dějová linka s osobními problémy s rodinou patoložky.
Jizvy plné beznaděje
Stefan Ahnhem
Dost jsem se divila, proč je můj oblíbený Ahnhem v modrých číslech, ale tolik nesympatických arogantních sebestředných postav a tolik zbytečných dialogů o ničem se jen tak nevidí. Autor v doslovu uvádí, že tento příběh je vyjmutý z Posledního hřebíku, bohužel je to na kvalitě dost znát.
Pokojská
Nita Prose
Na tuhle knížku jsem se hodně těšila, mám ráda prostředí hotelů. Čekala jsem všímavou bystrou pokojskou, možná krapet vlezlou a inteligentní, jako je slečna Marplová. Hlavní hrdinka naprosto neuvěřitelná, na uvedených 25 mi přišla zároveň strašně naivní a nepolíbená okolním světem a na druhou stranu mi k tomu věku přišlo neadekvátní, že nedokázala žvanit o ničem jiném než o šmouhách a úklidu. Zpočátku jsem si myslela, že je její prapodivné vyjadřování chybou překladatele, ale postupně jsem zjistila, že to, že mluví jako mistr Yoda šmrncnutej robotem, je asi záměr. Vyšetřování stejně naivní jako hrdinka. A ten závěr? Tak to byl nesmysl největší… Za mě bohužel zklamání, protože se mi dostalo něčeho úplně jiného, než jsem očekávala.
Letiště
Arthur Hailey
Jako první jsem od autora četla Hotel, který mě opravdu nadchnul a Letiště pro mě bylo ve srovnání s Hotelem trochu zklamání. Na druhou stranu je to nesmírně zajímavý pohled do historie, přijde mi úplně neuvěřitelné, že dřív byl zcela normální totálně punkový přístup. Žádná kontrola zavazadel, černí pasažéři, prodej životních pojistek, neskutečná zodpovědnost dispečerů a nulová automatizace.. A přitom to není zas tak dávno!
Poslední tah
Mary Burton
(SPOILER) Nápad dobrej, provedení poněkud kulhalo na obě nohy a autorka se bohužel nevyhnula snad všem klišé. Začátek velmi slibný, pak se bohužel začala objevovat velká, opravdu velká fůra chyb a nelogičností v textu (např. ovdověl před 21 lety a o stránku dál dal nové ženě prsten ke 20. výročí svatby před třemi lety. Nové ženě bylo tohoto času 39 let. Takže si ji bral, když jí bylo 16 a byl ženatý?). Následně asi šestistránková milostná scéna - v thrilleru? Dočteno, další knihu ze série už pokoušet nebudu a hodnotím 50 %.
Smrtihlav
Franck Thilliez
Ve srovnání s následujícími díly série je u autora patrný obrovský progres, místy jsem měla pocit, že to asi autor jasně viděl ve své hlavě, ale na papíře to bylo nedotažené a útržkovité. Dost mi vadilo vyprávění v ich formě, od které naštěstí upustil a co mi neskutečně šlo na nervy byly tři tečky …, které byly na každé stránce aspoň pětkrát. Obrovské plus ovšem za zajímavé informace o hmyzu, rešerše musela dát fůru práce (ostatně jako u řady dalších autorových knih). Takže sečteno podtrženo fajn čtení s moc zajímavým námětem, ale novější kousky ze série jsou o mnoho lepší.
Propast smrti
Robert Bryndza
Ze série s Kate zatím nejlepší počin. Četlo se to skvěle, ale přece jen to bylo takové statické a většina knihy založená na rozhovorech a vzpomínkách různých aktérů, fůra jmen a v současnosti se toho zas tak moc nedělo. Něco těžko uvěřitelné (přiznání europoslance). Kladné body za netypické prostředí gay komunity a překvapivý závěr. Výsledně 4*, stále hodnotím o hvězdu níž než řadu s Erikou.
Bez tváře
Rob Ashman
Nebylo to špatný, ale ani nic převratnýho. Není to moc originální, skoro nic mě nepřekvapilo, jako bych už všechny náměty v knize někdy dřív četla. Docela často jsem se zasekávala na různých nelogičnostech. Na goodreads to ale vypadá ne úspěšnou sérii, tak dám možná ještě jednomu dílu šanci.
Šesté dítě
Jonathan Dylan Barker
Jak s odstupem od přečtení čtu komentáře, utvrdilo mě to v tom, že jsou dva tábory: kdo přečetl na jeden zátah celou trilogii, 5* a OMG, to je boží. Kdo četl (stejně jako já) knihy v době, kdy vycházely a má mezi každým dílem rok (a desítky jiných knih) má max 3* a WTF, co to je za maglajz a proč tam nebylo žádný resumé a připomenutí minulých dílů (to dělá třeba Ahnhem a je to super!). Škoda, že jsem nečetla najednou celou sérku, dle komentářů to asi mohlo být super.
