elpiska komentáře u knih
Měla jsem štěstí a s knížkou poprvé přišla do styku na Listování (scénické čtení) za účasti pana Fulghuma i jeho ženy Willow Baderové. Z Listování jsem byla nadšená, parádně jsem se při něm bavila. Z knížky samotné jsem nadšená o něco méně, ale přesto je to kouzelná knížka o tom, že tango není jenom tanec a není jenom pro tanečníky, knížka o zavřených dveřích v nás a výzvách a poznáních a tak...
Souhlas s bosorkou a dalšími.
Jen dodám, že jsem si při čtení uvědomila, jak moc jsem měla krásné a šťastné dětství...
Nádherná knížka, která podněcuje fantazii. Krátký výstižný text a mnoho obrázků. Co bych zažila já, kdybych byla Maxem? Kam bych doplula, čím bych tam byla, koho bych potkala... Přestože se odpoutám od rodičů, mohu se k nim vrátit zpět do bezpečí.
"Maxovi, králi všech divočin, bylo náhle smutno a zatoužil být tam, kde by ho někdo měl ze všech nejraději."
Když si prohlížím obrázky Ivy Hüttnerové, mám zaděláno na pohodu a klid :)
Při čtení této knížky jsem našla určité paralely svého života. I přes ten konec :) výborná kniha.
Knížka, která se čte jedním dechem a vyžaduje zamyšlení.
Muž, který odchází od své ženy, přemýšlí o správnosti svého rozhodnutí, i když je už v podstatě dávno rozhodnutý. Své pocity vyjadřuje tak živě a opravdově, že s ním nelze než souhlasit. Ale když se člověk zamyslí nad samotným činem - jde jen a jen o sobeckost.
Hledala jsem podrobnější informace o českých hračkách z 60.-80. let, marně. Z této edice jsem měla půjčené 2 knihy a připadají mi "šité horkou jehlou". Lépe je projít nějakou Fb skupinu a vyptat se sběratelek a sběratelů.
Mně kniha nezaujala, informace v ní obsažené jsou dohledatelné na netu a nic nového mi nepřinesly. Hledala jsem konkrétní české značky porcelánu po předcích z doby před +- 100 lety a informace chyběly nebo byly velmi kusé. Daleko více jsem po delší době zjistila z různých fór a stránek.
Tak knížka je to výstavní, ale i když je to kniha obrovská, nejsou v ní informace, jaké bych si představovala. Z knihy se dovíme, jak šlo umění dobou, dočteme se základní info o malíři, prohlídneme si tři čtyři pět jeho obrazů. Otočíme list a jsme u dalšího malíře. Postrádám příběhy obrazů. Jsou tam, ale je jich málo.
Myslím, že žabáčci se dají číst v každém věku. A možná v tom dospělém období - poučeni životem - si víc uvědomujeme skryté poselství knížky. Když chceme, tak nějakou životní hodnotu rozkryjeme v každém příběhu...
Výborná a přemýšlivá knížka. Hlavní hrdina opravdu vyniká ve své pomalosti, nejen v pohybech, ale v uvažování, vnímání a přestože se díky tomu ocitá v nebezpečných situacích, díky své chytrosti a i pomalosti je platný i ostatním.
Ocenila jsem fakta a zábavný a přitom stručný styl. Výborný překlad i doslov.
Asi ovlivněna recenzemi o mistrovském díle jsem čekala víc. Četla se sice dobře, ale smysl mi unikl.
Přestože mám ráda tuto edici Odeonu, spisovatel zřejmě vypráví jazykem, kterému nerozumím. Knížku jsem pochopila jako nějaké vyřizování účtů mezi bývalými manžely. Nezaujala mne a nedočetla jsem ji.
Od Ivy Pekárkové jsem zatím četla jen krátké sloupky v novinách - a ty byly fajn. Takhle knížka jsem myslela, že poodkryje životy žen s černochy, myslela jsem, že díky tomu, že s černochem žije i autorka, že bude knížka zajímavá. Dějová linka není v podstatě rozvinutá, je to spíš o popisu, o vychvalování hlavních postav, jak jsou nebetyčně krásné a případně i majetné, muži jsou zase promiskuitní a vesměs narkomani. Popisy penisů černochů a jak se hlavní postavy při sexu s nimi cítí, mně fakt nezajímají. Z upoutávky jsem myslela, že budu číst příběh o běžném životě.
Llosovy knihy jsem četla už dávno. Ale mám dojem, že byly mnohem lepší. Každopádně mně tenhle titul ponoukl k tomu, si ty staré knihy přečíst znovu. A kapitola 20, ve které se prolínaly děje v neoddělených odstavcích, se mi četla vyloženě špatně.
Mně k nákupu knížky inspiroval blog http://alenabenesova.blog.idnes.cz/c/277548/Karel-Jaromir-Erben-Kytice-komiks.html
A s názorem paní Aleny se ztotožňuji. Jsem ráda, že knížku mám.
Jsem laik a líbí se mi, že Murdin vysvětluje pěkně polopatě to, v čem jsem celý dosavadní život neměla jasno :)
Ty chyby, gramatické, překlepy i překladové, to je velká vada na kráse téhle knížky. Škoda. S chybami nelze než se smířit. Korekturu prý neblaze ovlivnil stres kolem vydání titulu. Snad se to nestane pravidlem...
Přestože jde o dobré čtení, příběh mi místy přišel hluchý a jakoby odbytý.
Velmi působivé čtení, příběh se houpe na přemýšlivých až intelektuálních vlnách, takže nic pro vyznavače napětí.
Spolehlivě mě vrátí do dětství, kdy bylo všechno tak idylické a kdy jsem se na půdě prohrabávala ve starých věcech. A pokaždé pak následuje obhlížení vyšívaných cích (tedy zbytku z nich) po babičce a radost ze zděděných kořenek a šperkovnice z první republiky.