Elyv komentáře u knih

Nesnáším ten pocit, že jsem, soudě podle hodnocení, četla něco úplně jiného než ostatní. Neříkám, že byla kniha špatná, ale asi jsem měla poněkud vyšší očekávání. Od Gaimana jsem totiž četla zatím jen Dobrá znamení, která se stala mojí nejmilovanější knihou.
Potenciál postav Podlondýna a vůbec celého tohoto podzemního města mi přijde hodně nevyužitý. Takže hlavní hrdina a jeho skupinka jen běhá sem tam, je vláčen z jedné nelogické a nevysvětlené situace do druhé... škoda.

9 23.07.2013

Humor v té nejlepší podobě.
Jedna z nejvtipnějších knih, co jsem kdy četla. Prostě skvost, kdy se člověk nahlas směje u každé druhé věty :)

7 26.11.2012

Nečekala jsem, že pro mě něco předčí Lodgeovy fantastické Hostující profesory, jeho Svět je malý to ovšem dokázal. Geniální humor!

4 08.11.2012

Musím se přiznat, že knihu s tak nesympatickým hrdinou jsem ještě nečetla. Nemít to jako povinnou četbu, určitě bych se raději vrhla na něco jiného.

4 09.10.2012

Skvěle napsané (alespoň tedy v originále, v překladu jsem knihu nečetla). Už úvodní stránka dává naplno vyniknout skvělému vypravěčskému umění pana Dickense a jeho hře se slovy, která čtenáře prostě musí zaujmout a nepustit.
Varování: Kniha způsobuje silnou touhu pustit si koledy a vůbec tyhle svátky ihned oslavit, ať už je v kalendáři jakýkoli měsíc :)

3 21.10.2012

Přebásněné zrýmované haiku je literární obdoba těžkého zločinu. Básně tak ztratí veškerou hloubku. Nelíbilo se mi to, když to provedl Novák s Bašóovými haiku ve sbírce Měsíce, květy a nelíbí se mi to ani zde.

2 26.05.2014

Poněkud těžší četba, ale když se do knihy člověk ponoří, rozhodně stojí za to. Woolfová má neuvěřitelnou schopnost poutavého popisu čehokoliv, od myšlenkových pochodů Orlanda až po popis krajiny či měst, což jsou věci, které mě u jiných autorů nudí k smrti, v této knize jsem si je ale užívala.

2 12.03.2013

Výborné počtení, skvěle a velmi vtipně napsané. Užívala jsem si změny stylu psaní románu s každou kapitolou a otevřený závěr mě kupodivu vůbec nepobouřil, snad se mi zdál dokonce vhodný. Nemám prostě žádné výtky.
Zkrátka úžasná kniha, kterou určitě doplním svou knihovničku a v budoucnu se k ní ráda vrátím.

2 26.10.2012

"Člověka nic nepostihne bez jeho duševního souhlasu a účasti."

Totožné s prvním dílem (a tím myslím celé stejné pasáže), to celé v náboženském kabátku. Protože má mnoho z nás k natolik křesťasnkým textům až odpor, překvapila jsem sebe samu, že jsem to dočetla. Velmi zajímavé, leč nechápu, proč to vlastně Knižní klub po publikování prvního dílu vydával.

1 22.07.2014

Vynikající kniha, co se týče reiki; poněkud horší kniha ve všem, co se týče japonštiny a japonských názvů.
Autor uvádí na pravou míru mnoho mýtů, které kolem reiki vznikly a ukazuje čtenáři, že nic není tak složité, jak se zdá. Kniha mě úplně pohltila a přečetla jsem ji za jedno odpoledne. Co mě ale opravdu mrzí je - jak jsem už zmínila - velmi špatný přepis japonštiny. Když už chce Petter uvádět věci na pravou míru, mohl by si dát tu práci a upravit také chybný přepis a čtení japonských názvů, které jsou s reiki spojené. Zvláštní je, že japonsky očividně umí a některé chybně vykládané jazykovědné záležitosti objasňuje, proto mi nad tím zbývajícím tak nějak zůstává rozum stát.

Nevím, zda chyby vznikly už v původním vydání nebo až s překladem a já tak pouze křivdím autorovi, nicméně chybějící diakritika u samohlásek mě poněkud vytáčí. Názvy pojmů jsou díky tomu úplně změněny, například "byosen" (病専) má být správně čten jako "bjósen", tedy dlouze. A že je někdo schopen napsat, že se japonská báseň v rytmu 5-7-5 mór nazývá "haikó" namíto haiku, to už přece nemůže chápat ani laik.

Nicméně, když se odprostím od svého rozladění, které je způsobeno výše zmíněným, musím uznat, že co se reiki týče, je kniha opravdu vynikající.

1 12.09.2013