-Endy-
komentáře u knih

Samozřejmě, že 5 hvězd...jak bych mohla dát méně? To je prostě encyklopedie pro fanoušky, rozbor veškerých titěrností a kravin, které vám v běžném životě nijak nepomůžou, ale damn it! - na to se tady přece nehraje :)))


Ani jsem nečekala, že by se mi kniha tolik líbila :) Možná to bylo i tím, že londýnské metro znám a že jsem byla schopná propojit reálie s imaginárními místy...
...třeba až budu příště na Earl's Court a potkám tam starého chlápka, který po mně bude chtít, abych ho v noci zahřívala, budu vědět, co je to zač :-D


Moje hodnocení asi odpovídá tomu, že už mi tu chyběl ten "wow-efekt" z úžasně vymyšleného světa, který jsem poznala v prvním díle. Pořád se to dobře četlo, pořád to mělo dobré tempo, trošku mě otravovaly stále nové (ale vlastně "staronové") postavy, které se dle potřeby znovuobjevovaly.
Každopádně Josef Pecinovský je pořád můj nejmilejší český sci-fi autor a už aby vydal i ten třetí díl! :)


Asi bych uvítala rozsáhlejší časové období ukázek šikanérského mordoru, který si Carrie musela vytrpět...ten jsme viděli v praxi vlastně jen na několika příkladech (jasně, zrovna to byly ty nejhorší, ale stejně).
Motivace Sue Snellové mi připadá nanejvýš pochybná.


Připadá mi, že s posledním dílem autorce opravdu došel dech. Už to příliš ani nedávalo smysl...
Každopádně budu na celou sérii ráda vzpomínat (ach, ty příjemně zabité hodiny) a k některým dílům (hlavně zpočátku) se určitě vrátím :)


...aneb niterní rozepře stylu:
"Zvládnu to!"
"Nezvládnu to!"
"Napíšu 5 písní."
"Nenapíšu ani jednu."
"Napíšu jich 10!"
"...někdo je napíše za mě."
No, a potom je to akorát ke konci takové nějaké hezké :)


Nuda, nuda, šeď, šeď...
Panda bourá, Rage ječí, Šuiči se doprošuje, ale už je to takové nějaké natahované.
K dostal málo prostoru :(


Ujeté...strašně ujeté.
Po přečtení mám úplně jiný náhled na roztomilé lemrovité černobílé bambusožrouty.


Osmička je takový deal-breaker, nejen proto, co se stane mezi Šuičim a Yukim (z čehož Yuki následně "pojede na sladkém"), ale také díky geografickému zvratu. Sama autorka přiznala (hodná holka, jiní autoři tak upřímní nejsou), že už se v ději celkem nebylo kam hýbat, takže našroubovala nové postavy a jala se prozkoumat možnosti amerického kontinentu, na kterém to však začíná poněkud over-the-top.


Celá sedmička se v podstatě točí kolem určitého "vrcholu", kterého musejí/chtějí Šuiči a Hiro dosáhnout, aby mohli za odměnu poprvé "vrcholit" někde jinde s někým jiným ;)


***** Manažer K - nejvíc týpek :-D
**** Yukiho nečekaný návrat domů
*** Tatsuhův převlek - začátek zásadního zvratu v knize
** Fakt divný televizní pořad o vaření
* Yukiho náhlý emocionální zlom (ale jednou to přijít muselo, hej?)
+ v podstatě žádní Nittle Grasper (nejsem jejich příznivec)


Pátý díl mi připadal o něco slabší než všechny předchozí. Přičítám to mému nesplněnému očekávání:
MÉNĚ Šuiči/music/career drama
VÍCE Šuiči/Yuki drama


Nejlepší díl so far - obsahuje velmi silné momenty, a to ne vždy v kladném slova smyslu...jdeme dál, hlouběji a naše představivost zažívá perné chvilky stejně jako postavy.


Je mi čím dál víc příjemnější a milejší číst autorčiny drobnopisné "confession comments" ze zákulisí tvorby Gravitation. Připadá mi bližší a lidštější - ona i její komiksová série.


Šuiči je totální "cry-baby" !
Ale jinak přináší druhý díl zajímavé nové postavy a některé stránky vám VELMI zpříjemní den :-D ;)))


Po knize jsem šla cíleně - už nějakou dobu ji sháním (povedlo se v angličtině)...musím přiznat, že jsem ji zhltla :) No jasně, není to žádná světoborná zápletka, ale fakt, že se jedná o shonen-ai, tomu zkrátka dává šťávu!
Líbili/y/o/a se mi:
- kresba postav (trochu old-school, ale hej - 1996!)
- jejich simplifikované karikatury
- autorčiny poznámky k procesu tvorby (jsou i v českém vydání?)
- minikomentáře mimo bubliny (citoslovce, sarkastické komenty, pocity)
- schopnost nakreslit silnou živočišnou chemii mezi protagonisty


Moc se mi líbil nápad a příběh (navíc humanoidní titáni byli docela děsiví), méně mi seděla kresba (i když bych samozřejmě ani omylem nic podobného nakreslit nesvedla). Nejvíc mě však při čtení rušila přemíra citoslovcí - jsou téměř na každé straně a jen potvrzují rčení, že "všeho moc škodí".


Snad ještě o kousek lepší než Poslední přání, emočně vypjatější...s...hm...osudovým epilogem ;) (ale o tom až po přečtení všech dílů)


Docela milá, ale povrchní jednohubka.
Příběh by se spíš hodil do nějakého souboru povídek; takhle samostatně vydané mi to spíš přijde jako tahání peněz z lidí, protože je to "prostě Martin".


Vidím to spíš jako oslí můstek k (doufám) velkému finále.
