Eorin komentáře u knih
Dá se říci - moje první detektivka. Skvěle vystavěné, pomalý rozjezd, ale pěkné finále. Přesto tam byly chvíle, kdy jsem se pousmála nad lehkou naivitou autorky (jen si říkám, jestli to Rowlingová nedělala schválně, aby se neprozradila), jinak ale pěkné počtení a určitě si počtu i další díly
..pořád nevím, co si o tom myslet. Nicméně mě mrzí, že děti a mládež jdou v knihkupectví prvně za tímto a pak za "youtubery", což je další "skvost", který asi nepochopím.
Smysluplnější mi přijde např. Čmárací kniha pro nadějné umělce.
Byla jsem od knihy odrazována a přesto (nebo právě proto?) jsem se do čtení pustila.
Zpočátku to bylo sympatické, hodně se toho dělo, byly tam pro mě sympatické zajímavosti z historie, ale už mě trošku začínala štvát hlavní hrdinka. Přesto to bylo vcelku příjemné a svižné čtení a říkala jsem si, že proč ne?
Pak ale přišla "svatba" a po ní s prominutím kecy Jamieho - pochybuji, že by kdy sebeméně "znalý" muž něco takového kdy řekl. A někdy to až hraničilo s tím, co by spíš paní autorka "chtěla slyšet" a nebrala příliš v potaz uvěřitelnější realitu. A Claire? Štvala mě tak nějak pořád stejně. I děj mi mnohdy přišel takový nastavovaný, aby se vůbec něco dělo, ale ve výsledku mi to příliš promyšlené nepřišlo a autorka už se ani nezaobírala rozvíjením charakterům, jako spíše tím, kde a jak nechat Claire s Jamiem "samotné".. a mnohdy se ani o tu samotu nesnažila.
No, jediná věc, která mě donutila se nad knihou pozastavit a zamyslet, byla časová rovina příběhu. Respektive, jak samotný čas v knize funguje. Claire doba se mohla "zastavit" ve chvíli, kdy prošla kamenem, koneckonců cestovala zpátky v čase. Ona ale byla skálopevně přesvědčená, že "její doba" plyne dál i bez ní.. Ano, proč ne? Jen mi to přijde zvláštní. Nebylo tam ani jednou, že by se zamyslela i nad tím a trochu mi to vadilo.
Pak příběh s čarodějnicí - škoda, mohl být promyšlenější a zasahovat do děje více, či delší dobu. Takhle to byl zajímavý výkřik, pouze výkřik, nic víc. Odezněl a zmizel. Škoda.
Další díly číst nebudu, stačila mi anotace a je mi jasné, co se bude dít...
Zbožňuji The Beatles už od dětství a toto byla nutnost.. a já si spokojeně vrním blahem.
Takové poetické, k zamyšlení a především krásné ilustrace.. Nevím však, čím to, ale příliš mne to neuchvátilo, nezaujalo.. možná špatná nálada, nevím, ale na můj vkus to bylo takové nemastné neslané a vím, že znovu to číst určitě nebudu, maximálně si "prohlédnu obrázky"..
Opravdu nádherné ilustrace. Knihu mi jako dítěti četla maminka před spaním, ale nehodnotím pouze nostalgii. Mnohokrát jsem si ji přečetla i sama pro sebe, či dětem a je to zkrátka krásný nadčasový příběh.
Vzhledem k tomu, že paní Rowling dodala v podstatě jen námět, nemohu hodnotit knihu jako "její", nýbrž Thornův počin. To pro mne znamená jiný pohled na knihu, víc z odstupu (..ale ta nostalgie!). Zaprvé - jedná se o divadlo, to každý ví a tudíž musí počítat s tím, že stránky letí, popisnost je velmi omezená a jde tam jen o dialogy - pro můj mozek to znamenalo "přešaltrovat" svou představivost tak, aby byla schopna více plošné vizualizace a vnímat onen svět pouze v rámci prken a opony divadla (a myslím, že to bylo moc pěkné představení, byť v hlavě). Zadruhé, při čtení jsem si zkrátka vybavovala postavy, jak je znám z filmové adaptace knih o H. Potterovi a jsem neskonale ráda a vděčná, že jsem tuto divadelní inscenaci neviděla a mohla si to tím pádem vychutnat po svém (viz nějaké fanouškovské nespokojenosti s faktem, že Hermionu hraje černoška - já to mám už zafixované s Emmou Watson).
A k příběhu - celkově vzato, bylo to další dobrodružství z oblíbeného světa a celkem i zdařilé, nicméně mnohem raději bych si to přečetla jen jako fan-fikci, na knihu mi to přišlo trochu zbytečné. Chápu ale, že se (jak už je v dnešní době zvykem, bohužel) svezlo na vlně fanouškovské mánie, aby z našich kapes dostali ještě něco málo, když už máme vše od knih až po propisku se jménem Pottera a podobně.. Ale asi to nějaký svůj smysl mělo a nemálo fanoušků to zřejmě potěšilo..
Vzato kolem a kolem, na můj vkus (a Potterovské příběhy, jak je známe) to bylo na mnoha místech nedotažené, nesmyslné a za vlasy přitažené, přesto jsem se na tu hodinku čtení pobavila a u srdce mě zahřál onen návrat do světa kouzel. Paní Rowling tam celkem vnímám, ale zároveň je cítit, že to pero při psaní nedržela tak docela ona..
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale..
Je to velmi čtivé, má to spád, autoři se nezdržují zbytečnými detaily a děj prostě jede stále kupředu. Měla jsem to přečtené za dva dny (čteno výhradně v práci), ale s klidem by se to dalo stihnout i za pár hodin.
Nápad s vracením se do říše mrtvých byl zajímavý, celkem nový (alespoň pro mě), hlavní postava mě potěšila v tom, že nešlo jen o vyšinutou válečnou psychopatku, ale měla i své světlejší chvilky, když šlo o jejího syna. Celkově ale jde u mě o velmi rozporuplné pocity. Teprve třetí třetina knihy začne být opravdu zajímavá - těšila jsem se na to hřiště a nějakou akci s ním spojenou (námět připomínal Hunger Games, tak jsem měla velká očekávání), místo toho jsem jen dostala nesmyslné utíkání a ještě nesmyslnější pseodoboje, kdy nejen hrdinka několik hodin krvácí, má sečné i bodné rány a přesto pořád běhá, skáče, potápí se a bojuje s plnou parádou.. Věřila bych jí příval adrenalinu a s tím spojené "superschopnosti" tak možná na čtvrt hodiny, ale ne na celý den, to vážně ne.
Donutil mě knihu dočíst pouze fakt, že jsem to už chtěla mít za sebou a nemám ráda nedočtené příběhy. Určitě ale vím, že znovu to číst nebudu..
Všichni dnes obdivují slavná díla jako je "Noční hlídka" nebo "Anatomie doktora Tulpa" a další, ale nikdo už se příliš nezamýšlí nad tím, že například "Noční hlídku" našli na jakési půdě, částečně prožranou od myší a pokrytou sazemi z komína. Rembrandtův život nebyl snadný, ovšem v mnohém za to částečně mohl on sám, částečně nepochopení a sešněrovanost tehdejší společnosti. Povšechně je však životopis napsaný vskutku bravurně. Vtáhne hned odpočátku do děje, kdy s Rembrandtem prožíváme všechny jeho úspěchy i pády až do hořkého konce.
Vřele doporučuji.
Styl, kterým je to psané, mi v mnohém připomínal i samotný styl (pro změnu v sochařství) Michelangela, o kterém Kámen a bolest je. Tím více to pro mě dotvářelo onu atmosféru knihy a četla se tak opravdu sama. O Michelangelovi je toho psáno hodně, ale rozhodně ne tak čtivou a sympatickou formou. Nešlo ani tak o různé náhledy na Michelangolovu práci, ale také o osobnosti, které různými druhy setkávání s ním dotvářely jeho život a celkovou politiku tehdejší Itálie, což rozhodně není zanedbatelná položka této skvělé knihy.
Kromě dramat ovšem nechybí ani špetky humoru. Navždy se mi vryla do paměti část příběhu, kdy malý Michelangelo, syn směnárníka, chce vystoupit z řady svých bratří a rozhodne se pro umění. Jeho otec se tehdy ptal všech svých synů, čím chtějí být, načež všichni svorně odpovídali stejně, jako ten nejmladší tříletý: "šměnálnítem".. :)
Rozhodně doporučuji.
Hooodně odpočinková - na čtení v autobuse při cestě do/z práce ideální. Humor někdy dost předvídatelný, ale jinak docela prima, inu, na ten odpočinek dostačující :) Glosy vtipné a zajímá mě, co bude dál..
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdami. Příběh sám je poměrně silný, ale při čtení mě napadalo, do jaké míry je uvěřitelný (přišlo mi, že jen velmi málo). Nedávno jsem navštívila Terezín (není to Osvětim, ale přesto je to velmi silný zážitek) a tím spíše na mě příběh Tatéra působil neskutečně - hl. tím, jak mu vše procházelo a když náhodou ne, tak to působilo, jako kdyby autor napsal nehezkou pasáž právě proto, aby si čtenář nemyslel, že Osvětim byla procházka růžovým sadem. Určité pasáže byly silné, ale ta síla působila jaksi v pozadí. Samotné postavě tatéra jsem prostě nemohla moc přijít na chuť, nesedělo mi to..
Tu čtvrtou hvězdu bych dala především za téma, ale v knize je poměrně nevyužité, jak by si zasloužilo. Z knihy jsem zklamaná..
Není to celá Bible (pochopitelně!), jsou to evangelia tak, jak by asi bylo fajn je někdy slyšet v kostele, aby zbožné ovečky neusínaly a vnímaly :)
Super nápad. Přiznám se, není to tak úplně můj šálek čaje, ale věřím, že ke spoustě lidí si tato kniha najde cestu a bude jim velkým přínosem. Líbí se mi to zpracování a aktualizaci na dnešní dobu. Nejvíc mě asi pobavil příběh o připravených pannách s lampami = fanynky Justina Biebera, kterým na mobilu dochází baterka a posílají ty "nepřipravené" (bez powerbanky) do "Mekáče", aby si mobily dobily.. :) Skvělé, prostě skvělé.
Příjemné a pozitivní čtení. Není to na čtení na jeden zátah, ale spíše doporučuji ponechat si jednu kapitolku na chvilku, kdy vážně potřebujete "slyšet", že vás má někdo rád a že na ty své trable nejste sami. Dostala jsem knihu jako dárek a vážně to občasné listování v ní zbožňuji.
Nejspíš není pro všechny, nebo pro každou chvíli a každé rozpoložení, ale když se zrovna trefíte, je to naprostá emoční bomba v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Doporučuji
Nádherné ilustrace, dobrý nápad, ale naprosto useknutý a nedotažený do konce. Krásnou atmosféru celé knihy prostě zazdil konec a nemohu než rapidně ubrat hodnocení. Ilustrace holt nejsou všechno..
Kniha je dobrou a zábavně napsanou odpovědí pro zvídavé a školní historií znuděné lidstvo, které se chce přeci jen dozvědět víc. Nejde o letopočty, ale opravdu o popis běžného života, jak to asi mohlo vypadat v různých historických obdobích, v různých městech či územích, v různých společenských vrstvách a také hlavně "proč" to tak bylo. Geniální.
O hvězdičku méně dávám pouze proto, že mi tam ještě k mé zvědavosti něco málo chybělo.
Završení - čekala jsem nějaké pořádné grand finále a.. ono se ani moc nedělo. Na druhou stranu je fakt, že to vlastně bylo příjemné finále, byť pro mou po akci lačnící duši to bylo trochu useknuté a nenaplněné.
Hvězdu dolů dávám za až absurdně působící plejádu upírů se "superschopnostmi". Vážně to bylo potřeba? Chápu, že v boji se to šiklo, ale na můj vkus už to bylo dost přehnané. Stejně tak jako Jacobův konec a "naplnění" s Renesmé.. a zraky, proč to jméno? To si mohli odpustit.. Nicméně jinak prima čtivo, ale stejně si stojím za tím, že první díl byl nejlepší a klidně bych se s ním spokojila jako s jediným.
Nejprve jsem viděla film, ale nenechala jsem se odradit, přečetla knihu na jeden zátah a hned jsem se pustila do dalších.. Jinými slovy, nebyla jsem cílovka jen tehdy, na střední, ale cílovkou jsem stále, i když už se ten pohled na knihu trochu mění. Stejně po ní ráda sáhnu, když se chci odreagovat, trochu si zasnít. Podle mě je tento díl ze všech nejpovedenější a i když znám celou story a chápu, že rozvedení je fajn (a samozřejmě se mi i líbí), klidně by mi stačil i jen tento první díl samotný.
Opět jsem ráda, že Stephenie má svět do detailů promyšlený, což lahodilo mému puntičkářskému já.
Nicméně, k filmu - když si odmyslím herce (což je asi nejpodstatnější :D ), tak se tvůrcům aspoň podařilo vytvořit tu skvěle melancholickou atmosféru a opravdu tleskám za výběr songů na soundtrack, s čímž i Steph pomáhala.
Viděn i film.. Pro pejskaře, jako jsem já, to bylo skoro povinností. Zasmála jsem se, pobrečela jsem si. Krásný příběh - ale o to více jsem ráda, že ten můj pejsek je mnohem vychovanější, byť někdy "Marlyovatí" až běda. Ale to by pak nebylo na co vzpomínat a nebyla by žádná legrace :)
Ááách, geniální, drahý Grahame. Děkuji a ještě jednou tisíceré díky, chlapče drahý.