Ereandil
komentáře u knih
Na hraně temnoty
Theodora Stonewall
Musím říct, že mě knížka příjemně překvapila, i když mi chvilku trvalo, než jsem se sžila se stylem vyprávění (což se mi ovšem stává poměrně často, každý zkrátka nepíše jako mé zlé dvojče). Souhlasím s komentářem níže, že je psaná vzletně a lehce pateticky, nicméně zrovna tohle mi na knížkách v žádném případě nevadí, a k téhle to sedí. Mimo jiné mě zaujala svou atmosférou, popisy a propracovanou psychologií postav. Jediné mínus spatřuji v tom, že příběh skončil na můj vkus příliš brzy.
Epistola in carcere et vinculis
Oscar Wilde
Tahle knížka se mi nečetla zrovna lehce, protože O. Wilde patří mezi ty, kteří mě v životě nejvíc ovlivnili, takže číst zápisky z jeho nejtěžších chvil nebylo právě příjemné. Také mám trochu problém s tím číst něco, co O. Wilde nezamýšlel jako umělecké dílo. Je to ale zajímavá sonda do jeho myšlení, dokresluje Wildeovu povahu a životní příběh, který je ve školách bohužel (jako téměř všechno) podáván dost zkratkovitě a A. Douglas je v něm pojímán naprosto nezaslouženě jako jakási Wildeova múza.
Nemusíš!
Dagmar Digma Čechová
Knížka Nemusíš! mě zaujala spoustou věcí: povzbudivým názvem, uvěřitelnými a živými postavami, čtivým stylem vyprávění a v neposlední řadě i pozoruhodnou osobou samotné autorky. Ačkoli by se mohlo zdát, že 416 stránek je poněkud velké sousto k přečtení, opak je pravdou - knížka mě nenudila ani v jednom místě a vše hezky plynulo. Představená lidská laboratoř byla perfektní: postavy byly autentické, uvěřitelné, živé, a oproti očekávání mi byly občas sympatické i ty, které mi připadaly na zabití. Autorka vás zkrátka dokáže vtáhnout do děje a nepustit, dokud sama nechce.
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
Děkuji náhodě, že jsem se k téhle knížce dostala. Přečetla jsem ji prakticky najednou a dlouho jsem přemýšlela, proč se mi vlastně líbila, i když do kategorie Young Adult už nějakou dobu nespadám.
A po nějaké době jsem přišla na to, že to má na svědomí kombinace příběhu s okamžiky a dialogy. Podobně jako u pohádek příběh Muffinu a čaje živě interaguje s podvědomím čtenáře. A dialogy a situace, které se sice v naprosté většině případů nikdy neodehrají, jsou právě to, šestnáctileté já spousty čtenářů (minimálně to mé) potřebovalo a potřebuje. Snad nejlépe to lze popsat jako setkání s imaginárním kamarádem. Bylo to něco diametrálně odlišného než těch pár dívčích románků, které mě kdysi postihly.
V neposlední řadě pak musím také vychválit styl autora, který je na vysoké úrovni a je mi velmi blízký.
Bordeří povídačky
Pavel Mondschein
Dle slov autora je knížka vhodná pro děti a infantilní dospělé, a jak jsem otestovala, je to pravda. Sice nevím, do které kategorie bych se zařadila, ale knížku jsem si užila. Jednak proto, že hlavní hrdina, borderák Kubíček je prostě k sežrání, a pak také proto, že příběhy pro mě byly příjemným výletem na ovčí farmu plnou radosti i dobrodružství. A výlety já ráda, skoro tak, jako Kubíček morkovou kost.
Pokud vám na některých dětských knihách vadí jejich chudá až retardovaná slovní zásoba, pak vězte, že při čtení těchto příběhů zaplesáte. A možná se i dozvíte něco nového. Třeba co je to bahnice.
Maličkost pro premiéra a jiné povídky
Michaela Mlíčková Jelínková
Knížka Maličkost pro premiéra pro mě byla poetickým výletem do světa skutečných lidí, kteří díky autorce nebyli tak úplně obyčejní. Je psaná stylem na úrovni, který je mi velmi blízký (takže se četla skoro sama) a dokázal ve mně vzbudit zájem o osud hrdinů. A asi největší radost jsem měla z povídky z vědeckého prostředí Objev, s kterou jsem se setkala už v rámci celostátní literární soutěže nakladatelství Fragment, kde ne náhodou uspěla.
Dobrodružství pana Kolečka - Pohádky od Hvězdy
Michaela Mlíčková Jelínková
Dobrodružství pana Kolečka je knížka, při jejímž čtení se nebudou nudit ani rodiče. Kromě milých příběhů se můžete těšit také na to, že se dozvíte něco nového (např. z jakého kamene se stavěl letohrádek Hvězda) a seznámíte se s originálními hrdiny - starým autobusem Šemíkem, třínohým pejskem a řidičem Kolečkem.
