Eremites komentáře u knih

Kniha se mi dostala do rukou v podstatě náhodou - nebylo to špatné, jako letní oddychovka na pár dní zabavila. Nicméně není to přímo můj šálek (čaje).

Vynikající (nejen) učebnice pro každého, kdo chce nebo potřebuje znát cokoliv ohledně vyšších rostlin. Přehledně uspořádána, doplněna skvělými obrázky, fotkami a ilustracemi. Bez zbytečné "omáčky" kolem - informace jsou jasné, věcné, odborné a podrobné. Skvěle se z ní učí.

Zmapování dvacetileté existence centra ekologických aktivit Sluňákova v Horce nad Moravou. Sluňákov je úžasným dílem Michala Bartoše a místem, kam se člověk, který má kladný vztah k přírodě, vždy rád vrací. Kniha je vedena formou rozhovoru přímo s M.Bartoše, s architekty stavby, doplněná kresbami a fotkami. Velmi zdařilé dílo, jsem moc ráda, že vzniklo.

Pro mne osobně byl třetí díl ze série nejslabší. Samozřejmě, v porovnání s jinými knihami podobného žánru je to pořád nadprůměr - Peter May prostě vyprávět umí - poutavě, lehce a tak, že se od toho člověk nemůže odtrhnout.
Nicméně mám pocit, že tohle třetí pokračování už bylo jaksi zbytečné - jakoby nebylo původně úplně v plánu. Děj je místy příliš konstruován jen stěží uvěřitelně (například silně pochybuju, že by někdo vzal práci, kde je jeho prvním úkolem "perzekuce" jeho velmi dobrého přítele, který mu navíc zachránil v minulosti život), dále nesmyslná honička v bouři v horách (pokud by se Fin hnal za opravdovými pytláky, ještě by se to dalo pochopit), postava "femme fatale" z jeho dospívání mi moc nesedí, no a rozuzlení Roddyho smrti je také hodně divoké....
Ale na víkendový relax to nebylo špatné.

Vcelku přehledná, hodně podrobná ale nikoliv složitá učebnice hydrobiologie. Některé kapitoly vzhledem k době vydání již nepřesné (ochrana vod), nicméně pro základní přehled o vodě, vodních tocích a nádržích a všem, co v ní žije je dobrá.

Temné, místy až snové, syrové, minimalistické a přesto dokonalé zachycení jedné noci uprostřed Tokia. Exkurze do duší několika jeho obyvatel, kteří sice nejsou nijak výjimeční, přesto originální a zajímaví. Ani kočky nechyběly :-)

Třetí díl ze série je rozhodně ze všech tří dílů nejakčnější a nejnapínavější. Mnohem méně místa zabírá nudný podrobný popis oblečení postav a (na můj vkus příliš škrobených a umělých) společenských obratů a komplimentů. Hodně prostoru dostává hlavní hrdinka Abby, která už vládne kouzly jako letitá mazácká čarodějnice. Děj se z Anglie a Kouzlovarů přesunuje na Divoký západ, což působí jako příjemná změna.
Celkově povedená série pro čtenáře okolo deseti let.

Moje druhá kniha ze série Úžasné Zeměplochy. Nebudu se opakovat v tom, jak dokonale mi Terryho humor sedl a jak velkou srdcovou záležitostí se pro mne celá Zeměplocha a její obyvatelé stali.
Co mne v této knize hodně dostalo, je poznání, že Terry Pratchett není jen kouzelným spisovatelem s famózní fantazií, ale také skvělým pozorovatelem a znalcem lidí - i v tom širším pojetí - lidstva jako celku, jako organismu, který má své zákonitosti, vlastnosti, slabosti a předvídatelné chování. V tomhle příběhu se skrývá (štiplavým humorem obalená) mistrovská sonda do duší lidí (a zdaleka ne jen obyvatel Ankh-Morporku).
Vzhledem k povaze svého zaměstnání mohu toto lidské dění (obzvláště v oblasti politicko-mocenských bojů a následných reakcí "poddaných") sledovat často a poměrně zblízka. A hle - nenacházím výrazných rozdílů. Uznávám, že to pro většinu čtenářů asi nebude tak převratný objev, nicméně mně to velmi niterně zasáhlo, protože to je téma, o kterém velmi často přemítám a které bych rozhodně nedokázala takto bravurně a s lehkostí popsat - navíc chutně obalené v lákavé polevě skvostného humoru. No a drak (moje velká dětská láska) - to už je prostě třešinka na dortu :)

"Na první pohled vypadáte jako slaboši a citlivky, vrhl po něm drak myšlenku jako kámen. Ale MY jsme draci. od nás se čeká, že budeme krutí, vychytralí, strašliví a bez srdce. Ale řeknu ti tolik, ty opice - obrovská hlava se natáhla ještě blíž, takže se Zavoněl téměř propadal do nemilosrdných dračích očí - nikdy jsme se nepálili, nemučili ani netrhali vzájemně na kusy a neříkali tomu morální jednání!"
"Zavoněl mluvil a přítomné opřádalo ticho. Jeden druhému se vyhýbali pohledy, protože měli do posledního strach, co by tam mohli zahlédnout. Každý z nich si myslel: Někdo z nich přece už každou chvíli musí něco říct, nějaký protest, a já pak zabručím na souhlas, neřeknu nic konkrétního, tak hloupý nejsem, ale rozhodně něco velmi pevně zamumlám, tak aby ostatní nepochybovali, že zásadně nesouhlasím, protože v takových chvílích to všechny slušné muže téměř nutí vstát a něco prohlásit....Nikdo nic neřekl. Zbabělci, pomyslel si každý z nich."

S kapitánem Elániem souzním velice, je mi dosud nejbližší postavou ze Zeměplochy. Řekla bych, že máme hodně podobné vidění světa :)
"Pokud vůbec existovalo něco, z čeho na něj (Elánia) padala větší deprese než z jeho vlastního cynismu, pak to bylo to, že mnohokrát nedokázal být ani zdaleka tak cynický jako skutečný život".

Můj obdiv vzbudil i lord Vetinari - ta (dnes obzvlášť mimořádně ceněná) schopnost být za každou cenu v každé chvíli připraven na jakoukoliv možnost. Jeho pragmaticky cynický (a po čertech pravdivý) pohled na světodění je prostě odzbrojující a ač vlastně záporná postava, člověk se neubrání jistým sympatiím.
"Víte (Elánie), já mám dojem, že cítíte život jako strašlivou zátěž. Je to tím, že lidi dělíte na dobré a špatné, pokračoval Patricij. To je samozřejmě úplně chybné. Existují, vždycky a všude, jen zlí lidé, ale někteří z nich stojí na opačných stranách. Jedno jediné pěnící moře zla, řekl s výrazem téměř majetnickým. Místy mělčí, jistě, ale zato hlubší, mnohokrát hlubší na místech jiných. Ale lidé jsou rádi, když jim sestavujete malé vory zákonů, pravidel a blíže neurčených dobrých úmyslů a říkáte: ´Tohle a tahle je to správné a nakonec to musí zvítězit! Úžasné! Poplácal Elánia přátelsky po zádech."

No a Karotka - obr s trpasličí duší - kdo by ho nemiloval? :)

Po prvním díle (Skála) jsem po téhle knize sáhla natěšená a s velkým očekáváním. Částečně se mi splnilo - opět příběh zasazený do jedinečného prostředí Hebridských ostrovů, místa drsného a krásného zároveň, opět spíše psychologický román než krimi, opět otevřené hodně těžké téma (život s člověkem trpícím Alzhaimerem), opět spletité osudy plné překvapení a napětí vyšponované tak, že šlo jen velmi těžce knihu odložit a jít dělat také něco jiného než s Finem pátrat po tajemství nalezeného mrtvého muže.
Nicméně hodnotím o hvězdičku méně než Skálu, přece jen mě první díl "chytil" za srdce trošku více. Napsat tento román někdo jiný než Peter May, dostal by "za pět", protože to je skutečně mimořádný příběh, ale ve srovnání se Skálou to je prostě "za čtyři".
A nelíbil se mi závěr - přece jen z velmi hlubokého emočně silného příběhu udělat na konci gangsterskou přestřelku jako z béčkového hollywoodského filmu nebyl úplně šťastný nápad...

Velmi krásná kniha. Po obecnějším (čtivém) úvodu jsou podrobněji rozepsány léčivé a terapeutické účinky jednotlivých stromů. Člověk se nestačí divit moudrosti našich předků. Je mi líto, že mnohé z toho už jsme zapomněli. Stromy jsou hotová živá lékárna. Toto je kniha na celý život, člověk se pořád má co učit.

Konečně (po tolika letech!) vím, jak se ty mrňavé potvůrky, co nám už leta žerou ponožky jmenují....a jak vypadají....a jaká je s nimi legrace :)
Vtipná, milá kniha (nejen) pro děti. U ní se určitě rodiče předčítající svým dětem nudit nebudou :)

Hodně podrobná učebnice s bohatým obrazovým materiálem (který je v případě těchto mrňavých potvor více než potřeba, abychom si je dokázali alespoň vzdáleně představit :-)). Nicméně systematika již překonaná, chtělo by to nové, aktuálnější vydání.

Výborně zpracovaná, velmi obsáhlá a vyčerpávajícím způsobem podaná geologická příručka. Vyloženě pro geologické nadšence nebo jako podklad pro studium geologických disciplín.

Mimořádně silná záležitost. Zpočátku jsem se chytala s obtížemi (ale to přičítám spíše svému zkouškami unavenému mozku), nicméně pak se "zasekla" a četla - v kuse a pořád - dokud jsem nedočetla.
Velice silný psychologický příběh (nějak mi nesedí zařazení mezi detektivky) plný zvratů, psaný tak poutavě, že vás prostě nepustí. Autor se velmi odvážně pustil do hodně bolestného a ožehavého tématu a dle mého názoru se s ním popasoval naprosto výborně. Neuvěřitelně empaticky a rozhodně ne černobíle, jak se občas u těchto témat stává (oběť = takřka svatá utrápená osobnost, které se vše promíjí). Zcela v souladu s mým přesvědčením, že násilník je často zase jen obětí oběti (zlo a násilí páchané stále dál a dál v jakémsi začarovaném kruhu) a hlavně veskrze nešťastný člověk.
Velmi se mi líbilo, že zde nejsou jednoznačně kladné a záporné postavy, čtenář se sám musí popasovat s tím, do jaké míry je ochoten ten který čin (na pozadí znalosti předchozích událostí a souvislostí) omluvit, přijmout, pochopit, odsoudit či zavrhnout. A pro ty, kteří si kladou otázku, zda opravdu dokáže lidská mysl "vytěsnit" určité vzpomínky na traumatické a bolestné události (jako je třeba týrání v dětství) odpovídám z vlastní zkušenosti - ano, je to možné a docela hodně časté.

Tato kniha se mi dostala pod kůži jako málokterá. Zapomenout se asi nedá.

Vcelku čtivá a přehledná publikace pro technické antitalenty (jako jsem já), kteří toho o GPS zatím moc nevědí. Pro pokročilé uživatele asi zbytečné.

Výborné pokračování neméně dobrého prvního dílu. Tento druhý díl je o něco více strašidelnější a lehce "drsnější", ale pořád ještě pro děti. Jen mě poněkud rozčilovalo podrobné popisování oblečení, dvorního protokolu a cirátů okolo svatby v prvních kapitolách - bylo to otravné pro mne i děti. Nicméně poté to dostane ten správný švuňk a čte se to skoro samo.

Přestože to je učebnice a navíc s velmi suchopárným názvem - čte se výborně. je psána srozumitelně, čtivě, přehledně. Učilo se z ní velmi dobře. Dokonce mne zaujaly i kapitoly, které pro mou zkoušku nebyly povinné a nakonec jsem jí přečetla dobrovolně úplně celou. Škoda, že není příliš k sehnání (kromě univerzitních knihoven), docela ráda bych ji měla ve své knihovně. je nabitá užitečnými a všestranně použitelnými informacemi.

Znáte to - kdekdo o tom mluví, vychvaluje, přiznává závislost - a přesně to vás od čtení (shlédnutí) takové knihy (filmu) odrazuje. Přece nebudu patřit k davu! A závislost - no to už vůbec ne, to MĚ se stát nemůže!
A je to tady....Velmi dlouho jsem Terryho Pratchetta obcházela obloukem až si mě přece jen našel. Uprostřed zkouškového období, kdy člověk prostě nemá čas ani kapacitu na nic složitějšího než je návod k použití zubního kartáčku, ale přece jen potřebuje na chviličku "vypnout" seriózní myšlení a dopřát unavenému mozku i duši něco odpočinku, jsem po něm sáhla. A je to láska na první písmenko! Veliká, vášnivá, kouzelná....Zamilovala jsem se do světa Zeměplochy a jejích obyvatel navždy. Svět, který jako bych už odněkud znala. Svět fantazie, který mne provází od dětství. Svět humoru, tak rezonujícího s mým nitrem. Svět, kde je možné úplně všechno. Závislost vznikla po první aplikaci (řádcích) - proto varuji každého, kdo považuje závislosti všeho druhu za zhoubu lidstva - nečtěte Terryho! Už se toho nezbavíte :)
Úplně nejvíc mě okouzlilo Zavazadlo (vážně bych takové potřebovala), draci (láska od dětství - já jsem věděla, že existují!) a Dvoukvítek (nějak se v něm poznávám :-))

"Mrakoplaš se postavil. Teď už mohl udělat jen jednu jedinou věc a on ji udělal.Propadl slepé panice."
"Mrakoplaš a Dvoukvítek poskytovali zvlášť malebný pohled. Seděli jeden za druhým a nohama objímali něco, co už tam nebylo. Pak se to, čemu na Zeměploše říkali přitažlivost, vzpamatovalo a vrhlo se na ně."
"!" řekl cizinec"

A navíc jsem pochopila, proč existuje druh literatury označované jako "fantasy". Ta vznikla pro ty jedince, kteří částí své duše zůstali v dětství, kdy fantazie a pohádky jsou zcela běžnou součástí života (tak, jak to má být) a odmítli se spokojit s šedým a nudným světem dospělých. Miluju pohádky :)

Velmi podrobná a obsáhlá učebnice evoluce vyyších rostlin - ve svém rozsahu zatím pravděpodobně nepřekonaná. Stále hojně doporučovaná vyučujícími při vysokoškolském studiu botaniky. Nicméně systematika (klasifikace vyšších rostlin) je již zastaralá a tu je lépe studovat z jiných materiálů.

Nádherné ilustrace s vtipnými popisky. Patřila k mým milovaným knihám celé dospívání. Se svou dětskou přítelkyní jsme se latinské názvy strašidel učily nazpaměť a bavily se tím, jak nám ostatní nerozumí :-) K mým nejmilejším dodnes patří Pidizub mlsal (Virunculus dentalis gulo) či Houbábinka nazelenalá ( Anicula mycophyta subviridis).