Ester71 komentáře u knih
Knížku jsem četla v rámci čtenářské výzvy. Není to sice úplně můj šálek kávy, ale líbila se mi.
Další pěkná kniha od Joy Fieldingové, konec byl hodně překvapivý!!
Stejně jako se mi líbil první díl, líbil se mi i ten druhý. Každá zkušenost člověka poznamená a posune ho dál, a myslím, že tomu tak bylo i tady u Louisy. Příjemné čtení.
Některé povídky pobavily více, některé méně. Ale všechny jsou svým způsobem zajímavé.
Tak nevím, červená knihovna? Spíš růžová.. Thriller? Už jsem četla mnohem lepší. Nevím proč jsem si při čtení vzpomněla na film Páni kluci a na "ale jo, ale ne"
Některé scény jsou opravdu přitažené za vlasy a moc se mi nechtělo jim věřit. Neříkám, že to byla úplná ztráta času, ale je hodně lepších knížek..
Přestože moc nemusím sci-fi, tato kniha se mi moc líbila. Začala jsem ji číst díky čtenářské výzvě a rozhodně nelituji. Co mě zaujalo nejvíc, je fakt, že i v takové době, kdy lidé bojují o holé přežití, se najde někdo, komu jde o moc. Nadčasové.
Nejdříve jsem viděla film a až pak jsem si přečetla knížku. Film se mi líbil moc, knížka ještě víc.
Prostě pan Svěrák. Mám ráda jeho humor, styl vyprávění a Vltava pro mě byla top.
Příjemná oddechovka.
Jako matka tří - nyní už dospělých - dětí jsem občas při čtení nabývala podezření, že takhle nějak to muselo být i u nás.
Není to o tom, že by se čtenář chechtal od začátku až do konce, ale pobaví. Alespoň mě ano.
Vzhledem k tomu, že v koncentračních táborech zahynula velká část naší rodiny, je to pro mě čtení více než silné.. Asi ani člověk s velmi bujnou fantazií si nedokáže představit, jaké hrůzy se ve skutečnosti udály.
Knížku doporučuji - stojí za přečtení.
Kam až může vést opičí láska? Poslouchala jsem audioknihu, za mě - působivé.
Příjemné počtení, úžasný humor typický pro pana Svěráka. Občas jsem se chechtala nahlas. Nejvíc mě asi dostal čínský drak.
Na zpříjemnění dne ideální.
Ze začátku jsem si říkala, co všichni na té knížce mají.
Od poloviny už jsem nemohla přestat číst. Příběh gradoval, jednotlivé kusy skládanky do sebe začaly zapadat. Pro mě pěkná kniha.
Ne nadarmo je Agatha nazývána královnou detektivky. Její knihy se čtou samy..
Stejně tak i tato.
Tento příběh pro mě nebyl tak napínavý jako předešlé, ale i tak měl něco do sebe. Zřejmě byl inspirován Deseti malými černoušky od Aghathy Christie.
A ten konec? Že by upoutávka na další knihu? Tak se ráda nechám překvapit.
Netušila jsem, co mám od této knížky čekat, nakonec se jednalo o zajímavý pohled do myšlení lidí, jejichž cesty se v jednu chvíli zkřížily ve stejném bodě..
Za mě pěkné.
U této autorky jsem zvyklá na větší napětí, a tak jsem malinko zklamaná. Ale i tak se kniha četla dobře, závěr mě hodně překvapil.