Etvel komentáře u knih

Dle mého skromného názoru nejlepší z celé série knih odehrávajících se ve Středozemi.

A co, že je zpracovaná mnohem více pohádkověji. Cožpak není toho dramatu v životě dost? Někdy je prostě nejhezčí, sednout si jen tak na své oblíbené čtecí místo a ponořit se do světa fantaskních, mile humorných příběhů, které duši především hladí. Ne každý den potřebuju, aby byl můj klid čeřen přespříliš intenzivními emocemi.

Tolkiena miluju celého a vše, co napsal, mi přijde naprosto nadpozemské a neskutečně úžasné, nicméně Hobit má v mém srdci rezervováno obzvláště speciální místo:) sedí si tam už od mých 12 a zůstane s velkou pravděpodobností napořád:))

24 25.07.2021

Páni, pocity u téhle knížky se opravdu mění s ubíhajícími roky! Velmi zajímavé!

Na začátku jsem té knížce pořádně nerozuměla, četla jsem ji ještě na základní škole a musím přiznat, že mi mnoho neřekla. Pak jsem se k ní dostala jako náctiletá a odtud pramení i mé původní hodnocení tří hvězd zde na databázi. Nebylo to špatné, ale stále jsem nechápala ten humbuk okolo. Knihu jsem dostala do rukou znovu někdy ve dvou minulých letech a náhle tak nějak vše zapadlo do sebe. Měla jsem pocit, jako bych ji četla úplně poprvé, a dotkla se mě jako málo co. Moc se mi líbilo i její filmové zpracování z roku 2015, jestli jste ještě neviděli, určitě doporučuji.

Pořád to není moje absolutní topovka, ale už rozumím tomu, proč je mezi čtenáři tak diskutovaná a oblíbená, a jsem zvědavá, co mi přinese při jejím dalším přečtení zase za pár let:)

18 25.07.2021

Doporučuji prohrabat nějaký ten antikvariát, jedná se o velmi příjemné, svěží čtivo, třeba někde pod strom do parku:)

3 13.09.2020

No nevím, tohle se dle mého názoru opravdu hodně moc nepovedlo.
J.K., jak jsi mohla tohle dopustit?!

No vážně, to je strašné, co se to teď děje. Ještě ve spojitosti s naprostým zneuctěním populárního seriálu Gilmore girls pomocí Netflixem natočeného čtyřdílného dovětku prostě přiznávám, že jsem unavená, jsem unavená a zklamaná a smutná z toho, že se někdo snaží zničit mi všechny moje pěkné vzpomínky na dětství takzvaným "dospěláckým vystřízlivěním z pohádky", jak to zde vcelku pěkně popsal jeden další čtenář ve svém komentáři.

Proboha, kdo je na tohle zvědavý??? Já jsem vystřízlivělá až až, nepotřebuju, aby mi to ještě někdo obíjel o hlavu v příbězích, které s nějakým dospěláckým střízlivěním nikdy neměly a hlavně ani nemusely mít nic společného, jelikož jde o fikci. A fikce přece může být jakákoli, tak proč zrovna přízemně dospělá, nudná a depresivní? Ještě že je Tolkien po smrti, abychom třeba nedostali pokračování Pána prstenů, kde se Arwen rozvede s Aragornem, protože si uvědomí, že se jí vážně nevyplatí obětovat pro něj celý svůj život a krásu, Sam skončí v Kraji na pracáku, začne z toho pít a bít svou ženu i děti a Frodo nějakým omylem znovu pomůže vyvolat zpět Saurona, ovšem tentokrát se s ním dá do party, protože přece proč ne, když už nemáme o čem psát a potřebujem to naše story ještě více přitáhnout za vlasy. Achjo.

Jo a nejlepší je překladatel tohoto "mistrovského" díla, který si klidně dovolí v rozhovoru pro časopis Téma prohlásit, že Harryho nikdy moc nečetl, že se mu to vlastně nikdy nelíbilo a nemá k tomu žádný vztah. Opravdu to nádherně podtrhává absurditu existence celé této knihy.

Tu hvězdu dávám asi jen proto, že nechci u příběhu týkajícího se Potterovek mít odpad... ale odpad to opravdu bohužel je. A pro mě se to hlavně ani nestalo, rozhodla jsem se totiž předstírat, že tahle slátanina nikdy nevznikla a my tak skončili sedmým dílem:)

18 13.09.2020

Uf, příliš mnoho mormonů. Já prostě tomuto náboženství asi nikdy neporozumím a jelikož mě v příběhu neskutečně iritovalo, musím ubrat jednu hvězdičku.

2 10.09.2020

Zane Grey pro mně představuje symbol neskutečně romantických westernových příběhů, ke kterým se člověk musí neustále vracet; aspoň tedy v mém případě je tomu rozhodně pravda. Poprvé jsem se k jeho knihám dostala díky otci zhruba ve čtrnácti, patnácti a od té doby se mě to jednoduše drží.

Po Lovci divokých včel jsem šáhla již poněkolikáté a znovu jsem byla uchvácena neskutečně zromantizovaným vyprávěním o životě "tenkrát na západě" včetně bohorovných a na tu dobu docela osvícených hrdinů, o naivně dojímavé romantické lince mezi Lucy Watsonovou a Eddem Denmeadem takřka nemluvě. Při čtení by člověk skoro uvěřil, že to tehdy opravdu všechno bylo takové "správňácké", zkrátka jak z Rychlých šípů, muži byli opravdovými muži, ovšem zároveň také čestnými gentlemany, což znamená, že ani ten největší darebák nezapomíná na jakés takés vychování, a to i v případě, že se jedná o poněkud zpustlé zálesáky, co se myjí snad jen jednou týdně. Musím se smát při pomyšlení, jak by se asi k ději v dnešní době stavěly například radikálněji smýšlející feministky, jelikož ta kniha je v rámci lehce přecitlivělého dneška trochu na hraně, ovšem rozumný člověk by měl číst knihu s nadhledem, a také s ohledem na dobu, kdy příběh vznikal.

V neposlední řadě platí, "když ji miluješ, není co řešit": kdo má slabost pro westerny a je duší velký romantik (a možná spíše žena), ten si přijde na své.

2 14.07.2020

Tedy já nevím, ale některé příběhy je skoro ztráta času číst, což je opravdu něco, co jako velký knihomol říkám jen nerada. Nemůžu říct, že by autorka neuměla psát, přinejmenším překlad nebyl nejhorší, ale po dočtení mě napadlo, že bych chtěla reklamovat čas, který jsem nad knihou strávila.

1 23.04.2020

Selby postrádá ladnost Perryho Masona, ale pořád je to ještě dobrý.
Legrační je, jak lacině může působit auturova šablona, pokud čtete jeho příběhy na jeden zátah, čemuž se u vydání po třech v rámci jednoho svazku prostě nevyhnete, každopádně Gardnerovi to lze ještě odpustit.

5 23.04.2020

Nejde mi na rozum,
1) proč ta kniha vznikla,
2) proč vůbec vyšla,
3) proč si ji někdo koupil,
4) proč někdo považoval za nutné ji přeložit do češtiny a vydat na území ČR. Jednoduše záhada.

Já prostě edici Světové četby ještě starého Odeonu miluju! Pokaždé mě seznámí s nějakým novým pro mne ještě úplně neznámým autorem, navíc ze zemí, kde je vše tak jinak a zároveň tak podobné tomu, co už dávno znám.
Tato knížečka mne zavedla do bouřlivého válečného období, ale to probíhá v knize spíše jen na okraji. Celou dobu nám autor ukazuje především relativně všední i svým způsobem nevšední život dvou rozdílných žen, Nely Nelinské a Natašy Gajdarové, řečené Ša, které se potýkají s různými peripetiemi této epochy. Příběhy se můžou zdát místy romantické, ale ve skutečnosti jsou spíše obrazem tak trochu absurdního a hlavně smutného všedního života za války.

1 26.03.2020

Božena Němcová je prostě úžasná vypravěčka. Když šahám po jejích příbězích, nebojím se, že budu zklamaná.

4 26.03.2020

Nedokázala jsem knihu pořádně pochopit. Ptám se sama sebe, zda by to bylo jiné, kdybych se narodila jako černoška. Mám totiž pocit, že mi bez toho něco uniká, že se jaksi nedokážu vcítit do ničeho, co autorka popisuje, možná přicházím o důležité nuance právě proto, že se nemůžu s tímto světem nijak ztotožnit.

Navíc mi nevyhovuje autorčino časté střídání vypravěčů, na můj vkus je tam těch hrdinů nějak moc, působí to na mě příliš zmateně, v neposlední řadě mi vadí také neustále skoky do minulosti a zase zpátky. Na konci vyvstávají jen otázky. Bohužel netuším, co si mám z příběhu vlastně odnést.

2 26.03.2020

Takové pohodové čtení. Asi.

Hlavní hrdina je setsakramentský kabrňák, pohledný dlouhán, co si poradí s každou "havárií", sem tam někoho u toho omylem zabije, ale bere to dost s nadhledem, taky mu to samozřejmě pálí, pracuje, jen když se mu zrovna chce, brousí jednu ženskou za druhou, žije si na lodi jako bohém, má určitě všechny zuby rovné a zářivě bílé a žádnou plombu, a tak dále:D prostě to je malinko neuvěřitelné... Ovšem netvrdím, že je to úplně nesympatické.

Co se mi moc líbí, je jeho vztah k nejlepšímu kamarádovi, Meyerovi, popravdě, kdyby tam bylo trošku více pošťuchování mezi těmi dvěma a zároveň méně óchání nad každou druhou "číčou", co zrovna projde po chodníku, bylo by to na pět hvězd.

4 22.01.2020

Na můj vkus bylo v příběhu trochu moc postav, takže se člověk může začít rychle ztrácet a už pak ani neví (nebo ho nezajímá), o co v určitých momentech jde.

Hlavní hrdina, "amatér detektiv", toho moc nevydetektivoval, pořád stojí někde v rohu a jen všechno sleduje. To mě teda zarazilo, takovou postavu jsem v detektivce asi ještě nezažila.
No nic, čekala jsem trochu víc. Na večer při krbu, když nic jiného není po ruce, asi stačí.

2 22.01.2020

Šmarjá, to bylo teda těžké rozhodování, dát tři nebo čtyři? Tři je málo, čtyři možná moc!
Ale nakonec udílím ty hvězdy čtyři, PROTOŽE
- už od detektivního žánru moc neočekávám, stal se z toho příliš velký business, do kterého může skoro každý rádoby pisálek. Příběhy jsou vsechny takové nějaké nemastné, neslané, pořád se to opakuje, nebo - v případě severských počinů - se to autoři snaží vylepšit zbytečnými hrůzoúchylkami a tak pořád dokola, takže tohle bylo docela po dlouhé době, kdy mě detektivka nenaštvala už na začátku! Paráda, to je celkem nečekané.

- je to ukecané, je to možná pomalé, ale to je právě to, o co v kvalitních detektivkách běží. Baví mě ostatní komentáře pod touto knihou. Obávám se, že se převážně jedná právě o čtenáře severských překombinovaných paskvilů a ještě o ty, co si v knihkupectví přepoctivě kupují tituly vystavené pod cedulí "Bestseller". Detektivka vážně nemusí být o akci na každé druhé straně, ze které má jako vytrysknout nějaké to napětí. Naopak, kdyby si zde někteří udělali někdy čas na pár pořádných - a podle všeho užvaněných - starých šlágrů od skvělých jmen jako je Simenon, Gardner, Lahoda, Chandler, Christie, Francis, Sayers, Poe, Doyle a dalších, možná by to pak na knižním trhu vypadalo jinak. Ale to je jen můj osobní povzdech.

- každopádně tu nejsem od toho, abych knihu slepě bránila: ano, začíná to dobře, děj se naopak posunuje velmi rychle a vy chcete čím dál tím víc znát všechny odpovědi a štve vás, že se pořád nikdo nechce vymáčknout, takže napětí to má překvapivě velmi dobré! Dokonce si to musím tahat na záchod, fakt chci vědět, kam to povede, takže stupňování to má skvělé. A taky po dlouhé době netuším, kdo je vrah, protože to je jedna z věcí, která se mi u novějších detektivek děje až příliš často, příběhy (a motivy) jsou prostě příliš průhledné, ale tady je to dost zamotané. Jenže konec je tak trochu kámen úrazu. Prostě to všechno, to napětí, ty problémy, lži, nepravdy, těžkosti a zavádějící stopy, to všechno člověka navnadí - a konec to nějak odnese do ztracena.
*SPOILER*
Klasická chyba v podobě uvalení viny na nedostatečně vykreslenou vedlejší postavu.
*SPOILER*
To je hodně laciný trik. Bohužel to nezapadá do tohoto příběhu a působí to nedodělaně. No nic. Škoda.
Přesto čtyři hvězdy, protože je tu vidět velká snaha a protože to má dlouhou dobu smysl, což shledávám milým.

5 17.01.2020

zvláštní. na začátku knihy jsem si říkala, že to bude jasných pět hvězdiček, na konci už jsem si ale tak jistá nebyla. těžko říct, co tomu chybělo. asi mi přišel konec takový nemastný, neslaný - ne vždy se otevřené konce hodí. tady to působilo trochu odbytě. každopádně jinak jde o celkem pěkný počin.

P.S.: netuším, o co autorce doopravdy šlo, ovšem většinu mužů (vskutku snad až na jednoho, a to možná jen proto, že mu nebyl dán dostatečný prostor) ve své knize vykreslila jako naprosté idioty, což je škoda, působí to prvoplánovitě.

4 08.01.2020

Pocity z této knihy se dají shrnout jedním jediným slovem: PÁNI!!!

7 01.11.2019

jak popsat pocity ze čtení této knížečky? je překvapivě složité vyjádřit se o příběhu větami, zkusím to aspoň adjektivy: krátké, výstižné, zvláštní, znepokojivé, lehce děsivé, srdečné, vyvolávající pocit bezmoci, neskutečné zvědavosti, úlevy, podráždění..

konečně mě napadlo i pár vět: děj mě nutil obracet stránku jednu za druhou, nemohla jsem se dočkat, co bude na další, prostě jsem potřebovala vědět, jestli se hlavním hrdinům nic nestane a hlavně: kdo je ten podivný násilník??
zatraceně. dost dobrý příběh, s prvky thrilleru.
a akorát krátký, tak na dva, tři večery při lampičce:)

2 04.10.2019

Páni, tohle byla opravdu tak bezva kniha, až jsem celá překvapená:D náhodou jsem jednou cestou do práce zahlédla na polici před antikvariátem vystavenou malinkou knížečku za deset korun, obálku od Borna a nakladatelství Odeon, tak si říkám, to bude sázka na jistotu, a taky že byla! Přímo bezva.

Co víc dodat, příběh je vlastně velmi jednoduchý, ale tak roztomilý a prosluněný májovým veselím, že mu vlastně není co vytknout. Málokdy se stává, že vás kniha naladí do naprosto bezstarostné a dobrosrdečné nálady tak rychle, jako se to podařilo tady Poupatům.

Pořádně o nic nejde, dějová linie se sem tam malinko vytrácí, ale vůbec to nevadí, zkrátka a jednoduše to autorovi odpustíte, protože vám ta rodinka jaksi přiroste k srdci, a vy tak nakonec začnete taky uvažovat nad tím, že byste si v práci vzali dovolenou a rozjeli se za Larkinovými na jahody. Prostě bezva!

9 12.07.2019

Ústřední témata Caldwellových příběhů: nepřikrášlená pravda, obyčejná lůza a její peripetie, ženy představují pro muže pouze matrace, černoši jsou podlidi, spravedlnost je jen slovo.

Tabáková cesta:
Do kolečka se omílající, lehce depresivní a nikam neústící, respektive v nic rozumného neústící příběh o jedné opravdu hodně bezútěšné, neschopné a naprosto prázdné rodině. Naštěstí je to napsáno takovým způsobem, že to ani nevyvolává sympatie, či jiné "nebezpečné" emoce. Hrdinové nepřirostou k srdci. Čtenář spíše sleduje jejich nesmyslné, zbytečné, či opravdu velmi podivné plácání se na jednom starém, Bohem zapomenutém místě někde na dalekém americkém Jihu, nezasažen ani kousíčkem porozumění.
Tři hvězdy

Boží políčko:
Hrůza, hrůza! To se v té době opravdu točilo všechno tak strašně kolem sexu? Odcházím od tohoto příběhu s pocitem smutku a odporu, ale dávám tři hvězdičky, protože ve mně autor vyvolal citovou odezvu, což většinou kvituji s povděkem, kvůli toho jsem se snažila taky přečíst příběh co nejrychleji, abych se dozvěděla, jestli je někdo všechny na konci konečně propleskne. A nepropleskne. Škoda.

Trápení v červenci:
Skvělé! Konečně můžu autora za něco pochválit! Perfektně vykreslený příběh o bezpráví na černoších. Uvěřitelné, kruté, smutné, silné! Člověk si tak aspoň zase jednou může uvědomit, že se nám v dnešní době žije mnohdy líp, že to bylo kdysi v lecčems mnohem horší, a že kdokoli, kdo se narodil jako "bílý", by měl "děkovat Bohu". Takový člověk to prostě měl, ale i nyní stále má, jednodušší.
Navíc se zde konečně dočkáme jakéhosi zadostiučinění, ačkoli se jedná o zadostiučinění polovičaté. A tak nějak obvyklé. Aneb vždy je potrestán spíše naivní vykonavatel než samotný strůjce komplotu.
Udílím pět hvězd

28.05.2019