evasamankova komentáře u knih
Terapie láskou na mě velký dojem neudělala, ale o Leonardovi to neplatí. Tento příběh díky stylu mi v mnohém připomínal knihy Johna Greena.
Leonard je výborně vykreslená postava "podivína", kterého nikdo nechápe a on sám zase nechápe ty ostatní. Je zvláštní, ale přitom právě on vnímá mnohem více než ostatní i do větší hloubky, takže těmi podivíny jsou nakonec spíš ti ostatní.
Leonard mi jako postava byl velmi blízký. Dopisy z budoucnosti byly skvělým nápadem....
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/c/451815/odpustte-mi-uz-nemuzu-dal.html
Výborná kniha od skvělé vypravěčky, jíž Jodi Picoult rozhodně je. Druhá, válečná část byla nejsilnější, zbylé dvě části pak knize dodaly pohledy na události z více stran a účastníků. Nad hodnocením nemusím přemýšlet ani vteřinu - rozhodně to nejvyšší.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/c/451473/vypravecka-z-osvetimi.html
Napínavá detektivka, která mi trochu připomínala Deset malých černoušků od A. Christie. Podivné dění na palubě jachty se na první pohled tváří jako nevysvětlitelné, ale přeci jen rozluštění nakonec má. První část knihy mi přesto přišla zbytečně rozvleklá, protože skutečně napínavá a zajímavá začala být až za svojí polovinou. Konec sám o sobě byl překvapivý, ale přeci jen trochu překombinovaný.
Zajímavé a čtivé povídky s překvapivými pointami. Takové pohádky pro dospělé. Každá z nich je jiná a zcela svá, kombinace fantasy, detektivky a hororu. Sbírka se mi rozhodně líbila.
Klasická Liza Marklund - vhled do novinářského prostředí, zápletka sahající do politického prostředí a další kousek ze života hlavní hrdinky. Mně osobně i tentokrát přišlo nejzajímavějším to poslední - tedy samotná Annika.
Čtivé, zajímavé, místy zdlouhavé - zkrátka typická Marklund.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=448761&bk=35398
Kniha se mi navzdory několika slabším pasážím velmi líbila. Nelehké osudy, příjemný vypravěčský styl a pozoruhodná hlavní postava. Život umí být hodně tvrdý...
Příběh, kterému nechybí svižnost, trocha napětí i několik zvratů. Napsán je nenáročným stylem, v krátkých kapitolách. Přestože je čtivý, působil na mě místy hodně kostrbatě. Některé aspekty knihy byly tak nelogické a zcela nepochopitelné, že se mi nad nimi i při nejlepší vůli nedařilo zavírat oči.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=447610&bk=25206
Rozhodně netradiční memoáry, u kterých jsem se zasmála, nevěřícně zvedala obočí a občas i bojovala s pocitem na zvracení. Bizarní, neuvěřitelné, střelené, humorné, tragické atd... Ale bavilo mě to!
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=447219&bk=98061
Příjemně nepředvídatelný psychologický thriller, v němž až do posledních stran není jisté "kdo". Napínavé okamžiky jsou střídány krátkými popisnými částmi, které ve svém celku ale spíše podtrhují temnější atmosféru knihy. Čtivě, napínavé - líbilo se mi. 80%
Výborné volné pokračování pentalogie O porodní bábě. Čtivé, napínavé, plné zvratů a, vzhledem k tomu, že se autorka drží historických faktů co nejvěrněji, i poučné.
Krásný, milý a dojemný příběh, z něhož dýchá veliká vlídnost a jemnost. Přestože jde o příběh lásky, autorka ani krůčkem nezabrousila do klišé či přeslazenosti. Moc se mi líbilo.
Tradičně výborný román Ch. Linkové. Pochmurný příběh „ze života“, v němž nic není jen černé a bílé, příběh, v němž se stírají role viníků a obětí. Skvěle vyprofilované postavy, napínavý děj i překvapivý konec.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/c/444606/V-udoli-unosu-a-lzi.html
Humorná příručka ze skutečného života. Rodičovství nejsou jen radosti, ale především strasti. Možná kdyby něco takového napsala žena, ukamenují ji za ty "vražedné" představy. Mužské podání je proto asi pro společnost stravitelnější.
Reálný základ rodičovství a situací z něho pramenících zabalen pěkně do tlustého kabátu černého humoru a ironie. Bavila a zasmála jsem se víc než dobře. Až na některé pasáže, které byly už "přes čáru".
Recenze:
http://samankova.blog.idnes.cz/c/443842/Denicek-moderniho-fotra-si-servitky-nebere.html
Dodatek 23.4.2015:
Jakkoli je tato útlá kniha humorná, tak vítězství v anketě Kniha roku...??? Jak je vidět, díky velké fanouškovské základně je to reálné, ovšem z pohledu literárního zcela Nemožné. Na to vyšly v loňském roce desítky mnohem kvalitnějších, čtivějších a hodnotnějších knih. Toto beru spíš jako vtip.
Velmi čtivý a napínavý thriller, James Grippando zkrátka umí. Dokonale zamotané, až v samotném závěru vlastně překvapivě jednoduché. A překvapivé tedy pořádně!
Velmi pěkný a čtivý příběh, psaný v duchu klasických románů.
Ve vyjadřování je autorka strohá, a přeci tím dokáže čtenáře ponouknout k barvitým představám, rozvíření emocí i řešení morálních dilemat. Při tom všem navíc přesvědčivě udržuje a stupňuje napětí i dojetí.
Recenze:
http://samankova.blog.idnes.cz/c/442668/Kufr-skryvajici-rodinne-tajemstvi.html
Výborné pokračování Vraní dívky. Přibylo postav, propletenců a to, co se zdálo tak jednoznačné, bylo rozmetáno na prach.
Ubylo tělesných ohavností, ale přibylo dvakrát tolik těch psychických. Pro mě proto ještě mnohem mrazivější.
Raději ani netipuji, do jakého konce tento příběh autoři dovedou.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=442075&bk=13210
Papírová města pro mě nebyla takovým zážitkem jako Hvězdy nám nepřály, ale určitě o mnoho větším, než Hledání Aljašky, ač mají obě knihy víceméně velmi podobný námět.
Čtivé, občas vtipné i dojemné, jen v prostřední části autorovi trochu docházel dech. První a třetí pasáž knihy to ale vynahradily.
Recenze:
http://samankova.blog.idnes.cz/c/441193/Provazky-a-diry-v-dusi.html
Čtivý a napínavý thriller se sympatickými detektivy i překvapivým koncem.
Více v recenzi:
http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=440873&bk=10921
Smutný, nostalgický a provokativní příběh lesbické lásky. Napsané čtivě, úsporným stylem a s otevřeností. Povedená kniha.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=440419&bk=5688
Kniha, která svou reálnou zápletkou určitě pocuchá nejeden nerv v těle. Čtivá, napínavá, v mnohém velmi děsivá. Přesto mám pocit, že autorka některé drobné střípky nechala bez vysvětlení, občas vyprávění zbytečně protahovala, a v určitých aspektech zápletku nakonec i zbytečně překombinovala. Právě tomuto příběhu - kvůli tématu a jeho velké aktuálnosti - by podle mého slušela větší "jednoduchost".
Přirovnání ke Zmizelé beru s velkým nadhledem, protože styl obou autorek je naprosto odlišný, a především to, co napsala G. Flynn má k realitě a uvěřitelnosti kilometry daleko. Naopak K. McCreight ťala do živého..
Recenze:
http://samankova.blog.idnes.cz/c/440006/O-tajemstvich-mezi-rodici-a-jejich-detmi.html