EvaUrban-Novak komentáře u knih
Klidna, inteligentni detektivka, ktera se obejde bez popisu rozrezavanych obeti i drsnych strilecek. Gamasche, kteremu je uz nekolik dilu tesne pod sedesat (cili porad chlap v nejlepsich letech) resi vrazdy s rozmyslem a jeho osobitym klidem a sarmem. V odlehle kanadske vesnicce Three Pines se sejdete se starymi znamymi - malirkou Clarou, basnirkou Ruth, majiteli bistra Gabrim a Olivierem....., a nevim jak vy, ale ja bych se tam pokazde nejradsi odstehovala. Soubezne s resenim vrazdy v Policejni akademii se rozviji pribeh kartografa tamni oblasti a chlapcu, kteri narukovali do Prvni svetove valky.
P.S. Nedejte se zmast obalem ani odradit nalepkou - neni to zadna cervena knihovna ani bezobsazna oddychovka.
Po mnoha nadsenych hodnocenich jsem ani ja neodolala. Ale bohuzel, jsem knihou zklamana. Napsana je ctive a popisy prirody jsou uchvatne. Co ale nemuzu prekousnout, je to, ze nam autorka jako skutecnost predklada moznost preziti osamele holcicky (maminka a sourozenci ji opustili, kdyz ji bylo sedm let, otec jen o neco pozdeji) v primitivni chate v bazinach. Fyzicky jeste tak mozna, i kdyz by to predpokladalo, ze nikdy nebyla nemocna, nemela zadny uraz ani ji treba nebolel zoubek, a ze vyzila z kukuricne mouky, musli a turinu bez nejakych naslednu na zdravi. Ale psychicky? Krome pratelskeho prodavace a jeho zeny v obchode s nikym cela leta nemluvila, do skoly nechodila. Teprve ve ctrnacti letech nasla kamarada, ktery ji naucil cist a prozradil ji, jake cislo prijde po 29. A hle, potom po kratkem case recituje basne a pujcuje si v knihovne ucebnice pro vysokoskolaky. Tenhle dil pribehu je pro me strasne neverohodny a naprosto mi zkazil dojem z celeho vypraveni. Ale tak mozna to mela byt pohadka.....
Anna Ekbergova - společný pseudonym dánských autorů Anderse Rønnow Klarlunda a Jacoba Weinreicha. Již dříve společně pracovali pod pseudonymem A.J. Kazinski a tyto jejich drivejsi knihy (Zrozeni vraha, Posledni dobry muz, Spanek a smrt s titulni postavou Nielsem Bentzonem) mely uroven. Tahle je za me naprosty odpad.
Je mi moc lito, ze novelu Sto devetadevadesat schodu nerozpracoval Faber jako roman; podstaty na nej tam je spousta, a ja bych byvala rada zustala v pribehu o hodne dele. Je napinavy, jimavy i trochu zamilovany. Faberuv literarni jazyk je ojedinely, ojedinele krasny, zas a znovu. Čvachtala jsem si u knizky spolecne s Hadrianem. Chci chci chci.
Kvintet Courage - tady me trochu bolely usi pri predstave poslechu obludne komplikovane avantgardni (coz se podle me temer rovna nemelodicke) skladby italskeho mafiana. Smutne, je tam hodne samoty, prestoze clenove kvintetu dostanou malem ponorkovou nemoc. Ironicke. Vtipne. Zase jeden skvely Faber.
Jsem smutna, ze Michel Faber oznamil, ze nehodla psat dalsi knihy pro dospele. Je mu teprve 60 let. Ale tak tedy preju krasne pocteni jeho novych knih mladezi. A doufam, ze Viktor Janis opravdu brzy bude mit abstak na Fabera a prelozi Pod kuzi, protoze preklad Pavla Medka davno neni k mani. Dekuji vam, panove, bylo mi potesenim vas cist.
Delsi povidka, plna ironie a cerneho humoru, ale nenasla jsem v ni jedinou postavu, ktera by mi byla sympaticka. Snad jen Jezise, ktery se na krizi choval naprosto lidsky, tedy zjevne trpel. Jako neverici jsem nepochopila, proc by prave tahle pravda (podle nove nalezeneho Pateho evangelia) o jeho umirani mela mezi vericimi vyvolat nejake problemy.
Ale napriklad kapitola o komentarich ctenaru na internetu byla szirave vtipna, uz jen i to, s jakou nedockavosti objevitel svitku a autor knihy tato hodnoceni vyhledaval. Nebo kdyz potom v rukou unoscu v duchu premital o tom, o cem by asi tak mel spravne premyslet tvari v tvar mozne smrti..... Kratke, svizne, skvele napsane i prelozene ( Viktor Janiš).
Pribeh starnouci zeny, ktera se po ctyriceti letech konecne odhodla opustit manzela. Moc jsem ji drzela palce.
Dnes jiz klasika. A stejne tak je nezapomenutelny film Prelet nad kukaccim hnizdem.
Zenske smyccove kvarteto a jeden muz jako zaskok za zranenou sefku kvarteta odjizdeji na ostruvek u svedskych brehu k nataceni noveho alba. Jeden z nich zemre a vsichni si projdou poradnym citovym zmatkem. Krasne napsane, prekvapive vyresene. Kniha se mi moc libila, je to takove tiche cteni se spoustou hudby v pozadi.