evelinka komentáře u knih
Něco o Agátě Christie pro její milovníky. Pokus o románové zpracování určitého úseku života spisovatelky. Obávám se, že spíš než kvalitní zpracování je kniha zajímavá díky své předloze - slavné hrdince.
Březinu jsem četla poprvé v 15 letech ve výboru Modlitba za nepřátele, moc jsem tomu nerozuměla, ale okouzlil mě nesmírně a hrozně jsem si přála porozumět těmto úžasným básním. Postupně jsem si obstarala všechno, co napsal. Nejvíc se mi líbily Tajemné dálky a Svítání na západě.
Jeffers mne zaujal svou pevností, originalitou, zajímavými metaforami. Jeho poezie je lyrická i dramatická.
Román mne velmi zaujal, mám dojem že autor vystihl poměry v nynějším Polsku opravdu dobře. I zápletka byla zajímavá. Je to složitá kniha (možná na mne) musela jsem ji číst několikrát, abych pochopila všechny souvislosti.
Byla jsem okouzlená z této knihy, spoustu zajímavostí o ostatních spisovatelích i novinářích se mi v ní propojilo.
Nádherně vypravená kniha s úžasně prostými a prožitými básněmi Bohuslava Reynka.
Tato knížka se mi v dětství ohromně líbila, má v sobě exotiku, dívka musí být nesmírně vynalézavá a statečná, aby přežila. Myslím, že právě to mne upoutalo.
Úžasně pravdivá a bolestná kniha. Je zde vidět, jak režim drtil lidi odlišného smýšlení. Pochopila jsem z této knihy, že nejen fyzická likvidace, ale i psychický útisk může neskutečně ničit lidi. Co všechno mohl Zábrana ještě napsat! Naštěstí se uchýlil k překladům, ve kterých, myslím, občas překládané spisovatele i vylepšil.
Jako všechny knihy od Geralda Durrela svěží a poutavé čtení
Kniha byla strhující, motiv rasové segregace byl vykreslen živě, neschematicky. Nápaditý byl úhel pohledu - dvě děti vychované bez předsudků nechápou dobře situaci v okolním světě a vysvětlují si ji po svém.
To se líbilo babičce, mamince i mně. Je to veselá knížka, třebaže poněkud zastarala...
Knížka, po níž sáhnu, když je mi smutno. Univerzální lék!
Od Nesba se mi nejvíc líbil asi Sněhulák, ale další knihy mi už připadaly "nastavované". Přesto neodolám a přečtu si je, když se k nim dostanu.
Tyto pohádky se mi jako dítěti velmi líbily, asi i pro zajímavou grafickou úpravu.
Román mne velmi zaujal, třebaže nedovedu přesně vysvětlit, proč - snad je příčina v jemné a výstižné charakterizaci postav,
Portugalské sonety mne oslovily zejména v souvislosti s korespondencí autorky s Robertem Browningem (kniha Milý pane Browningu...), kde jsem pochopila bližší narážky, a oblíbila jsem si poezii i autorku.
Opravdu legrační kniha, která mě chytla už při prvním přečtení, a při každém dalším jsem objevila víc vtipu. Připadá mě, že je v ní i hloubka, která nemizí a nutí nás stále znova k přemýšlení.
Tato kniha v sobě spojuje kouzlo první republiky a studentského života. Je psaná velmi vtipně, třebaže reálie jsou už pochopitelně zastaralé.
Úžasný příběh, který osloví každého, kdo někdy zatoužil po opravdovém životě - je to trochu romantické, ale i silné a odvážné. Boří předsudky.