Evina74
komentáře u knih
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Už dlouho jsem nečetla tak citlivý příběh a ještě k tomu z válečné doby. Upřímně jsem ráda, že žiju nyní a nemusím řešit otázku přežití. Kniha byla čtivá, příběh poutavý, jen dočíst se mi ji nechtělo neb jsem tušila, že někdo musí zemřít...
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Svižně napsaná detektivky ze série o Kate Marshallové - typický Robert Bryndza
Černé světlo
Peter May
Další ze série detektive s Enzem v hlavní roli poslouchaná jako audiokniha čtená Davidem Matáskem. Jen škoda, že starý případ zavražděného mladého muže nebyl dořešen. Snad se v příštím díle dozvím, na čí příkaz byl zavražděn.
Království
Jo Nesbø
Tak tuhle knihu jsem si opravdu užila - skvělý vánoční dárek. Drsný norský venkov, vztahy mezi obyvateli vesnice Os a vůbec rodinný propletenec Opgadů. Různé pohnutky k různým skutkům (až hrůzným, jak se říká). A nejlepší (nebo nejhorší) je, že až do konce fandíte a doufáte, že to dobře dopadne. Nedopadne...nebo ano?
Osmnáct pod nulou
Stefan Ahnhem
Klasická severská detektivka - po dočtení máte pocit, že většina seveřanů má kostlivce ve skříni v podobě domácí mučírny, incestu či vražedných choutek.
Dědina
Petra Dvořáková
To tedy opravdu není můj šálek kávy. Profesionálně namluvená audiokniha mnoha herci, ale jako knihu bych ji asi odložila.
Clayův most
Markus Zusak
Loňský vánoční dárek a nejkrásnější kniha v tomto roce. Citlivá, zábavná, laskavá. Markus Zusack se tímto přiřadil k mým nejoblíbenějším spisovatelům.
Životní terno
Fredrik Backman
Kratičký smutný příběh o životě a smrti k zamyšlení. Určitě si ho přečtu ještě jednou.
Strážce nádrže
Zdeněk Svěrák
Krásně lidská knížka pana Svěráka plná laskavého humoru. Moc jsem se bavila, místy smála i nahlas (přezdívka manželky Měňák). Už jen ten nápad jednostranné korespondence strážce nádrže s ředitelem povodí. I když to byla jen taková rychle přečtená jednohubka, určitě se k ní ještě vrátím, až budu potřebovat zlepšit náladu.
Muž z ostrova Lewis
Peter May
Druhý díl trilogie byl snad ještě lepší než první. Ode mne plný počet hvězdiček, těžko co dodat, vše už bylo napsáno. Snad jen že bylo zajímavé sledovat myšlenky člověka trpícího demencí (Tormod MacDonald).
Devátá oběť
Dana Stabenow
Detektivní příběhy z Aljašky mě moc baví. Vůbec mi u nich nechybí stupňované násilí a potoky krve. Je to oddechové čtení, nepostrádá humor a prostředí je pro nás exotické.
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Přečteno téměř bez přestávky, od povídek se nedalo odtrhnout, a upřímně jsem ráda, že to mám za sebou. Témata zoufalství, beznaděje, psychických problémů a sebevražd nejen v této době nejsou úplně šálkem mé kávy. Nicméně perfektně napsáno, zřejmě odžito či odposloucháno, rozhodně k zamyšlení. Kniha určitě zůstane vryta do paměti, ale přece jen si teď raději přečtu něco veselejšího.
Sladká pomsta
Jonas Jonasson
Po pro mě slabším Andersovi jsem se při čtení Sladké pomsty dobře bavila. Už jen nápad podnikatelského záměru ohledně firmy zabývající se pomstou mi přišel zajímavý. Byl to klasický Johansson, za mě dobrý.
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Opět další díl ze série detektivek s Erikou Fosterovou v hlavní roli - čtivý a napínavý jako díly předešlé.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Naprosto čtivě napsaný příběh od sympatického autora. Zajímavé téma vzniku Temelínu, do té doby jsem vůbec netušila okolnosti stavby. Zprvu pro mne bylo ale těžko uvěřitelné, že by 18tiletá dívka tak moc tíhla ke své vesnici a bojovala za ni. Ke konci mě mrzelo, že kniha tak rychle skončila, zajímal by mě i osud hlavní hrdinky ve světě, ale to by bylo asi na další knihu.
Čtvrtý hrob pod nohama
Darynda Jones
Opět jsem se se smrtkou Charlie dobře bavila. Někdo by mohl namítnout, že to není žádná hodnotná literatura, ale vtipných knížek není nikdy dost.
Čtvrtá opice
Jonathan Dylan Barker
Napínavá detektivka tentokrát poslouchaná jako audiokniha. Obzvláště deník vraha-psychopata byl velice působivý. Opravdu nic pro slabší povahy.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Laskavý humor v silném a přece obyčejném příběhu. Víc není, co dodat - zkrátka doporučuji.
Bretaňské světlo
Jean-Luc Bannalec (p)
Tak tohle mě opravdu baví. Cestovat po Bretani, pít v kavárnách kávu s croissanty, v restauraci si dát skvělou večeři, užít si detektivní pátrání se sympatickým komisařem, zkrátka dozvědět se zábavnou formou o krásné části Francie. A ještě jedno při čtení čtenář dělá: googlí a googlí, protože chcete přesně vědět, kde se to komisař Dupin právě prochází :)
