evismaior komentáře u knih

75% - V rámci žánru červené knihovny jsem dostala víceméně to, co jsem očekávala. Hlavní hrdinka Isla s láskou ke své domovské čtvrti Notting Hill, pro který by si šla lehnout i před bagr, byla vcelku sympatická, stejně jako její sestra na vozíčku a ostatní místní figurky. No a hlavní hrdina Chase se celkem roztomile přetvořil z racionálního obchodníka a zaměstnaného otce dvou dospívajících dcer v citlivého člověka, který nachází porozumění jak ve čtvrti, kterou chtěl původně zbourat, tak i v srdci těch, na kterých mu záleží. Od filmu Notting Hill mám sama pro tohle místo slabost, takže bylo fajn se tam díky téhle knížce na chvíli vrátit.

2 30.12.2019

60% - Po takřka nepřetržité šňůře povedených detektivek je pro mě tohle lincolnovsko-améliovské pokračování jednoznačně tím nejslabším z celé ságy. Začátek se zločincem fascinovaným zvuky a vytvářejícím hudební kompozice se zapracovaným chroptěním dušené oběti je sice velmi působivý, jenže ten tam byl zjevně pouze proto, aby byl důvod Amélii a Lincolna následně přesunout do italské Neapole, kde se dalšími oběťmi únosce stávají uprchlíci z tamního tábora a z románu se stává spíš špionážní thriller. Pevně doufám, že autor doopravdy nepovažuje všechny teroristické útoky v Evropě za poslední roky pouze za činy navedených či vydíraných nebožáků podporované v duchu konspiračních teorií místními ultrapravicovými antiimigračními hnutími. Ke konci už mě ani příliš nezajímalo, jak to dopadne, jen jsem čekala, kdy autor konečně přizná barvu ve věci svého průhledného mlžení ohledně toho, která že to kolegyně ve skutečnosti zaujala onoho mladého lesního policistu - a když tak konečně učinil a všichni ti jindy tak prozíraví detektivové s až jasnovideckými sklony se tomu tak upřímně divili, nezbylo už než jen se smát. Pevně doufám, že se v příštím románu autor vrátí k vysoké kvalitě, na jakou jsem u něj zvyklá.

2 18.12.2019

70% - Kdysi jsem viděla dojímavý film s Kevinem Costnerem natočený podle této knihy, tak mě zajímalo, jaká bude knižní předloha. Inu, neříkám, že jsem si nepoplakala (ale já se dojmu snadno). Některé věci, které mi ale ve filmu nějak nevadily, mi v příběhu nesedly. Například jak rychle a snadno se muž, který léta psal překrásné dopisy svojí zemřelé manželce a házel je v láhvi do moře, nechal přesvědčit, aby si začal vztah s ženou, která se jednoho dne objevila na přístavním molu u jeho lodi. A když se pak jejich vztah začal rozvíjet, tak všechny ty popisy, jak se jezdili vzájemně navštěvovat a jaké s tou láskou na dálku byly patálie. V tomto ohledu by mě celkem zajímalo, jak by se jejich společný život vyvíjel dál, kdyby si autor nepomohl tím vcelku předvídatelným koncem.

2 06.12.2019

90% - Po několika letech jsem se vrátila k prvnímu dílu fantasy ságy Stephena Kinga Temná věž, od které si on sám sliboval, že to bude něco jako jeho vlastní Pán prstenů. A za mě se tak trochu po Kingovsku skutečně podařilo. První díl je ve skutečnosti spíš taková ochutnávka toho, co teprve přijde. Setkáváme se s Rolandem ze starobylého rodu pistolníků, který putuje světem, jenž ze všeho nejvíc připomíná jakousi vzdálenou apokalyptickou budoucnost Země šmrncnutou divokým západem s cílem dohonit čaroděje Waltera a přiblížit se Temné věži. A setkáváme se i s chlapcem Jakem, který je vytržen ze svého světa moderního New Yorku (snad i proto, že se o něj rodiče nikdy moc nezajímali) a je přihrán do cesty Rolandovi, aby byl jeho společníkem a později i výčitkou, až ho Roland nechá napospas, aby se sám dostal blíž svému cíli. K tomu pár zombíků a pomalých mutantů v (zřejmě) starém tunelu metra na dokreslení atmosféry a příběh může začít. "Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách..."

2 21.10.2019

75% - Čekala jsem od té knížky něco trochu jiného, takové to vysvětlení vědy pro laickou veřejnost. Ve skutečnosti se ale jedná spíš o ponoření se do historie, kdy nebylo vůbec obvyklé, aby byly seřízené několikery hodiny na jedné kostelní věží (natožpak v celém městě), kdy se pokládaly první podmořské kabely a s jejich pomocí probíhala více či méně přesná měření zeměkoule, kdy se bojovalo o to, zda má mít den 24 hodin (nebo by se měl dělit decimálně), jestli bude mát pravý úhel 90 nebo sto stupňů a kdy ještě vůbec nebylo zřejmé, kudy povede nultý poledník a našli se tací, kteří byli schopní se kvůli tomu v Greenwichi odpálit bombou. Pro milovníky historie to musí být poutavé čtení.

2 21.10.2019

70% - pěkně popsané modelové případy, hledání příčin, proč je v dnešní společnosti tolik panovačných dětí - a obzvlášť mě pobavil případ holčičky, která byla ochotná jíst, pouze pokud ji otec krmil oknem ze štaflí lžičkou prodlouženou bambusovou tyčkou, v klobouku a s deštníkem, zatímco matka musela ležet v noční košili na skříni a pomocnice po každém soustu chrastila chrastítkem, jinak se děvče prostě nenajedlo. Chudáci rodiče, asi si užili, ale ten případ byl tak neuvěřitelný, že jsme se vážně zasmáli a zkonstatovali, že ten by stál za zfilmování. Zdálo se mi, že podstatným sdělením je, že se naše společnost s dětmi moc (anebo naopak málo) maže, a kdyby je vychovávaly na zádech matky v Africe, byly by spokojenější. Doufala jsem, že se u popsaných případů dozvím, jak probíhala terapie a jak dopadla, ale to jsem se bohužel nedozvěděla, zdá se, že se všechno vyřešilo na posledních pár stranách knihy pevným objetím. Inu, já sama na objímání sázím opravdu hodně, ale že by mi to přišlo zas tak samospasitelné, to tedy v žádném případě.

2 27.05.2019

80% - Dlouho jsem si při čtení myslela, že se z toho stane můj nejoblíbenější díl s Rhymem a Sachsovou, ale nakonec to řadím "jen" mezi ty povedené. Téma tetování na kůži v téhle sérii ještě nebylo a ráda jsem se dozvěděla i něco z teorie díky vyprávění vedlejších postav - tatérů (a přesvědčila se, že já ty správné pohnutky nechat se tetovat prostě nemám:-)). Amélie a Lincoln zde nebyli tak otravně předvídaví, takže celkem logicky bylo i hodně obětí. A opět se objevila i postava jejich skoro adoptované dcery Pam. A třebaže se také dalo předvídat, že jedna z nových postav bude do příběhu zapletená více, než bychom čekali, tak to zas až tak nevadilo. Dobře zpracovaná mi přišla i provázanost na úmysl jedné typické americké sekty způsobit mnohem větší škodu a více obětí, než jen ty tetované. Ovšem závěrečné překlopení do promyšleného činu jisté nejmenované postavy, která Rhymovi pořád nedá spát, mi přišlo nesmírně překombinované, to to prostě nemohlo zůstat jen u té sekty? Fakt by nemohli být sami tak chytří, aby tohle vymysleli? Tyhle závěrečné překombinované zvraty v ději už jsou vážně dost únavné (hlavně tedy tím, že už je čtenář prostě čeká, takže ani není překvapený, spíš naopak otrávený), bylo by moc fajn, kdyby se Deaver od nich pro jednou dokázal oprostit...

2 29.04.2019

40% - Na Allenovy filmy se ráda podívám, ale tady jsem při čtení nebyla schopná vézt se s autorem na jedné vlně. Přišlo mi to hrozně nudné, což vzhledem k originální zábavnosti jeho filmů byl pro mě dost zvláštní a nečekaný dojem.

2 25.02.2019

90% - Pro mě je tohle zatím nejlepší díl celé série. Téma krádeže identity je velmi aktuální a autor si tentokrát odpustil závěrečné násobení nepravděpodobných rozuzlení, které mi vždy docela vadí (naopak místo toho o kousek posunul případ Hodináře z předchozí knihy), protože ono už to bylo řádně napínavé i bez toho - a kladně hodnotím zejména fakt, že tentokrát ani obvyklý pro mě už dost nepravděpodobný jasnovidec Rhyme na pachatele neměl a ten mu jednu oběť vyrobil téměř před nosem. Představte si, že někde existuje datové úložiště, kde je o vás uloženo vše od základních údajů, přes výpisy telefonních hovorů, seznamy oblíbených webových stránek, nákupní historii až třeba po váš pohyb po městě sledovaný průmyslovými kamerami. A představte si, že někdo s přístupem k těmto údajům toho o vás ví tolik, že klidně může spáchat zločin a nastrčit důkazy tak, aby seděly přesně na vás. Anebo provést v těchto databázích takové změny, že vám náhle klepou na dveře exekutoři, protože máte statisícový dluh, jiný člen vaší rodiny má najednou v trestním rejstříku pěkný soupis spáchaných zločinů a zjistí se, že v porodnici došlo k záměně a vaše dítě třeba dle databází vůbec není vaše. Jo, občas mi už přišlo přitažené za vlasy, že by opravdu vláda dovolila soukromé firmě všechna tato data shromažďovat (ještěže v EU máme teď to GDPR:-)) a že by tato firma mohla tímto způsobem otevřeně nabízet na webu služby pro jiné firmy třebas o nákupních preferencích konkrétních lidí, a proto taky nedávám plných 100%. Ale už skutečnost, že možné by to nepochybně bylo, je natolik znepokojivá, že tuhle knížku ještě dlouho nedostanu z hlavy.

2 03.01.2019

80% - téma Severní Korea je zajímavé samo o sobě a fakt, že se odsud z tábora pro politické vězně podařilo utéct někomu, kdo se tam navíc narodil a nikdy nic jiného nepoznal, načež o tom vznikla kniha, mě zaujal hned po jejím vydání. Svým způsobem problém je v tom, že autorem není Sin, ale novinář, který s ním vedl rozhovory a podle svých slov si už v době psaní knihy nebyl a ani nemohl být jistý, jestli mu Sin říká pravdu. To se projevilo již v době rozhovorů, kdy Sin měnil okolnosti, za nichž udal svoji matku a bratra (a údajně byl účasten jejich popravě), a pokračovalo to i po vydání knihy (v roce 2015 Sin oznámil, že některé události se nestaly tak, jak jsou v knize popsány, a to poté, co KLDR v reakci na celosvětový úspěch knihy zveřejnila video, kde jeho otec "uvádí věci na pravou míru", mj. tvrdí, že byl Sin odsouzen za znásilnění). Na tom textu je opravdu hodně patrné, že ho píše někdo, kdo k hlavnímu protagonistovi událostí nedokázal zcela proniknout, to hlavní se dozvíme už na obálce knihy a v textu je to pak opakovaně rozváděno a obaleno do informací o režimu v KLDR, neboť od Sina získané informace by zjevně stačily pouze na jednu či dvě kapitoly. Čekala jsem od toho zkrátka něco trochu jiného - větší vhled do nitra někoho, kdo nikdy nepoznal normální dětství, lásku rodičů, běžnou školní docházku a vůbec život, ale naopak žil v atmosféře, kde se za normální považovalo mučit, krást a udávat s cílem přežít další den. Ono to tam je, ale psáno podobně odosobněně, jako když tu já píšu tyhle řádky. Nejzajímavější tak pro mě byly pasáže o mně dosud neznámých podrobnostech severokorejského režimu (existence pololegálních obchodnických živností, tolerance přechodů hranic do Číny pro tyto obchodníky, pašování cédéček s jihokorejskými telenovelami, všudypřítomná korupce atd.) a pak také popis toho, jak obtížně se Sin a další uprchlíci z KLDR začleňují do života ve společnosti západního typu, která očekává, že je svobodný člověk schopný sám za sebe převzít odpovědnost. Těžko si představit, čím si lidé v lágrech a KLDR vůbec procházejí, Sin měl svým způsobem "výhodu", že nikdy nic jiného nepoznal, o nic nepřišel, okolní hrůzy pro něj byly běžným jevem a nikdy tak v táboře například nepřemýšlel o sebevraždě. O to drsnější pak muselo být setkání se světem venku. Podle Wikipedie se nicméně Sin stal před rokem otcem - kéž dokáže dát svým dětem to, co sám v dětství nepoznal.

2 24.09.2018

90% - Tak z této knížky doma zavládlo velké nadšení - vzhledem k formátu je v ní pro dítě značné množství informací o všech druzích jídel - a co je nejlepší - odklápěcí okénka mají často i dvě nebo tři vrstvy, takže jsme při čtení vždy jen napjatě čekali, kam všude se ještě dostaneme a co zjistíme. Někdy je to sice poplatné tomu, že to není české, takže se objevují u nás poměrně neznámé plodiny na úkor těch, které by třeba mohly být více rozebrány, ale tak aspoň jsme se něco přiučili.

2 17.09.2018

70 % - mám Murakamiho ráda, ale tohle se opravdu nečetlo snadno. Na jedné straně tu byly všechny ty věci, které mě na jeho knížkách baví - zajímavé, perfektně prokreslené postavy, vyprávění, které mě vždy ukolébá v pocitu, že čtu západního autora a pak se náhle objeví nějaká japonská reálie a já si ten popis jejich života a zvyklostí hrozně užívám, je tu i trocha duchovna a tajemna, za které by se nestyděli ani v Twin Peaks a zejména poutavý příběh. Jenže právě to poslední pro mě bylo tentokrát paradoxně problémem, protože tahle kniha má hned několik příběhů a každý z nich by vydal na samostatný pěkně hutný román. Příběh Okady a jeho manželky od seznámení až po pátrání po jejím odchodu, setkání s podivnými sestrami Maltou a Krétou, příběh Okadovy nové zaměstnavatelky a jejího otce, který za války pracoval v čínské ZOO, vyprávění vojáka o hrůzách, které se za války děly v Mandžusku a po válce válečným zajatcům na Sibiři, vsuvka s dívkou žijící ve stejné ulici s hlavním hrdinou, seance ve studni s nádechem paralelní reality, těch příběhů je spousta, a ač jsou všechny vzájemně provázané třebas i tím ptáčkem natahujícím pružinu světa, mohly by fungovat skvěle i samostatně, bez přeskakování v čase i v prostoru, protože udržení pozornosti při prokousávání se tím tlustým svazkem ve mě po dočtení zanechalo spíš pocit vyčerpání než uspokojení. Což je škoda, Murakamiho knihy čtu zpravidla víc než jednou, ale k této se asi znovu neodhodlám.

2 30.05.2018

80% - V podstatě taková delší tajemná lehce detektivní povídka založená na myšlence údajného plánku pokladu ukrytého v obrazu svatého Xavéria. Jako dlouholeté obyvatelce čtvrti, kam pátrání nakonec zavede hlavní hrdiny, se mi samozřejmě nejvíc libilo vyprávění o jejich nočním putování Smíchovem přes Santošku a Malvazinky až k vinici Laurové do Radlic - tehdy tam byly vinice zjevně všude. Ani si to neumím představit, dnes jsou všude domy a na hřbitově na Malvazinkách hrob Jakuba Arbesa. Bylo by zajímavé se do té doby podívat, nejspíš bych ani netrefila "domů":-) Samozřejmě dojde i na nezbytné odhalení, v čem tkví skutečný poklad, takže to není jen tak nějaké bezduché mysteriózní čtení.

2 10.04.2018

90% - Spousta odklápěcích okének, astronauti vznášející se ve vesmírné stanici, astronaut ve skafandru i bez, startující raketa, prostě pro malé děti moc pěkný první průzkum vesmíru. Kniha by klidně snesla i větší formát, přece jen - je to vesmír!

2 05.04.2018

65% - neviděla jsem film, takže jsem ke knize nepřistupovala nijak předpojatě, snad jen se zájmem o téma a jeho zpracování. Po dočtení převládají spíš rozpaky, téma je samozřejmě velmi zajímavé, vlastně mě hodně překvapilo, že první takováto operace byla v podstatě úspěšně provedena už před téměř 90 lety - vlastně v době, kdy homosexualita byla ještě dlouhá léta v některých státech považována za trestný čin, tak bych spíš čekala, že transgender osobu zavřou do nějakého ústavu a budou ji dopovat léky na doživotí. Co mi však nesedlo, bylo literární zpracování, které na mě působilo popisně, i dialogy jako by byly jen popisem toho, co si rozmlouvající osoby říkají, prostě mi tam chyběl živý a bezprostřední vyprávěcí styl, který bych očekávala tím spíš, že autor sám přiznává spoustu tvůrčí invence na úkor historických faktů. Z neobvyklého vztahu velkomyslné Grety a postupně se měnícího Einara se dalo podle mého názoru vytřískat mnohem víc, a já si přitom musela místy do četby až nutit - nepochybuji, že zajímavě zpracovaný dokument o Lili Elbeové by se mi líbil víc. Jsem tím víc zvědavá na film.

2 28.03.2018

80 % - Tenhle díl dua Rhyme-Sachsová hodně potěšil zejména podrobným vhledem do problematiky asijských imigrantů. Což je zvláštní, protože moderní evropské detektivky řešící islámské imigranty mě příliš nebaví - no asi proto, že Asijci jsou mi svým naturelem a životní filosofií mnohem sympatičtější než ti zabedněnci, kteří se nedokážou intelektuálně povznést nad to vymývání mozků jejich náboženstvím. A to i přesto, že kriminální pozadí provázející imigraci je v obou případech velmi podobné. Scény na potápějící se lodi, snaha přeživších dostat se do vysněného New Yorku, někde se tam zabydlet a uniknout vražednému pronásledování hadí hlavy, to vše bylo tentokrát málem ještě zajímavější než snahy Lincolnova týmu o dopadení zločinců na základě důkazního materiálu. Vše bylo pěkně provázané, nechybělo samozřejmě typicky deaverovské odhalení, že jedna z osob není tím, za koho se vydává, v téhle knize snad ale poprvé na následném vysvětlení i mému přezkoumání, jak se tato osoba v ději předtím chovala, nic nedrhlo, naopak bylo super, že k odhalení došlo celkem brzo a čtenář pak jen napjatě čekal, kdy a jak to zjistí hlavní hrdinové a jestli to přežijou všichni ve zdraví. A Amélie se tentokrát pro důkazy i potápěla! Jen ten konec už mi pak připadal zase příliš překonstruovaný ve snaze dát všemu nějaké širší a důležitější pozadí. Série si ale stále drží své kvality.

2 06.03.2018

60% - Ze začátku jsem byla vcelku nadšená - realisticky podaný únos a popis toho, co následovalo, skoro jak z hororu. Bohužel jsem prakticky od začátku tušila, co je ten tajemný únosce zač, nicméně pořád jsem ještě čekala, co se z toho vyvine. Pak jeho totožnost došla konečně i unesené, načež šla kvalita a čtivost sešupem dolů. Hromada zbytečně dlouhých vsuvek ve stylu "a mezitím se stalo tohle", které by se daly popsat v jednom odstavci, romantická linka, kde jsem pořád nedokázala pobrat "vždyť on jí udělal tu strašnou věc, jak ho může milovat?", následně čekání ne nevyhnutelný střet a zase další očekávatelný vývoj. Takže když to shrnu - našlápnuto měl ten příběh skvěle, ale škoda, že v tom duchu autorka nepokračovala.

2 22.11.2017

90% - Veliká škoda, že kniha zůstala v tomto rozpracovaném, nedokončeném stavu. Mnohé dějové linky jsou tak jen naznačeny, přesto se ale jedná o poutavý příběh, který ve čtenáři vybrušuje do všech podrobností i ty nejabsurdnější představy o soudních procesech v režimech, kde nad spravedlností dávno zvítězila slepá byrokracie. Josef K. se nikdy nedozví, z čeho byl vlastně obviněn (nebo to alespoň čtenáři není sděleno), ale ono to nakonec vlastně vůbec není důležité. Koneckonců, jak říká v jedné z posledních kapitol duchovní, "soud od tebe nic nechce. Přijme tě, přijdeš-li, a propustí tě, odcházíš-li." Každý si v sobě neseme svoje viny a čím víc K. o své nevině (a schopnosti ji prokázat) pochybuje, tím hůř se pro něj proces vyvíjí. Někdy na mě dýchlo Orwellovo 1984, jindy byly popisované situace tak absurdně hrůzně směšné, že to bylo jak vystřižené z Monty Pythonova Života Briana. Neuvěřitelné, že takhle někdo psal před 100 lety, kdyby psal Kafka dnes, byl by z něj kultovní spisovatel. Což vnímám o to silněji, že jsem se k oživení téhle knížky v paměti dostala po shlédnutí Blade runner 2049, když hlavnímu hrdinovi označovanému jako K jiná postava začala říkat Joe (tj. zkrácenou verzí jména Joseph). Paralely se tam dají nalézt velmi snadno.

2 26.10.2017

85% - Tohle je hodně dobře napsaná (byť jak se ukázalo v podstatě nezfilmovatelná) detektivka. Příběh okamžitě vtáhne, čtenář se zajímá o všechny postavy a o každou maličkost kolem obrazů a tajemného řádu i příběhu o Máří Magdaléně, který je o to lepší, že se mu dá i věřit a třeba já osobně bych mu uvěřila velmi ráda. Je to knížka, ke které jsem se nedávno po témě deseti letech vrátila a ráda si ji znovu přečetla. Jen tedy při novém čtení trochu mate chování sira Teabinga (vzhledem k tomu, čím se později ukáže být) zcela zjevně účelově psané tak, aby čtenář byl co nejdéle na pochybách.

2 05.08.2017

60% - Líbila se mi potrhlá postava Louisy (i když některé její atributy jako počáteční naprostá neznalost práce s počítačem a neschopnost poslat svého otce s těmi jeho blbými kecy do háje mi přišly dost neuvěřitelné) a začátek její práce, kdy si postupně hledá cestu k ochrnutému Willovi a zkouší s ním podnikat různé věci. Ale vzhledem k Willovu konečnému rozhodnutí nevěnovat dívce, do které se údajně zamiloval, ani vteřinu života navíc tuhle knihu ani při nejlepší vůli nedokážu považovat za romantickou.

2 05.08.2017