Evžen82 komentáře u knih
Svižná a napínavá duchařina. Chvílemi jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Přečteno za dva dny. Jen scéna se skákající zombie lezoucí po střechách domu mi přišla celkem přehnaná.
Kniha se mi líbila, i když místy byla dost popisná a psaná volnějším tempem. Jen úplný závěr mě zklamal. Jak mohl Jussi jen tak vyměnit zrádnou ženskou za jinou blízkou osobu? Láska nezná hranic? Tento závěr se k celé knize příliš nehodil...
Místy byla kniha hodně poutavá a člověk musel číst dál, aby odhalil tajemství. Osobně jsem souhlasila s tím, že Patrik má psychickou poruchu. Kristýnina hysterie mi přišla hodně přes čáru. Rychlý závěr a jakási neukončenost mě překvapily. Jen si nejsem jistá, jak na takovýto závěr budou reagovat děti.
I jako dospělák jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí o češtině. Nejvíce se mi líbily úvodní kapitoly z historie jazyka. Ale o pohádku moc nejde a nevím, kolik dětí si knihu se zájmem a dobrovolně přečte. Moc pěkné je výtvarné zpracování.
Přes 100 stran trvalo, než jsem se začetla. Zpočátku se v knize totiž vůbec nic nedělo. Navíc jsem po dlouhé pauze mezi 3. a 4. dílem úplně zapomněla předchozí děj a obtížně jsem si vzpomínala, co se vlastně v Knihovně duší odehrálo. Naštěstí to cca od poloviny knihy nebylo potřeba. Jakmile se děti přesunuly do Ameriky, děj plynul novým směrem a kniha se opět četla sama... Příliš otevřený konec mě sice na další díl navnadil, ale než vyjde, opět zapomenu souvislosti...
Už Sirotčinec mě kdysi zaujal a nyní mě Riggs opět nezklamal. Povídky se mi moc líbily. Úvodní povídka Báječní kanibalové je dobře zvolená na začátek. Patří k nejlepším a čtenáře dobře navnadí.
Příjemné oddychové čtení, ale trošku mi vadilo, jak byla Eliška vykreslena jako neustále milá dívka. Kdysi jsem četla román o Elišce Rejče a tam byla Eliška Přemyslovna naopak velmi nepříjemná a tvrdá osoba.
Na tuto knihu jsem se moc těšila, ale bohužel mě zklamala. Příběhy ze 2. světové války čtu ráda, ale tahle mě nezasáhla, nedokázala mě přesvědčit o hrůzách koncentračního tábora. Chvílemi jsem měla pocit, že život v táboře nebyl tak strašný.
Na druhou stranu se jedná o skutečný příběh, takže je pozitivní, že se i na tak strašném místě mohlo odehrávat něco pěkného.
Miluju příběhy, které mě nenásilnou formou vzdělávaji. Tahle kniha se mi líbila mnohem víc než V šedých tónech, u které jsem měla problém se začíst. Přečetla jsem ji za dva dny. Čtyři prolínající se příběhy posouvají děj svižně kupředu, a právě to napětí, kdo je kdo a co provedl, nutí čtenáře číst dál. Líbilo se také nenápadné propojení s předchozí knihou.
Zajímavý pohled na alkoholismus. Děsivý obraz zejména pro ty, kteří někoho takového ve svém okolí mají. Malinko mi vadilo, že o sobě autor psal ve 3. osobě. Na druhou stranu chápu potřebu odstupu.
Úžasná kniha. Moc se líbil pohled několika postav. Film mě ale zklamal, protože se hodně odlišoval od knihy.
Krátká povídka přečtená do hodiny. Od začátku se mi líbilo její dobrodružství a napětí. Nějaké hlubší poselství knihy mi nějak uniklo, závěr jsem vůbec nepochopila.
Docela dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Kniha mě začala bavit asi až po 100 stranách, což bylo asi i tím, že se dlouho nic nedělo, vše bylo jen v náznacích, které mi zpočátku unikaly. Pak se příběh propojil s minulostí, která vše vysvětlila, a čtení začalo ubíhat. Nakonec mi bylo líto, že příběh skončil.
Hezké příběhy, ale komentáře barda Beedleho mě nebavily.
Příjemná oddechovka. Zpočátku mi knížka hodně připomínala Osm od Radky Třeštíkové. I zde se musí člověk soustředit, než pochopí, kdo ke komu patří. Ale pak se kniha čte sama.
Naprosto úžasný příběh, který mě od počátku vtáhnul a nepustil.
Moc se mi libily netvorovy příběhy, ale celá kniha je moc smutná. O smrti se sice má mluvit, ale konec, který jsem očekávala už od prvních stránek, jsem opravdu obrečela. Svým dětem bych knihu nedoporučila.
Kniha z této série mě ještě nikdy nezklamala. Vždy příjemné oddychové čtení a milý dárek pod stromečkem ☺ Také se mi líbí, že knihy lze číst v libovolném pořadí.
Z počátku mě kniha zaujala, působila velmi zajímavě a ponuře. Celkově mě ale úplně nenadchla, čekala jsem něco více strašidelného. Hodně věcí bylo jen naznačeno, ne vše jsem úplně pochopila a pasáže z knihy pana Morningsida mě nebavily vůbec.