Ewik komentáře u knih
Další z knih, která si mě sama vybrala. Její krásně melancholická obálka mě okamžitě upoutala, až jsem neodolala a s radostí si ji donesla domů.
Za odměnu se mi dostalo bouřlivého příběhu dvou lidí zkoušených rozdílným zázemím, názory, ale hlavně neochotou dělat a přijímat kompromisy. Přestali být párem a stali se tvrdohlavými jednotlivci.
Přesto se mi moc líbilo sledovat nový vývoj jejich vztahu, uzrávání jejich charakterů a snahu komunikovat a fungovat jako pár. Nebylo to jednoduché všechny ty vzlety a pády nebo spolknout vlastní hrdost, ale přesto jsem jim držela palce, aby svoji druhou šanci dokázali využít.
Moc chválím skutečně povedený citlivý příběh. Opět si s sebou kousek odnáším a doporučuji!
Skvělé zakončení super návykové série v opravdu mafiánském stylu. Podle obálky bych ani nehádala kolik násilí, krve a mrtvol se v téhle boží záležitosti ukrývá. Tolik vystřelených mozků jsem v tomto žánru hodně dlouho neviděla, vlastně ani nevím, jestli vůbec. :-)
Moc se mi líbí s jakou lehkostí se kniha četla. Ani jsem se nenadála a byl konec, což mě moc mrzí. Výborná žánrovka plná akce, napětí, sarkasmu, přátelství, oddanosti a lásky. Falconeovi jsou sice dost nebezpečná famílie, ale rychle si na ní vypěstujete závislost a zamilujete se. Luca je nesmírně charismatický a mezi všemi jednoznačně vyniká. Právě on dává knize to kouzlo a je škoda, že pro sebe neměl víc prostoru. Určitě bych se nebránila.
Opravdu moc doufám, že se od Catherine Doyle dočkáme dalších skvělých kousků, protože začala fantasticky. Celou sérii řádím mezi své oblíbené a vřele doporučuji!
Přiznám se, že ač je námět originální, postavy silně narušené zvrácenými obsesemi a atmosféra je tíživá, z mého pohledu to ale není taková pecka, jak jsem očekávala. Do jisté míry jsem postrádala nějaké tempo a gradující napětí, ale narazila jsem na partičku pěkně zakomplexovaných narušenců. Pak jsem si představila sebe v situaci Jane - ano, zbláznila bych se.
Miluju technické vychytávky všeho druhu, nicméně dům, který mě kontroluje na každém kroku, ovládám ho pouhým pohybem zápěstí a chytrým telefonem, ale přitom sám je pánem, je to moc ujetý i na mě.
Vážně slušný thriller, s prvky, které do budoucna nejsou úplně vyloučené. K tomu všemu stačí blázen s jasnou vizí, a závěr? Přečtěte si ho.
Úchvatný příběh z mého milovaného Japonska. Autorka vsadila na jednoduchý a lehký styl vyprávění a vytvořila sympatické hrdiny, které postavila před nelehkou otázku rozdílných kultur, náboženství a společenských pravidel. Kniha má exotický náboj, je plná vášně, nenávisti, touhy po poznání, ale také přátelství. Hannah i Taró jsou sice trošku zvláštní pár, ale tak nějak se pěkně doplňují.
Jediné, co mi trošku nesedělo, byl styl mluvy Japonců. Volba slov a výrazů vyznívala příliš evropsky a na tu dobu i dost nepravděpodobně. Autorka také pro rituální sebevraždu opakovaně užívala slovo "harakiri". V Japonsku je to slovo považované za vulgární a samurajové samotní by ho nikdy nepoužívali. Je to spíš zažitý evropský fenomén.
Ale to je úplně vedlejší. Knížku jsem slupla skoro na posezení, tak moc mě to bavilo. Strhující historický román, zasazený do úchvatné a fascinující země, který jsem určitě nečetla naposledy a ráda ho doporučím dál.
Hmm, tohle už ne. Sérii došel dech i nápad. Trapná padesátka, která se chová jako puberťačka a už ani vzdáleně nepřipomíná tu roztomile cáklou Bridget Jonesovou z prvních dvou dílů. Ani kniha ani film mi nic nedali.
Film se mi také moc nelíbil, celé to bylo až moc uhozené a nepřirozené klišé a upřímně se divím, že se Reneé Zellweger a Colin Firth k něčemu takovému nechali přemluvit.
Nejsem si jistá, jestli autorka chtěla držet krok s dobou nebo jestli knihu psal někdo úplně jiný. Tahle kniha má navíc zbytečně moc věcí . Moc násilného humoru, který místy působí lacině a jaksi nepatřičně. Otravné postavy s mluvou jako kanál (ne opravdu to není rajcovní natož vtipné). A to množství přirovnání a mraky odkazů pod čarou...Co vlastně čtu, rešerši nebo román? Normálně bych těm poznámkám ani nevěnovala moc pozornosti, ale snažila jsem se pochopit dané situace.
Alexandra by udělala líp, kdyby se víc tedy soustředila na Juliinu a Willovu linku než na vulgární Trudy, která se chová jako trapka a špindíra (módní stylistka, jako vážně?).
Nová Alexandřina kniha mě obálkou a názvem namlsala, ale výsledek je dost slabý. Čekala jsem jiskrnou romantiku, ale dostala jsem táhnoucí se nudu, místy pěkně snobskou. Až v poslední třetině knihy, jsem konečně poznala tu autorku, kterou mám ráda. Konečně měl děj nějaký smysl, postavy působily lidštěji a vulgární slovník byl zapomenut. Hurá. Začátek a konec byly pro mě ty nejzáživnější části, kdy jsem se zájmem hltala stránky. Pravda, párkrát jsem se taky zasmála nad absurditou a komičností některých situací.
A co ten popis příliš chlupatých mužských těl? Nebylo to moc lichotivé..
Za mě 2,5*
Koukám, že kniha má poměrně nízké hodnocení. Tak nějak jsem ráda, že jsem na ně nedala, protože já si ji užila. Pravda, uznávám, anotace je tentokrát dost zavádějící, a tak nějak i zkomolená.
Opravdu nečekejte kdovíjak mrazivý thriller s temným rodinným tajemstvím, při kterém Vás bude mrazit a vstávat Vám hrůzou vlasy na hlavě. To vážně ne. Knihu bych určitě zařadila do jiné kategorie, možná by pak měla lepší hodnocení a nezklamala tolik lidí.
Na mě naopak působila jako velmi příjemná, čtivá, romantická oddechovka šmrncnutá lehkým napětím. Představte si velikou vroucí lásku, která trvá už od dětství, a najednou o ni přijdete a všechny sny a plány se rázem zhroutí. Je to o hledání nové cesty, druhých šancích a smíření se s pravdou i se sebou samým. Postavy byly velmi sympatické, vesměs pozitivní a přímočaré. Samotný příběh si lehce plynul svým tempem, postupně odkrýval staré rány a dával šanci novým lidem, vztahům a snům. A o tom to je...o hledání. Alespoň pro mě.
I temné rodinné tajemství jsem víceméně od půlky knihy tušila a občasná sobeckost a sebestřednost Aimee už se v závěru dala těžko omlouvat.
Konec by si taky zasloužil pár stránek navíc, aby nepůsobil tak zbrkle uzavřený, ale i tak jsem v epilogu překvapeně otevřela pusu se slovy: "No moc pěkný."
Za sebe tedy chválím knihu i pěknou obálku a věřím, že svého čtenáře si najde. Mě už má. :-)
Tahle malá knížečka s kouzelně snovou obálkou je o lásce. O lásce v jejích nejrozmanitějších barvách, o lásce osudové, hluboké, vášnivé, bolestivé, romantické, ale taky sobecké.
Je to jako intenzivní intimní vzpomínka, která se pomaličku dostává z hlubin bolavého srdce opět na světlo a vypráví neobyčejný příběh osudové lásky, která přetrvala roky.
Vychutnávala jsem si každou stránku, místy se mi chtělo smát, místy zase brečet.
Jindy mi bylo líto vztahu, kterému ubližovala citová nejistota a rozpolcenost.
Věřím, že tento citlivý, dojemný příběh lásky se bude líbit všem romantikům a jemným duším. V někom tento hořkosladký příběh něco zanechá, někdo ho už druhý den vypustí z mysli. Já jsem to první a určitě nelituji, že jsem knize dala šanci.
Jsem velmi spokojená. Na první pohled poznáte, že se jedná o počin zkušené autorky. Svět, který stvořila je fascinující, komplexně promyšlený a s každou postavou si krásně pohrála, aby jí vtiskla osobitost, která ji rozvíjí dál.
Autorka nám ukazuje nelehkou dobu osidlování nových kolonií, politická pletichaření, honosné plesy vyšších vrstev a boje o místo pod sluncem, svobodu a lásku. Nejvíce mě uchvátilo to odvážné dobrodružství naší mladé hraběnky, která jde vstříc neznámému osudu, překonává nelehké překážky, ale odměnou jí je hluboká láska a věrná přátelství. Přesně to mám v knihách ráda.
Třpytný dvůr je sám o sobě zajímavý, má neotřelý námět a moc se mi líbí myšlenka rovných šancí ve společenských poměrech. I z chudé dívky může být vzdělaná a zábavná mladá dáma.
Jedinou připomínku bych měla akorát k obálce a fontu nadpisu. Působí dost uměle skoro až nepatřičně.
S touhle lesklou stříbrnou fešandou se mi dnes docela těžkou loučí. Na jednu stranu jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla a na straně druhé mi bude chybět Grayson a spol. Zajímaví, inteligentní a laskaví lidičkové, se kterými jsem se cítila moc příjemně.
Pravda, oproti ostatním dílům byl tento trošku slabší, i přesto ale velmi originální, chytlavý a perfektně zamotaný. Do poslední stránky se nic nevyvíjelo tak, jak jsem předpokládala, takže bod k dobru za jakousi nepředvídatelnost.
Poslední část knihy nabrala velmi rychlé obrátky a i příběh byl více napínavější, což velmi chválím. V budoucnu se určitě ráda vrátím do světa Kerstin Gierové a určitě zažiju další napínavá dobrodružství.
Skvěle jsem si knihu užila. Příjemně plynoucí děj okořenilo napětí, které se odehrávalo ve vztazích našich hrdinů a ve snovém světě.
Naši hrdinové mě celou dobu neskutečně bavili. Moc jsem se nasmála u nedůstojné popravy pana Tulínka (byl by z něj určitě super tchoř :-) ). Každá postava je jedinečná, ať už je kladná a nebo protivná (třeba Okrb, že?), má svůj specifický osobitý styl. Velká škoda, že pan Wu se v knize vůbec neobjevuje, jeho přísloví jsou moudrá a trefná.
Chválím povedený mix vtipu a napětí.
P.S. Ty Lottiiny celoročně použitelné vanilkové rohlíčky k utěšení jsou skvělé!! Asi se budu čas od čas ráda utěšovat. :-) Ten recept byl taková malá třešnička.
Ráda poznávám nové autory a toto "setkání" je milým překvapením. Kerstin Gier stvořila úžasně tajuplný snový svět, kde se fantazii meze nekladou a kdokoliv může být čímkoliv. Ne každému se zdá o duze a jednorožcích. Ve stínech se může totiž ukrývat i zlo.
Návyková, čtivá, originální atmosféra mě přikovala ke stránkám dokud jsem nedočetla. Postavy byly zajímavé, uvěřitelné a některé z nich i velmi sympatické. Také oceňuji úderný humor hlavních postav, zdařilému nápadu tleskám a na další díl se těším.
Hodně, ale opravdu hodně povedené. Ani se mi nechce věřit, že toto autorka napsala ve svých 15ti letech! Působivě vypracovaný a zralý styl, za který by se nemusel stydět i zkušený spisovatel.
Konečně pořádní vampýrští zabijáci s temnou historií a vražednými choutkami. Běžné protiupírské triky na ně neplatí. Po česneku jim bude maximálně táhnout z pusy a svěcená voda je příjemně osvěží.
Temná, akční a neskutečně chytlavá atmosféra Vás od začátku pohltí jako hustá britská mlha a nepustí.
Dokonale vytvořený svět, kde každý má svůj pevně daný úděl a místo, kam náleží. Vše do sebe hezky zapadá a pomaličku se formuje v kompaktní celek , postavy na papíře přímo "ožívají" a každá má svůj jedinečný a nezaměnitelný charakter, který láká k objevování.
Osvěžující upířina s údernými hláškami a velmi slibným startem. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Knihy Barbary Cartland mám moc ráda. Pěkně se čtou, jsou plné tolik potřebné romantiky, silnými mužskými hrdiny, špetkou napětí a té nejčistší formy lásky.
U knihy jsem se hezky odreagovala a zpříjemnila si večer. Místy mě ale popouzela až přílišná naivita hlavní hrdinky a její neustálé omílání lásky ke svému koni (jako by na ničem jiném nezáleželo ani na chudákovi chůvě).
Barbara má, mimo jiné, velký talent vykreslit záporné hrdiny. Jsou tak protivní, že byste je s chutí zadupali do země. :-)
Muselo být neskutečně příšerné zažívat všechno to utrpení, ale myslím, že stejně obtížné muselo být vracet se zpátky v čase, aby nám autorka mohla předložit svůj bezútěšný příběh plný ponížení, hanby, bolesti, boje o přežití a krutosti režimu KLDR. I přese všechno si však dokázala zachovat zdravý rozum, odhodlání, lásku a nezlomnou vůli přežít, za to jí patří obrovské uznání a čest.
Krutosti a zvěrstva, která páchá na svých vlastních lidech režim Severní Koreje je naprosto odsouzeníhodný a doufám, že už brzy budou viníci po zásluze potrestáni a obyčejní lidé budou mít konečně právo na důstojný, poklidný život a vlastní základní lidská práva neb neví, že něco takového by mělo být naprosto normální.
Tohle prostě nejde pochopit. Je to otřesné a bolestné vyprávění člověka, který už v raném věku zestárnul o desítky let.
Doporučuji k přečtení.
To byl nervák!! Včera večer jsem začala a dnes brzy ráno skončila. Taková nálož akce ve vyhroceném prostředí dvou znepřátelených mafiánských rodin mi nedovolila knihu odložit. Napjatá jsem byla jako struna a několikrát jsem se přistihla, že se mi chce až přeskakovat řádky, jak mě zajímalo, co bude dál.
Naprosto mě okouzlil Luka, jeho laskavost, starostlivost a něžná - skoro plachá romantická duše. Ano, oblíbence si vždy umím vybrat. :-)
Catherine Doyle má opravdu velký talent a jsem ráda, že se s námi o něj dělí prostřednictvím svých parádních knih. Jen tak dál, už se nemůžu dočkat dalšího dílu!
Konečně jsme se trošku hnuli z místa a začali rozplétat tenhle kouzelný milostný trojúhelník. Alex dostala velmi zajímavý případ, který je zatím tím nejtvrdším oříškem v celé její kariéře a po boku jí nestojí nikdo jiný než sexy smrťák Death, který jí pomáhá.
Ohromně napínavé, velmi barvitě popisované a postavy jsou skoro jako živé a vesměs všechny sympatické. Mezi Alex a Deathem je to pekelně žhavé, ale ani Falin nechce být pozadu. Celá atmosféra je vyhnaná pěkně do obrátek a nenechává na pochybách, že to bude už jen zajímavější.
Osobně fandím Deathovi se šibalským úsměvem a srdcem na dlani. Neskutečně mě ale štve že série už nebude pokračovat, jak jsem se dozvěděla od nakladatelství. Takže jdu objednat v AJ.
Už ani nevím kolikrát jsem knihu četla. Události kolem Borgiů jsou fascinující a tahle kniha je věnovaná převážně Lucrezii, která přesto že byla svojí Rodinou milovaná a ochraňovaná, přesto nemohla prosadit svobodnou vůli a jejím přáním nebylo přáno sluchu.
Borgiové jsou doteď záhadou, která fascinuje. Milovníci umění, řečnící, válečníci, ale hlavně obratní politici, vrahové a traviči. Chránili pouze Rodnu.
Určitě to není naposledy, co knihu čtu. Moc ráda se k ní vracím.
Z téhle knihy jsem se dlouho vzpamatovávala. Mozek prostě tuhle šílenou, krutou a syrovou pravdu odmítal zpracovat a srdce těžklo s každou další stránkou víc. Tak si říkám, proč vlastně číst detektivky nebo horory. Stačí si přečíst takovouhle výpověď a máte rázem po klidném spánku.
Každou chvilku jsem se přistihla, jak mi tečou slzy, jak těžce jsem to celé prožívala. Žádný člověk by neměl vidět nic tak příšerného natož to zažít, a už vůbec ne 13letá holka. Proč proboha musí být cena za svobodu taková? Prodávané, zneužívané, ponižované. Nedokážu ani vyjádřit, jak moc Yeon-Mi a její mámu obdivuji za to, čím si musely projít, ale ani tak neztratily víru, že se jim podaří začít nový život. Sáhly si až na dno, ale ani přesto neztratily vůli, aby přežily. Ale ani Jih jim to moc neusnadňoval.
A tohle je jen jeden z mála příběhů, které se k nám dostaly. Bůh všem pomáhej, ale děje se to denně.
Assassin's Creed je moje oblíbená série, na kterou nedám dopustit. Proto se občas bojím, že kniha s předlohou ve filmu bude ve velké míře jen obyčejným přepisem, ale tohle zjevně není tenhle případ. Film je poměrně chudý co se týče psychologických profilů všech protagonistů.
Callumova aklimatizace a celá jeho dějová linie byla uvěřitelná a věrohodně zachycená, stejně jako jeho postupná synchronizace s Aguilarem. Moderní věda dokáže být až děsivá. Také Sofie byla mnohem snáze pochopitelná. Ať už jako žena nebo jako zapálený vědec, snažící se získat uznání nejen otce.
Jediné, co mi moc nesedělo byly místy kostrbaté přepisy bojů v Aguilarově části. Působilo to na mě jako film, co se seká, ale naštěstí se to postupně vytratilo a historická linka i boje získaly určitou plynulost.
Chválím povedený přebal, napínavé děje a regrese ostatních assassinů, díky kterým jsme je mohli lépe poznat a dotvořit si tak skvělý kompaktní celek. Děkuji autorce jakou práci si s knihou dala. Film byl povedený, a proto i díky němu pro mě byla kniha 100x lepší. Děj mi přímo ožíval před očima.
"Pamatuj že, nic není pravda, vše je dovoleno."