fanous21 komentáře u knih

Lyrický skvost, v němž slova hladí duši, s mírně erotickým přídechem, literatura jak má být bez jakéhokoliv odstínu šedi...

2 30.05.2016

Leonce a Lena : Brilantní, svěží, úsměvný a dokonale hravý text, který se vysmívá vyšším vrstvám a který na hony předběhl svou dobu.
Vojcek : Úderné, minimalistické, naturalistické, expresivní a svým způsobem rovněž šílené

29.05.2016

Úderné, minimalistické, naturalistické a svým způsobem také šílené...

29.05.2016

"Evropou se plíží miláček islámu..."
Oněch paralel s minulým režimem nalezne našinec v Houellebecqově románu nemálo - ideální, utopický, takřka berzpromlémový svět, kde každý má své jistoty a své místo, a kde již nemá místo (vše)ničící touha jedince, kde kolektivně spějeme k lepším zítřkům, jež ovšem tímto životem nekončí, nýbrž jsou pouhým předstupněm života věčnějšího než věčného.
Román na mě nepůsobí islamofobicky (když už tak to spíše naopak), čtu v něm spíše varování před lidskou malostí, kdy pro vlastní spokojenost, pohodlí a výhody jsme s to přijmout a propůjčit se k ledasčemu alias všemu.

9 22.05.2016

Pracovali jste někdy v restauraci u myčky? Bývá tam kýbl, kam se lijí veškeré zákazníky nedopité tekutiny. Ke konci šichty to bývá nechutná páchnoucí naprosto nepitelná šlichta. Když jsem četl Bridu, vybavil jsem si tento obraz. Spleskání křesťanství, magie (černo-bílou, jedno jest), esoterična, magie (bílo-černou, jedno jest), čarodějnic, sabatů, rituálů všeho-ne-chuti, nahoty, minulých životů... a pojmy Duch, Cesta, Láska, Tradice (a více si odmítám pamatovat a z hlavy své vytěsnit tu napsané) s rozuzlením ... vlastně jakým?... poučením... vlastně jakým?... radou do života... vlastně jakou?... naorientování se... vlastně kam? Tohle je všechno jenom ne moudrost. Plytkost. Lidově třesky plesky. Tohle se ne-a-ne-a-nepovedlo. Tu osamělou hvězdičku za punc jakési čtivosti. Těm, kterým v desetině knihy se nebude čtivo být zdát vypadat, radím knihu rovnou odložit. (Nepovedený komentář k nepovedené knize.)

2 15.04.2016

JednoDuše zázračné čtení!

2 18.03.2016

Čtivo par excellence! Titul "Anna Karenina" může být pro čtenáře poněkud matoucí, neboť v románu nejsou sledovány výhradně její osudy, nýbrž jsme svědky mnohovrstevnatého vhledu do duše a života ruského lidu (přirozeně vyšší společnosti) v druhé půli 19. století. Dnes rozsahem spíše odrazující, nicméně vele-vhodné na tehdejší tolik populární dlouhé noční "vyčtívání" ještě dlouho před příchodem elektrického osvětlení. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že oněch "vyčtívacích vycpávek" bylo přeci jenom nad míru, než abych dílo ocejchoval pěti hvězdičkami. Závěrem nemohu nevyzdvihnout znamenitý popis emoční rozeklanosti hlavních aktérů, jejich lítání ode zdi ke zdi a především dechberoucí a úderný "psycho-závěr" a závěr hlavní protagonistky.

4 04.03.2016

Prostě famózní Lewis!

3 18.08.2015

Tramvaj za 5
Kočka za 5
Loeguán za 4

1 10.08.2015

Uf, zklamání. A ten závěr...

2 05.08.2015

Dosti otevřené čtivo... o otevřených lahvích a hlavně vyprázdňovaných lahvích. Čistokrevná úkázka rčení "špatná společnost kazí mravy".

1 18.07.2015

"Sytý hladovému nevěří..." Hamsunův Hlad však toto tvrzení přinejmenším podkopává...

1 08.07.2015

Neskutečně skutečné!

1 24.06.2015

Srdcehybné a Duchadárné čtení.

1 16.06.2015

Neskutečné čtivo... a to jsem teprve v polovině...

11.05.2015

Souhlas s Balumbou. Při četbě Goldmannových řádek člověk naplno pochopí význam slova NEUVĚŘITELNÉ... že to není, když fotbalista dá gól z 25 metrů nebo rádoby-tv-kuchaři připraví podařený žvanec..., nýbrž když moc modlitby dokáže změnit v podstatě nezměnitelné a když se Boží milosrdenství pne nad lidskými nízkostmi.

1 26.04.2015

Strohé, úderné, odporné, varovné, doporučeníhodné!

2 05.11.2014

PozoruHodný, ale také kapku (místama i dvě kapky) nesourodý mišmaš k historii Evropy a z ní nastalé aktuální situace, v níž se nachází (či v autorově smyslu - potápí) civilizace dnešní Západní Evropy. Autor bije na poplach za záchranu židovsko-křesťanské-kulturní-svobodné Evropy a předkládá čtenáři pádné důvody (opřené o pádné argumenty) s vysvětleními (mnohdy až vytmaveními) o tom, kde se stala/kde se děje chyba, respektive chyby, mnoho chyb. Osobně v mnoha ohledech s panem autorem souhlasím, leč s militantní rétorikou se ve většině případů neztotožňuji. Na každý pád je si třeba uvědomit, že "bití na poplach" jde ruku v ruce s "militantní rétorikou", a to tím spíše, pokud se bezprostředně obrací k hrozbě Evropského islámu či Islámské Evropy. Ještě bych zmínil malé zastesknutí, kdy se v textu napříč knihou vyrojuje několik faktografických a historických chyb, což v některých ohledech může vést až k mylné interpretaci. Přesto je kniha velmi čtivá a čtenář vůči propíraným tématům může jen stěží zůstat chladným.

5 07.06.2013

Evropa před Fontanovým notně pokřiveným zrcadlem. Zavádějící tvrzení vytržená z kontextu, někdy polopravdivá, jindy pololživá z některých kapitol knihy připomínají časopis Epocha neboli něco na způsob historického Blesku. Bída.

2 30.05.2013

Dawkins je bezesporu zajímavý člověk (implikuje pozitivum i negativum). Jako spisovatel (tohoto díla) už to neplatí. Boží blud je o mnoho spíše Dawkinsův blud. Vezměte hrst demagogie, notnou dávku ignorance, poctivou tendenčnost, čistokrevnou a priori zaujatost, děsivou neobjektivitu, ukázkové záměrné zamlčování, elitní sektářské sklony, velkou neznalost (notně obsažena v ignoranci), troufalou nesoudnost, drzost a urážky, zatřepejte - zamíchejte ... a máte Dawkinsův blud v celé své kráse (tam, kde o kráse nelze mluvit). Skutečně nerozumím, proč má tolik lidí tendenci komentovat či snad erudovaně promlouvat do témat, do kterých nevidí a kterým nerozumí... na místo kladení otázek. Dawkins mi připomíná popeláře, který fušuje biologovi Dawkinsova typu do řemesla a ještě se při tom dušuje, jaký je on sám vědátor. Ať je v biologii, to ano, bravo, ale náboženství... filozofie... teologie?! Dawkins předvádí jízdu par excellence napříč svou neznalostí a svádí všechny ty, kteří jsou na tom stejně či podobně. Je to vskutku bravurní a přesvědčivý manipulátor. Mě ovšem děsí ta nanicovatost a hloupost (co jiného to je), kterou prezentuje ve své knize (či spíš manifestu?) a mnozí mu za jeho výkon navíc nadšeně tleskají. O tom, kde všude Dawkins plave (či spíše se topí) se dočtete kupříkladu v "Dawkins pod mikroskopem" od nakladatelství CDK, popř. v doslovu knihy samotné, netřeba se o tomto na tomto místě rozepisovat. Možná to celé shrnu jedním nepovedeným příměrem: Dawkins je jako ten, který popisuje (a ve výsledku tlachá o) 4D prostoru, aniž by ho předtím vůbec poznal... Smutné. A zakončím to autorem převzatým výrokem, který naň sedí jak jak cosi na hrnec: "Jak můžeme být tak chytří a tak hloupí zároveň?" Jednu hvězdičku dávám za autorův entusiasmus.

14 30.05.2013