fanous21
komentáře u knih
Orgasmus na Západě: Dějiny rozkoše od 16. století do současnosti
Robert Muchembled
Velká očekávání, a (asi i proto) mírné zklamání. Z pěti kapitol mě oslovily dvě, a to raný novověk a viktoriánské období. Renesanční doba, pojatá jako úvod, byla příliš povšechná, nová doba (1960 do soudobí, tzn. 2004) přehršlí výňatků z různých výzkumů (nevysvětleno, proč zrovna z těch daných), zejména pak z jednoho z roku 1948. Byť nejsem zastáncem dogmatického držení weberovské neutrality v humanistických vědách, zde by se autor mohl poněkud krotit. No a závěr, dvacet stran ale zhola o ničem - což je svým způsobem taky umění. Takže nám zbyly dvě zajímavé kapitoly o pojímání sexu, sexuality, změnách v západní společnosti, třeba že za Ludvíka XIII. se lidi na veřejnosti běžně koupali nazí, zatímco za královny Viktorie se zakrývaly nejen dívčí kotníky a nožky, ale i nohy od klavíru. Nuže - neurazí, nenadchne.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Naliji-li si čistého vína - žádná sláva. Literárně toporně ploché, formou i obsahem. Čtenář prostě a jednoduše čte prostý až jednoduchý příběh, nic víc, nic míň... a to je dle mého žalostně málo. Vyprávění lineární - pomohu si příměrem motocyklisty (kterým nejsem), kterého má naplnit lineární jízda plochou, nudnou krajinou bez zákrut, stoupání či klesání, prostě jede a za chvíli se děsně nudí. Jako v poušti. Některé dějové "zvraty" jsou přespříliš patetické, je patrná spisovatelská nezralost. Psychologie postav mizivá. Velebím Hamsuna, Kafku, Rotha, jež píší literaturu - autorce se zde zdařila maximálně předložit "kroniku" (sic). Historické črty jsou tak veskrze jediným světlým místem této kroniky ztraceného města, což víc než na dvě hvězdy nestačí. Všemi díly podaruji snad vděčnějšího čtenáře...
Boží příběhy aneb Biblické bizáry od Pastoral Brothers
Karel Müller
Jedna hvězdička dolů za cílovku, do které, jak trpce zjišťuji, již definitivně se svými čerstvě nabytými čtyřmi křížky nepatřím. Některé vulgární výrazy se svým podbízivým podkladem mi již přišly přes čáru. Druhá hvězda dolů za spíše převažující "nic-neříkají-cnost". Tak alespoň hrst(ka) postřehů autorů byla zajímavá. Videa dvojice jsem nikdy neviděl, dává se ale tušit, že audiovizuální formát bude vhodnější než tento knižní.
Druhá světová v barvě
Alexandr Brummer
Mohlo by to být lepší... proč? a) jasně vymezit, že se jedná o Druhou světovou z drtivé části vojenského charakteru, civilní rozměr života chybí až na výjimky zcela; b) strukturovat samotné popisky na vlastní "příběh" a do oddělené části vložit technické či parametrické vlastnosti, popisky, charakteristiky daných zbraní, jednotek (brigád), původu atp., protože jinak je text rozbředlý..., některé detaily byly natolik podrobné a roztahané, že se z četby stával technistický manuál. Samotné fotografie jsou vesměs povedené, takže pro milovníky výčtu dat a popisků vojenských či bojových údajů je kniha více než vhodná.
101 hororů, které musíte vidět, než umřete
Steven Jay Schneider
Další kusovka z této 101/1001 řady. Výběr filmů zdařilý. Publikování originálních dobových plakátů chvályhodné. Synopse jednotlivých přispěvovatelů velmi pestré - od těch velmi povedených, až po ty na facku: považte, některé z příspěvků jsou v podstatě převyprávěný děj (naštěstí značná menšina), nebo určitá část (větší polovina); ovšem přispěvovatel RH to je k popukání: filmy z 30. let nesou "jasné poselství antikolonialismu, dekolonialismu, antirasismu, feminismu" a do toho čtenáři vyjeví "perfektní" výkladovou psychoanalýzu, co filmem chtěl autor (scénarista?, režisér?, autor předlohy?) říct a co neřekl "tak vám řeknu já, všeználek"... no běs.
Ostrov v plamenech: Neobyčejný příběh Laki, sopky, která v 18. století zatáhla nebe nad Evropou
Jeff Kanipe
Zajímalo mě zejména z hlediska socio-kulturního... a byl jsem nadšen. Autoři nefantasmagoří, ba ani nefabulují, opravdu upřímně nabízejí pravděpodobné vlivy výbuchu sopky Laki (ale i ostatních v rámci uplynulého milénia) na svět nejen přírodozpytecky, ale také sociálně, kulturně, umělecky, psychologicky atd. Nechtěná předpověď nějakého dalšího budoucího výbuchu a globální poptávka (krom jiného) po rouškách, jejich nedostatek a předražení je při čtení ve světle uplynulé pandemie vpravdě mrazivé (a to jest pouze jedním z aspektů výbuchu). Prostě skvělé čtivo, jež i v geologicky orientovaných částech je perfektně pochopitelné a čtivé i pro průměrného ne-znalce vulkanologie tak, jak se probírá v zeměpisu na ZŠ.
Evangelium sv. Lukáše
Paul-Gerhard Müller
Opravdu nemálo perikop je v tomto komentáři v podstatě pouze převyprávěno. Odhlédnu-li od této podivnosti, jedná se o standardní komentář MSK.
To bych zvládl taky : umění moderny v komiksech
Petr Kovář
Toto mě nadmíru bavilo! Znamenitý nápad, nápadité zpracování ve formě komiksových koláží, stručné texty pod "komiksem", které jsou navíc leckdy mile či velmi vtipné. Nechal bych si líbit i objemnější svazek, ale i tak si dokážu představit, že těch samotných 50 stran dalo autorům zabrat. Vynikající!
Evangelium sv. Marka
Meinrad Limbeck
Výklad Marka je mnohem údernější než topornější Matouš téhož autora.
Pražský tanec smrti
Olga Von Barényiová
První kniha tak za 20 let, kterou jsem (úmyslně) nedočetl. Vpravdě bída snad po všech stránkách (sic!). Literárně chudé, ba bídné, záměrně útržkovitý "děj-neděj" je fragmentarizován až v podstatě na drť, nestojí zde kámen na kameni. Otázka autenticity? Když čtu úvod, kde se autorka kasá, že všechny postavy jsou reálné, jejich životy a děje též, takže mám pocit, že kniha bude jakýmsi doku-dramatem, avšak následně čtu de facto proněmeckou agitku, kde všichni všehochuťoví Němci jsou beránci a zralí v oběť rukou pekelníků Čechů řezníků, doku-drama se nekoná, naopak přechází v čechobijnou černočerno-bílobílou agitku. Jistě, jaro 45 byl děs, následné měsíce také, ale tato kniha z péra člověka, kterého prasklá struna němectví odsoudila ke klapkám na oči, je pro mě nečitelný paskvil. A ještě poznámka k literárnímu rozměru - zároveň čtu povídky O'Connorové, ježto jsou zcela a diametrálně odlišným literárním vesmírem...
Doupě latinářů
Ivan Wernisch
Začátek byl slibný, nápaditý, vtipný... skorem by se dalo říci přepálený, neboť čtenáře poetu navnadil až příliš, avšak co následovalo, slabším bylo, a to víc a víc a konec už zcela nezajímavý... asi jako tyto moje komentáře.
Srbská trilogie I. 1914
Stevan Jakov Jakovljevič
S politováním dvě hvězdičky, možná dvě a půl. Zdá se mi, jako by autor nevěděl, jak vyprávění uchopit. Nejedná se o deníkové záznamy, psychologie postav a situací naprosto nulová; vyprávění se tak omezuje na veskrze suchopárné předkládání prožitých událostí, které se z pozice poddůstojníka prostě musí nutně opakovat, repetitivnost je tak po chvíli notně otravná. Dvě stovky stran se tak táhnou jako páteční šichta nebo srbské vojsko od čerta k ďáblu. Dialogy jsou také toporné, opět neukotvené - jde tedy o záznam či o fikci nebo někde mezi? A pak tu máme cenu knihy (přes 500 Kč!), překlad - upachtěný, místy věty nedávají smysl, v neposlední řadě korektura - chyby jsou takřka na každé stránce knihy. Takže kolem a kolem, druhý ani třetí díl nemám v hledáčku, raději se poohlédnu po Ohni či Jungerovi. Bohužel.
Básně a prózy (1949–1955)
Egon Bondy (p)
Egon a jeho tvorba jsou pro mě novinkou. Výbory České knižnice mám moc rád a ani tento nezklamal. (Velmi)Raná tvorba EB je vcelku solidní všehochutí, asi jako sama autorova postava. Román "2000" jest takovou novelkou, jež se spíše blíží filozofickému pamfletu a mladickému až blouznění, jež je šmrncnutý hormony, surrealismem a adolescentismem. Básnické sbírky ujdou, veršů sice pomálu, ale leckteré jsou zábavné a trefné aj poučné. Nejvíce mě oslovilo finále "Zbytky eposu", jakoby jiný Bondy než na předcházejících 400 stranách. Každopádně celá bichle /krom komentářů/ přečtena na záchodě během necelých 3 týdnů, takže četba opravdu odsýpá. Doporučeno.
V pekle plynových komor
Shlomo Venezia
Název knihy, který nepřehání. Další z řady svědectví přeživších (především se zdravým rozumem, což je takřka k neuvěření) jednu z největších ohavností dějin.
Naši iní
Olesia Jaremčuk
Zajímavý vhled do pestrého složení Ukrajiny. Jednotlivé národy jsou popsány spíše v takových medailoncích, každý tak o 10 stranách. Nechybí představení historického pozadí, byť to mnohdy spíše nepřehledně, druhý přístup představení daného národa skrze orální historii mi v některých případech nevyhovoval. Knihu si dokážu představit jako články v příloze nějakého týdeníku.
Nesmrtelnost
Milan Kundera
Uhrančivé a nesmrtelné čtivo páně Kundery. Literatura s velkým L.
Hysterie umění
Martina Scholleová
Nápadité, místy vtipné, poučné, hravé a zejména netrapné (což leccos v tyto doby bývá...)
Sovětistán: Na cestě Turkmenistánem, Kazachstánem, Tádžikistánem, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem
Erika Fatland
Brilantní vhled do zemí Střední Asie. Měl jsem možnost 4 z 5 pojednávaných zemí procestovat (ano, vyjma Turkmenistánu, ale není všem dnům konec :) ) a mohu autorce dát v mnohém za pravdu. Její zápisky a zážitky jsou napsané velmi lehce, osobní setkání s lokálními lidmi a jejich životními příběhy mísí s vhledem do historie povětšinou blízké, výjimečně vzdálené; předkládá aktuální politické, společenské a hospodářské dění, opětovně velmi čtivě; a obšírněji poukazuje na "nej" každé země (Turkmenbaši, hedvábí, Aralské (ne)jezero, únosy nevěst atd.). Po přečtení zdejších komentářů jsem si četbu jednotlivých zemí nadávkoval s odstupem cca jednoho týdne a díky tomu jsem eliminoval jistou šablonovitost, která de facto v knize je, ale takto nebyla patrná. Rozhodně doporučuji k četbě.
