farys_books komentáře u knih

Marťana jsem poprvé četla asi tak tři roky zpátky. Mezitím jsem párkrát viděla film, ale sakra, už jsem zapomněla, jak je knížka boží.
Ze všeho nejvíc musím vyzvednout Markův humor. I když ví, že zůstal sám na celé planetě a nemá moc velkou naději na záchranu, nevzdává se. A ještě všechno dokáže podat s humorem. Pirát-nindžové, námořní právo, rozhovory s NASA a další super scény... Zkrátka Marťan vám stojí za to.

Brandon Sanderson to opravdu umí a tahle kniha je důkazem toho, že ne vždy je druhý díl slabší než ten první.
Někoho by možná mohlo odradit větší množství intrik, politiky a pletichaření, to ale nebyl můj případ, já to žrala od začátku do konce a nemohla jsem se odtrhnout. A právě díky všemožným intrikám se autorovi podařilo několikrát mě překvapit, některé zvraty jsem totiž opravdu nečekala.
Co musím vyzdvihnout, jsou postavy a hlavně jejich nedokonalost. Jsou zkrátka vykreslené tak dobře, že mají i své chyby - tedy, Vin se blížila k tomu, že bude 'dokonalou hrdinkou', ale naštěstí ani její charakter není čistě bílý.
Za mě tedy můžu říct, že Pramen povýšení má sice - alespoň ze začátku - méně akce a více politiky, rozhodně ale stojí za to.

9 16.01.2021

Kronikám Prachu jsem se dlouhou dobu vyhýbala. Pochopitelně, protože to není můj žánr a točí se to hodně kolem romantické linky. Ale jsem ráda, že jsem si to nakonec přečetla.
Začnu tím, že mi hodně sedla hlavní hrdinka. Dost jsem se v ní viděla, i když byla možná trochu moc drzá. Hodně se mi taky líbil Henry, o něm bych klidně přečetla i nějakou další knihu.
Líbilo se mi, že autorka do děje zakomponovala i témata, která trápí společnost i v naší době - například práva žen. Potěšila mě i zmínka o vzducholodích a technickém pokroku, něco takového jsem v knížce nečekala.
Teď už ale k romantické lince... Jak už jsem zmínila, tvoří hlavní část děje. A byla napsaná dost dobře, protože já ji žrala. Líbilo se mi popichování hlavních aktérů, které se postupně změnilo v něco víc. Líbilo se mi, že to bylo pěkné slow-burn, ne jako některé knihy typu 'nenávidíme se, ale najednou se milujeme'. Líbilo se mi, jak to celé bylo vyřešeno a jak kniha skončila.
Takže, pro mě byla knížka příjemným překvapením a rozhodně vám ji můžu doporučit, pokud máte chuť na něco sladkého, nevinného a hezkého. A z knižního prostředí, to tomu už jen nasazuje korunu .

8 23.02.2022

Tohle bylo zase něco! Bez šance jsem si dala ne tak dlouho potom, co jsem od autora dočetla Sucho a obojí bylo opravdu silné. Ale pokud bych měla porovnat, tak Bez šance je ještě o chlup lepší.

Neal Shusterman prostě umí psát ty dystopie a umí vyvolat úplně reálně pocity a mrazivou atmosféru. Dokonce si vytváří i vlastní legendy a povídačky, se kterými pak v průběhu příběhu pracuje.

Jak už jsem zmínila, celou knihu provází mrazivá atmosféra procesu Rozpojení a snaha hlavních postav mu uniknout. A spolu s dalšími situacemi, kterým jsou podrobováni to tvoří opravdu jedinečný zážitek, kterému můžu jenom zatleskat. Tlesk, tlesk.

6 08.02.2022

Opět tleskám Brandonovi Sandersonovi!
Opravdu. Protože třetí díl Mistbornu byl jedním slovem epický.
Opět je tu plno akce, ale i intrik a politikaření, zkrátka toho, co jsem si oblíbila na předchozích částech.
Hodně se mi líbilo, že tady dostala prostor jedna z mých oblíbených vedlejších postav - Špuk. Jeho dějová linka byla jedna velká jízda. Ale ani ostatní postavy nezaostávaly. Vtipné - a obdivuhodné - mi přijde to, že autor dokáže i jednu konkrétní postavu, která je mrtvá, udržet přítomnou a důležitou.
No a úplný závěr? To bylo to nejuspokojivější zakončení, jaké jsem kdy četla!

6 20.02.2021

Rok 2021 jsem zahájila touhle útlou knížečkou plnou hořkosladkých fejetonů, která mě velmi mile překvapila, hlavně tím, že jsem zjistila, že s panem Ebenem mám dost podobné názory na dění.
Některé příběhy vás pobaví - například o tom, jak se nakupuje v době pandemie - jiné vás naopak rozesmutní a třeba i přinutí zamyslet se, kam ten svět spěje.
Fejetony vám rozhodně doporučuju dávkovat - já je přečetla všechny během jednoho večera, ale zase se mi všechny nestihly rozležet v hlavě.

6 16.01.2021

Tahle knížka má velmi výstižný název, jelikož celé čtení provází jak pokora, tak naděje do budoucna. Krátká novela mi opravdu zahrála do noty a nalákala mě i na další knihy od autorky, protože mi opravdu sedl styl psaní a poselství, které se kniha snažila sdělit.
Sledujeme cestu čtyř vesmírných cestovatelů, hlavně z pohledu inženýrky Ariadne. A sledujeme, jak postupně objevují čtyři různé planety a zkoumají život na nich. Moc se mi líbily popisy procesů, kterými byl prováděn výzkum a biochemické rozpravy, které se tam občas vyskytly (můj obor, takže to rozhodně potěšilo).
Obdivuji autorku za to, jak krásně dokázala zobrazit rozdíly oněch planet, jak co se týče jejich geografických a biologických vlastností, tak "vylepšení", které dostali naši průzkumníci, aby mohli na planetě přežít.
Knížku určitě doporučuju všem, kteří rádi objevují a dozvídají se při čtení něco nového. Kniha má docela pomalé tempo, takže zvládnete hezky všechno zpracovat a zamyslet se. Pokud však nemáte rádi dlouhé popisy a knížky s málo dialogy, tak pozor, přesně taková tahle knížka je. Ale dá vám naději, že to s lidstvem ještě není ztracené.

5 19.02.2022

Sucho je alarmující příběh, který ukazuje, co by se stalo, kdyby došla voda.
Na téhle dystopii je nejvíc znepokojujícím faktem to, že události z knihy by klidně mohly třeba zítra nastat. Autoři totiž opravdu přesvědčivě vystihli lidskou povahu.
Události sledujeme z pohledů náhodných občanů, ale hlavně se zaměřujeme na skupinku mladých, kteří se snaží o jediné - přežít. Každý se pod tlakem chová jinak a to se mi na knize líbilo asi nejvíc, jak tu byly zobrazeny různé povahy a pohledy na to, co dělat dál, jak se zachovat apod... Já osobně jsem akorát měla trochu problém se do nich vžít.
Co mi trošku nesedlo, byla oblast postižená Suchem - voda totiž došla jen v jedné oblasti Ameriky a vlastně ani nebylo vysvětleno, jak k tomu došlo. A také musím říct, že jsem čekala o dost jiný konec, než jsem nakonec dostala.

Když to ale shrnu, tak zpracování té myšlenky, jak daleko jsou lidé schopni zajít pro kapku vody, u mě převažuje nad nějakými nedostatky a celkově tedy Sucho rozhodně doporučuji.

4,5/5*

5 16.12.2021

Na Baladu jsem se hodně těšila, protože Hunger Games jsou moje knižní srdcovky, jedna z prvních sérií, kterou jsem četla. Balada však u mě nedopadla úplně nejlíp.

V první řadě bylo moc zajímavé sledovat, jak se vlastně posunul vývoj her, jak se jen z nutného potrestání stala ta velkolepá show, kterou známe z hlavní trilogie a jak k těm změnám vlastně docházelo.

Když se však budu věnovat samotnému příběhu, ten už nebyl tak zajímavý, dalo by se vlastně říct, že byl celkem dost předvídatelný. V celé knize mě překvapil asi jen jediný zvrat, jinak se vše dalo čekat dopředu (jednak proto, že znáte osud některých postav a jednak kvůli vyskytujícím se klišé).

Čímž se dostávám k postavám. Mladý Snow - jehož jméno bez taháku nedokážu napsat - byl úplně jiný, než jsem čekala. Tedy, ctižádostivý a mocichtivý tak trochu byl, ale v daleko menší míře, než bych čekala. Spíš na mě působil jako malý třepotavý ptáček, který se schovává za své jméno. Což tak trochu odpovídá, jelikož v analogii k názvu je on ten pták. A Lucy Gray zase ten had.

Lucy Gray je kapitola sama o sobě. Tu holku jsem absolutně nechápala, její chování pro mě bylo záhadou. A když přihlédnu k úplně poslední části knihy... Tu jsem už vůbec nepochopila. Najednou se tam semlelo strašně moc věcí bez jediného vysvětlení, jak k nim vlastně došlo.

5 16.12.2021

Tohle bylo něco!
Další knihy od Brandona Sandersona, autora mojí milované knížky Vzhůru k obloze, jsem si chtěla přečíst něco dalšího už hodně dlouho. A konečně jsem se k tomu dostala a byla to jízda.
Knížka mě chytila už hned na začátku, čtivý styl psaní mě připoutal k řádkům a přestávala jsem jen nerada a těžko.
Hrozně moc se mi líbilo, že kniha nebyla vyprávěna jen z jednoho pohledu, ale z více. Nejraději jsem měla pohled Vin, zřejmě proto, že mi její charakter hodně sedl a já si jí oblíbila. Ale i ostatní postavy byly skvělé.
Co musím taky vyzdvihnout, oproti knihám, které často čtu, tu bylo více akce a méně romantiky. To byla příjemná změna.
Co se týče samotného příběhu, tak mě hodně překvapil, i když jsem měla pár teorií, tak to, co se ve skutečnosti stalo, jsem vůbec nečekala. A to opravdu moc cením.
Tuhle knihu rozhodně doporučuji, já sama se co nejdřív pustím do dalších dílů.

5 16.01.2021

U téhle knihy jsem neměla skoro žádná očekávání a musím říct, že mě mile překvapila.
Líbil se mi začátek, kdy jsme postupně odhalovali svět a to, jak funguje. Jenže jakmile se Camellie dostala do paláce, tak se hodně snížila čtivost a často jsem se u popisů situací a všeho toho honosného nudila. Závěr však odsýpal a byl nabyt akcí... Dokonce se mi i líbil úplný konec, asi ani nebudu číst další díly - pokud vyjdou v čj.
Co se týče postav, tak Camille byla docela OK, i když mi docela vadilo, že jen slepě poslouchala příkazy a nikdy se nevzepřela, ať byla situace sebehroznější.
Celkově mě překvapilo, jak byla knížka předvídatelná, jelikož spoustu věcí jsem uhodla dopředu a pak už jsem ani nebyla překvapená. Kniha má ale i dost myšlenek a poučení, které jsem si odnesla a ještě chvíli ve mně budou rezonovat...

5 09.10.2020

U téhle knížky jsem se smála tak moc, až jsem musela obličej schovávat do peřin, abych nevzbudila vedle spícího bratra. A to prosím většinou u knih nedávám najevo žádné pocity.
Asi se víc začnu zaměřovat na takovéhle historické fantasy fikce, protože to, co jsem zažívala při čtení této knihy bylo něco úžasného. Bavila mě od začátku do konce, nutila mě číst pořád dál a nepřestávat - to je taky důvod, proč jsem ji dočetla ve dvě ráno, ups - ve čtení, dokud ji nedočtu.
Vypravěčské trio bylo skvělé, líbilo se mi, jak občas do knihy zasáhly i jejich komentáře a poznámky. No a jak už jsem zmínila, jejich humor je něco extra. Obzvlášť koňské vtipy a popichování hlavních hrdinů bylo top. Jo a navíc s Janou si budete rozumět, jelikož to je velká knihomolka.
Rozhodně tuhle knížku doporučuju, pokud se potřebujete rozveselit a nebo pobavit, no a já si někdy určitě přečtu druhou Jane a jsem na ni hodně zvědavá.

5 06.10.2020

Na Dceru ztracených bohů jsem se hodně těšila, nalákala mě už jenom anotace. A musím říct, že jsem vůbec nebyla zklamaná, naopak velmi příjemně překvapená.
Hlavní hrdinka Arisbé (kromě toho, že má fakt boží jméno ♡) je chytrá, umí přemýšlet a opravdu to dělá. :D Měla jsem ji ráda a její rozhodnutí jsem povětšinou schvalovala.
Co se týče světa, ten je silně inspirovaný řecko-římskou antickou kulturou a ta na mě ze stránek přímo dýchala. Hodně se mi líbilo, že ač je tam ta podobnost vidět, tak se příběh ve skutečnosti odehrává ve smyšleném fantasy světě.
Když se pak přenesu k příběhu, ten je v podstatě přímočarý, nejsou tady žádné odbočky, které by nás rušily od hlavní linky, občas byl však příběh dost předvídatelný - ačkoliv párkrát naopak překvapil on mě.
Když to shrnu, tak Dcera ztracených bohů je pěkné fantasy inspirované antikou, které má rozumnou hlavní hrdinku, děj rychle ubíhá a celá knížka se krásně čte.

5 22.09.2020

Upřímně?
Tohle bylo největší zklamání letošního roku. Těšila jsem se na epické zakončení série, na to, že dostaneme konec, který nám je slibován už od prvního dílu. Ale bohužel, nic takového kniha nepřinesla.
Věci, které byly dobré a opravdu se mi líbily, bych dokázala spočítat na prstech. Často zmiňovaná kniha v knize. Mercuriův charakter. Sidoniusův charakter. Zatmění. A to je asi tak všechno.
Pryč je veškeré autorovo hraní si s textem, jako byly například paralely v prvním díle, nebo nechronologické uspořádání děje. Dokonce i poznámek pod čarou, které knížku obohacovaly o nějakou hlubší historii, tady bylo až bolestně málo. Text je často přehlcen abstraktními popisy, ve kterých jsem se ztrácela a které mě dost často nutily přeskakovat řádky. On i samotný děj mi většinou přišel nudně ubíjející, opakují se nám tu stále ty samé motivy - krev, krev, nadávky, pomsta, občas nějaký ten sex. A to ani nezmiňuji konec, který byl popřením všeho, co se odehrálo ve všech třech knihách dohromady.
Byla jsem nadšená, když jsem po prvním díle, který byl lehce nadprůměrný, četla díl druhý, ze kterého jsem byla nadšená. Závěrečný díl to, bohužel, potopil.

5 19.09.2020

Líbilo se mi to, a to hodně. Strašně mě zaujal už jen ten nápad, kdy existují lidé a pak tu jsou ti ostatní - např. diabolici - vytvoření pro lidi, aby sloužili.
Nemesis byla úžasnou hlavní postavou, sedlo mi její chování i myšlenkové pochody. Tyrus, jakožto druhá hlavnější postava, byl taky skvělý a hlavně nepředvídatelný, což dodávalo příběhu napětí.
Celkově se mi líbily situace, o kterých jsme četli, jelikož byly plné plánování, zrad a intrik.
V této knize mi ani nevadila romantická linka, naopak byla příjemným zpestřením a nebyla nijak přehnaná.
Jediné, co mi trochu chybělo, bylo více informací o světě a o tom, proč se stal takovým, jakým je v příběhu popisován.
Musím se ale přiznat, že nevím, jestli se pouštět do dalšího dílu, konec mi přišel takový dost uzavřený, že by ani pokračování mít nemusel.

5 12.09.2020

Nějakou pořádnou sci-fi už jsem nečetla hodně dlouho, takže to pro mě bylo jako znovuobjevování tohohle žánru.
Knížka celkově se příjemně a rychle četla, jen musím podotknout, že po akčním začátku se pak docela dlouhou dobu nic nedělo. Jak jsem ale již říkala, knížka se četla dobře i tak, takže ta nudnější část byla brzy za mnou.
Knížka žánrem sci-fi, obsahuje ale taky prvky detektivky a hororu. První zmíněné tedy moc nemusím, ale zjistila jsem, že ty hororové prvky mi tam docela sedly.
Dost se mi líbilo, jak se tady všeobecně řešily technické věci kolem vesmírných lodí a tak podobně, hlavně pak to, že autor (autoři) nikdy nezapomněl zmínit účinky různých gravitací a zrychlení.
Z postav mi nejvíce sedl asi Holden, druhou hlavní postavu - Millera - jsem zase až tolik nemusela. Největší zlatíčko však byl Amos.
Konec jsem sice čekala trochu jiný, ale s tímhle se taky dokážu spokojit, a doufám, že si někdy v budoucnu najdu čas i na další díly.

5 22.04.2020

Upřímně? Takovouhle pecku jsem nečekala. Už jen tím, že knížka byla zasazena do postapokalyptické budoucnosti, u mě získala body navíc.
Ze začátku jsem měla trochu problémy s orientací v čase a všech informacích, to se však časem (téměř) úplně ztratilo. Po prvních několika stránkách jsem byla vtažena do děje, který mě tak ohromil, že jsem musela stále číst. A když jsem zrovna nečetla, tak jsem na příběh alespoň myslela.
Knížka mě dost často nečekaně překvapila, obzvláště tedy konec, po kterém jsem nevěděla, jestli se mám smát, brečet, nebo jen slepě koukat do zdi. Takže jo, Projekt Kronos si všichni přečtěte.

5 22.04.2020

Na tuhle knížku jsem se popravdě vůbec nechystala, podle reakcí jsem cítila, že to není úplně kniha pro mě, ale pak se na Kindlu objevila asi za 20 korun, tak jsem si řekla, že to zkusím, přinejmenším to bude alespoň další kniha v angličtině.

A začátek byl překvapivě dobrý - až jsem si říkala, že to nevypadá tak zle. Dokud se ovšem (podruhé) na scéně neobjevil ten opěvovaný alfa samec. Protože vztah, který spolu s hlavní hrdinkou měli, byl toxický a podle mě vůbec nebyl v pohodě.

Ona vlastně sama hlavní hrdinka mi už od začátku byla nesympatická. Točilo se kolem ní totiž tak moc klišé, až to nebylo možné. Zároveň to, jak se v průběhu knihy chovala, mě opravdu hodně frustrovalo. Přišla mi strašně naivní a hloupá, protože ani přes skoro očividné nápovědy nebyla s to uhádnout, co se kolem ní děje.

Samotný svět by mohl být zajímavý - kdyby se o něm autorka trochu víc rozepsala (třeba místo nadbytečných sexuálních scén). Ani věci důležité pro příběh nám totiž skoro nebyly vysvětleny a já se u čtení musela sama sebe ptát, jakže to tam vlastně chodí. Často třeba přišla nějaká nová informace, která mi přišla jak vycucaná z prstu.

Ke konci knihy (zhruba od té doby, co děj opustil hrad) už jsem jen prosila, ať už je brzy konec, naštěstí se ale kniha četla docela rychle.

4 08.02.2022

Tahle kniha mě podle anotace a ohlasů dost nalákala, nakonec pro mě ale byla docela velkým zklamáním.

První věc, která většinu lidí zaujme, je obálka. Mě taky zaujala, ale ihned mě napadlo, že je hodně podobná Skleněnému trůnu. Což může tak trochu zmýlit a změnit očekávání hned na počátku, jelikož knihy spolu vůbec nesouvisí.

Když však knihu otevřete, vyskočí na vás originální svět, který je velmi promyšlený, má vlastní bohy, názvy dnů, hodin,... Což bylo zajímavé sledovat, bohužel mi ale přišlo, že občas už v tom bylo 'moc zmatku'.

Dost mi nevyhovovalo, že mi každou kapitolu byly představeny nové postavy - třeba i jen v krátkém úryvku - o kterých už jsem později nikdy neslyšela - nebo se objevily až za tak dlouhou dobu, že jsem v podstatě zapomněla, o koho se jedná (K tomu dost přispěla i moje neschopnost zapamatovat si jména lidí, kterou trpím i v reálném životě). Neměla jsem tak šanci si nějakou postavu oblíbit natolik, abych se mohla při čtení těšit na její pov. Zároveň mi čtení ztěžoval i styl psaní, což je zase o osobní preferenci. Někomu může vyhovovat a někomu ne. Mně osobně dost vadilo občasné začínání nových úseků způsobem, kdy nebylo řečeno, o jakou postavu se jedná. Přispívalo to k mému zmatku, který jsem cítila po celý čas čtení.
Hlavní problém jsem měla s plynutím děje. Na začátku nám byla nastíněna zápletka s ukradením kostek a jednou Strážkyní, která je má za úkol najít (viz anotace). Ale postupně jsem zjišťovala, že kniha o tomhle vlastně téměř vůbec není. S novými postavami se otvíraly nové zápletky a cesty, jenže ani jedna nebyla v knize uzavřena, spíš jen lehce nastíněna a připravena pro další díl. Na to, jak hodně stran kniha má, se toho ve skutečnosti dělo velice málo a čtenář dostával spoustu nadbytečných informací, kterými se musel prokousat. Celý příběh mi tak připomínal velmi natahovaný úvod knihy.
Jedna z mála věcí, co mě na čtení bavila, bylo sledování občasného intrikování a politikaření na královském dvoře, paradoxně ale postavu, která se na něm nejvíce podílela, jsem měla v lásce nejméně.
No a nakonec - velmi cením rejstřík postav a dalších slov vzadu v knize, který jsem používala, jak jen jsem mohla, i když ve formě e-knihy se na něj 'listovalo' obtížně.

2/5

I když já a Zloděj osudů jsme si moc nesedli, tak myslím, že by se mohl líbit čtenářům, kteří mají rádi originální fantasy světy nebo prostředí královského dvora, politiky a intrik.

E-knihu jsem obdržela v rámci jednorázové spolupráce od @humbook

4 04.10.2021

Enderovu hru jsem poprvé četla, když mi bylo asi tak dvanáct. Až teď při druhém přečtení vidím, kolik věcí mému dětskému já uteklo a kolik jsem jich nepochopila.
Obdivuji autora za to, jak dokázal zpracovat technologii v budoucnosti, na jeho dobu to muselo být něco nepředstavitelného.
Kniha je plná manipulace a nutí vás zamyslet se, co všechno byste byli schopní obětovat za záchranu lidstva. Když jsme se však dostali na oběžnou dráhu Země, děj se lehce začal opakovat a upadal. Když jsme se ale konečně opět posunuli, děj nabral nové otáčky. Bohužel ale ne nadlouho, protože přišel lehce uspěchaný konec.
Řekla bych ale, že v téhle knížce tak úplně o ten děj nejde. Spíše o ty myšlenky a uvědomění, kam až jsme schopni zajít.

4 20.02.2021