Faustka komentáře u knih
Pipi vykouzlí úsměv na tváři .. v mládí .. i ve stáří. Když jdou na mě chmury .. přivolám Pipi .. a hned je mi veseleji. A to za to stojí. :-)
„Ó fretná chrochtobuznosti…“ tvé mikturace jsou mi/ co zprudlé žvastopunktsery na plzné včele…“ „Škvrrrk, já zapřísahám tě,“ „svými frůnícími kvrdlovrzy…“ „A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty/ nebo tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to!“
.. Paráda! Dám si to ještě.
"Nebudu utrácet za: strojky na těstoviny, na zmrzlinu a další kuchyňské vynálezy, které stejně nepoužívám; knihy od pisálků, které se jen impozantně vyjímají na polici; exotické spodní prádlo - nemá to smysl, když s nikým nechodím."
Deník Bridget Jonesové je zábavná a inspirující literatura. Stačilo několik stran a Bridget se stala mojí favoritkou. Taky čekám na svého Marka. Přišel. Ovšem skončil u rozvedené sousedky o patro níž. No, nic.. počkám si na takového, který těch pár schodů navíc překoná.
"Tik-tak-tik-tak."
Číst to, když má holka "svoje dny", je ta nejideálnější varianta. Neznám učinnější analgetikum. Vcítit se do komplikovanosti ženského těla i duše dokáže pouze King. A vy ostatní chlapci nezoufejte, jsou i jiná... mnohem záludnější tajemství.
Nejprve jsem váhala mezi čtyřmi a pěti; šokující zpověď ženy upoutané k posteli je velmi sugestivní, nicméně co, nebo spíš… kdo mě přinutil se rozhodnout, je Jessiin zneklidňující návštěvník… Raymond Andrew Joubert.
Magický příběh Lisey, která se těžce vyrovnává se smrtí manžela Scotta a je okolnostmi donucena probudit v sobě vzpomínky na šťastné i bolestné chvíle společného soužití. „Landonům se všechno rychle hojí. Muselo.“ Má podporu svých sester, hlavně nejstarší Amandy, která se pro ni stává nepostradatelnou. I ten parchant Jim Dooley má v příběhu své ďábelské opodstatnění. Kniha mě chytila od první stránky. Dobrá darda střídá krvavou a přechod do snového Bájodolí je někdy prosluněný pocitem bezpečí, jindy hrozivě temný. A chválím překlad Lindy Bartoškové, je naprosto úžasný. Tak neváhej: „A sedlej si koně, Milunko.“
Příběh je velmi tajemný a napínavý, moc se mi líbil. Až na ten nejednoznačný závěr, ale to je jen drobnost. Jinak nemám co vytknout. Zbývá mi od ní ještě tolik nepřečtených knih, tak se mám na co těšit.
Všechny čtyři povídky jsou úžasný, bez rozdílu. Jen kdybych měla víc času na čtení. Ach, jo.
Kniha, která má skutečně tu moc otevřít dveře do léta. Náš pan Powell to dosvědčí.
Série Duna je pro mě běh na dlouhou trať.
……………….
Malý ptáček tě z dálky volal k sobě,
zobáček do karmínu namáčel.
Zavolal jenom jednou v síči Tabr,
ty na Pohřební planinu jsi šel.
Tak snad to dám. :-)
Na to, že jsem celý prosinec prudila Ježíška, to zase taková bomba nebyla.
Nejvíc mě bavila bezprostřední Evanelle.
„Ti muži. Nedá se s nimi žít, ale zastřelit je taky nemůžeš.“ --- Jak můžeš být tak klidná? Jak by ses cítila, kdyby ti tvůj muž řekl, že za tebou přijde, a potom se ani neukázal?“ --- „Vzhledem k tomu, že je po smrti, by mě to opravdu zaskočilo, Frede.“
Pohodové čtení, které přináší situace smutné i veselé, jak už to tak v životě bývá. A kdybych měla ve svém okolí restauraci jako Malé žluté citronky, tak určitě zavítám.
"Všechno bylo dobré. A co je dobré, to se nikdy neztrácí. Zůstává naší součástí, stává se částí naší osobnosti."
Velmi silný a krásný příběh, který mi připomněl, že život se má žít.
Nemohla jsem se odtrhnout. Knihy Stephenie Meyer jsem v oblibě neměla. Hostitel to změnil.
"Povídka je, jako když vás neznámý člověk letmo políbí ve tmě."
Mlha..
.."Existují věci natolik temné a děsivé - stejně jako, alespoň předpokládám, věci natolik krásné -, že se prostě nevtěsnají do titěrných dvířek lidského vnímání."
Některá horší, jiná skvělá. Celkově slušný nadprůměr. Ale hlavně, jak se začtete už nepřestanete.
Beznaděj je hmatatelné, pulzující zlo, sílící každou další stránkou. Mám obavy co naleznu, až otočím list. Jenže nemůžu přestat … Něco mě nutí pokračovat. Tek!
„Když hraješ hru o trůny, buď zemřeš, nebo zvítězíš. Žádná střední cesta neexistuje.“ Nejdřív byl první díl seriálu, ale byl to pouze ten jeden, který ve mně rozdmýchal neukojitelnou vášeň pro knižní sérii Píseň ledu a ohně, neboť jak pravil sám autor…“Říká se, že ďábel je v detailech“… a po přečtení knihy… můžu říct, že se nemýlil. A koho jsem si nejvíc oblíbila… všechny… a ať mě vezmou Jiní jestli lžu;) jen pro Tyriona Lannistera mám v srdci měkké místečko… „Smrt je tak strašlivě definitivní, zatímco život je plný možností.“