Ferda43 komentáře u knih
Koktejl hnusu a nádhery... Jaká zbytečnost a marnost.. Zoufalství nad zbytečnou ztrátou ideálů a naivního života.. Jako matka jsem prožívala ztrátu syna ještě před jeho smrtí. Jako člověk jsem žila několik dní v zákopech a s úlevou se vždycky vynořila do reality... Kolik jich tuto možnost nemělo.. Cítím velikou lítost nad touto slabinou "pána tvorstva"...
Ovšem literární vyjádření Remarqua to je nádherný skvost zabalený v pytli sraček,..
Moderní Robinson... A velmi chytrý Robinson.. Technické záležitosti se prolínají celou knihou - pro mě tatarština, ale oceňuju, že je všechno perfektně promyšlené:) Nejvíc mě na tom bavily hlášky, u kterých jsem se někdy zasmála i nahlas.
U téhle knihy jsem prolila hodně slz. Chvílemi jsem zapomínala, že je to jen příběh. Nebo taky ne - za skvěle napsanou knihou se skrývají opravdové příběhy lidské zrůdnosti. Díky Kateřině Tučkové toto téma vidím zase trochu
jinak. Člověk si říká - to by se nikdy nemohlo stát... A ono jo. Člověk člověku vlkem.
Ooooo, tak tahle kniha mě přenesla do říše fantazie a stala se tou nejlepší dovolenou.. No pokud pominu sevřené srdce a občasné mrazení v zádech:) Ale ano, to k tomu samozřejmě patří.
King je mým nejoblíbenějším spisovatelem a tato kniha je za mě jedna z nejlepších. King zde spojil horor s pohádkou a umožnil mi projít celým dobrodružstvím spolu s Charliem a Radar. A jo, na konci jsem plakala. Jako vždycky, když mě kniha pohltí, je mi chvíli smutno po světě, kde jsem trávila tak příjemný čas.. Díky pane Kingu!
Pro mě to byly v dětství hororové pohádky. Fascinující, drsné, děsivé... Dodneška si pamatuju ten pocit, když jsem četla o babě Jaze, která měla svítící lebky kolem svého příbytku. Tak krásně jsem se bála. Četla jsem tu knihu mnohokrát a opravdu jsem ji milovala. Vzpomínka na dětství - už tehdy jsem se ráda bála "bezpečně".
Čapek byl vizionář. Některé momenty jsou až děsivé - kupříkladu pokusy s plynem.. Jak je tohle možné? Bílá nemoc v protikladu s temnotou v duši...
Čteno poněkolikáté a stále jako poprvé. Opět jsem doufala, že to dopadne líp:)) Obdivuji vykreslení chorobné lidské duše a pocitů strachu, které jsou u knihy výjimečné. Tedy alespoň pro mne. King je prostě King to se nedá nic dělat:)
Dlouho jsem nečetla tak silný příběh. Není to jen téma, ale schopnost Remarqua líčit obrazy pomocí slov... Bez vlastní zkušenosti by to šlo ztěží... Draze vykoupená schopnost...
" Už nebyli jen lidským blátem. Navzdory nebezpečí k nim poslali letadlo, aby je ujistilo, že se o nich ví a že pro ně zachránci přijdou. Už nebyli jen lidským blátem, opovrhovaným, poplivaným, už nebyli míň než červi - byli opět lidmi - pro lidi, které neznali. "
Tak jo, přiznávám, že to byla blbost začít sedmým dílem. První díl je naprosto luxusní a těšila jsem se na každou volnou chvilku ke čtení. Jen to téma mi úplně nedělá dobře. Nikdy bych nechtěla nic podobného zažít a už vůbec ne moje dítě.. Těším se na další díly.
Brilantně napsané! Vykreslení charakteru hlavní postavy považuji za jedno z nejlepších, co jsem doposud četla. A musím uznat, že ve filmu se to Hrušínskému povedlo též luxusně. Nic pro slabé povahy..
Přiznám se, že první jsem viděla film a teprve potom četla knihu. Film, jako jeden z mála, natočený podle knihy je úžasný hlavně díky Jacku Nicholsonovi. Kniha nám odkrývá to, co se ve filmu těžko zobrazuje - myšlenky.. (To se mimochodem ve filmu povedlo perfektně). Člověk při čtení pořád doufá, že tentokrát dobro zvítězí, i když už to čte poněkolikáté:) Ne vždy platí, že je duch nad hmotou...
Byla jsem osobně na přednášce paní Sosnarové, kde bylo řečeno téměř vše, co je v knize. Nevěřím, že si příběh vymyslela. Tolik bolesti a utrpení čišelo z jejích slov... Kniha určitě stojí za přečtení. Osobně si myslím, že děti v dnešní době by měly vědět, co se dělo, děje a bude dít ... Doufejme, že ne přímo jim...
Čachtickou paní jsem četla s údivem a takřka jedním dechem. Tak krvavý příběh plný násilí a krutosti jsem přeci jen nečekala. Na druhé straně jsem fandila zbojníkům a přála štěstí lidem, kteří si jej zasloužili. Pěkně drsná pohádka s dobrým koncem:)
Uffff, tak tohle je síla. Knihu jsem prostě nemohla odložit, i když už mi chvílemi bylo fyzicky zle... Čekala jsem, že to nebude příjemné čtení, ale až tak? Lze znát, že autorka je z oboru, proto jsou scény ohledně násilí uvěřitelné a důvěryhodně popsané. Pro rodiče malých dětí docela náročné... Ale i tak kniha stojí za přečtení.
"Jak jsi mohla mamince ublížit? " Vylezla mi na klín a zaštěbetala sladkým hláskem: "Já lidem ubližuju ráda. Ty ne? "
Hrabal byl člověk.. Ne bájná bytost bez chyb a zlozvyků. Sám sebe i druhé v těchto povídkách svléká na dřeň. Člověku se to nemusí líbit, ale musí uznat, že i nepěkné stránky patří k celistvosti našeho krutě nádherného života... A ta poezie mezi řádky.. Nádhera!
Jak je možné, že mě tato kniha v dětství minula? Asi proto, abych se teď aspoň na chvíli vrátila k těm pocitům a světu fantazie, který jsem kdysi také prožívala... A byl to návrat velice příjemný. Kniha je milá, miloučká. Je pro mě opravdovým odpočinutím od těžkých témat a náročných myšlenek. Doporučuji určitě nejen dětem. Krásně se čte a sní s otevřenýma očima a srdcem...
(SPOILER) Proces je podle mého názoru boj se sebou samým. Svědomí je nejkrutější soudce.. Kafka je geniální, tedy pro mě. V jeho díle každý najde něco jiného - obsáhlost jeho fantazie nás zahltí a teď si vyber... Zdánlivá nesmyslnost celého příběhu mohla být vyřešena, ale dílo nebylo dokončeno. Můžeme si jen domýšlet.. A to mě na tom hodně baví...
Geniální, úžasné, znepokojující.. Tohle mě při čtení zas a znovu napadalo... Čapka jsem měla vždycky ráda pro jeho schopnost obrazomalby slovem, ale teď obdivuji Čapka jakožto filozofa a učence.
Ta jedna hvězdička, která chybí, je mou nedostačující kapacitou vhledu.. Ale to je snad otázka času, který pro mne ještě nenastal..
Nečekala jsem, že mě tato kniha tak pohltí. A ano, strávila jsem teď pár dní mezi Sicilany a nasávala pach krve a cti. Kupodivu jsem nebyla pohoršena smrtí zrádců, naopak jsem fandila rodu Corleonů. Román je psán brilantním stylem. I ty nejdrsnější pasáže se tak čtou lehce a s příjemným mrazením... Jsem filmem nepolíbená, takže si užila i moje obrazutvornost a fantazie.. Těším se na další díly.
Tohle je prostě klasika. Milý, nevulgární humor, za kterým je mnohdy pěkná prasárna, která neurazí :)))) Jako malá jsem tyto povídky milovala a pouštěla si je pořád dokola. Když jsem je četla devítileté dceři, tak to většinou nechápala. Doba se hodně změnila a my také... Díky laskavému, vtipnému povídání pánů Šimka a Grossmanna se člověk na chvíli ohlédne a rád zavzpomíná na doby dávno minulé.