Ferda43 komentáře u knih
Určitě stojí za přečtení.. Další dílek skládačky života, který by neměl chybět. Obdivuji Louise a obdivuji sebe...
Mám ráda sci-fi. A tohle mě hodně bavilo. Často jsem se zde zamýšlela nad tím, že hloupost plodí strach a ten se zahání násilím. Využitelné v každé víře jako úžasná pomůcka k ovládání člověka...
Knížečka je útlá a přeci se do ní vešel velký a silný příběh.. Od tohoto autora si určitě ještě něco přečtu.
Nečekala jsem, že mě tato kniha tak pohltí. A ano, strávila jsem teď pár dní mezi Sicilany a nasávala pach krve a cti. Kupodivu jsem nebyla pohoršena smrtí zrádců, naopak jsem fandila rodu Corleonů. Román je psán brilantním stylem. I ty nejdrsnější pasáže se tak čtou lehce a s příjemným mrazením... Jsem filmem nepolíbená, takže si užila i moje obrazutvornost a fantazie.. Těším se na další díly.
Věřím v sílu bylin a věřím i lidem, kteří bylinkám rozumí. Je to celkem alchymie. A platí tu stejně jako jinde - co může být lékem, může se stát i jedem. Razím zlatou střední cestu, takže je potřeba používat selský rozum a věřit nejen lékaři, ale i svému tělu...
Líbí se mi, že jsou v knize i různé způsoby přístupu a rady bylinkářů, včetně receptů.
Miloučká kniha od mistra humoru. Je osvěžující číst něco tak jemného. I když je kniha pro děti, tak mě bavila i bez dětí:))
Hrabal byl člověk.. Ne bájná bytost bez chyb a zlozvyků. Sám sebe i druhé v těchto povídkách svléká na dřeň. Člověku se to nemusí líbit, ale musí uznat, že i nepěkné stránky patří k celistvosti našeho krutě nádherného života... A ta poezie mezi řádky.. Nádhera!
No ty brdo. Informace obsažené v této knize zní velice logicky. A teď už chápu proč mám takové výkyvy cukru, i když se mu už roky vyhýbám. Určitě doporučuji přečíst a vyzkoušet na sobě. Neuvěřitelné. Funguje to.
Velmi dobře napsaný příběh, z kterého jsem opravdu cítila chlad lesů, strach a napětí... Člověk se musí zamýšlet nad vykreslením charakteru hlavních postav. Jsou zde líčeni jako hrdinové, střežící hranice naší země. Avšak je tu absolutní absence k pochopení pohnutek lidí, kteří utíkali přes hranice. Jsou zde posměšně nazýváni jako kopečkáři. Chápu, že pohraničníci byli také lidé se svými touhami a sny, ale prostě nemůžu číst tuto knihu, aniž bych si neříkala, že pravda je trochu jinde...
Těžké, přetěžké čtení.. Provázel mne neustálý pocit marnosti a nesmyslnosti. V údivu nad neskutečnou odvahou člověka uvězněného vražednou mašinérií, skláním se s úctou před lidskou hrdostí...
Řadím do knih, do kterých jsem ještě nedorostla. Prostě mi nesedí styl Škvoreckého psaní. Vyloženě mě rozčiluje :)))
Tak uvidíme za pár let..
Čapek byl vizionář. Některé momenty jsou až děsivé - kupříkladu pokusy s plynem.. Jak je tohle možné? Bílá nemoc v protikladu s temnotou v duši...
Tohle je prostě klasika. Milý, nevulgární humor, za kterým je mnohdy pěkná prasárna, která neurazí :)))) Jako malá jsem tyto povídky milovala a pouštěla si je pořád dokola. Když jsem je četla devítileté dceři, tak to většinou nechápala. Doba se hodně změnila a my také... Díky laskavému, vtipnému povídání pánů Šimka a Grossmanna se člověk na chvíli ohlédne a rád zavzpomíná na doby dávno minulé.
Dlouho jsem nečetla tak silný příběh. Není to jen téma, ale schopnost Remarqua líčit obrazy pomocí slov... Bez vlastní zkušenosti by to šlo ztěží... Draze vykoupená schopnost...
" Už nebyli jen lidským blátem. Navzdory nebezpečí k nim poslali letadlo, aby je ujistilo, že se o nich ví a že pro ně zachránci přijdou. Už nebyli jen lidským blátem, opovrhovaným, poplivaným, už nebyli míň než červi - byli opět lidmi - pro lidi, které neznali. "
Konečně jsem pochopila, co na tom Petiškovi - básníku všichni vidí... Tento výbor z díla je opravdu dobře vybraný. Líbí se mi, když báseň vytvoří obraz, který se mi v mysli zrcadlí.. A vytváří emoci - ať už je jakákoliv.. Střípky našich vzpomínek a zážitků se stmelí mezi řádky - přítomnost se lehce dotkne minulosti a stane se zkušeností...
Budu si muset přečíst i jiné díla tohoto autora, protože tohle mne opravdu neoslovilo. 2 hvězdy dávám za to, že jsem si podobnými "sračkami" prošla a připomnělo mi to doby dávno minulé. Leč kouzelné to pro mě není a takový Krchovský je alespoň pro mne vyšší level.
Petišku mám ráda. Jako dítě jsem milovala Alenčinu a Martinkovu čítanku. Ale omlouvám se, jako básník mě touto sbírkou absolutně neoslovil. Fakt ne..
(SPOILER) Netradiční forma vyprávění. Po smrti teprve poznáme povahu blízkých... Hlavní hrdinka umírá na prvních stránkách a dál už je pouhým bezmocným pozorovatelem... I když ji někteří senzitivnější lidé cítí.. Osudový okamžik změní životy zásadním způsobem. A každý se z toho musí vyhrabat po svém..
(SPOILER) Výborně napsané a propracované. Miluju postapokalyptické příběhy. A tento je jeden z nejlepších, co jsem zatím četla. Třetí díl je asi nejakčnější. A člověk si říká, že by se ta realita moc nelišila od skutečnosti. Škoda Prita, toho jsem si oblíbila.. Ale opravdový hrdina umírá jen jednou...
Když budu brát knihu jako béčkový horor a nebudu nad tím moc přemýšlet, tak jsem se docela bavila. Je to blbina, ale chtěla jsem vědět, jak to dopadne a konec se mi přece jen líbil:)
(SPOILER) Tak takový děj, jako odříznutí jednoho státu od zbytku světa, je pro mě novinka. A vůbec není špatně napsána. Klidně bych si přečetla i pokračování.. Jediné s čím jsem měla problém, byly islandské názvy, ale zvykla jsem si :)