Fidlal
komentáře u knih
Othello
William Shakespeare
Že on miluje ji a ona jeho ještě nutně nemusí znamenat happyend, bohužel... Jago je jistě padouch a škůdce první kategorie (s kterým by měl co dělat i Sherlock Holmes nebo James Bond), avšak hlavním Othellovým nepřítelem je jeho vlastní neupřímnost, nekomunikativnost a nedůvěra vůči své družce Desdemoně.
Pět hvězd dávám především za aktuálnost a přínosnost této hry.
Češi a jejich samičky aneb Češky a jejich samci
František Ringo Čech
Ono by to bylo celkem zábavné, kdyby se pan Ringo Čech držel tématu. Jenže kromě peprných historek z českých ložnic se dovídáme spoustu politických žvástů, o jeho působení v ČSSD a tak a to je nuda a opruz... Jó, Dívčí válka, to je něco jiného.
Svědectví: paměti Dmitrije Šostakoviče
Solomon Volkov
"...Považuji Šostakoviče za geniálního skladatele a nehcápu, jak se stát může vměšovat do jeho tvorby a předepisovat mu, v jaké stylu má psát..." -Pančo Bladigerov v rozhovoru pro sovětskou agenturu VOKS (únor 1948)
Obrázek doby, Sovětského svazu pevně ovládaného tyranským Stalinem, tvůrčích podmínek a naivity západních novinářů. Kniha čtenáře nenásilně seznámí se sovětským uměním a jeho chmurných osudech.
Perla
John Steinbeck
Lehká, útlá, čtivá novela. Nádechem skoro legenda, napínavostí a stylem kovbojka. Nález největší z perel je pro amerického domorodce štěstí v neštěstí.
Na plechárně
John Steinbeck
Nevěřil jsem vlastním očím. Že tvůrce Hroznů hněvu a Na východ od ráje dokáže ve zkratce napsat něco tak vtipného a přitom hlubokého. Volné pokračování (Sladký čtvrtek) je trochu slabší, avšak i tam se najdou perly a milující čtenář si nestěžuje.
Pokud se někdo nechce přímo pouštět do tlustých románů, tato kniha je pro něj taková light ochutnávka.
Kůže
Curzio Malaparte (p)
Kniha pro lidi, kterým nevadí trocha symbolismu, mají smysl pro černý humor a tak trochu zálibu v nechutnostech (vystavená panna, jakési embria v zavařovacích lahvích). ;-)
"Vy byste neprodal své děti," opakoval generál Guillaume a prohlížel si hřbet své ruky.
"Kdoví," opakoval jsem, "kdybych měl dítě, šel bych ho možná prodat, abych si mohl koupit americké cigarety. Je třeba kráčet s dobou. Když už jsme zbabělci, musíme jimi být se vším všudy."
Da Vinciho kód
Dan Brown
Nenapíši asi nic nového, když přiznám, že se kniha čte "jedním dechem", ale za týden už nevíte, o čem byla. Odreágování dobré, avšak postrádám jakýkoliv přínos. Připomíná mi to nějakou adventuru na PC, avšak již rozluštěnou...
Továrna na absolutno
Karel Čapek
Ač k Čapkovi chovám úctu, tohle je pro mě prostě slátanina. Autor sám přiznává, že psal jednotlivé kapitoly pro noviny a neměl dopředu úplně představu, kudy se bude ubírat. Nápadů fůra, forma trpí.
K přečtení doporučuji Krakatit
Krakatit
Karel Čapek
Tady je Čapek takový odvázanější, lidštější, ukázal, že má taky koule.
Jednoznačně nejlepší věc, co jsem od něho četl!
Hrozny hněvu
John Steinbeck
Na základce, po přečtení mého "čtenářského deníku" řekla třídě stará, tlustá češtinářka: "Tady vidíte, že v té všemi opěvované kapitalistické Americe to také nebylo vždycky růžové..." (to jen tak pro zasmání)
Nutno říct, že pojem "sociální román" mi zní dost odpudivě, člověk čeká morální nálož bez možnosti se nadechnout. Ne však u Steinbecka! Kniha, ač závažná, je také nesmírně krásná co do popisů přírody, nebo třeba lidské soudružnosti, když jde do tuhého.
Ke Steinbeckovi se vždy rád vracím.
Bílý tesák
Jack London
Neměl jsem rád češtinářku na základce a neměl jsem rád čítanku. A přesto mě v té čítance zaujala kapitola "Učitel lásky" o navazování důvěry mezi pokousaným hlavním hrdinou a míšencem psa a vlka.
Bezpochyby silná a krásná kniha pro každého.
Něžná je noc
Francis Scott Fitzgerald
Myslím si, že autor nemusel dělat z Nicole duševně chorou. Ono s těma zdravýma to není o nic jednodušší ;-)
Celý příběh je celkem všední, tempo dost volné. Mistrně jsou však vypracovány postavy a jejich vývoj, na tom vše stojí a není to málo!
Doporučuji lidem, které zajímá psychologie, anatomie vztahu mezi mužem a ženou.
Tato kniha mi rozhodně odpověděla na pár osobních otázek.
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Snad každý v návalu negativních emocí něco "vyblil" na papír, avšak málokdo má takovou jazykovou výbavu jako Goethe (nemenší poklona patří též překladatelům). Škrabopisy nás obyčejných smrtelníků nám po nějakém čase přijdou jako nestravitelný kýč, Goethe je však věčný.
Pro ty, komu přijde Werther tak trochu směšný a teatrální: "Který zamilovaný není směšný a teatlální?"
Milenec lady Chatterleyové
David Herbert Lawrence
Nařčení z pornografie berme jen jako dobrou reklamu, v této knize jde daleko o víc.
Vezmu-li to z mužského pohledu, autor přímo odhaluje naše Achillovy paty.
Sir Clifford Chatterley je samozvaný filosof a spisovatel. Na něm jasně vidíme, že to, co často nazýváme zrazenou láskou je ve skutečnosti uražená mužská hrdost.
Lady Connie Chatterleyová je svému muži (po válce ochrnutému od pánve dolů) především oddanou ošetřovatelkou a vrbou. V očích sira Clifforda dělá jen svou povinnost, je přesvědčen o své neotřesitelné pozici.
Na první pohled nenápadný a samotářský hajný Mellors dá Connie poznat, že je žena, je kontrastem sira Clifforda, jak povahou, tak postavením ve společnosti. Nedává na odiv svou sečtělost, není svazován dogmaty, je přirozený, pozorný v sexu a přitom nemajetnický a uctivý k ženě.
Veškeré popisy pohlavního aktu nejsou nijak samoúčelné. Tato kniha na mě nepůsobí nijak vulgárně ani skandálně. Číší z ní naopak vzájemný respekt a úcta. Náhle si uvědomuji, že nemůže fungovat tělo bez duše a duše bez těla...
