Fififjonka komentáře u knih

Myslela jsem si, že mám dost silný žaludek, abych to z recese přečetla. Omyl. Já veškerý děj v té knize doslova NENÁVIDĚLA! Nenáviděla jsem všechny ty trotlovské postavy, idioty, kterými je kniha zaplněná a ty šílené hysterické žvásty hlavní hrdinky, NENÁVIDĚLA vám povídám. Nemá to děj, nemá to nic, sex stojí za hovno. Všichni v knize jsou naprosto odporní svou debilitou. Nejhorší na tom všem je, jak to vydělává, z toho až mrazí. A další dva díly? Ty jsou ještě stokrát horší! Á, to se mi ulevilo. Na chvíli...

12 14.03.2017

První kniha od Kinga, díky které jsem ho začala naprosto hltat. 1000 stránkový epos, který se čte sám a stránky jen létají. Ukazuje obrovský rozsah Kingova talentu. Po dočtení máte pocit, jako byste v Derry vážně žili a všechno to viděli na vlastní oči. King to dokáže tak dokonale zprostředkovat, až to bere dech. Milovala jsem Smolaře, každá postava je neuvěřitelně popsaná, fandíte jim, prožíváte všechno, co se jim děje. I vedlejší postavy jako např. Henry jsou tak skvěle vykreslené, že se do nich dokážete přesně vcítit a dokonale porozumět všemu, co dělají.
King má totiž ten obrovský dar jakýmsi záhadným způsobem člověka úplně vtáhnout do děje. Díky němu Derry prostě existujte, vy ho znáte, jste v něm, přesně vidíte, jak vypadá, cítíte tu atmosféru, vidíte v něm lidi... I několik měsíců po dočtení se mi stále stejně živě vybavují určité pasáže a dám tomu ještě chvíli, než se vrhnu na opětovné přečtení. Film je ve srovnáním s tímhle opravdu ubohým chudým bratříčkem.
Nedokážu přijít na jedinou výtku. Tohle se rozhodně řadí k těm nejlepším knihám, které jsem v životě četla. Bravo!

9 30.11.2016

Čtyři hvězdy dávám jen proto, abych následujícímu dílu mohla dát pět, protože se mi zdál ještě lepší, a to už ten první je prvotřídní. Nenašla jsem skutečně ani jedinou věc, co by se dala vytknout. Tolik mě potěšilo, že hlavní detektiv Robert Hunter nejen, že má smysl pro humor, ale i přes obvyklá traumata to není absolutní troska, ale celkem fungující člověk co zvládá život single i normální interakci s ostatními lidmi. Jeho bažant parťák je sympaťák a větší brutálnost jsem ještě nečetla, a to jsem toho už přečetla sakra hodně. Carter si velmi chytře hraje s klišé příběhů se sériovými vrahy, něco zanechá, něco inovuje a zřejmě největší jeho předností je ten neuvěřitelný spád! Ačkoliv se trochu věnuje i vedlejším linkám, zcela se dokázal vyvarovat vatových nudných částí, čtenář jen hltá a hltá, můj průměr na jeho knížku je jeden den :-D Doufám, že nikdy psát nepřestane :-D

9 20.09.2016

Miluju Herriota. Jeho knížky čtu pořád dokola a dokola a nikdy se mi neomrzí. Píše neuvěřitelně zábavně, s úžasnou sebeironií, střídá vtipné situace a dojímavé a nádherně vykresluje Anglickou vysočinu, z jeho knih přímo sálá jeho láska k přírodě (i proto ty knihy tak miluju, úplně se v něm vidím). A pak samozřejmě dvojice Siegfried a Tristan. Těžko uvěřit, že vážně existovali, ale není snad možné, aby je člověk nezbožňoval. Tolikrát jsem u čtení umírala smíchy! Obzvlášť když Tristan dělal ducha na opatství nebo když oznamoval Siegfriedovi, že mu naboural auto. A skutečný záchvat smíchu jsem měla u příběhu s gumovým oblekem, do kterého Herriota navlékl jakýsi zapšklý kolega... Podstrčila jsem ty knihy sestře a vzaly jí úplně stejně jako mě. A to nemluvím o geniálním stylu psaní a zároveň skvostnému českému překladu! Perly jako "odvznášel jsem se k autu" nebo "nadšení zřejmě aktivizovalo Cedrikovi slabost" jinde nenajdete. Herriot patří k mým nejoblíbenějším autorům a jeho knihy dokážu citovat. Doporučuji všem!

Nedovedu si představit, s jakou knihou hodlá Chris Carter na "Já jsem smrt" navázat. Podle mě dosáhl hranice snesitelnosti, a pokud by brutalitu ještě posouval, už by se to nedalo číst. O tom, jak čtivá kniha je, svědčí fakt, že jsem jí začala číst po obědě a dočetla před půlnocí, mezi čímž jsem nedělala vůbec nic jiného. Kdo zná Cartera, ví, jak píše, že člověk hltá stránku za stránkou. Strhující, nechutné, děsivé, vyvolávající obrovskou lítost nad Červem - taková je kniha shrnutá. Ačkoliv jí řadím k těm nejlepším, co Carter napsal, měla bych přece jen pár drobných výhrad. Předně to staré známé "Já už viděl/a hodně, ale tohle je to nejhorší..." což používá doslova v každé knížce. Obešla bych se příště bez toho. Druhou výhradu mám ke konci, takže SPOILER: Z toho, jak je to prezentováno, jsem čekala minimálně, že vrahem je Garcia, a ne nějaký neznámý polda, takže takový šok to nebyl a navíc se dalo z jistých narážek snadno odhadnout, že to bude postava, se kterou se Hunter v knize několikrát již setkal. Větší šok by to byl, kdyby se jednalo o postavu, která se vyskytovala i v předchozích Carterových knihách. To, že vrah je vlastně odrostlý Červ, mě napadlo - i to, že z jeho pohledu sledujeme děj v minulosti - ale je to velmi chytrý tah a pomáhá nahlédnout do mysli vraha. KONEC SPOILERU. Výborná kniha, která by se - ač mi to rve srdce - dobře vyjímala jako poslední nebo předposlední v sérii. Opravdu jsem zvědavá, s čím příště přijde a doufám, že to nebude jenom další posun k ještě větším nechutnostem a hnusu. 95% PS: Tak nová kniha, která zatím ani není v prodeji "The Caller" bude mít zápletku okolo telefonního hovoru, který není radno ukončit, pokud chcete žít...

5 23.02.2017

Pro mne nejslabší Chris Carter ever. Zřejmě mi nevyhovuje změna struktury děje, kdy pachatel je známý od začátku, celé je to děsně osobní a vůbec, ale největší problém jsem měla s neustálým a přehnaným démonizováním hlavního záporáka, které vyznívá hodně lacině a samoúčelně. Takové to "vedle toho je Jack Rozparovač jenom rozlobenný chlapeček," nebo jak je Lucius opravdu ten nejhorší, ale opravdu ten úplně nejhorší na světě, navíc opakované snad v každé větě. Zvláštní, ale mělo to na mě úplně opačný efekt, tenhle Lucius Folter mi přišel přehaný, absolutně nezajímavý a vlastně i jeho konání nezdůvodněné. Mnohem lépe většinou mluví činy, v jejichž vymýšlení a popisování je Chris mistr, a netřeba neustále omílat, jak je tenhle chlap fakt teda strašná a nejhorší bestie. Každý předchozí Carterův vrah měl nějaký motiv, trauma či událost, která ho ovlivnila, a na tohle vysvětlení jsem se většinou hodně těšila. Tato kniha - a to Chrise naprosto zbožňuju a jeho knihy čtu většinou pod 24 hodin - mě ale tak absolutně nechytla, že jsem nebyla schopna ji ani dočíst. Tak strašně mě to nezajímalo, že jsem skončila v půlce, a to dělám opravdu jenom málokdy. Přišlo mi ale, že číst něco, co mě tak nezajímá, je opravdu ztráta času. Ovšem Chris Carter má už na pažbě tak silné zářezy, že mě to nijak nerozladilo a těším se na jeho příští knihu.

4 21.09.2021

Moje 4* u Cartera se rovnají 5* u jiného spisovatele, ale Carter je tak dobrý, že musím trochu ubrat, aby se dala vyzdvihnout ta opravdu dokonalá díla :-D Caller je tradičně výborný. Neuvěřitelně napínavé, neuvěřitelně rychle-čtivé, šokující, nechutné... (ačkoliv tentokrát zase na brutalitě malinko ubral...). Zvykla jsem si, že Carterův přístup k odhalování vraha není zrovna čtenář-friendly - což znamená, že čtenář nedostane dost indicií, aby mohl taky pátrat, ale to nevadí. Na to stejně není čas, poněvadž čtenář musí hlavně číst jako o závod :-D Snažila jsem se knihu si šetřit, což znamená, že jsem jí přečetla za 3 dny a ne za 1, jako je u Cartera zvykem. Takže další výborná kniha. Cartere, nepřestávej, prosím!!! A teď SPOILER Velice se mi líbil pan J. Doufám, že ho Carter hodlá zase zařadit do nějaké další knihy - to, jak se jeho postavě věnoval, by tomu nasvědčovalo. Bohužel ze zkušenosti musím říct, že tak se snad ještě nestalo. Žádná z vedlejších postav jedné knihy se nedostala do další. Ale tak, třeba... KONEC SPOILERU. Většina z vás už má předchozí knihy Cartera za sebou, takže šup do další! Skvělý zážitek, ale víte jak - dlouho trvat nebude. Dávám vám taky ty 3 dny, maximálně :-D

4 28.07.2017

Další pětihvězdičkárna. Musím říct, že úvod mě dost rozsekal, nečekala jsem to! Ačkoliv je to samozřejmě dost brutální, oproti předchozím dvěma knihám je to možná lehce mírnější. Spád, napětí, sympatické postavy, to tady je všechno jako jsme zvyklí, co já ale nejvíc oceňuji je MOTIV. Carter má motivy neskutečně vypiplané a i zde se setkáváme s pachatelem, ze kterého udělaly vraha hrůzné okolnosti, Carterova znalost psychologie se zase postará o to, že je vše dokonale uvěřitelné a každý detail zapadne, kam má. Co se týče Cartera, potřetí nevycházím z údivu, jak dobře může někdo psát. Ani Nesbo mě takhle nebavil!

4 29.09.2016

Chris Carter musí být tak trochu magor, ale podařilo se mu trumfnout brutalitu předešlého dílu. Člověk by mohl namítat, že jede podle podobného vzorce, ale ten my - čtenáři nechutných brutálních detektivek - očekáváme, takže pro mě je vše v pořádku. Mollie se mi líbila, doufám, že z ní v dalších dílech uvidíme víc. Dozvíme se pár dalších střípků o Robertovi, konkrétně o jeho matce a představí se nová postava kapitánky, která mě taktéž mile překvapila tím, že to není žádná zákeřná mrcha, jak by se dalo čekat. A naprosto neskutečně rychlé tempo je už samozřejmostí. Myslím, že jsem objevila top spisovatele temných detektivních thrillerů, neumím si představit, že by Cartera mohl někdo překonat.

4 20.09.2016

87% mě asi trochu moc navnadilo. Přečtla jsem milion detektivních románů na téma sériový zabiják. Na tomhle jsem nenašla nic, co by ho nějak výjimečně odlišovalo od ostatních - i styl psaní mi přišel generický a obyčejný, hlavně to ale pro mě bylo děsně předvídatelný. Ani jednou jsem si neřekla něco jako "hm, nečekaný." Prostě žádný moment překvapení. Shrnuto - čte se to rychle, postavy jsou některý celkem sympatický (ale žádná velká sláva, snad až na patologa mě nikdo zvlášť nebral včetně hlavní hrdinky "s traumatem,") a na letní čtení to stačí. Další knížky v sérii ale asi číst nepotřebuju, maximálně bych si přečetla Dívku v ledu, protože by mě zajímalo, co z toho dělá takový bestseller.

3 17.08.2020

Nejvíc oceňuji v této knize humor. U skandinávské detektivky vskutku nečekaná a příjemná změna. Právě černý humor a ironie hlavní postavy je mi ale velmi blízká a k tomu volba jeho parťáka - super. Jsem tak ráda, že Carl s Asadem od začátku nenadělal vědu (obvyklé klišé nového "parťáka" či asistenta) ale prostě ho bral a nedělal zbytečné a nudné problémy před sblížením. Zápletka mi přišla docela originální, Merete jsem fandila. Film byl sice také super a nabídl mého oblíbeného herce N.L.Kaase v hlavní roli, vytratil se z něj ale právě ten humor a fakt, že tahle detektivka není až zase taková strašná depresivní temná záležitost, jako jiné. Konec napínavý až k zbláznění. Takže tohle mě odsoudilo k přečtení další série, hurá :)) Vřele doporučuji!

3 17.02.2017

Nechci urazit nadšené fandy tohoto bestselleru, ale nechápu, co tak průlomového na příběhu bylo. Napsané to nebylo špatně, zápletka je napínavá, ale postavy jsou (zřejmě záměrně) dost nesympatické - přinejlepším - přinejhorším jako v případě hlavní hrdinky rovnou alkoholické trosky. Nikomu jsem nefandila a bylo mi vlastně jedno, kdo umřel, kdo koho zabil, kdo to přežije a kdo to vlastně udělal. Že by myšlenka měla nějaký přesah, to bych také netvrdila - pohledů na manipulační nebo vyhaslé vztahy už v knížkách bylo hodně, tohle nepřichází s ničím novým. Beru to jako celkem napínavý drama thriller, co se rychle čte a nic moc v člověku nezanechá...

3 03.11.2016

Sochař smrti by byl jako samostatná kniha na 90%, ale Carter už se v těch předchozích přeci jenom předvedl lépe. Pro mě to paradoxně kazila až groteskní míra brutality, Carterovy knihy jsou na ní sice založené, ale čeho je moc, toho je příliš a člověk prostě časem otupí. Navíc zde mi motiv nevyrazil dech, jako v knihách předtím. Špatný nebyl, ale po takovém masakru a sofistikovanosti těch soch jsem čekala asi trochu víc. I tak ale velmi kvalitní, napínavá četba.

3 29.09.2016

Děj je poutavý, ale charaktery už moc ne - všechny jsou typicky Haileyovské. Ti staří jsou zaostalí a pokroku se bránící, ti mladí se snaží pokrok prosadit, milostná vzplanutí ničím nepřekvapí a blíží se okamžik zlomu... Nebýt to v nemocničním prostředí, nejspíš by mě to bavilo o mnoho míň. Jediná postava, která byla zajímavě napsaná, byl doktor Pearson.

3 19.07.2016

(SPOILER) Po předchozí knize, která mě velmi zklamala, je to starý dobrý Carter. Zde trochu ubral na brutalitě (ono taky nemá už moc kam stoupat), velmi se mi líbil zvolený "background," záporáka, stejně tak Angela (ačkoliv teda si mohli odpustit SPOILER, že je tak blbá a volá Hunterovi, ačkoliv předtím je strachy úplně vyřízená a ví, že po ní jde brutální zabiják, teda já bych seděla na gauči a ani se nehnula, už vůbec bych nevolala, když vím, že mě přes telefon může vysledovat KONEC SPOILERU). Konec dobře vygradovaný, s tím záporákem má člověk místy i trochu pochopení. Celou knihou je prostoupený motiv sebevraždy - z pochopitelných důvodů - a má jako by něco osobnějšího a "navíc," než ty předchozí. Jsem zvědavá, s čím Carter přijde příště.

2 21.09.2021

Zloba vůbec není špatná, ale mě prostě nezaujal hlavní záporák. Byl to takový neslaný nemastný odvar všech možných psychopatů, nenašla jsem na něm nic originálního ani fascinujícího. Hodně mi to připomínalo Mlčení jehňátek, ale tomu se asi s takovouhle zápletkou nedá vyhnout. Psychouš dokonce použije "Quid pro quo" hlášku. Je to dobré, ale Carter má lepší.

2 23.02.2017

O dost jiné, než Žena v kleci. Šok z pachatele není očividně Adler-Olsenovou devizou, protože pachatele známe od prvních stránek a je to opravdu bezcitná banda. To mi ale tentokrát vůbec nevadilo. Kimmie je natolik zajímavě vykreslená postava, že s přehledem knihu táhla. Dvojice Carl a Asad s další knihou jen zraje a Rose je vhodně doplňuje. Konec je celkem dost emotivní, hlavně ze strany Carla, který do té doby jenom trousil ironické poznámky a až ve druhé knížce na jejím konci ukázal nějaké city, to mě potěšilo. Jen pro zajímavost - film si knihu dost upravil, změnil trochu zápletku a nabídl úplně jiný konec a těžko říct, co se mi líbilo víc, obě verze měly něco do sebe. Jsem zvědavá, kam Carla posune další díl.

2 22.02.2017

Tenhle prequel Hannibalovi moc neprospěl. Zde osvětlenému důvodu jeho "hobby" jsem nijak moc nevěřila. Odtažitý způsob psaní, který mi nevadil v Mlčení jehňátek nebo v Červeném drakovi, mě tady dost iritoval. A celou touhle knihou Hannibal hodně ztratil na tajemnosti a svém šarmu. Těžko věřit, že trauma zde popsané by způsobilo, že by z Hannibala vyrostl takový kruťák, obzvlášť pokud i v této knize nikomu nevinnému neublíží, ale vyřizuje si účty jen s partou naprosto bezcitných grázlů. To snad i ten film se mi zdál lepší, než kniha, a to je sakra co říct. Thomas Harris to buď měl vymyslet zajímavěji a lépe, nebo si to měl odpustit úplně.

2 14.02.2017

Riskuju zřejmě hněv zarytých fandů, ale při četbě této "knihy" jsem se opakovaně ptala - jak to mohl někdo vydat??? Kristaboha! Jedná se o zcela smyšlený svět, který se Zemí nemá nic společného. Přesto hlavní hrdinové používají výrazy jako "ježkovy oči" případně "Ježiši Kriste," kůň se jmenuje Herkules, královna Kassandra? Jak tohle mohlo projít revizí? Vždyť je to absolutní nesmysl! Ale pořád lepší, než tvůrčí invence v podobě "originálních" jmen jako je Nelil (čekala jsem, kdy se objeví bratr Zalil a jeho dvojče Vylil) nebo Maxarel - to by například byl skvělý název čistidla odpadů nebo dochucovadla pokrmů. Ve fantasy, která si asi nejvíc hraje na styl Pána prstenů, ovšem s otravnou mluvící kočkou, je pak k popukání užití slov jako "zmutovat", protivlkodlačí sérum nebo přenášecí přívěšek (Harry Potter anyone?), který je sice super, ale zase se musí rychle a složitě vysvětlit, proč ho tedy nepoužili už dávno. Všechny postavy do jedné jsou k nesnesení! Většina jsou jenom autorčiny klony jiných postav - Arwen, Galadriel, Brumbál, Oslík ze Shreka nebo archetypy jako "zlý bratr," a "stupidní záporák." Záporák je opravdu hodně debilní, ani Voldemort se nesmál "krutým smíchem" tak často jako Valgar, hrůzný goth z podzemí s černě nalakovanými nehty a nedivila bych se, kdyby v jeho jeskyni neustále zněly tóny Cradle of Filth. No prostě a jasně - viděla jsem lepší story na obalu křupek. Zase je to ale povzbuzení všem začínajícím spisovatelům - s takovouhle může vydávat knihy opravdu téměř každý.

2 25.11.2016

Tato kniha se řadí na první místa nejlepších knih, co jsem v tomto žánru četla. Opět parádní motiv. Nevím jak ostatní, ale já vždy upřednostňuji v knihách osobní motiv před nahodilým mordovaním beze smyslu. Navíc nápad se zvrácenou společností je dost aktuální a pěkně z toho mrazí. Kladně hodnotím i výborně vygradovaný konec. Jsem dost zvědavá, jestli Carter udrží kvalitu tak vysoko i ve Zlobě.

2 29.09.2016