FiFoj komentáře u knih
Případ, který si bezpochyby zaslouží takto kvalitně zpracovanou knihu. Jde především o různá dobová svěděctví, zápisy ze sezení, protokoly a občasné úvahy zainteresovaných stran, které autor s minimálními úpravamy plynule spojuje vlastními řádky. Po celou dobu se u ve mě střídaly pocity lítosti s naprostým opovržením. Jednu chvíli na Hepnarovou nahlížíte jako na oběť a v zápětí jako na v sebelítosti se utápějící psychopatku, která válčí s celým světem. Příběh, ať jakkoliv mrazivý, rozhodně není černobílý a konflikt nekompatibilního jednotlivce s celou společností je až zvrácené zajímavý. Autor rozhodně vytvořil mustr, jak se takovéto knihy mají psát.
Po mysteriózní 33ce a filosofické 34ce autor naservíroval opět něco jiného. Kniha je v mnoha směrech obsáhlejší a překvapivější, avšak také depresivní a šokující. Arťom už není mladý muž se šlechetným posláním, nýbrž ošlehaný a zatrpklý "podivín", hluboce poznamenaný událostmi z konce 33ky, kterému nic nevychází a všichni mu spíše házejí klacky pod nohy. Tento díl není o putování nebezpečnými tunely metra, nýbrž o hledání pravdy o světě na povrchu. Prostředí je opět perfektně popsané, což znovu navazuje stísněnou atmosféru. Příběhem nás provedou postavy z obou předchozích dílů, plus velice zajímavé nové. Autor nenechá moc otevřených otázek a naservíruje poctivou dávku vysvětlení, což může působit trochu zmatečně, ale jsem za to rád. Skvěle jsou popsané jak tradiční frakce (především Čtvrtá říše a její propaganda), tak jedna nová, velice překvapivá. Glukhovsky podává představu o postapokalyptické budoucnosti bez skrupulí: brutální, syrovou a pravděpodobnou. Pracuje s faktem, že lidi jsou prostě svině a tažení jednotlivce proti zkažené společnosti je boj s větrnými mlýny (v tomto případě plechovými). Autor otevírá celou řadu společenských otázek ohledně pravdy, charakteru, konformismu, svobody výběru či autoritě moci. Každopádně se jedná o velmi důstojné zakončení výborné trilogie, s celou řadou perfektních zvratů.
....Ale nejlepší je stejně jednička ;)
Sci-fi klasika mého dětství a přitom kniha působí na člověka odlišně než filmové zpracování. Příběh hlavního hrdiny provází místy hutná a místy fascinující atmosféra, které ani tolik neubírá znalost filmové verze, protože je (jak to zpravidla bývá) rozsáhlejší a květnatější. Postoj hlavního hrdiny by se dal rozdělit na fáze údivu, strachu, poznávání a pochopení, což v knize skvěle navazuje. Jsou zde krásné vědecké chvilky, které čtenář snadno pochopí, i když zrovna chyběl na hodinách teoretické fyziky, biologie i kognitivní psychologie. Rozkastovaná opičí společnost nabízí hned několik odkazů na společnost lidskou-reálnou. Samotné rozuzlení je uspokojivě šokující a pointa skvělá, v dnešní době až děsivá. Po dočtení je pro mě Planeta opic nejen sci-fi klasikou filmovou, ale i knižní.
Svižná a čtivá jednohubka, která však zanechá v člověku solidní dojezd.
Pratchett byl bezpochyby génius. V jeho podání je slovotvorba a obecně hraní se slovy úplný festival náhodnosti, který při tom dává perfektní smysl. Čtu chronologicky, avšak u tohoto titulu, přestože příběh byl i přes svou "jednoduchou" zápletku zajímavý, mi trochu scházela poutavost. Neměl jsem problém kdykoliv přestat číst a začít znovu jindy. Chyběly mi zde ty stavy, kdy se nemůžete od knihy odtrhnout, i když je za pár minut půl třetí ráno a vy vstáváte v šest do práce/školy. Kniha je přesto velice kvalitní, a jako (pro mě) zatím každá epizoda ze Zeměplochy určitě stojí za přečtení.
Několikrát jsem se přistihl, že mě zápletka knihy zajímá víc, než můj reálný život. Atmosféra navazuje pocit, že jste součástí komunity sila a všudepřítomné železné konstrukce a chodby tvoří také váš domov, což působí příjemně klaustrofobním dojmem. Je pravda, že jde spíš o postapo detektivku než čistokrevné scífko, ale to knize nijak neubírá. Doporučuji.
Vůbec nechápu, že jsem před seriálem o těchto knihách neslyšel. Naprostá závislost od prvních řádků prvního dílu. Předností této série je hlavně až neuvěřitelná komplexnost a skvělý popis i těch nejmenších trivialit. Úžasnost! Druhá ještě ani nevychladla a už bouchám třetí ;)
Hodně hutná atmosféra a několik velice silných momentů. Kniha má však bohužel i hluchá místa, kde se zjednodušeně řečeno téměř nic neděje a kde jsem stěží udržel pozornost. Vztah otec-syn je zde popsán velice důvěryhodně, avšak dialogy mezi nimi by mohli být zajímavější (vytáčelo mě všudypřítomné "tak jo").
Kniha je zajímavá a číst jí rozhodně nebyla ztráta času, ale jakožto zarytý fanoušek postapo subžánru jsem od toho čekal trochu víc.