Filomena1961 komentáře u knih
Kdo jsme a kam jdeme - odvěká otázka lidstva. Tentokráte se děj Brownova románu odehrává ve Španělsku. Hlavním hrdinou zůstává Robert Langdom a ředitelka Guggenheimova muzea Ambra Vidalová. Před Robertem je opět významný úkol zabránit vraždě Edmonda Kirsche a pak už se odvíjí příběh plný napětí a dobrodružství, ale bohužel nedosahuje úrovně předchozích knih.
Praha a Londýn, dvě města zasazena do časové linky 1939 - 1950. Bolestný a dojemný příběh rodin, kterých se krutě dotkla válka. O to víc byla krutá a nesnesitelná, že pohltila i děti, je v podstatě výpovědí dětí, které přežily holokaust. Román je čtivý, napínavý, vykresluje psychologii jednotlivých postav, mezilidské vztahy, soudržnost rodin, lidské emoce, které jsou vystaveny těžkým zkouškám. Po přečtení si člověk uvědomí, jak hrozným způsobem dokáže válka zasáhnout od lidských osudů, jak u některých lidí i po válce přetrvávají pokřivené morální hodnoty, kdy přeživší lidé vracející se z hrůz koncentračních táborů zjistili, že v jejich domovech už žije někdo jiný. Zcela jistě doporučuji.
Krásný román, který je románem času a prostoru. Vykresluje v širokém záběru život donských kozáků v přelomových letech 1. světové války, Říjnové revoluce a následující občanské války. Ústřední postavou románu je Grigorij Melechov, na jehož váhání mezi kozáckými tradicemi a revolučními touhami, autor vyjádřil nejen osobní tragédii čestného člověka, ale vykreslil i hluboký obraz celé epochy a jejich protikladů.
Doporučuji k četbě.
Perfektní námět, profesionální vykreslení postav, nečekaný závěr. Taková je detektivka od Agathy Christie - čtivá a napínavá do poslední stránky.
V podstatě se jedná o stejné hodnocení jako u prvního dílu. Andersen měl úžasnou fantazii a vypravěčské nadání, a proto jsou jeho pohádky rozšířené po celém světě a rovněž si získaly své pevné místo v literatuře.
Krásná kniha s ilustracemi Cyrila Boudy. Andersenovy pohádky se poněkud vymykají od pohádek, kde je pravidlem, že dobro vítězí nad zlem. V pohádkách nacházíme realismus a víru v člověka. Vzpomínám si, že jsem u Andersonových pohádek jako dítě plakala. Prožívala jsem bolest s malou mořskou vílou a smutek z jejího odcházení. Pohádka Smrček mě ovlivnila na celý život. Strom - živá bytost. Líbí se mi tyto pohádky, ale myslím si, že nejsou některé z nich moc vhodné pro večerní čtení pro nejmenší.
Skvělá kuchařka, kterou jsem si koupila během studií v Olomouci. Tehdy jsem ji používala společně s maminkou, která mi do ní napsala několik poznámek. Z těchto důvodů má pro mě i emocionální význam. Když podle ní uvařím jídlo všem moc chutná a jako bonus jsem v duchovním spojení s drahým člověkem.
A tak jsem si na začátku adventu otevřela tuto útlou knížku a ponořila se zpátky v čase do dětství. Obsahuje písničky, říkadla, pranostiky, které jsou připomenutím krásných časů, kdy po vesnicích ještě chodil ponocný. Trnkovy obrázky to vše podtrhují.
Knihu o našich horolezcích na Kavkaze jsem objevila v knihovně svých rodičů. Fotografie mě naprosto uchvátily. Ke každému obrázku je krátký doprovodný text. A tak jsem se prostřednictvím fotografií Viléma Heckela dostala do této nádherné lokality, kde na vrcholcích hor vládne po celý rok bílá paní Zima a v době, kdy byly fotografie pořízeny se ještě ledovce zarývaly hluboko do údolí. Dnes už je situace poněkud jiná. Bylo mi smutno, když jsem se ocitla na poslední stránce knihy, ale zároveň děkuji za zprostředkování bílých obrazů sněhových vrcholů. Krása.
Atlas podává základní přehled historie od starověkého světa po současnost. Je vybaven barevnými počítačovými mapami a čtivým textem. Doporučuji všem, kteří se zabývají minulostí.
Při čtení knihy jsem narazila na místa v naší zemi, která jsem neznala. Navíc tyto lokality jsou opředeny záhadami a pověstmi a to mě přitahuje. Abecední řazení mi vyhovovalo pro rychlou orientaci v knize a autor neopomenul uvést i zeměpisné umístění, takže žádný problém s vyhledáváním. Už se moc těším až v blízké době do některých z nich zavítám a nechám se samozřejmě ovlivnit pozitivní energií.
Obrazová publikace vydaná v roce 1971. Tak jsem si krásně zavzpomínala na své dětství, kdy život měl svůj pomalejší rytmus a ulice nebyly přeplněné auty. Každá fotografie je opatřena krátkým textem s úvodním textem Viléma Závady. Samozřejmě, že u fotografie žermanické přehrady jsem se zasnila a zdržela poněkud déle. Ale život jde dál a já si jenom srovnávám, jak se všechno za těch neuvěřitelných padesát let změnilo.
A tak společně s Clavelem jsem se přenesla do zajatecké tábora Čangi a vrátila se v minulosti do roku 1945. Tento napínavý válečný román člověka nutí přemýšlet, jak by se zachoval v extrémních životních podmínkách. Autor vykreslil postavu desátníka Krále, který navzdory všemu si žije blahobytně, jeho přítele aristokratického Angličana - poručíka letectva Petra Marlowa a velitele tábora Greye. Otázkou je morálka, proměnlivost životních priorit, kde začíná dobro a kde zlo, jaký je mezi nimi rozdíl v okamžiku nutnosti uhájení lidského života. Je morální využít v situaci tábora, kde většina trpí hladem, nemocemi a vedrem, svou chytrost, podnikavost a individualismus ? To je otázka k diskusi. Kniha je perfektně napsána, podněcuje k zamyšlení, doporučuji.
O životě kouzelné, éterické bytosti Květy Fialové, která má svérázný, humorný a laskavý pohled na život. Její pohled na podstatu štěstí, jeho relativní hodnotě, o umění radovat se ze všeho a všechny jizvy života nechat zarůst životem, o představě světa do kterého by se chtěla dostat až umře. Po přečtení knihy se mi radostněji žije. Doporučuji.
Nádherné fotografie z ptačí perspektivy. I když je kniha z roku 1970 abecední řazení českých, moravských a slovenských hradů a zámků pomáhá v rychlé orientaci. Ve vysvětlivkách základní informace motivují k výletům. Ráda knihou listuji a vzpomínám, kolik z nich jsem navštívila, asi si v podobě vlaječek udělám na mapě přehled. Velice zajímavá publikace.
Lidská nezdolnost, statečnost, vytrvalost, sen a přání, co chci v životě uskutečnit, to všechno se skrývá v novele Stařec a moře. Stařec vyjíždí sám na moře a splnil si svůj sen, ulovil obrovského mečouna. Tím si dokázal, že ještě má sílu a odvahu zvládnout úkol na který dlouho dobu myslel. I když na pobřeží dotáhl pouze kostru, jelikož ryba na volném moři přilákala žraloky. Lidé jeho výkon obdivují a on se cítí opět hrdý na to, co dokázal. Autor vyjádřil pocity starých lidí, kteří mohou být považováni okolím za zbytečné a je pouze na nich, jak se k tomu problému postaví. Líbil se mi vztah starce s malým chlapcem. Pod jednoduchým příběhem se skrývají hluboké myšlenky. Doporučuji.
Kniha se mi moc líbila a čtení jsem si vychutnávala. Ústřední postavou je diplomat Ani, ušlechtilý a nepodplatitelný člověk, který se snaží svému panovníkovi sloužit bez postranních úmyslů. Ve skutečnosti je pouze jednou z figurek a je manipulován tchánem faraona, který se intrikami zmocní vlády. Kniha mi připomínala Egypťana Sinuheta. Rozdíl byl v tom, že Pludek se více zaměřil na faktografii, kdežto Waltari byl ve své knize víc dynamický. Doporučuji .
Skvělá kniha i seriál. Perfektně propracované situace, odehrávající se ve vícegeneračním domě, kde jsou k sobě lidé tolerantní, společně vše prožívají radosti i starosti s nadhledem a humorem. Kniha u které se člověk zasměje a zapomene na různé životní strasti a bolístka, takže se opětovně dívá na svět optimisticky. Určitě doporučuji, čte se jedním dechem.
Jedna z knih mého dětství a zároveň kniha, která se může číst v každém věku. Dovolila bych si tvrdit, že patří mezi nejzdařilejší Jiráskovy práce. Vtiskl ji osobité básnické hodnoty a do popředí při tom vysunul moment národní a vlastenecký. Ponořila jsem se do četby a oživila v sobě jeden z nejranějších a nejsilnějších čtenářských zážitků. K tomu ilustrace pana Trnky, prostě klenot. Doporučuji ke čtení .
Citát: Šťastná buď , o vlasti milá, siliž se pokolení tvé, ať přemáhá všechna protivenství, ať zachová svaté dědictví: mateřský jazyk i staré, dobré právo své. Mohutniž pokolení tvé prací a nadšením, aby pevno bylo jako skály a vždy plno síly.
Kniha vznikla podle vzpomínek, deníků, rozhovorů a korespondence Miloše Kopeckého, doplněno vyprávěním jeho ženy Jany a přátel. Prostřednictvím knihy jsem vstoupila do osobního prostoru nejen profesionálního, ale i velice oblíbeného a nezapomenutelného herce. Jeho životní příběh mě velice zaujal a zcela jistě doporučuji k přečtení nejen fandům Miloše Kopeckého.
Dosud mi zní v hlavě jeho citát :" Hrál jsem vysokou hru se životem. Řekl jsem si , že budu žít tak, jak se mi chce, bez ohledu na pověst. Pověst sem, pověst tam ... Nepřející darebáky jsem časem totálně unavil. Dokonce mě přestali pomlouvat a zajímat se o mě. Doslova jsem je utahal."