FishTailTea6 komentáře u knih

Co říct ke knížce, která je čtivá, dokáže rozbrečet, ale i vykouzlit úsměv? PŘEČTĚTE SI JI.

Většinou nevyhledávám četbu s “válečnou” tématikou, ale sem tam si mě najde sama. To se stalo i s touto knihou. A nejen že si mě našla, ale ještě ke všemu se mi vryla pod kůži. Ještě i po pár dnech, kdy jsem knihu dokončila, mi leží v hlavě a přemítám. A pokud kniha toto umí, tak má u mě rozhodně plný počet.

Neřekla bych, že je v knize do detailu popisována hrůznost války, ale jemným naznačením si to člověk dokáže i tak živě domyslet a představit. A v tom bych řekla je síla této knihy. Každý si může odnést to, co si v tom najde. A určitě se najdou lidé, kteří v tom nenaleznou vůbec nic, protože jim to nebylo naservírováno s dostatečnou výmluvností.

Myslím, že tato kniha je právem hodnocena tak vysoko.

23 25.07.2019

Spojení „… Václav i rozšlápnutý slimák - byli na místě mrtví…“ mě dostalo a od té doby už mě kniha (nebo autorka?) měla v hrsti. A jelikož se toto stane hned na první straně, tak jsem si knihu vlastně užívala od začátku až do konce.
Když teď nad knihou zpětně přemýšlím a zkoumám co se mi na ní (resp. na knihách Aleny Mornštajnové) líbí, tak je to asi určitá hravost autorky. Ať už jsou to v této knize například názvy kapitol, které se v závěru (obsahu) spojí v báseň, nebo to, jak si dokáže pohrát s osudy všech lidí.
Je neuvěřitelné (ale v zásadě uvěřitelné) jak bylo naloženo s osudy všemožných postav v této knize, ať už je to Václav nebo Oldřich nebo Marcelka nebo Lucie… Jak se dostanou do vleku dějinných událostí, aniž by tušili nebo s tím mohli v zásadě něco udělat a zároveň jak mohou jejich rozhodnutí naopak ovlivnit osudy jiných. V tomto má autorka myslím prim.
Žádná z postav není černobílá. Každá má své světlé i stinné stránky, každý má nějaké to tajemství, nebo něco o čem raději pomlčí. A to často bývá ta největší chyba.
Jen s Jindrou tedy soucítím a pevně věřím, že jeden dopis leží zapadlý někde za skříňkou, kam nedopatřením musel určitě spadnout.

14 07.02.2020

Poslední dobou zkouším různé autory detektivek a mj. se mi dostala do rukou i A. Marsons. Protože čtení sérií upřednostňuji chronologické, tak jsem začala Němým křikem a můžu klidně říct, že jen u něho nezůstane.
Tento žánr beru, jako takové "odpočinkové" čtení, a zdá se, že tato autorka píše podle mého gusta.
Líbí se mi nejen styl vyprávění, ale ani hlavní postava Kim mi není vůbec nesympatická, spíše naopak. A příběh samotný byl vypracován také dobře.
Jsem zvědavá, jestli autorka udrží docela vysoko nasazenou laťku.

9 06.02.2020

Po přečtení této knihy jsem si říkala dost dobrá, ale než jsem se odhodlala napsat hodnocení, rozhodla jsem se přečíst Hanu, která je tu hodně ceněná a tak mě lákalo srovnání. Každá kniha je o něčem jiném, ale Hana mě zkrátka dostala o trochu více.
Nicméně i Tiché roky jsou vydařenou knihou, která stojí za přečtení.
Vlastně když to vezmu kolem a kolem jsou si v něčem trochu podobné. Že rozhodnutí, lépe řečeno čin, jednoho člověka dokáže neodvratitelně ovlivnit životy jiných lidí, blízkých lidí.

SPOILER ***
V závěru knihy je “Mám takový život, jaký si zasloužím. Po vině má následovat trest a potom snad přijde odpuštění…”. Po této větě si říkám, že sice lituje sama sebe, ale i po tolika letech si nejsem jistá, že si je vědoma toho, jak moc tím ovlivnila životy ostatních. A po skončení knihy si stále nejsem jistá, že si to plně uvědomuje…

9 25.07.2019

Chtěla jsem nějakou oddechovku, aby se mi dobře zotavovalo v minulých parných dnech a tak jsem sáhla po Hlasu kukačky. No, moc jsem si u toho neoddechla. Vtáhlo mě to a nutilo vše prožívat s hrdinkami.
Navíc jsem si uvědomila, že když mi babička kdysi často opakovala: "S muži se nepři, oni mají vždycky pravdu." (ikdyž ji nemají), a předávala další moudré rady ohledně chlapů, že to nebylo jen její přesvědčení, ale že to v její době bylo všeobecné dogma. Kdysi jsem se za to na ní zlobila, teď chápu, že tak byla vychována. Promiň, babi.
Osobně se mi moc líbí vystižení mezilidských vztahů, resp. společenského postavení a chování v jednotlivých vrstvách společnosti té doby.
"Tolika pánům jsem sloužila, říkala si v duchu. A někteří byli skutečně nóbl. Dokonce byli mezi nimi i dva aristokrati. Ale žádný se nechoval tak nabubřele a velkopansky jako tenhle nafoukaný nýmand odněkud z pastoušky. Jo, svět se řítí do zkázy, když lidi nevědí, kam patřej, a když si mládenečkové, co jim z bot ještě čouhá sláma, hrajou na panstvo." (str. 190)
Jen s jednou částí knihy mám malilinkatý problém, s názvem knihy. Kukačku si představuji asi trochu jinak. Jsou situace a situace. Jedinou spojitost vidím v tom, že kukačka svá vejce možná vkládá do jiných hnízd cíleně proto, že by se o svá mláďata nedokázala postarat lépe. Ale tady jde o to co předchází tomu, co donutí kukačku k takovému kroku dojít, a obávám se, že pravá kukačka takový težký životní osud nemá.

8 10.08.2020

Při poslední knize jsem si říkala, co mě čeká příště... Kdybych jen tušila... Tentokrát se případ Harryho týkal od začátku až do úplného konce a to ve spojení s Olegem.
Co nemůžu Nesbovi upřít je vypravěčské umění. Jeho popis lidí a akcí mi přijde tak skvěle vykreslený, že to při čtení vidím v živých barvách, ale bohužel přestávám být unesena příběhem jako celkem. Skoro si říkám, že v určitém bodě se autor rozhodl vyzkoušet, co čtenář ještě vydrží, a my čtenáři držíme a držíme a držíme. I já i přes všechno to vydržím a přečtu ještě ty dvě zbývající knihy. Nicméně se bojím, že osnovu příběhu má autor uloženou v šuplíku a při každé nové knize ji jen vytáhne, okopíruje, a o trochu víc Harryho znetvoří. Skoro si říkám, jestli mě v příští knize nepřivítá zombie.

8 22.03.2019

Když propukla knižní mánie okolo Jo Nesbo, tak jsem si říkala, že jí nepodlehnu. Nicméně o pár let později jsem chtěla v kavárně zabít čas a tak jsem si ze zvědavosti ve vedlejším knihkupectví koupila první ze série Harryho Hola.
Po přečtení této prvotiny stále nevím proč je kolem toho takový rozruch. Sama to řadím tak na střed. Ale i tak jsem neodolala a právě rozčítám druhý díl a tím pádem mu ještě dávám šanci mě přesvědčit, že to za to stojí. :)

8 18.12.2015

V této knize je vystižen přesně ten důvod, proč obdivuji ženy, které žily v té době a v takových podmínkách jako Anna. Je až s podivem co se dalo a muselo stihnout a bez dnešních vymožeností jako je např. automatická pračka.
Příběh vystihuje a velice hezky popisuje víceméně krátké období jednoho života, a jak je možné se s tím životem porvat, vše ustát a nakonec se dožít hezkého stáří.

7 10.10.2018

Čtení této série jsem zahájila popořádku, takže toto je má druhá kniha. Abych se přiznala, po přečtení Netopýra a Švábů, stále nechápu, proč je tento autor tak opěvovaný. I tuto knihu považuji spíše za průměr. Harry mi není nesympatický, nějak se ale nemůžu zbavit dojmu, že dvojka je převlečená jednička do Thajského hávu.

Ale... začínám číst třetí, Červenku (s heslem "vyděržaj pioněr"), a musím se přiznat, že tato knížka mě začíná hodně bavit...

7 23.02.2016

Trochu se obávám, že v případě této knihy jsem již ovlivněna předchozími díly. Věřím, že kdybych četla tuto knihu jako první, jedinou, tak bych musela říct, super napsané, čtivé a napínavé.
I samotný detektiv mi není nesympatický, a osobně mi není proti srsti, že má problémy s alkoholem.
Bohužel ale, po předchozích šesti dílech, má pro mě kniha vadu na kráse v tom, že se případ Hola dotkne v osobní rovině. Na Sněhuláka pohlížím jako na další příběh v sérii a tím pádem už mi to trochu začíná vadit.
Možná jde o karmu (wiki: egoistické jednání způsobuje utrpení, zatímco nesobecké jednání přináší štěstí)? Pak doufám, že se v dalších dílech třeba něco zlomí...

6 17.04.2018

Po krátké pauze jsem se zase vrátila k Nesbøvi. Knížka se mi četla velice dobře, děj byl napínavý a ani s rozuzlením nemám problém. Jediné co mi trochu nesedí je Motiv. Vymýšlet takovou složitou pomstu kvůli “úletu” by mě osobně asi nestálo za to. Ale lidé jsou různí...
Nicméně u čtení tohoto dílu jsem si uvědomila, jak dobře umí Nesbø popisovat prostředí i děj a o vykreslování postav nemluvě. Osobně jsem díky tomu schopná vše vidět v živých barvách.
A musím přiznat, že jsem se v průběhu příběhu nechala uhoupat a vraha ani vzdáleně neodhadla až téměř do samého konce.
Jsem zvědavá, jestli už je linka Ellen a Toma Waalera úplně ukončená.

6 02.08.2017

Již několikrát jsem na tohoto autora narazila, když jsem brouzdala knihkupectvím a teď se mi naskytla příležitost si přečíst jeho Strach.
A čtení to nebylo špatné. Dokonce se musím přiznat, že i když venku bylo velké vedro a já bych ráda větrala, v jednu chvíli jsem dala přednost zavřeným oknům a dveřím.
Na druhou stranu jsem v některých pasážích měla problém s některými reáliemi, např. již tu zmíněná jelení rodinka, která má mláďata v zimě. Ale když odhlédnu od těchto drobností, tak jako celek, to na mě působilo dobře.
A konec příběhu… no, vlastně jsem i něco takového čekala, ale na chvíli jsem se přeci jen nechala přesvědčit (ukolébat) stejně jako Hana.
Určitě zkusím přečíst další Karikovy knihy.

5 10.08.2020

První autorčinu knihu jsem si nechala jako poslední z dosud vydaných. Kniha se mi četla dobře, ale takové to "ach" (ať už z jakéhokoli důvodu), jsem u této knihy neměla.
Asi bych dala i jen dvě hvězdičky, ale dávám tři, protože se jedná o první knížku a vím, že další jsou lepší a lepší.

4 02.01.2021

Tato kniha mi dlouho ležela v knihovně, než jsem se odvážila ji začít číst. Autora jsem neznala a přebal mě nějak nelákal. Ale dobře, že jsem se přemohla. Knížka se nakonec četla velice dobře a hodně se mi líbily jednotlivé osudy lidí… ať už důvody proč se dali na medicínu, a nebo, kam je to celé dovedlo. A jak se vše propletlo zpět dohromady.
Co bych knize vytkla je její konec. Ten už mi přišel zbytečně překombinovaný a zrychlený, až byl nakonec konec.
A ještě jedna věc, ale týkající se překladu. Nějak mi nesedlo skloňování jmen v češtině, v hlavě jsem si to musela říkat trochu jinak. Za to ale autor knihy rozhodně nemohl. Čtyři hvězdičky jsem se rozhodla dát kvůli tomu konci.

4 04.03.2017

Po přečtení prvních čtyř knih z této série, je to poprvé, co mohu říct, že mě tato kniha bavila od začátku až do konce. A to i přes to, že na rozdíl od Harryho jsem některé indicie pochopila již v polovině knihy. :)
Myslím si, že je dobré číst HH popořadě, protože dějová linie táhnoucí se celou sérií takto dává smysl. Proto zpětně oceňuji ty předchozí knihy jako takový úvod do příběhu.

4 24.10.2016

Musím se přiznat, že tuto knížku neumím hodnotit po jiné stránce než, že je napsaná podle skutečnosti. Protože to je to co mě od prvních stránek nutilo přemýšlet, lapat po dechu a kroutit hlavou.
Dokážu pochopit, že se někdo rozhodne pro změnu ve svém životě a tou změnou může být i Afrika. Co ale nedokážu pochopit, že tím impulsem je láska založená na pár letmých setkáních. Všechno ostatní je už jen důsledkem tohoto rozhodnutí.
Kniha je nadupaná příhodami, takže se mi četla dobře a rozhodně se poohlédnu i po pokračování... Musím vědět, co bylo dál.

4 07.09.2016

Na rozdíl od předchozích dvou dílů mě tato kniha zaujala hned od prvních stránek. Na začátku mne zaujalo krátce zmíněné téma přistěhovalců, které je teď velice aktuální a i přes to, že kniha je psána před více než deseti lety, je v ní popsána dnešní situace (možná můj vlastní pocit, ale já to z toho cítila). A následně hned skok do válečných let, kde se mi hodně líbil dějový vývoj (a to patřím k těm, kteří se válečné literatuře vyhýbají).
I další dějový vývoj mě držel ve střehu a dobře se mi to četlo. Bohužel nevím proč, ale konečné dějové rozuzlení mě nějak zklamalo, v rozjetém příběhu jsem z mého pohledu čekala asi trochu lepší důvody. Proto ani u této knihy nedám plný počet hvězdiček a počkám si na další.

4 23.05.2016

(SPOILER) U Cooka nezvyklé téma jsem delší dobu odkládala, protože ho přeci jen čtu kvůli jinému stylu. Nicméně přišel čas i na tuto knihu a ikdyž to opravdu není můj šálek čaje svoje jsem si v tom našla.
Trochu zbrklý útěk zpět mohu prominout (míněno, že to bylo uskutečněno na několika málo stranách), a skupinka útěkářů "dosáhla" svého. Všichni dostali co si zasloužili, kromě Araka a Sufy.

3 17.10.2020

Tento životní příběh mě opravdu chytl za srdce. Je až neuvěřitelné jak se dá život prožít nejen na plno, ale hlavně smysluplně.
Bylo zajímavé číst o historických událostech a vidět je více v souvislostech, než jsem je doposud chápala. A popis všech radostí i strastí nejen při péči o slony, ale i jiné drobné havěti se velice dobře četl. Životní osudy těchto tvorečků se krásně prolínaly celou knihou. Např. příběh Gregory Pecka, Bounty nebo Eleanor a jiných byly úžasné.
Tomu koho zajímá Afrika, mohu tuto knihu jen doporučit.

3 10.10.2018

Starý dobrý Cook. Tentokrát se mi kniha četla velice dobře. I když Cooka beru jako oddychovku, a slouží mi k procvičení angličtiny, tak se mi líbí, že dokáže ve svých knihách nabídnout pohled na odvrácenou tvář medicíny. Na jedné straně se dají jednotlivé metody využít, ale i zneužít. Zde do extrému ukazuje kam až může člověk zajít, pokud je přesvědčen, že hlavní věc je výdělek.
Možná akorát škoda, že v některých případech nedošlo k většímu rozvinutí příběhu. Mohl se více zabývat psychickým rozpoložením některých postav, motivem a popisem některých scén, které v příběhu nejsou, ale je jasné, že se staly.

3 06.06.2018