flyingandie komentáře u knih
Milé, stručné, k zamyšlení. Útlá knížečka prostě baví. Přitom stačí napsat pár nosných témat na lepíky, které seskupíte podle podobných témat a hle, knížka je na světě! Za mě geniální příklad toho, že kniha nemusí mít 400 stránek na to, aby předala myšlenku.
Za mě velké zklámání a ztracená příležitost. Pro člověka, který někdy v životě něco napsal, to nemá hodnotu vůbec žádnou. Jako návod psaní pro dummies také ne, jen zjistí, že než se mořit s nějakými poučkami, tak si raději rovnou zaplatím služby pana Šenkapouna.
Musím souhlasit s komentáři níže. Více než příběh Alibabi a Jacka Maa je to příběh samotného autora a jeho pracovního působení v této firmě. Nedočteno, nedoporučuji.
Líbil se mi koncept. Po otevření vatikánských archívů se autor a jeho přátelé zavřeli do knihovny a přečetli o vztahu papež vs. Mussolini snad vše, co se dá najít. Ze svých rešerší sepsali knihu o tom, jak to asi bylo. Místy se celý příběh zadrhává, přílišné množství postav, které nejsou pro celkový děj až tak podstatné se vynořují aby v další větě zase zapluly a vynořily se o 50 stránek dále. Hezky sepsané, ale místy jsem musela číst stránky křížem.
Je až k nevíře, že to, co se děje dnes, popsal téměř doslova autor před 26 lety. Neuvěřitelný pohled do budoucnosti, kterou aktuálně zažíváme se vším všudy. Počátek pandemie v Asii, rozšíření nákazy kvůli letecké dopravě, dokonce operuje i s pojmem superchřipka. Smrtící virus, který kosí lidi bez rozdílu, s nečekaným závěrem.
"Každodenní život, v němž se rozpouští láska, pracovní rutina.. Nepřestajné drama na obrazovce, které ta skutečná dramata, žitá okolo nás, dělá méně vzrušujícími. Jak si zvykáme na cizí neštěstí, na cizí smrt, která není smrtí naší a týká se nás jen tou měrou, jako se týká například lékaře, faráře, hrobníka nebo notáře, to všechcko je všední a běžné, je to elektrické napětší 220, která nám ochotně svítí. Zapomínáme, že dává i rány a že může zabíjet."
Snad proto, že to dnes a denně zažíváme, není román ani šokující ani utopistický. Prostě jen popisuje realitu roku 2020. Obecně tak spíše nudí, hvězdičky si zaloužil především za konec.
Zklamání a lítost nad ztracenými hodinami, ve kterých jsem doufala, že to přeci jen nabere nějaký směr. Základní jazyk odpovídající prvnímu stupni základní školy, opakující se motivy, nesympatičtí hrdinové, nulová zápletka, závěr odpovídající úrovni kvality knihy.
Utlá knížka, která mě zpočátku příliš nenadchla. V okamžiku kdy se však na scéně objevil Zlosyn z Bodie, začal příběh gradovat až vygradoval v doslova antickou tragédii. Nejvíce na mě asi zapůsobil osud Jesseho, na který asi jen tak nezapomenu...
Ta část, kdy si Veronika uvědomuje, že je perverzní tam snad ani nemusela být. Jinak vynikající příběh, tak trochu jiný Coelho.
Na knížce se mi příliš nelíbila, že už vlastně na první stránce víte, jak dopadne. Myslím, že by mnohem lepší bylo nechat samotný příběh gradovat až do samotné tragédie.