francouz komentáře u knih
No tak toto je zase trošku jiná knížka od mého oblíbeného autora, nicméně tak jak jsme u něj zvyklí snaží se nám rozkrýt před i poválečnou Evropu, a to hlavně z pohledu jednoho z největších tyranů a masových vrahů ever J. V. Stalina.
Jsou zde krásné ukázky, toho jak si socilistický systém, třeba neveděl rady s některými z původních obyvatel SSSR.
Ano bylo to někdy opravdu těžké najít ten správný postoj. Nicméně postoj byl většinou jasný : "Potřebujeme z táborů udělat kolonizační vesničky, bez uvažování o době věznění. Filantropické ohledy, zkrácení trestu , jsou nejen nemístné, ale často dokonce škodlivé."
No z toho opravdu až mrazí, to jaký byl přístup k vězňům, kteří se bohužel znelíbili režimu a bylo je třeba přesídlit.
To jak kazaši utíkali do Číny, pašovali čaj a nebylo vůbec možné je zadržet, z pohledu sovětské vlády, bylo opravdu zajímavé.
Také postoj k ostatním národům, židům, zejména polákům, ukrajincům a dalším je velmi vystižně pojat a to jak si připravoval nárazníkovou pováleční zónu, no velmi poučné by to mělo být pro mnohé z nás, kteří pochybujeme, i když se často objevuje naprosto stejný slovník u stávající ruské vládnoucí garnitury.....
Nevím kolik se toho má ještě stát, abychom vnímali dějiny jako spirálu a poučili se z chyb, které zde kdysi byly....
no tak jako vždy od Nesba a Hola je to jízda od začátku do konce, kdy napětí střídá utrpení a utrpení střídá naději.
Ano je pravda, že těch linek sleduje autor hodně, ale vyvíjí se to parádně a jako klasická detektivka, nedám nám odpočinout ani na chvilku.
Mám rád toho antihrdinu Hola, který si jde po svojí pravdě, a tak vlastně hlavní zápletku vyštřuje jen tak jako by mimo. protože to hlavní co chce dosáhnout je vrah jeho bývalé kolegyně.
Ano nyní se na jevišti ukázala nová a snaživá kolegyně, která jistě bude mít svůj prostor i v dalším pokračování a zejména v honbě za Princem. Je , ale opravdu škoda, jak již bylo níže uvedeno, že byl již dopředu odhalen. Ale i tak se těším na další pokračování....
No myslím, že toto byla na chvíli poslední knížka ze středověku, protože té krve a pohrdání životem bylo i na mě moc.
Krásně popsaná střeodvěká anglie, krátce po bitvě u Hastings, kde zvítězili normané.
Hlavní hrdina prakticky nepoznal nic jiného než boj. Meč je jeho třetí ruka a pro nějakou ránu nejde daleko. Je to bojovník, který však na začátku příjde o všechno. A není pro něj jednoduché najít další smysl života, i když touha po pomstě v něm dřímá a doutná na každém kroku. Ale s novým pánem jsou zde i nové úkoly. Které nejsou úplně stejné s tím, co zažíval doposud. Ale dokáže se stím vyrovnat.
Děj knížky prakticky letí ke svému vrcholu, který možná překvapí, ale o to je to větší zážitek.
Určitě si přečtu i další knížku od tohoto autora.
Moje první setkání s Falconerem a musím říci, že jsem si z toho čupnul na zadek.
To jak popisuje dobu a lidi v ní, je opravdu nádherné. dějové zvraty, které Vás neustále udržují ve střehu, které spěje k neodmyslitelnému finále.
To byla opravdu jízda. Popis osob, jejich vnitřního světa, a tak jenom mimoděk na pozadí se odehrávající souboj s heretiky, kteří hledali svojí pravdu a chtěli očistit církev, což samozřejmě narazilo na krutý a nemilosrdný boj na život a na smrt. Ano ani děti a ženy nebyly ušetřeny. "zlo" muselo být zniščeno.
A do tohose jen tak připletl Filip rytíř, který chtěl pouze zachránit svého syna, ale bohužel se ocitl ve špatný čas na špatném místě, ale on ten boj nakonec nevzdal, bojoval...
Tentokrát jiný pohled na vysvobození krále Vaclava IV. Tentokrát to bylo pojato trošku více ze široka.
Je to pohled na divoký středověk, kde jste si opravdu nemohl být jistý nikdy ničím. Právo prakticky neexistovalo a když ano, tak bylo pekelně daleko.
Takže samozvaní vládci si dělali co chtěli. Navíc tomu nahrávala doba, kdy se dva bratři prali o moc nad Čechy. A ty jako vždy trpěly, protože byly využity pouze jako pokladnice.
Podrychtář opět ukázal, že je mužem na svém místě, a hlavně, že se nepachtí pouze za svým obohacením, ale bojuje za spravedlnost. Samozřejmě častokrát narazí, ale to tohoto borce rozhodně neodradí. Už se těším na další díl...
Díky databázi jsem objevil dalšího nadějného domácího autora. Ano je to tvůrce zajímavě posklaádaného příběhu s hlavním hrdinou, který se tak nějak nepáře s tím jak by to mělo být, hlavně když to přinese výsledek.
Líbí se mě ta Mikova zarputilost a to jak jde za cílem. Prostě se s tím moc nemaže a tak jako správný polda věří na své instinkty.
Což je někdy daleko důležitější, než to co se tváří naprosto jasně a vypadá, že ani jinak to být nemůže. S tím se hlavní hrdina rozhodně nesmíří, i když to dlouho vypadá, že o žádnou vraždu přece jít nemohlo...
Je asi jedno jestli jsme 100 let před kristem, nebo žijeme v dnešní době z pohledu moci vládnout a ovládat, je to stále stejné. Ti co jsou u koryta prostě budou jenom hrabat, hrabat a hrabat.
Detektivní příběh zasazený do doby kdy byl Ceasar ještě mladým ctižádostivým, který se teprve rozhlíží a hledá si cesty na vrchol.
Ale hlavní hrdina je člověk bez bázně a hany. není to žádný rváč, který by je rozdával, on je spíše přijímá, ale je to člověk, který používá svůj mozek a je mu jedno jestli jde proti zdi, když má vyjít na povrch pravda, a to se mě na něm nejvíce líbilo.
Chtěl jsem si přečíst o bitvě, která stála na začátku konce řádu německých rytířů v Polsku, či v pobaltských zemích.
navštívil jsem hlavní město řádu Malbork a musím říci, že to na mě udělalo velký dojem. Řekl bych , že to byl Microsoft 13 století, tedy v době kdy byli na vrcholu, pak přímo na místě jsem se mohl podívat jak řešili logistické, vojenské a politické otázky.
Samotná bitva, která znamenala pád pyšného řádu, je popsána, tak jak se asi udála. Ano i zde se podíleli češi, kteří v těch dobách platili za naprosto neohrožené bojovníky. Samozřejmě si všichni pamatujeme, že zde byl i bratr Žižka, nicméně toto úplně doloženo není, jako spousta dalších věcí...
Kdysi jsem takové podobné knížky hltal, možná i proto, že jich mnoho na trhu nebylo a tak člověk vzal za vděk, tím co zrovna bylo možné sehnat.
První část knihy mě zrovna moc nenadchla, protože to jsou takové ty záhady, které nejsou jasně podleožené a kdy každý z nás alespoň jednou viděl jasně svůj stín jak se v reálném čase mění v cosi..... A´t žijí duchové, ale není to něco, co bych chtěl vyčítat komukoli.
Druhá část knihy to už je pro mě trošku jiný level, a to z několika důvodů. To hlavní je, že se snaží jít alespoň trošku do hloubky daného problému. Rozebírá dějinné události a osobnosti, lidsky přívětím jazykem a hledá odpovědi na někdy nevyřčené otázky a nebo jiným způsobem popisuje úryvky z knihy knih...
někdy to bylo až trošku děsivé, například Paganini a jeho život, démonická hudba až po jeho skon a pohřbění, nepohřbení....
No prostě je třeba se ponořit do četby a společně s autorem přemýšlet, zda se jedná o pouhou smyšlenku, nebo zda,....
Musím uznat, že na tomto oddechovém čtení začínám trošku ujíždět.
Že bych se vracel do mladických let, kdy moji hrdinové byli Old Shatterhand a Vinnetou...
Ne prostě chci jenom vypnout a nechat se unášet příběhem, kdy to hrdinové nemají vůbec "jednoduché".
Ano je to takový ten klasický vzorrec, kdy padnete do nesnází, které už, už vypadjí, že jsou pro Vás konečná, ale to by zde nesměl chybět hrdina, který si ví rady, i když o sobě samém stále pochybuje, zda je dost dobrý. Ale vy víte, že on je ten pravý hrdina, který Vás nenechá nikdy ve štichu. Což bohužel v reálném životě, tak velmi často není, a hrdinové bez bázně a hany..... no ti běhají většinou v těch našich příbězích.
Je to vidět, že je to psáno očima spisovatele, který se snaží vcítit do naší české nátury.
Ne, že by to dělal úplně špatně, ale ten pohled na nás jako národ je trošku jiný, ale zároveň jsem si říkal, že je to úhel pěkný. Jako hlavního hrdinu totiž do dobových reálií zasadil jednoho z nás, takového obyčejného českého Honzu, který spíše proplouvá životem, než aby si hrál na super hrdinu, kterého by na začátku války chtěla vidět jeho žena, aby postupně změnila svůj názor, na to aby je jako rodinu nezátahl do nějakého problému...
A hlavní hrdina tak jak opatrně proplouvá protektorátem, si najednou uvědomuje, že by neměl stát úplně stranou.
Začínají se v něm samém odehrávat boj, být prospěšný nebo do něčeho zatáhnout rodinu, je to otázka, kterou by si určitě položil každý z nás. Máme se za svou pravdu být, a nebo sklopit uši a jít s davem, to přece jako národ umíme naprosto nejlépe. A bohužel to vvypadá, že to znají i za velkou louží...
Pro Larse mám slabost. Jeho hlášky a vnitřní hlas alias Marlowe jsou prostě dokonalé.
Mám hrozně rád ten jeho drsný vnitřní humor, k tomu když sedne za bicí a spustí Metallicu, no prostě říkám mám pro něj slabost.
Tak jako všichni má i svoje slabší dny, kdyby bylo lepší vůbec nevycházet, ale tím je jednodušší se sním ztotožnit.
Na druhou stránku mě malinko vadila zápletka, která tentokrát a to zejména s úmrtím Majora přišla tak nějak naroubovaná a bez dalšího kontextu. Ale mě se to mluví, když poslouchám Metallicu a píšu tady jak jsem očekával, že pokračování určitě není tak dobré jako první díl, ale ono kritizovat je přece tak jednoduché....
Larse prostě nejde nemít rád....
No prostě je jedno jestli vyšetřuje Barbarič sám a nebo je na scéně kapitán se svým pobočníkem.
Vždycky můžete očekávat příběh, který nebude jednoduché rozplést. navíc je to vždy na pozadí dobové atmosféry a kulis, takže se společně ponoříte do hlubokých krkonosškých hvozdů, kde i na vládce hor dojde.
A to by nebyl Červeňák aby za tím nebyla nějaká ta ženská sukně. když si pak představíte, jak asi třeba takové doupě, kde se scházela ta největší spodina vypadalo, a říkáte si, no tady bych asi na pivo nechtěl chodit.....
Ano kapitán je pragmatik, ale i zde krásně vidíme, jak tohoto hrdiného vyšetřovatele, dokáže velmi obratně nasměrovat jeho manželka. prostě se ani nenadějete a je konec, takže už nyní se těším na další pokračování...
Mám obecně rád historické knížky a když jsou ještě z období druhé světové války, tak to je super.
Nicméně to co jsem dostal naděleno touto knížkou předčilo všechna moje očekávání.
To jak na pozadí jedné z nejhroznějších bitev se vede další bitva, která je vedena úplně jinými prostředky, kdy krev stříká z knížky proudem, kdy po dobrém boji je třeba ještě vybít energii pořádnou dávkou sexu ( tady malinko předkakují předehru....) , další zabíjené a té je škoda, ta přece měla výstavní kozy,....
Už to vypadá, že Kotleta přepíše dějiny a tuto bitvu nakonec vyhrají němci, protože nejenom lidi jsou nadřazení, ale kupodivu i upíří germánský klan je hodnotnější než ten méně cený slovanský...
No prostě jízda od začátku do konce. opravdu jsem se bavil.
No jako všechny knížky, které jsem zatím od autora četl, tak Vás prostě nenechá vydechnout a musíte o tom ještě dlouze přemýšlet. Říkám si, jestli je to jenom z poloviny pravda, tak pánbů s námi....
Ano to vykreslení stávající situace je opravdu až děsivé. Protože to nebyla první knížka a ani článek, který jsem od Timothyho četl, tak vím, že je ve svých názorech konzistentní a že se opravdu prescizně věnuje sběru podkladů...
Proto kníže Volodymir a založení ruské dynastie v Kyjevě...., postoje současného knížete Vladimira, jako reinkarnace tohoto zakladatele, no říkám si, to snad nemůže ýt pravda.. Společně jsme žili a vítězili v nejhroznější válce. A budeme žít společně i nadále. Těm kdo nás chtějí rodělit, mohu říci jen jedno, ten den nikdy nenastane. ..... Uf, to opravdu silný kalibr.
Na druhé straně Trump a jeho přihrávky knížeti ....
Ta myšlenka je jasná, tito rádoby vládcové neformulují jak má být zítra, Ti hledají a určují nepřítele.
Proto je třeba informace třídit a nenechat se vsét jako ovce. Mít vlastní názor a debatovat o myšlenkách , ano to je demokracie. Proto si zítra určitě půjdu poslechnout myšlenky na Letnou a tím vyjádřit, to, že stojí za demokracii bojovat, samozřejmě v tomto případě naprosto pasivně....
V tomto případě jsem dal na doporučení a musím říci, že to zafungovalo naprosto náramě. nečekal jsem, že to bude taková jízda.
Výborně postavené postavy dvou naprosto odlišných policistů z nichž jeden je zde přece jenom na skok. Tak co by se namáhal.
opravdu sledujete dění se zatajeným dechem a to, že Vám autor předhazuje jednu možnsot pachatele za druhou, tak si říkáte , to snad není možné a ono je.
Vůbec nás nešetří, jede si svoji ligu a já mohu pouze říci, jej, kdy vájde další knížka....
No musím říci, že mě tato knížka velmi příjemně překvapila.
Čekal jsem možná strohé pojednání o stávajícím i minulém stavu lesů, ale tady se dozvídáme něco, co by nám mělo pochopit opravdovou podstatu tohoto živého společenství.
Ano, člověk by si určitě nepředstavil spojení podobné tomu našemu, který známe jako informační dálnici, čili internet, že by mohla spojovat jednotlivé stromy., tak aby se například posjili ve společném boji proti narušitelům.
To jak se vlastně chrání jednotlivé druhy, aby vytvořili možné potomstvo, to jakým způsobem zpracovávají vodu, jak spolupracují například s houbami...
No prostě neuvěřitelná studnice mouder, které by jste určitě nečekali, že zde najdete, aže až příště půjdete do lesa, tak si budete všímat, úplně jiných detailů, než tomu bylo doposud a budete s větší pokorou překračovat mladé výhonky bující vegetace....
je to opět ten příběh, kdy si člověk říká, že to snad ani nemůže být pravda.
Ale pak, když to vidí na vlastní oči a začne si promítat tu ponurou atmosféru, umocněnou jasným výběrem, pak je to opravdu něco, na co v žádném případě nesmíme zapomenout.
je to opět příběh dívky, která mohla žít krásný a spokojený život, dky potkala lásku, o které se většině lidí může jenom zdát, nebo jí znají pouze z filmů či knížek.
Ale pak přišlo něco, co zamíchalo s kartami osudu úplně jinak.
Je možná škoda, že i když knížka napovídá, že se dozvíme něco více o jedné z největších zrůd, které kdy chodili po tomto světě, tak je vlastně na scéně velmi minimálně.
Na druhou stranu, je to možná dobře, protože to co napáchala, snad někdy ani není předsatavitelné, viz příběh malého chlapečka...
Ano je to opět velmi silný příběh a je dobře, že nekončí za branou Birkenau, ale že pokračuje dál, až do návratu do vlasti....
Jen houš´t takových příběhů a´t máme před sebou obrázky, které nechceme , aby se opakovaly.
Opět prostě a jednoduše klasická Dánovka.
Na nic si nehraje, děj se velmi příjemně valí kupředu a to co musím na každé s knížek od tohoto autora ocenit je, jak zjemňuje zakrvavené ostatky, humorem té super mord party z našeho města.
Opravdu ty přestřelky mezi Chosém a Krausem a dalšími kolegy z kanclu jsou prostě super.
Ano tentokrát, byl možná vývoj malinko předvidatelnější než jindy, ale i tak to bylo velmi příjemné čtení, které se nikde nezadrhávalo.
protože i takové to klasické odskočení třeba na rybičky nebo výslech umělce a zároveň souseda, do toho denšního světa patří...
mě se prostě ty dějové linky líbí, i když někdy je to předvídatelnější, tak za mě velmi příjemná oddechovka.
Tak to byla prvotina se vším co k tomu patří. Objevil jsem autora, který se sničím nepáře a jde až za hranici, ano podobně jako King, se snaží o zásobení nás strachem a věcmi, které jsou spíše nadpřirozené.
Dvě dějové linky se protnou v jednu. Možná z počátku mě to přišlo malinko zmatené, ale jak se začal děj vyvíjet, bylo jasné, že se na konci musí protnout.
To jak si autor hraje ze strachem, jak v mysli probouí démony noci, jak nás společně s hrdiny, žene do propasti, ze které to vypadá, není návratu, to je opravdu precizní.
Musím se přiznat, to jsem u českého autora rozhodně nečekal. To jak si hraje s Májou, jak ji dává do cesty nové a nové překážky, to jak si jí označkuje, jak si hraje s její psychikou, jak do toho přimíchává druhou dějovou linku, kde o podobné nálady a stavy, také není nouze, no to je opravdu parádní.
Možná se někomu tato až hororová knížka nebude líbit, ale pro mě to byla pořádná jízda, a když vidím, co autor již napsal, tak se již nyní těším na další knížky.