FrankCastle komentáře u knih
Tahle edice je moje čtenářský dětství. Když koukám na ten výpis, tak čumím kolik jsem jich vlastně v tý době přelouskal. A co si pamatuju, tak tohle mě zrovna celkem bavilo.
Jak ten čas letí...
Nalijme si čistého amontilladského, tenhle pan Poe, to je ale nuda. Doplnil jsem základní čtenářský vzdělání a zjistil, že je to jenom hipstersko/goticko/screamo ikona, kterou si holky nechaj vytetovat na stehno (nejlépe jako v medailonku na obalu), doplněj citátem a postnou na Instáč. Čekal jsem víc, nedostal nic co bych si zítra pamatoval. Asi jsem sáhnul po špatných povídkách, ale to mě nepřesvědčí, abych hledal další. Bavil mě jenom Král mor a to je celkem málo, na takovej kult.
S touhle knihou je to takový složitý. Protože je mi persona p. Horáčka těžce nesympatická (starý valchaři o něm vědí svoje) a jeho podivný lavírování za bolševika, kdy bez problému studoval vejšku (takže kadrovej profil do jeho lapsusu zřejmě bez poskvrny), potom mohl studovat dál a dokonce vycestovat bez problému do kapitalistický ciziny (co komu za to slíbil ví asi jenom on a pár vyvolených) a při sametu se hned zase narval do správných pozic, o něčem vypovídá. Ale to nic nemění na tom, že tahle knížka se čte dobře a když si čtenář drží odstup a nebere všechno jako ryzí pravdu, může se ledacos dozvědět. Takže vlastně mám podobnej názor jako Digidub s komentem pode mnou.
Kdykoliv jsem četl třeba "Jak jsem se učil plavat", řehtal jsem se jako debil.
Takže všichni čubou do Hamburku!
1. Miluju komiks.
2. Období protektorátu je moje oblíbený téma.
3. Můj respekt ke všem, co pozvedli zbraň (a v té době i hlas) proti nacistický špíně, nemá hranic.
4. Spojit komiks a životní osudy Tří králů do jednoho díla s takovýmhle výsledkem?
5 hvězdiček a není o čem debatovat.
!SPOILER! Hliněnou figuru Werichovskýho střihu tady nenajdete.
Autorem jsem byl do teď nepolíben a nevím, jestli jsem začal správným kusem. Vlastně jsem se do poloviny snažil pochopit v jaký rovině se hlavní postava (i já jako čtenář) pohybuje(me) a to mě odvádělo od toho, abych se do děje víc začetl. Ve chvíli, kdy jsem na tuhle snahu rezignoval a nechal jsem příběh plynout, měl jsem pocit, že jsem se alespoň částečně dostal blíž k podstatě. Háček je ale v tom, že tohle dílo má tolik vrstev a výkladů, že podstata je vlastně neuchopitelná. A to mě na tom baví. Rozhodně jsem Golema nečetl naposled.
Tak nevím, je to Erikson, je to spin off Malazu, ale jsem z toho takovej sladkokyselej...prostě tomu chybí ten epickej rozměr hlavního proudu. Za mě tři a půl, takže proto ty finální čtyři, protože tři by bylo pod míru z úcty k autorovi.
Bohužel nemůžu dát šest a víc hvězdiček, tak je to alespoň pětihvězdičková generalita!
Jenom kdyby tohle byl zpravidla národ Gabčíků a Kubišů, ne Čurdů...
Nikdy nezapomeneme!
Vlastně ani nechápu nízký hodnocení, vždyť to krásně doplňuje vesmír vybudovanej kolem Neopolis. Kresba mi přijde nakonec ještě o chlup lepší než u Top10, jakoby si to Gene Ha, chtěl zkusit udělat trochu jinak. A příběh je tak příjemně nostalgickej. Já prostě nemůžu jít níž než pod plnou palbu.
Je to Alex Ross!! ... kdo ví, tomu není potřeba říkat víc. Další jeho dílo do sbírky ve fyzický podobě.
K tomuhle jsem se dostal vlastně náhodou. Kdysi jsem byl s ex na dovolené, svoje knížky jsem už měl spořádané a nebylo co číst, tak jsem sáhl po její četbě. Bylo to napínavé, vcelku uvěřitelné (což bylo vlastně celkem děsivé) a četlo se to samo. Není to knížka, ke které bych se vrátil, ale doporučit to můžu s čistým svědomím.
Ufff...častokrát velmi nepříjemný čtení. Ať už s ohledem na minulost tak současný "světonázory" dotazovaných. Na každý pád, pokud je pro někoho historické dědictví, založené na pronásledování, mučení a vraždění, hodno úcty a respektu (nebo dokonce zachování/obnovení!!), tak si zaslouží leda tak zhoupnout na oprátce.
Můžou se tvářit sebevíc mile, ale pod povrchem (prostěradlem) vře odkaz plný nenávisti ruku v ruce s adorací Hitlera, a tohle prosím nebrat!
Hmmm, Pulitzer říkáte, za co že? Linie nevidomého děvčete mě nudila, to junge aus NAPOLA už na tom byl o chlup lépe, ale stejně to drhlo. Vlastně jsem celou dobu čekal na něco, co nepřišlo a když, tak v notně okleštěné podobě. Ale každý ať si udělá názor sám. Za mě průměr.
Jak už bylo zmíněno, Pentagon vs. letadlo je skutečně pohádka pro blbce, tomu snad nikdo věřit nemůže a zbytek? V tomhle jsem spíš na straně konspiračních teoretiků a celý to smrdí jako jeden velký inside job.
Když John na začátku vypálí svojí teorii na téma rodičovství, měl jsem jasno, tohle je za plnej počet!
Tak jsem dal na hype a řekl si, v audio podobě tomu ten čas věnuj. No, tak abych to shrnul. Otravnější charaktery jsem už dlouho neměl tu čest poznat...jedna ukřivděná chudinka, druhá přehnaně sebevědomá a třetí ňuňu maminka na "mateřská, ale určitě ne dovolená"... všechny tři do jedné, jsou přesně ten typ, od kterých se držím v reálu co nejdál. Ale asi jsem jenom špatná cílovka a vážně už budu ignorovat všechny ty bestsellery s klišé obálkou jako z Shutterstocku a navrch ocejchované zlatou stickerkou.
Edit: s odstupem a když jsem četl tohle: "Její nejprodávanější román Dívka ve vlaku, byl složitý thriller s tématikou domácího násilí, zneužívání alkoholu a drog", tak se musím smát a ubrat hvězdičku. Neskutečná hromada klišé, kde složité není vůbec nic a ještě kniha roku??? Tak to já jdu taky sepsat nějaký bestseller, protože laťka asi notně klesla...
Ležela v práci na stole u sekretářky, tak jsem se zeptal, jestli si ji můžu půjčit. Asi není náhoda, že drtivá většina komentů je tady od žen a dívek, a že jsem se k ní dostal taky z rukou ženy. Neoslovilo mě to, asi to fakt píše o chlapech pro ženy, protože je to jak z reklamy na Coca Colu, kde je život tak hrozně fajn a všechno a všichni jsou hrozně cool...dámy, všichni nejsme jako postavy z románu...naštěstí/bohužel (vyberte si podle osobních preferencí). Takže pro mě první a poslední dílo autora, které jsem vzal do ruky.
Četl jsem jí krátce po vydání, táta ji přitáhl domů a já si dodnes pamatuju:
„Sestro, pište! Pacient se mi jeví jako úplně hluchý. Slyší pouze na slova kurva, bordel a jebat!“
A když vidím na obálce vepře boubelatého, tak to už ležím pod stolem :D
Tahle knížka je primárně vhled do současný německý post-nazi společnosti. Stigma kolektivní viny vs. nostalgie po časech minulých a tenhle antagonismus se tím táhne jako červená nit, teda spíš hnědá.
Někdy až člověka velmi nepříjemně mrazí z toho, jak se to vše nenápadně otáčí k benevolenci a potom už otevřený podpoře myšlenek zpocenýho kníra.
Dá se k tomu říct jediný, ve vztahu k názvu knihy..."nikdy víc!"
Jak jsem si u jedničky občas říkal, že jsem asi sáhl vedle a až konec mě zlehounka navnadil na pokračování, tak u dvojky to má jednou velkou chybu...nemám trojku! Výborně vygradovaný a čekám na finále jako mladá panna na prvního šamstra. Jsem spíš na meče, sekery a kouzla, ale šikovně vypointovaný emzácký dobrodružství taky neodmítnu a tohle byla trefa na komoru.
Takže kdy má být ten závěr trilogie, prosím?