frantisek8863 komentáře u knih
Drsné postapo vyprávěné pohledem dvou klíčových osob, které žijí v naprosto rozdílných spoolečenstvých. Skvěle se to četlo, nenudilo a dokázalo mě udržovat v napětí. Ke konci jsem si kladl otázku, jak Erikova anabáze a jeho klanu skončí, když se tak rychle blíží závěr. A konec prvního dílu rozhodně překvapil :o Poskytnuté informace dávají málo odpovědí což je jistě záměr k pokračování. Super, takže kde je druhý díl?
Osobně byla pro mě zajímavější a poutavější, než knihy českých "mistrů" fantasy, který staví děj jen na brutalitě a vulgaritě. Je dobré se trochu lišit.
Závěrečný díl opět nenudí a opět jede velmi svižně, možná až moc svižně. Hororové prvky, otázky, hledání odpovědí a klamání jsou ku prospěchu vyprávění. Místy mi to přišlo zbytečně překombinované stejně jako role Teresy a ZLOSINa, ale to nejednodušší řešení si autor a ZLOSIN nechal na závěr. S trilogií jsem spokojen, je originální, skvěle a napínavě napsaná. Klidně se k ní ještě později vrátátím.
Skvělé čtení, pokračování plné zvratů, klamání a boje o přežití.
Za mě osobně nejslabší příběh, ovšem stále nadprůměrný. Opět parádní nosné téma knihy, které vede k zamyšlení, ale to je u knih D. Browna standardem, stejně jako spletitost zápletek. Jen zde bylo podání a spletitost trochu slabší. "Zlý manipulátor" byl celkem rychle odhadnutelný, ale čtivost skvělá a rozhodně nezklamala. Winston by se mi také docela hodil.
Dobrý nápad spojit bojiště 2. války s upíry, ale vulgarity zbytečně zaplevelili děj, u pár hlášek jsem se zasmál. Ovšem nic co by překonalo průměr, ani nenadchlo, abych si to dal ještě jednou.
Má prvotina vybrána na zkoušku. Některé jednání a chování bylo v příběhu nevěrohodné, ale kupodivu mě to neštvalo, nedráždilo, ani nenudilo. Zřejmě proto, že jsem to celé nebral moc vážně. Celé jsem to slupnul, jako strašidelnou woodoo pohádku a knihu si celkem užil. Takže se někdy podívám celé sérii na zoubek a pěkně od začátku.
Ač nejde o nic originálního, bylo to milé setkání s posádkou Enterprise. Seriál přepracovaný do povídek, jistě málokoho překvapí, ale po dlouhé době jsem si vše opět připomenul a užil. V jednoduchosti je krása.
Na můj vkus zbytečně mnoho traumat, alkoholu a překombinování děje, ale jinak se to dalo slušně číst a občas i překvapit.
Moje první setkání s tímto ruským fantazy autorem. Styl soužití lidí a zombie v několika životních fázích v novém světě a v novém řádu soužití je vcelku originální. Zombie detektivka neurazila i když jsem někdy pozdvihl obočí nad vyprávěním, nebo nad jednáním a pohnutkami postav. I jednoho z dvojice vyšetřovatelů, zombie komunistu si jde svým způsobem oblíbit.
Pohled na protistranu z prvního dílu. Díky pražské anabázi se zde víc pije, chválí české pivo a u toho se opět tlachá. Kniha má několik dobrých momentů a rozkrývání vrstev, které kryjí jiné vrstvy a zájmy. Osobně jsem z tohoto světového hitu zklamán. Další části této série už nechám jít vlastní cestou a filmy si zřejmě také nechám ujít.
Začátek byl zajímavý, pak se autor zbytečně pouští do rozumování nad přesahy strany světla a noci. Z několika příběhů se ukazuje, že neplatí jednoduché černobílé vidění světa, dobra a zla. U některých částí jsem se nudil, onu obdivovanou světovost ruské klasiky jsem v knize nenašel.
Rozhodně mě zaujala více než trilogie Krys. Četl jsem to dost dávno, ale klidně bych si ji přečetl znovu. Jako obvykle autor děsí lidi násilím, strachem, boj o přežití a opět do příběhu zamíchá trochu erotiky.
Něco málo víc než průměrná detektivka v exotickém prostředí vhodné k dovolené než k policejní práci. Pletichaření a politikaření, rozplétání a intrikování. Odhalení vraha mě překvapilo, kniha je čtivá, ale stále lepší průměr.
Hodnocení a vzpomínky na hereckou legendu nejsou jen plné humoru, ukazují i druhou stranu života V. Menšíka. Popisují jeho boj s nemocí a přístup k životu, který je stále obdivuhodný. Domnívám se, že měl štěstí na lidi okolo sebe, svým způsobem na tolerantní dobu i když s ní musel občas zápasit, aby mohl vyniknout jeho talent. S jeho živelným životním stylem by měl dnes s bulvárem velké problémy a možná i po kariéře. Naštěstí jeho práce je nadčasová.
Kniha vypráví lehce a poeticky o rybách a rybářích. Je z toho cítit člověčinu, láskou k přírodě a k rybaření. I když je kniha jednoduše podaná, obdivoval jsem autorovo nadšení a jeho citlivé vidění světa.
Dobře vypracovaný historický román s mnoha podrobnostmi o stále se zhoršujícím životě a utrpení anglických námořních polárníků. Kniha nešetří dobovými informacemi, kdy izolovanost, hlad, mráz a strach odhaluje lidské charaktery v jejich silných a hlavně slabých stránkách. Dalším prvkem, který ovlivňuje život polárníků je zhmotnění Inuitských bájí a mýtů. I když má kniha přes 600 stran, nenudí a skvěle se čte.
Jihočeské postapo s prvky sci-fi. Bez zbytečného okecávání se děj rozjíždí od prvních stránek. Autor staví na popisu všech možných druhů násilí, strádání, strachu a bojů o přežití v zhroucené společnosti. Vyprávění působilo ještě intenzivněji díky znalosti popisovaných lokalit v Budějovicích a míst na Šumavě. Jak tomu často bývá, největším nebezpečím pro člověka je člověk. Na můj vkus byl děj zbytečně překombinovaný (zombíci, mimozemské přetváření planety k obrazu svému, pyrokineze). Autor občas zmateně skáče mezi postavami. Šťastný konec se v závěru nekoná, osudy přeživších mají možná otevřená zadní vrátka na další díl? Klidně bych si dal pokračování. Autor překvapil, že začlenil do knihy zmalovanou bábu igelitku a opomněl budějckou legendu Láďu Kajbara s rádiem a skleněným okem, ale ten zřejmě dožívá v ústavu u Vimperka.
Opět další příběh vystavěný na reálné postavě a osudu. O proti prvnímu dílu mě osobně tohle vyprávění zasáhlo a místy dojalo více než předchozí díl. Začátek knihy je zjednodušený, místy zrychlený. Štěstí a náhod je ve vyprávění dostatek, sice to místy vypadá naivně, ale příběh to nenarušuje. Projít v šestnácti letech, jako krásná židovská dívka Hitlerovo koncentrákem, aby se po osvobození dostala až so Stalinského Gulagu je nepředstavitelné. Popis den po dni je podrobnější a barvitěji popisuje způsob přežívání, i když i zde se autorka držela při zdi. V doslovu Owena Matthewse se popisuje reálnější vyobrazení pekla Sovětských Gulagů. Autorka mohla být reálnější, zřejmě se rozhodla jít mírnější cestou. Je obdivuhodné jakou dlouhodobou hrůzou a beznadějí si mladá Cilka musela ve svém životě projít a nenechat se zlomit, nebo se z toho nezbláznit.
Romantický příběh z prostředí Osvětimi, který se mi dostal jako doporučení i s následným druhým dílem. O proti některým jiným knihám s touto tématikou nejde vyprávění, tak do hloubky a surovosti, je jednodušeji podané. Přesto příběh několika lidí v těžké životní situaci umí zaujmout i díky tomu, že má reálnou předlohu.
Tolik vět, tolik stran a tak málo informací. Nepříjemně natahovaná kniha, kde se sci-fi opomíjelo, aby se opět filozofovalo, řešila sexualita hlavní postavy a společenství odpadlíků. Kde je pedofílie braná jako samozřejmost a zábava pro děti. Vážně? To jako vážně autor nepovažuje za nevhodné a trapné? Nemluvě o pokračující trapnosti přisprostlých veršovánek Solomona Shorta u každé kapitoly. Udivuje mě, že jsem knihu vůbec dočetl do konce. Na čtvrté pokračování si budu muset dát pauzu a zkusím ho později jen proto, abych se dozvěděl jak to celé dopadne pro Chtorrany a pozemšťany. Budu tajně doufat, že Solomona Shorta mezitím posvačí Chtorrané.