fvalek komentáře u knih
Také bych nerad hodnotil bez přečtení třetího dílu, takže nějaké věci o příběhu nechám otevřené, nicméně musím napsat, že jsem nebyl úplně nadšený jako u prvního dílu. Kniha sice plynula dobře, líbilo se mi postupné představování bohů a jejich příběhy, ale jinak se tam vlastně nestalo absolutně nic. Nejsem fanoušek samoúčelných lineárních příběhů, ale taky mě trošku štve, když se najede hodně příběhů "coby kdyby" a ty se nikdy nedokončí, a sice nevím, jestli je ve třetím díle třeba nějak neuzavřou, ale vím jistě, že všechny určitě ne... takže to je škoda.
Jinak kresba... je úžasná, je zajímavá, ale není to úplně můj šálek kávy (někdy postavy vypadají vtipně, když šilhají apod.). Mnohem víc se mi líbí velké celostránkové kresby na začátku každé kapitoly, ty jsou fantastické, ale asi bych pro celý komiks zvolil trošku méně matoucí kresbu, ono ale ostatně když se podíváte na seriál, tak ten je taky takový matoucí a psychedelický, takže on to je pravděpodobně účel, nebudu tedy nic namítat.
Je obrovská škoda, že komiksy nevyšly naráz, i když finančně by to byla darda, protože takhle jsem si už spoustu věcí z prvního dílu nevybavil a bohužel nemám úplně čas číst vše znovu, když se těším, až si přečtu další díl. Obávám se, že do třetího dílu si zase spoustu věcí nebudu pamatovat, ale uteklo to vlastně dost rychle, přichází bouře a já se těším, jak to celé dopadne. :)
Vůbec nemusím Deadpoola, ale v tomhle komiksu mě moc potěšil. Samozřejmě je takový... občas až nuceně vtipný, ale přišel mi tu docela sympatický. Spider-man byl jako vždy takový morálnější, ale zároveň se nechal Deadpoolem často strhnout k větší zábavě, což u něj bylo uvolňující. Příběh se mi jako takový líbil, dokonce jsem Deadpoolovi věřil, že se chce do jisté míry napravit, ale stejně byl prostě takový, jakého ho známe. Dokud byl příběh roztěkanější, tak mi připomínal různé kratší skeče, se společnou tématikou přátelství, a to mě docela bavilo. Později děj odehrávající se v pekle byl takový vážnější, lehce, nemůžu říct, že by mě nebavil, bylo tam víc akce, bylo to něco trošku jiného a dohromady to spolu fungovalo.
Hodně mě překvapilo univerzum, donedávna jsem četl ty starší a tohle je očividně nějaký novější rebirth, takže Thor žena, She-Hulk a Péťa Parker už dospělý. Musel jsem si zvyknout, ale líbilo se mi to hodně, podpořila to ještě moderní kresba, byl jsem vážně spokojený. :)
Tahle kniha se mi moc líbila, je psaná tak jako lidsky a vřele. Samozřejmě jako specializovaná kniha má celý obsah věnovaný runám, což jí dává milionkrát větší prostor pro jejich studium než mají běžné buďto ezoterické, wiccanské nebo odborné či historické knihy, a právě to mě tak zaujalo. Téma run bych shrnul tak na tři strany, ale kniha se jim věnuje na dvě stě stranách. Zjistil jsem tak dlouholetou záhadu, proč každá publikace používá jiné runy, a že já osobně používám ten nejstarší futhark. Také jsem konečně odhalil co je runa coby písmo a runa coby znak, symbol... že jde runy tvořit. Kouzlit s nimi sice nebudu, nebo alespoň ty rituály mi přijdou trošku komické, ale na věštění a amulety je to super. Kniha v sobě snoubí historické pohledy a magický aspekt, v tomhle je prostě skvělá a i hezky vypadá. :)
Opět musím souhlasit, že kdybych četl první a druhý díl po sobě, tak by hodnocení prvního bylo mnohem lepší. Musím hodně pochválit, že jako jeden z mála těchto rebirthů skutečně navazuje na první díl (ty ostatní v tomhle často pokulhávají, povrchně navazují, ale nic nevysvětlují a nedoplňují). Taky se tu kromě hlavní linky doplňují příběhy ostatních členů Oddílu, hlavně Enchantress, ta je dost zajímavá. :P
Ale k hlavnímu ději... je skutečně dobrý, docela očekávatelný, ne ve špatném smyslu, ale v dobrém, že když najdete černou sféru, tak to přeci musí mít nějaké následky... a to, že byla Harley hlavní hvězda, i když to není její sólovka, to mi taky vůbec nevadilo a musím říct, že příčetná Harley mi byla hodně sympatická a blízká. :D
Ale projevuje se tu jedna taková slabinka DC komiksů, a to je, že supersilné záporáky porazí náhodou, nehodou nebo velmi jednoduše, ale na druhou stranu, co má chudák Harley dělat... Celý komiks se točí okolo toho, jak zneškodnit Zoda a přežít (to přežívání bylo skvělé, to jsem si jako čtenář moc užil a bylo to správně akční), ale to zneškodnění Zoda prostě nasmolené na půl stránky... klidně to mohl být epičtější boj, ale jak jsem psal, Harley by v boji vs Zod asi moc nezmohla... Velké plus za trošku větší využití Enchantress! :)
Asi zatím nejlepší příběh, který jsem od DC četl, doopravdy skvěle vypracovaný, logický, inteligentní, super zápletky a akce. Děj se vyvíjí, překonává. Kresba je super, skvělá, ale musel jsem si na ni maličko zvyknout, občas byla dost složitá na orientaci. Nepřeberné množství postav, což jen pozdvihovalo super příběh. Líbil se mi moc Shazam :P
Bohužel musím také souhlasit, že mě Wonderka hrozně zklamala. Co se týče vizuální stránky, tak kresba na mě působila chaoticky, přeplácaně, nepříjemně - od barev až po detaily. Neumím malovat, takže nemůžu hodnotit talent, ale rozhodně můžu hodnotit pocity, které ve mně vyvolala a pozitivní moc nebyly. Samotný děj byl zajímavý, i když trošku přehnaný vzhledem k běžným zápletkám. Alespoň tedy první část v Gothamu ušla, dále už moc ne... Wonder Woman ztratila styl chování, který má třeba v Justice League, a byla prostě otravná. Přišlo mi to tak bohužel. Komiks považuji čistě za sběratelský, neplánuji ho znovu číst... :/
Pro mě dokonalý román, který měl vše co by měl mít a dokonce i něco navíc. Hlavní postava Jasona byla skvělá a fandil jsem mu. Kniha byla plná nečekaných zvratů a vždy, když jsem si myslel, že už to je lepší, tak se našlo zase něco... ale nebylo to kýčovité, bylo to prostě nezbytné. Téma bylo poněkud složitější, ale vše se dalo pochopit, i když sem tam mi šla hlava kolem ze všech těch realit a paradoxů a všeho. Jako závisláka na fantasy mě Temná hmota moc nelákala, ale vůbec nelituji, naopak budu vyhledávat více podobných románů. Jen ten konec mě osobně nijak neuspokojil :/
Na britský humor jsem se velmi brzy naladil a knihu si v rychlosti přečetl jako jednohubku. Neuvěřitelně vtipná knížka plná náhod a nepravděpodobností. Bavila mě od začátku do konce, rychle odsýpá a není ani chvilku nudná. Postavy jsou super, jde se ve všem vyznat, děj je jednoduchý, ale ne primitivní. Nemá cenu vytýkat nějakou pomatenost, psaní blbostí atd., když to je cílem knihy ;)
Pro mě moc dobrá kniha, oddechovka :)
Čtvrtý díl celkově, druhý díl pentalogie... No podle mě asi nejlepší díl. Začátek maličko vleklý, nic moc se neděje, ale cca od půlky obrovská gradace, která mě málem shodila ze židle. Jako ten Thanedd, no já nestačil ani vydechnout, očka tikala sem a tam po řádcích, nešlo to zastavit :D
Obrovské množství nových postav, tam jsem si málem musel udělat přehled, protože se mi to pletlo. Nová úžasná místa, nové příběhové linky. Geralta už je maličko méně, je to spíš zaměřené na Ciri, ale je v tom zatím rovnováha.
Úžasná sága, úžasný díl, já jsem prostě nadšený :)
Má nejoblíbenější poezie... Super čtení, je to rychlé, poutavé a zajímavé. Líbí se mi, že hodně vyzdvihuje ženské postavy. Sice se jim říká balady, ale znaky balad vyloženě nesplňují, spíš mají blíže k legendám, pověstem či tak. Plus pohádkový Zlatý kolovrat, ten byl moc hezký. Všimli jste si, že Jirásek má na konci Pověstí proroctví a Erben má na konci Věštkyni? Ani nevím jestli z toho něco vyvozovat :D Nicméně úžasná kniha, která do povinné četby patří oprávněně a každý si v ní najde svou oblíbenou "baladu" :)
Mými přáteli dlouho opěvovaná kniha, kterou jsem ale dostal do ruky až teď. Dá se říci, že jsem se jí dlouho bránil, ani nevím proč. Nakonec mě nalákala přitažlivým tématem a slovanskou tématikou (mé polské kořeny zaplesaly :D ). Musím říct, že z počátku se mi četla těžce, nebyla tak, jak to říci, plynulá jako třeba české knihy. Nevím jestli to bylo překladem nebo čím, ale text mi přišel takový tvrdý, nešel snadno a rychle číst, hodně jsem se zasekával. Musel jsem si na to chviličku zvykat, ale pak už bylo vše v pořádku a kniha se mi moc líbila. Téma slovanské mytologie mi sedlo. Bylo to jako číst fantasy a vlastně ho nečíst. Pro mě novinka a milé překvapení a těším se na další díly :) (Navíc ta mapa, co byla ke knize přiložená, je taky super).
Tenhle komiks má vše, co by klasický Batman měl mít... Je temný, drsný, má spoustu super záporáků a Bruce je v kondici. Je ale poznat, že celé tohle universum už je dost řádně posunuté a Batman tu toho za sebou má hodně. A to je možná problém, protože mám načtený celý rebirth, ale u tohohle se v některých ohledech příliš nechytám a určitě to plně nenavazuje na Baneovo město. Je trošku škoda, že po krásných a zajímavých rebirthech se DC dostává k takovýmhle příběhům, které jsou tak nějak hozené v budoucnosti (nebo spíš naší přítomnosti). Možná jsem přece jen víc klasicky založený člověk.
Nicméně příběh se tu rýsuje zajímavý, i když z prvního dílu toho moc nezjistíme. Ale vypadá to na pořádnou akci. Rozhodně se mi líbí přítomnost Catwoman a i Harley, ostatní záporáci taky nejsou k zahození, i když Joker asi nedorazí (tuším, že se ta jeho komiksová série odehrává ve stejnou dobu asi). Ale jsem zvědavý, kdo je ten, který je všechny propojil, a kam se příběh posune. Snad si brzy zvyknu na ten moderní nádech. :)
Další krásně pohodový díl, na kterém mě sice stále trošku štve to písmo, ale člověk si už pomalu zvyká a vyvolává to celé takový teen mladistvý dojem. Kresba je jednoduchá ale osobitá a sympatická, černobílé zpracování v téhle formě kresby jedině přijatelné. Kniha se čte jedním dechem a je za chvilku přečtená.
No a aktuální děj? Příjemné zpestření výletem do Francie, na kterém se dějí velké věci, a to jak z hlediska poznávání hrdinů a formování jejich osobnosti, tak nějaká ta zajímavá odhalení. Je škoda, že vztah Nicka s jeho bratrem není trošku víc vyhrocený, děj by potřeboval aspoň maličkého záporáka. Stejně tak mi přišla nedořešená ta zápletka s Nickovým otcem. Charlie a jeho vzpomínky na šika nu už jsou asi trošku pasé, ale aktuální stravovací problémy jsou zajímavá linka, která konečně do téhle idylky vnáší nějakou vážnost. Vztahy ostatních jsou ale taky pěkně šťavnaté, docela mám rád Darcy a Taru, zase tak zajímavý není Tao a Elle. V seriálu se ukázalo, že je Aled asexuál, tady je to tak trošku naznačeno, škoda, že to více nerozebírají... No ale co mě zaujalo ze všeho nejvíc byli dva učitelé... Jejich komunikace a vzájemné sympatie mě zcela pohltily a jejich příběh se mi líbil.
Malý bonusový příběh Taa a Elle byl skutečně tak malý a bonusový, že měl jen pár stránek a v podstatě nic tam nebylo. Po hlavním příběhu je v knize klasická příloha s popisy postav jako v každém díle, možná by to chtělo něco nového. Jinak ale výborné a moc se těším na další díl! :)
Druhý díl pokračuje za prvním a konečně se rozjíždí ona tížená romance, která je miloučká, krásná, sladká a nemá téměř žádné problémy. Na jednu stranu to může působit nudně a nedynamicky, na druhou stranu proč ne. Proč by něco nemohlo být lehké, šťastné, příjemné a bez problémů? Konkrétně tady tedy absenci zvratů, krizí a peripetií oceňuji.
Co se mi bohužel příliš nelíbilo je styl písma, který mi byl šíleně protivný a četl se mi těžce a nepříjemně. je sice trošku žádané, aby to působilo jako deník, případně naprosto přirozený a zbytečně neupravovaný rukopis autorky, ale nevím, proč je každé písmenko jinak velké a vypadá to jak písmo osmiletého... Zbytek knihy je ale moc fajn a musím uznat, že tomuhle vztahu fandím. Viděl jsem seriál, který je trošku dopředu, takže už se mi tam rýsují nějaké budoucí problémy, hlavně co se týče Charlieho a jeho širokých velkých svetrů apod., ale tenhle komiksový díl je stále ještě příjemně se rozjíždějící začátek. Líbil se mi i bonusový komiks na konci a docela oceňuji i profily postav, kde je vidět, že autorka řeší opravdu důležité srdcové věci, jako třeba kolej z Bradavic, to beru! :)
Nebudeme si hrát na to, že Zaklínač nemá nic společného s pohádkami, ať už pohádkovými syžety a motivy v povídkách, kdy Renfri je v podstatě Sněhurka, stejně pak malá mořská víla aj., dál pak celý úkol Bylo nebylo ve hře... Nicméně tady je to trošku neumětelsky vecpaná pohádka o Červené Karkulce, možná až moc doslovně a málo náznakově a celkově to působí spíš jako nějaká parodie než vážný příběh Zaklínače. Moc tomu nepomáhá kresba, která je taková jako lehce komická a hodně teen. Stejně tak role Marigolda, který je možná zase až příliš free a rádoby vtipný.
Nicméně příběh jako takový špatný není. Řádění vlkodlaka zní fajn, zlé sestry, které koupily město taky v pořádku. Jsou to elfky a nikomu to nevadí, takže předpokládám, že příběh se odehrává někdy dlouho před knihami, kdy ještě nebyl rasismus tak vyhrocený. Nepříjemnou část s Karkulkou a babičkou přejdeme. No a pak je tam vlastně po celou dobu záhada, kdo si vlkodlaka najal, co vlkodlak vlastně chce apod. Bylo tam i pár překvapivých prvků a v podstatě celé to řešení bylo dost originální a nečekal jsem takové vyvrcholení, stejně tak hlavní "záporák" je dost překvapení. Vadí mi ale dva momenty - jedním je zapojení postav jménem Grimm, což mi přijde jako ne úplně vhodná a zajímavá kombinace zrovna se Zaklínačem, druhá je pak romantická nebo možná až sexuální scéna mezi Geraltem a čarodějnicí, která tam působí nacpaná prostě jen aby to zase došlo pověsti, že Geralt obtáhne kdekoho, ale vlastně to nemělo žádné odůvodnění, chemii, smysl a ani efekt na čtenáře. Škoda takových klišé.
V kontextu celé série spíš slabší příběh, možná přímý opak Blednoucích vzpomínek, což se zdá jako něco pozitivního, ale zase tak pozitivní to nebylo. Kdo hledá opravdového Geralta a esenci Zaklínače, ten bude hledat marně, nicméně kdo má zaklínačský absťák jako já, ten se spokojí a možná i potěší. :)
Tahle knížka je opravdu děsivá! Když jsem ji začínal číst, nevěděl jsem, o co půjde, což udělalo tu nejlepší službu. Kniha je v podstatě nudná, není o ničem zajímavém a rozhodně to není horor. Nicméně hororová kresba a očekávání, co se bude dít, z ní dělají opravdu děsivou záležitost. Popravdě jsem každou chvíli čekal, kdy se stane něco děsivého a temného, protože příběh neustále vyvolává napětí. No a to hlavně ten ošklivý kočičák, který je vážně děsivý, a to jak nakreslený, tak i nafocený v obrazové příloze. Všechno podtrhuje kresba autorovy manželky, která je taky děsivá a asi bych se urazil, kdyby mě někdo nakreslil takhle hrozně. Tohle zkrátka vznikne, když hororový autor nakreslí a napíše něco obyčejného... Nemůžete mu věřit a pořád budete čekat, odkud vyskočí nějaké to zlo. A jak tam začaly vážně divné věci jako cucu, tak mi strachuchtivý mozek jel na plné obrátky.
Výsledek je ale takový, že po dočtení nemám pocit naplnění. Až na ten horor v tom skrytý je to v podstatě vážně o ničem a nudné. A nejsem asi zase takový chovatel koček, aby mě to dostalo jen tím...
Opravdu moc hezká fantasy pohádka, která čerpá z irského folkloru a dokáže čtenáře přenést přesně do takové nálady. Možná to dělají zrzavé vlasy hlavní hrdinky nebo to kouzelné prostředí, ale vážně jsem cítil takovou tu divokou Britskou historickou atmosféru. Kniha je navíc moc hezky nakreslená, a i když to je hlavně efekt papíru a čte se rychle, tak je i celkem obsáhlá.
Po dějové stránce je to v podstatě klasická pohádka, která trošku spadá do schématu Disneyho pohádek typu Rebelka apod. Dvě sympatické postavy vymykající se dobovému očekávání se setkávají a společně zažívají dobrodružství, do toho se pletou rodiče, kteří jsou nakonec dobří, no a samozřejmě nesmí chybět opravdový záporák, který nakonec chystá horší věci, než se zpočátku zdají. Asi to není příliš originální, ale to ani nemusí být, v tom je kouzlo pohádek. Originálním prvkem jsou Vlkochodci a jejich mytologie a schopnosti, to mě bavilo.
Cílová skupina jsou spíš mladší čtenáři, ale i jako dospělý jsem si čtení užil a setkal se se zajímavými literárními jevy i dějovými zvraty. Na konci knihy se ukazuje nějaká chystaná kniha v podobném stylu nebo možná celé edici, takže se na ni určitě chystám. :)
Na pokračování Mýtů jsme se neskutečně těšil, a to jsem celou sérii začal poměrně nedávno a netrpím tak dlouhou separační úzkostí. No a stálo to za to, přestože se příběh neubírá úplně tím směrem, který by se mi líbil, ale kdo jsem, abych řídil příběh Willinghamovy knihy... Willingham jistě ne.
Co se mi úplně nelíbí je to, kam spěje vztah Sněhu a Růži, protože mi to přijde už celkem ohrané ty jejich věčné spory a ještě navíc celé to jejich neustálé soupeření a teď i ta osudovost v jejich anihilaci apod. Přitom se dá říct, že Sněhurka tomu unikla už jen tím, že nemá samé dcery, ale to zatím nikdo nezmínil. Nicméně minulost obou aktérek byla dost zajímavá a přece jen ta rodinná kletba má nějaký smysl. Druhá věc je Růža, která si hraje na největší hrdinku světa a pevně si věří, přestože ji dost dobře známe a celkově ta zápletka s Kamelotem zkrátka není má oblíbená. Třetí věc pak je pár úmrtí, která mi přišla příliš rychlá a zbytečná na to, jakou ty postavy měly minulost a dosavadní příběh a postavení. Ale co už.
Jinak jsou to ale staré dobré Mýty, které jsou bohužel stiženy tím, že jdou do finále a autor se kromě hlavní dějové linky snaží i různé drobnější příběhy uzavírat. Celkově je to už takové smutné, ale je krásné sledovat, kam se postavy vyvinuly a jak postupně rostou - osobnostně i doslova. Snad nás brzy čeká ta úžasná finální 150. kapitola, i když to s sebou ponese velmi těžké loučení. Třeba pak vyjdou nějaké ty sequely nebo dokonce ten aktuální rebirth, uvidíme. :)
Rozhodně se nedá vyhnout srovnávání s Upířím rytířem. Ne nutně kvůli stejnému ilustrátorovi, ale v podstatě kvůli naprosto shodné vizi světa a i některých stejných nápadech. Wika je naprosto nádherná a velkolepá fantasy pohádka, která se tak nějak inspiruje Snem noci svatojánské, ale výsledek je naprosto originální. Celý svět je stejně jako Upíří rytíř silně steampunkový, kresba je shodná až možná některé rysy postav i poznávám v obou knihách, jen příběh se snaží být pozitivní a nádherně pohádkový. Přesto v sobě má zlo, zkázu, zničení, agresi a nebezpečí. A to je možná to, co mi trošku vadilo.
Je to celkově nádherné, skvěle vytvořený svět, ale celé je to takové agresivní a drsné. Nebráním se sexu, fantasy bojům nebo různým nástrahám, ale tohle bylo trošku moc. Celkově i ta kresba je přesycená, že někdy nejenže zabralo dlouho prozkoumat, co vše na stránce je, ale někdy se v tom dalo i těžko vyznat a bylo naprosto nemožné se nějak kompletně rozkoukat. Zhruba u začátku třetí kapitoly už jsem z toho měl opravdu unavené oči a nebavilo mě to tolik, jako na začátku, protože to je proti klasickým komiksům o desítky vyšší level. Druhá věc je ten příběh. Jasně, je nutné mít nějakou finální válku a tak všechno, ale někdy ty spory byly až moc... Dokonce se objevilo pár promarněných chvilek. Třeba na to, jak přeslazený byl závěr, tak jsem čekal, že maminka Titánie se dá dohromady a bude hezké shledání, ale bohužel. Stejně tak na konci dost kýčovitá scéna s bohem Panem, kde říká, že nastává čas lidí (kombinace vlků a víl). To se objevuje opravdu v každém druhém fantasy a říkám si, jestli to je vůbec nutné a kazit tím krásný a plně funkční fantasy svět. Nehledě na to, že děti vlka a víly byly nadále víly a ne lidé... Upíří rytíř byl v podstatě hodně negativní, byl o úpadku a o světě, kde už se nic nezlepší, nezmění a vše bude jen dál degenerovat... Wika mi zpočátku přišla jako opak, ale ten závěr byl dost ničivý a ta lidská vize... No prostě mohli to zakončit trošku lépe. Stejně tak plně beru fantasy pro dospělé a s různými drsnějšími prvky, ale aby víla měla sbírku vibrátorů, no některé věci byly takové divoké až moc asi. :D
No ale abych nebyl jen negativní - ta kresba je sice příliš hutná, přesycená, ale je prostě nádherná. Autorova vize nenechat ani kousíček stránky bílý je dokonalá a sice bych asi knihu rozdělil na tři tenké a četl je postupně a ne takhle únavným tahem, ale bylo to nádherné. I ten svět je krásný. Všechno má sice takový ten steampunk drsný podtón, ale je to kouzelné a nádherné. Líbily se mi různé logické souvislosti, jako když se třeba květinová víla jmenuje Nepenthes, což je latinsky láčkovka, masožravka, to bylo chytré. V tomhle světě existuje spousta zajímavých bytostí, nejen krásné víly, ale líbili se mi i rozkošní trpaslíci a další tvorové. Stejně tak temné víly byly moc fajn a dělaly pěkný kontrast dobra a zla, kdy tady originálně zlo bylo to lepší a přátelštější.
Moc nechápu víly, elfy a ostatní... Všechny víly vypadají podobně s různými modifikacemi podle svého pole působnosti, ale zkrátka mají křídla a hůlky... Přesto jsou jen některé vyšší víly, jiné nižší a ještě všude poletují jakési miniaturní víly a pak takové bílé víly... Možná bych udělal nějakou mezikapitolu nebo speciální část s vysvětlením a nějakou klasifikací víl... No a pak je tu najednou Oberon, který má křídla, vypadá jako víla, ale víla není. Stejně tak rod Grimmů apod. Je to prostě trošku matoucí v tomhle.
Nicméně Wika jako osoba je skvělá postava, sice si pamatuje věci už od narození a má takový ten spasitelský komplex, ale minimálně zpočátku je nevinná a nehrne se do boje ani za trůnem. Postupem času sice má nějaké cíle, které asi přesahují skromnost a pokoru, ale jakožto akční fantasy postava je perfektní. Sice trošku rychle vyřeší dilema lásky a rodiny, ale celkově tam tenhle prvek byl hezký. Její vztah k různým dalším postavám mi vždy přišel propracovaný a pěkný, konkrétně třeba temné víly nebo i ze začátku ten elf apod. Ostatní postavy tak skvělé nebyly... Oberon a Titánie docela šílení, temné víly epizodní a vlčí smečka včetně Běsa spíš nesympatická, i když nakonec to dobře dopadlo a byl jsem spokojený.
Jsem rád, že jsem se k Wice dostal, protože to byla zajímavá fantasy zkušenost, i když ne úplně můj styl fantasy. Je dobře, že jde o jeden uzavřený díl a není to jako Requiem na pokračování, protože to bylo dost náročné a výživné čtení, které asi nebylo nutné nijak protahovat. Kresba Oliviera Ledroita je skvělá a sice si jeho knihy vždy nechávám na konec a nechávám si na ně dostatek času, ale pak mě příjemně překvapí a potěší. I když ta celková vize drsných sexy motivů se spíš hodí k té upíří sáze než k vílímu fantasy, ale tak je to aspoň originál. :)
Jako klasicky nádherná kresba, která nás provází všemi třemi díly a má nejen nádech moře a pirátství, ale celkově spadá pod takovou tu klasicky evropskou tvorbu. Krásné vydání od Vybírala ani nemusím komentovat, velký formát je nutnost a obálky s vazbou jak pro krále jsou už klasika.
Nicméně příběh se sice řítí do finále, ale pořád v něm je spousta zvláštních momentů, a čím blíž jsme konci, tím i více zkratkovitých. Docela mě zamrzely hlavně tři věci. (1) Velmi rychlé řešení kanibalského kmene a jeho šamana, který byl zřejmě tak úžasný, že se dostal až na obálku, ale reálně tam nevydržel ani pět minut. (2) Nějaká ta mořská nemoc, co zabila celou posádku Barakudy, ale najednou je vše v pohodě a ani jsme neviděli, jak někdo těla odklízí, proč taky... (3) Ta červenovlasá prostitutka zřejmě byla někdo významný a důležitý. Pirát, který ji zakopává dokonce zmiňuje, že se to ještě všichni dozvíme, ale bohužel je tahle zápletka úplně slepá a nijak nedokončená nebo nevyužitá. Co se pak týče těch zvláštních momentů, asi jde o otázku vkusu... Já třeba věřil, že diamant je spíš jako jedna velká pověra, jeho magické účinky byly milý bonus, ale ta fantasy bitka na konci s létajícím oživlým diamantem byla už příliš šílená a podkopala realisticky vyhlížející děj. Ale pak tam byla i spousta věcí, co se mi líbila... Vzpoura proti Španělům, finální osud Emília, v podstatě i osudy Marii a Raffyho, dokonce jsem byl i rád, že poctivá Jean je zpátky ve vedení. Ale co mi udělalo největší radost byla legenda na samém konci knihy, která se postará o diamant, to byla vážně paráda.
Pátý sešit mě tedy příliš nezaujal, ale šestý stál za to a byl opravdu pěkně zpracovaný a zakončený. Celkově pak hezky zakončený celý dlouhý příběh, až mi některé postavy budou chybět. Nejsem zrovna fanoušek pirátů, ale Barakuda má tolik rozličných postav s různým původem a osudem, že v podstatě o pirátství jako takové nešlo. Takže jako čtenář jsem velmi spokojený. :)