fvalek komentáře u knih
Musím souhlasit, jako vždy super... Zpočátku jsou ty kapitolky takové zmatenější, což je u komiksů z téhle doby běžné, ale já osobně víc oceňuju lineární příběh, než aby do toho co každé dvě strany vstupoval jednostránkový děj z Mýtova a pak zase obrat na Císařství apod. Ale už jsme si zvykl, že Willingham chce mapovat různé postavy v průběhu děje, aniž by to bylo nutně potřeba nebo bylo nějak akční. A myslím, že to postavám dává život, že se neobjevují, jen když je děj potřebuje, ale ukazují se i ve svých osobních "zbytečných" interakcích a dostávají tím nějakou hloubku.
Co se týče děje, tak velký koncil byl super, stejně tak plán na dobytí všedňáckého světa. Stejně tak alternativní budoucnost z pohledu Pinocchia. Zkrátka dění v Císařství začíná být hodně dramatické a schyluje se konečně k něčemu velkému. Naopak v Mýtově je to dění pořád ještě o ničem a postavy spíš vyčkávají. Příchod Jeníčka sice dává věci do pohybu, ale zatím je vše nejasné. Jako čtenář musím uznat, že Jeníček je natolik nesympatický, že tajně doufám, že si ho Frau Totenkinder nějak podá, nebo že ho hned odhalí, budou sledovat a dají mu co proto. Stejně tak celému Císařství, už aby to bylo.
Další příběhy bohužel nic moc... Vánoce v Mýtově a návštěva dědečka s mláďaty... Jsou to milé příběhy, ale v podstatě to nic neřekne a stále mě mrzí, že Wolf a Sněhurka jsou tak odstrčené vyčleněné postavy, kolem kterých se aktuálně vůbec nic neděje. Hezká byla část s Mucholapem a jeho manželkou, to bylo smutné a vzhledem k názvu dalšího dílu se už těším, co Mucholap chystá...
Musím opět pochválit kresbu, je sice dost oldschoolová i na dobu vzniku, ale má to v sobě veškerou mytickou eleganci. Nicméně některé díly byly kreslené jinými umělci a ty se mi vůbec nelíbily, hlavně jiné vize Pinocchia, který pak vypadá opravdu jako rozkošný chlapeček, to se mi nehodilo k té původní vizi, která byla dosud představovaná. Ocenil bych jednotný styl kresby, i když je terno mít spoustu hostujících umělců, chápu...
Chybějící kapitoly ságy R.I.P.? To bylo spíš jen takové otření o R.I.P. Celý ten příběh odehrávající se tak nějak v současnosti, tak nějak v minulosti lomeno v šíleném vnitřním světě vyvolaném v té mašince, která by měla kopírovat Batmany... To bylo i na mě dost šílené a zmatené. Popravdě jsem ani na konci nevěděl, jestli je Batman už vzhůru, nebo stále v pasti... A podivně mi to navazovala na Batman: Mytologie... Nevím, fakt netuším, co si o tom myslet a nepotěšilo mě to. Navíc je jasně ukázané, že to dělá ten stroj, ale zároveň se mluví o tom, jak se mění minulost, přítomnost i budoucnost... A Darkseid a jeho cameo... Asi jsem to celé nepochopil, nevím co si o tom myslet a jsem z toho zmatený. A to si dovolím říct, že mám načteno dost... :D
Na pokračování Žoldnéře jsem se těšil, ale nebylo to pro mě tak zajímavé jako předchozí díly. Pátrání po Atlantidě se dvěma žold-girl byla trošku nuda a nepomohla tomu ani nějaká jihoamerická civilizace, která byla docela zajímavá. V jisté fázi to bylo hodně přesycené... U Žoldnéře jsem zvyklý na hodně věcí, ale míchat do toho mimozemšťany a rakety apod., to už na mě bylo zbytečné. A udělat celý díl v tmavých barvách a podivném "šeru" jako jednu velkou únikovku... Nic originálního, nic akčního, nic zábavného. Sice miluju tu kresbu a celkově si mě Žoldnéř získal tím mystickým světem, ale fakt to se mnou nijak nehnulo. Mám rád spíš díly, kde se něco objevuje, kde se objevují nějaké bytosti nebo nová místa a tohle bylo takové... o ničem.
Oproti prvnímu dílu, který byl dost temný a až filosofický, je tenhle druhý doslova jen taková akční řežba s cílem udělat co největší drama. A to mě docela mrzí, čekal jsem větší přesah, který byl u prvního dílu víc znát. Navíc mi finále prvního dílu přišlo, jako že teď mají všichni maximální schopnosti a jsou v podstatě bohové, ale v tomhle dílu už každý má zase jen své klasické schopnosti, takže to mi tam příliš nesedělo.
Kritická mez je padouch, co se trošku rýsoval už v prvním díle, i když mi tam přišla spíš sympatická. Tady je to totální vražedný cvok, co chce jen zabíjet a dělat co největší šílenosti. No a proti nastupují naši staří dobří známí, kteří samozřejmě nemají šanci, aby to nebylo tak lehké. Musím říct, že tam byla spousta naprosto zbytečných prvků... Sešívaná zvířátka apod. Pak tam bylo dost pokusů o to ukázat i nějaká vážná témata, ale vyzněly do prázdna, třeba obětování té oživovačky nebo Joshuova orientace, to by si zasloužilo větší hloubku.
Finále dopadlo jak dopadlo, co se dá dělat, asi to bylo nevyhnutelné, ale líbí se mi úplný konec, kde se rozhodnou začít hrdinsky měnit svět mimo dohled vlády. Odvážné a pěkné, i když samozřejmě zase trošičku banální vzhledem k tomu, v jaké atmosféře se nesl první díl a na co vše se tam snažili narážet.
Musím říct, že minulý díl byl dost divočina, která navazovala na nějaké události, které v jiných českých komiksech ještě nejsou, takže zmatené a podivné, ale v tomhle dílu je všechno zase tak nějak správně a otevírá se nová uzavřená zápletka, která je vysvětlená od začátku do konce, takže rozhodně plus.
Co se týče Paradoxe, asi chápu jeho motivace, i když je to divná postavička. Jako člověk hodně sympatický, postupně se mění a jeho touha zničit Flashe... možná trošku zbytečná, mohl to zkusit vyřešit jinak a nevím, jestli to je vlivem nějakého vzteku, že se nemůže dostat k rodině, nebo vlivem té změny, že je jakoby zlejší... Takže záporák vystavěný dobře, ale možná příliš vyhrocený. Návrat Godspeeda a Reverse Flashe super, dokonce tahle spolupráce byla jedna z nejzajímavějších věcí, co jsem ve Flashovi za dlouhou dobu četl.
No a celková premisa, že Flash ničí čas a poškozuje ho... Asi to všem bylo jasné, ale zároveň je to tu pro potřeby Paradoxe vyhrocenější, než to skutečně je. Po všech těch flashpointech apod. už je nějaké uvěznění týpka mimo multiversum dost drobnost. No a konečné řešení... trošku banalitka. Ale zase velký potenciál pro další díly, přestože příští by měl být poslední v téhle edici. Jinak mě potěšil návrat ke starým příběhům a zajímavostem, jako třeba setkání s bohem a odznakem apod. Pěkné. Po delší době Flash, co dává smysl.
Byl jsem skeptický, protože filmový Flash mě zase tolik nebere a sledovat jeden z dalších originů Flashe není nic originálního, nicméně nakonec mě kniha příjemně překvapila. Kapitoly sice spadaly do kategorie "objevil se nepřítel a já ho nedám, dokud se nenatrénuju a nedám ho", ale pořád to šlo, příběh byl originální a postava Barryho v téhle modernější verzi byla stejně sympatická. Asi bych raději ocenil origin přímo po zasažené bleskem, ale sledovat takovéhle počátky, no proč ne, i když Batman tu je trošku vtipný a nevím, jestli by byl v běžném komiksu takhle ochotný.
Co se týče záporáků, nebo možná spíš celkové atmosféry, tak je to takové jednodušší a banálnější, ale o to lepší. Kdo nehledá návaznost v milionech jiných dílů, toho potěší celková uzavřenost, která ale přímo volá po tom zjistit víc, což bych si asi u komiksu pro film představoval. Coby propagace pěkné, coby obohacení univerza o ničem. Záporáci ale velmi originální, to je velké plus.
Vypadá to na velmi pěknou a slibnou sérii, ale nevím, jestli bych ji už teď vydával, když v ČR ještě nevyšel celý rebirthový Batman, na kterého Joker navazuje. Je to podle mě zase takový ten tah "vyšlo něco super, tak honem udělat reklamu, ale moc nemyslet na reading order", a to mě trochu mrzí. Nicméně člověk se zorientuje docela dobře, a co mu nedává smysl, to si může kdykoliv dohledat na internetu (což je další škoda, kazit si prožitek ze čtení googlením, aby to šlo pochopit...). Ale budiž.
Zpočátku se zdá, že Joker ani nebude o Jokerovi, ale jeho vliv se nedá zapřít v každé jednotlivé kapitole. No a nakonec tam i osobně vystupuje. Celé to jeho pronásledování se sice nezdá jako něco nového, ale tři frakce, které mezi sebou soupeří o to, kdo si Jokera zabije první, to už pěkné a originální je. Sledovat příběh z pohledu Jima Gordona taky není novum, ale je to stále zajímavý úhel pohledu, hlavně s tou vší minulostí, kterou spolu s Jokerem mají. Batmana jako absolutně vedlejší cameo chválím a trošku větší účast Batgirl taky. Rodina Sampsonů, Soví tribunál a Baneův kult taky beru velmi pozitivně a čekám od nich ještě velké věci, snad to tímhle dílem neskončilo. Celkové pojetí je poněkud temnější, což je u Jokera vždycky plus, protože taková ta veselá komediální osobnost viz Harley Quinn série mi k němu fakt nesedí, mám ho rád jako vražedného mag*ra.
Tedy poměrně nová série, která tu sice ještě nemá moc velké kořeny a základy, ale svou práci udělá a potěší. Sice bych nejprve zamakal na vydávání Batmana, ale tak ostatně proč ne, nebudeme dělat, že takovéhle vydávání mimo chronologický seznam tu nikdy neproběhlo...
Konečně jsme se vymanili z toho nekonečného souboje s Overhaulem, který sice začal zajímavě, akčně a dobře, ale na pět dílů už by to bylo moc... Přestože se tu tak řeší ještě nějaké drobné následky, tak už díl ubíhá v lepším tempu a začínají nové dějové linky, vrací se staré postavy a jako by se nějaká velká zdlouhavá odbočka konečně napojila na hlavní dějovou linku, kterou všichni máme rádi. A zatímco první část se věnuje Lize padouchů, která se zase dostává do vedení, druhá část už je čistě jen příběh Todorokiho a Bakuga, což je po dlouhé odmlce velmi osvěžující a žádané. Bohužel jak byl Izuku v pozadí v poslendích dílech, tak je v pozadí i nadále, což mi přijde extra velká škoda. Nejdřív ho zastiňoval Mirio a všechny nové postavy ze superhrdinských agentur, teď se děj zase víc věnuje spolužákům než jemu. Tak snad se to víc srovná...
Jinak nevím, chápu, že autor někdy chce být takový vtipnější, ale celý příběh s dětmi v tréninkovém centru na dočasné licence byl takový zvláštní a o ničem. Nebo mi to tak aspoň přišlo. Ale bylo fajn vidět spolupráci s jinou školou. No a úplně na konci, myslím, že je jasné, co se děje s Aoyamou, ale o to víc se těším, co z toho bude. :P
Uh, zase poněkud těžší sousto, které mi úplně nesedělo k tomu, co jsem dosud četl a ztrácel jsem se v tom. Nicméně celý ten nápad s tím, že Hulkova moc a gamma pochází z pekel je dost zajímavý a myslím, že dává Hulkovi nový mystický rozměr, který jsem chválil už u předchozích dílů. Sice úplně nevím, co se to v tom pekle vlastně odehrálo, ale celá podoba mi přišla hodně pěkná, stejně tak postavy, které se v pekle vyskytovaly. No a samotná podstata pekla, které se dělí ještě na vyšší a nižší verze? Skvělé. Celkově zajímavé byly i ty černobílé rádoby filosofické úvahy o pekle, v tom jsme si liboval, no a Bannerovy flash-backy z minulosti atmosféru doplňovaly. Takže jasně, trošku zase zmatení, ale příběh pěkný.
Co se týče následujícího příběhu s Betty a Samsonem... Anotace se ptá, co návrat těchto postav pro Hulka znamená. A já musím odpovědět, že to stejně nevíme... Určitě je pozitivní, že tam vzniká jakási Hulk-Family, uvidíme, co z toho bude, protože tahle linka se ještě pořádně neotevřela.
Tajná invaze je trošku... více než zmatená řežba. Ano, opravdu jsem nevěděl, kdo je kdo, a to nejen kvůli infiltraci Skrullů, ale zejména pro nepřehlednou kresbu a hodně špatně udělaný scénář.
Nebudu negativní, je to velký event, velmi zajímavý a důležitý, akční a asi bych ho absolutně žral, ale má v sobě spoustu částí, které je nutné více rozebrat, což se nestalo. Úplně přehlédnu, že bych klidně snesl tak o kapitolu až dvě více intrik a méně bitev (rozumějte totálních řežeb). Co je pro mě problém, je hlavně to míchání starých a nových postav. Kapitán Amerika umřel a najednou se objeví nový a není to Skrull, takže starý byl? Do divočiny spadne loď a půlka z posádky jsou superhrdinové, půlka Skrullové - jak a proč? Kde Skrullové vzali schopnosti všech superhrdinů, kdo je jejich bůh, proč vlastně chtějí obsadit Zemi, jaké mají úmysly? Kdo je Mar-Vell, co se stalo s dítětem Jessicy apod. Tahle kniha nasadila víc otazníků než vykřičníků, a to je to jednorázovka z edice Legendy Marvel, takže pokračování v nedohlednu...
Neříkám, že bych tenhle event nevydával, jsem moc rád, že jsem si ho přečetl, ale asi by se měli v Crew trošku zamyslet a vydat v téhle edici jen opravdu uzavřené eventy, případně vydávat i nějaké ty díly před a po... No a pokud to takhle navrhli už autoři, jako funkční samostatnou jednotku, tak bych nutně ještě přidal - jeden sešit skrullských intrik, jeden sešit flash-backů z planety Skrullů, kde vůbec plánují dobýt Zemi a proč, a pak nějakou závěrečnou kapitolku dopadení Jarvise... A teprve pak by to fungovalo. Takhle mi to udělalo čtenářsky jen víc škody než užitku...
Supro je pro mě příjemné české překvapení, které se zase tolik nevěnuje superhrdinskému žánru jako spíš nekalým praktikám a šmejdství ve světě, kde si schopnosti stačí jednoduše koupit. Není to tak dávno, co jsem četl Barešovi Metu a popravdě se mi líbí tenhle směr, kterým se česká superhrdinská scéna ubírá. Protože co si budeme povídat, první co by lidé dělali, kdyby se objevil nějaký gen superschopností, by bylo vymyslet jak na tom co nejvíc vydělat.
Komiks má sice trošku nejasný úvod, po kterém se vypráví retrospektivně, což mi došlo trochu později, a naskakuje do děje rovnýma nohama a bez okolků, ale celkově dobře utíká a má příjemnou atmosféru. Věnovat se třem (ale jo, počítám i toho bráchu) hlavním postavám je bezva v tom, že celý nový obrovský a zmatený svět získává nějaký logicky zpracovatelný rámec. Evelína jakožto postava ze showbyznysu a Ida jako postava mimo dělají skvělé pohledy na věc a velmi brzy se ukazuje, kdo nebo co je v tomhle světě záporák.
Celou knihou provází specifická, milá a příjemná kresba, která možná trošku banalizuje nějaký drsnější rozměr a vážnost, ale kdo četl Zázrak, Péráka a spol., tak je na tenhle styl zvyklý a najde v něm tak něco známého a důvěryhodného. Celkově je kniha dlouhá tak akorát pro dobrý start, ale už se nemůžu dočkat dalších dílů. Tak hurá na to. :)
Číst Sandmana je jako sedět na nějakém poetickém workshopu, kde parta uznalých autorů dělá takové ty dadaisticko-avantgardní věci jako skládání náhodných slov, obrázků, automatické psaní, volné plynutí myšlenek a témat apod. Je to jako ponořit se do něčeho, čemu může kdokoliv těžko porozumět, ale stejně se tím necháme pohltit. Nicméně do toho vstupuje lineární děj, sláva jemu, protože to tu dlouho nebylo. Pro mě zatím nejobsáhlejší díl, sice asi ne nejzajímavější, ale moc pěkný.
Delirium je taková postava, co asi člověka štve a nerozumí jí a ani nemůže nebo nechce, ale má pro ni zvláštní soucit. ten vyvolávají hlavně tři konkrétní události - první je její celková osobnost, která zoufale snaží najít bratra a je prostě hrozně roztomilá, sympatická a utrápená... Druhá je její historie, kdy byla ještě čistou radostí, a stalo se z ní tohle utrápené bipolární stvoření, které odráží moderní svět, přestože to je hodně temná představa oproti klasické a nevinné radosti. Třetí je pak její chvilka střízlivosti, kdy ukáže své rozumné já a je vidět, že to v sobě má, i když jí to její podstat zrovna nedovolí. No prostě... nemilujte ji. Do toho výrazněji vystupují u Zoufalství a Touha, které ale mají nějaké tajné domluvy a plány, které jsem asi úplně nepochopil, ale sem tam mi to do sebe zapadlo. No a samozřejmě Sen, který je střídmý jako vždy, i když se taky začíná vyvíjet a dělat ústupky sobě samému. Kapitola s Morfeem sice ne tak detailní, ale pěkná. No a pak řada epizodních postav, od Bastet až po Iškar, která taky měla dost hezkou a hlubokou dějovou linku. takže v ohledu postav tenhle díl potěšil nadstandardně.
Samotný děj byl trošku kostrbatý, nebyla to klasická pátračka, ale ani to nebylo nijak neklasické. V některých částech to trošku zacházelo až do nudy a neustálé zmatení náladami a výlevy Deliria byly únavnější, ale celkově to do sebe zapadlo a v závěru mělo všechno smysl. Líbily se mi začátky kapitol, kde se zkratkovitě objevoval obsah celé kapitoly, který nás čeká, takže jsem si pak mohl události dosazovat, ale přesto to nebylo nijak konkrétní, aby to byl spoiler. Celkový rozsah asi nejobsáhlejší z dosavadních dílů byl těžký na skousnutí, ale nakonec utekl rychle. Hodně jsme se dozvěděli o sedmi sourozencích Věčných, takže velké plus a asi i bylo načase, je toho spoustu k objevování a jsem rád, že jsme prozkoumali i jiné aspekty než jen Smrt, která je dost protlačovaná.
Takže celkově díl potěšil, i když mi během pracovního týdne dělalo velkou práci ho nějak rychleji dočíst. Nicméně užil jsem si to a těším se na další díly. Přál bych si více lineárních zápletek spíše než povídek, protože to Gaiman umí. A nějaká zajímavá témata ohledně Věčných samozřejmě. :)
Na začátek téhle série jsem se dost těšil, ale nakonec z toho byl takový WTF komiks, kde jsem asi tak do 3/4 knihy přemýšlel, o čem to vůbec je. A to ne po stránce děje, ale spíš tak jako co tím autor chtěl říct. Tak nějak chápu, jaký má Tom vztah k postavě Tommyho a ke svému otci, ale zbytek je tedy záhada. První díl mohl hrát méně na tajemnost (třeba úplně vynechat nudnou Kiplingovu kapitolu) a raději více poodhalit, o co tam jde. Trošku ukázat v jakém světě se budeme pohybovat, kdo je záporák a co umí. Co je vlastně skutečné a co ne. Protože vše je sice naznačeno tou "fikcí" ohledně Tommyho Taylora, ale co my jako čtenáři vlastně víme? Nic. A ono se to ani netýká magie. Mohli lépe vysvětlit, proč je Tommy natolik oblíbený, že jsou z něj lidé fanatičtí a buď ho chtějí zabít nebo uctívat. To je tam nevysvětlené a matoucí už od začátku a působí to hodně vykonstruovaně a jako nerealistická zápletka. Celkově je pak jasné, že půjde o nějaký svět fikce, literárních postav apod., ale víc nevíme. Vyskytuje se tu i řada zbytečných postav a zbytečných dějových odchylek, které akorát matou, třeba kapitola o Tommy Taylorovi v gore pornu apod.
Nicméně vypadá to jako zajímavá série. Pokud se časem všechny ty nejasnosti vysvětlí a zbytečné zápletky nabydou smysl, tak to budu považovat za inteligentně vymyšlenou sérii, která za to asi stojí. Pokud ne, tak to bude další kravina. Je ale nutné říct, že autoři si udělali asi pořádné literární rešerše vzhledem k tomu, kolik informací je tam podáno o různých autorech, i když mi není úplně jasné, do jaké míry je to skutečná historie a do jaké fikce. Co mě ještě zaujalo byla kresba, ta byla příjemně urbanistická, nic extra na ní nebylo, ale nijak neurazila a byla kvalitní. :)
Strategie proti Nepříteli se rozjíždí naplno a je zajímavé sledovat, že dokonce i takový prďola jako Krásný princ dokáže vymyslet nějaké plány. V podstatě mi ani nevadí, jak se Mýtov zajíždí bez Sněhurky a Wolfiho a je možná úleva, že s Kráskou a Zvířetem jedeme klasicky a nejde o žádnou klišé zápletku "změna vedení = noví nepřátelé". Mauglího pátrání po Wolfim bylo zajímavé, ale Mauglí mi tam tak nějak nepřipomíná Knihu džunglí... Zavraždit vlka apod., je to asi zajímavé srovnání, jak na něj má lidský svět vliv, ale zároveň to popírá nějaké hodnoty, co jsem v téhle knize měl. Moc mě nedostala ani další zápletka s vzdušnými zámky, která mi přijde sice asi logicky vysvětlená, ale až moc se hodící z ničeho nic. Navíc pardon, ale dojít do světa Nepřítele, obětovat fazoli a jen mu vyhrožovat, to je docela trapné. Zvláštní je i rozvržení kapitol, kterých je mnoho a jsou velmi krátké. Sice se to takhle epizodicky četlo pohodlně, ale bylo to podle mě trošku zbytečné. Kapitola o Popelce taková jednohubka v podstatě o ničem.
Celkově byl tenhle díl tak nějak sentimentální a přeslazený na úkor rozumného děje. Sice nemusí být v každém díle akce a vážné zápletky, ale tady to chybělo i jen velmi okrajově a rovnou se to pustilo do nudného vyprávění o lásce a strategiích. Ne tak dokonalé, přesto dobré.
Na válku v zemi arabských mýtů jsem se těšil a ona tak nějak neproběhla, škoda. Stejně tak se z arabských mýtů objevili asi tak jen dva známé a zbytek byl jen tak lacině vyjmenovaný, čekal jsem větší seznámení s jejich říší. Čekal jsem alespoň Jafara nebo tak. Nicméně diplomatická mise dobrá a situace ohledně džina za mě vyřešená naprosto fantasticky. Zacílit na toho, kdo přání pronáší celkem jednoduchým kouzlem, to by málokoho napadlo. Samotná existence džina přináší zajímavé možnosti v boji s nepřítelem i děním v Mýtově, takže doufám, že se ještě objeví. Jinak východní Mýtov mě zaujal, ale čekal jsem, že už to jsou právě uprchlíci, ne jak to reálně dopadlo. Ale jsem rád, že si král Cole našel své místo, bylo mi ho líto. No a malá vsuvka týkající se Sněhurky... Vlastně úplně o ničem. Mrzí mě, že ji takhle odhodili do pozadí...
Domovina pro mě zatím nejlepší díl, zaměřený na Modráka a s hodně různými detaily ohledně celého univerza Mýtů. Některé věci se mi úplně nelíbí, třeba existence tolika světů. Původně jsem myslel, že všechny mýty jsou z jednoho světa, a ne že jsou na sebe až tak volně napojení... Stejně tak mě opravdu zklamává, jak to je s nepřítelem, že to není nějaké totální zlo, ale je to v podstatě běžný fungující stát, který asi i má nějaká pozitiva, těžko říct. Ostatně hlavní nepřítel to uvedl jako něco hrozně pozitivního pro všechny. Připomíná mi to trošku Sever proti Nilfgaardu, kde se taky dá přiklonit na obě strany a obě mají něco dobrého...
Co se mi naopak líbilo byl kouzelný plášť a vorpálový meč, ať už svojí spojitostí s různými příběhy, tak i svými samotnými schopnostmi. Modrák je sice až příliš neporazitelný a z totálně vedlejší postavy se stává největší bouchač, ale ostatně proč ne. Přestože je Císařství fakt kýčovitě vymyšlené a možná trošku zklamání, tak samo o sobě je zajímavé, nemám s tím problém, dokonce ani s možná nečekanou volbou toho, kdo je nepřítel.
Trpká období trošku odbočují od minulého dílu a vší té paniky z možné invaze. Zavádí nás do druhé světové války a k trošku hororovějším příběhům, než je zrovna Červená Karkulka. A musím říct, že mě to zase tolik nebavilo. Takže jsem byl rád, když jsme se dostali zase do Mýtova a ke klasickým věcem. Tenhle díl považuju tak trošku za předehru před dalším dobrodružstvím, nebo zúčtování po díle minulém, ale je to celkově takové klidnější a nezúčastněné. Už jsem chtěl rozjetější díl po těch událostech minule, ale beru to, hezký díl. :)
Po třech dílech to vypadalo, že se budeme věnovat hlavně Mýtovu a ne tolik minulosti a nepříteli celkově, ale tenhle díl všechno mění. A to nejen konfrontací s novými a i zlými postavami, ale i celkovou podobou nepřítele. Vždycky jsem si ho představoval jako nějaké velké zlo, co všechno zdecimuje, ale oni tam jsou různí kolaboranti, vyjednavači, pekelné stvůry, ale i lidé apod. Vlastně mě to asi... ne zklamalo, ale čekal jsme to daleko horší než jen opravdu obyčejnou armádu zla. Na druhou stranu dřevění vojáčci byli zajímaví a byl z toho až nečekaně velkolepý souboj.
Nové postavy byly pravdu super - Karkulka a pozadí její postavy i její plány, stejně tak posádka Posledního hradu a okolnosti úniku do našeho světa. Konečně se přesně rýsuje, jak co funguje, i když mi to v mnoha ohledech přijde docela jednoduché nebo naopak až moc benevolentní a neutříděné. Do toho všeho volby a další a další problémy... je to velmi dynamický svět a líbí se mi, jak autoři dokážou něco lehce nakousnout, téměř až nenápadně, a v příštích kapitolách to znovu vytáhnout a dovést k dokonalosti.
Jediná chybička na tomhle komiksu je, že je až příliš dobrý na to, že je to jen jednorázovka, která nemá nijak bohatě rozvinuté universum okolo... V podstatě na to, že vycházejí jen dva díly, je vyprávění skvělé, postavy dramatické a celková zápletka v jistých ohledech velmi originální. Ale v tom je možná to kouzlo uzavřené série, která příjemně překvapí svou kvalitou a postupně nevyčpí, i když ještě nevím, co druhý díl.
Ohledně zápletky, jak říkám, v některých ohledech dost originální. Různé schopnosti, z nichž některé jsou hodně zajímavé, přestože motiv jejich získání nic moc nového. Zápletka záporáci x hrdinové klasika, ale efekt navyšování schopností smrti jednoho z Pedersonských - bezva. Ale ono i samotné zatýkání hrdinů a podobné kousky jsou dost nevšední a zaujmou.
Ohledně postav asi taky nemám výtky, jsou to dost vážné a drsné charaktery. Jedinou výtku mám k jejich vzhledu a uvedení... Třeba takové trio Jason, Jimmy, Jack a ještě Matthew nebo jak se vůbec jmenovali, jsou v podstatě vzhledově úplně stejní a hrozně se pletou... Taky se mi plete ten hlavní vypravěč s blesky a ten s "bat-jeskyní". Postavy bych možná trošku odlišil, no a lépe uvedl jejich osobností, příběhy a schopnosti, protože hodně šlo o to tam někoho rovnou zakomponovat při akci a nedat mu žádné pozadí. Sice o nich vypráví ta jedna ženština, ale v době, kdy byli děti, takže to moc nepomůže při aktuálním dění.
Opravdu hodně se těším na druhý díl, i když se mi teď aktuálně zdá naprosto nesehnatelný, ale tak třeba jednou... I když se bojím, že se to trošku zvrhne. Konec prvního dílu je perfektní a možná bych pokračování ani nepotřeboval, ale tak chci taky zjistit, jak to celé skončí... Uvidíme! :)
Tahle série mě neskutečně baví. Sice se mi úplně nelíbilo téma týkající se možné lásky, ale nakonec mě příjemně překvapilo zpracování. Navázání na předchozí díly je i přes všechen uplynulý čas velmi čerstvé a jsem rád, že se dořešily zápletky z Farmy. Stručná historie Jackových počátků byla zajímavá, ale v celkovém kontextu celého dílu působila spíš jako taková jednohubka. S dalšími drobnými příběhy jako třeba o Liliputech to působilo dost epizodicky a skečovitě na úkor lineární zápletky, ale díl je o velký kus delší než předchozí, takže to nebylo na úkor obsahu. Finální příběh o Malenkách a Ječmínkách apod. se mi líbil, i když kresba byla taková hodně pohádková, což hezky evokovalo vyprávění, ale bylo to takové trošku vytržení z kontextu.
No a co se týče hlavní zápletky, ta byla jako vždy skvělá. Vztah mezi Sněhu a Vlkem je zajímavý a myslím, že tam něco bylo už od prvního dílu, ale teď se to pořádně rozjelo a všechna ta chemie na mě kapala z každé stránky. Je to jeden z těch nečekaných párů, který skutečně dává smysl. No a vyvrcholení tohohle páru v poslední kapitole... To bude zábava. Jinak novinář chystající se odhalit Mýtov je docela dobrá a očekávaná zápletka odpovídající na otázku, zda jim to skutečně tak snadno prochází a řešení toho problému bylo zábavné a drsné. Postava Šípkové Růženky na mě zpočátku působila jako nějaká budoucí nepřítelkyně a konkurentka Sněhurky, ale je vlastně dost milá a sympatická. Naopak Krasoň je čím dál víc úlisnější, ale popravdě mě baví, že se docela dostává do čela. No a Zlatovláska a její pomsta... Velmi propracované díky Modrovousovi a velmi napínavé. I když popravdě nevěřím, že přinejmenším jedna postava je skutečně mrtvá. Uvidíme, co dál, je to zatím stále skvělé! :)