Gabetka komentáře u knih
Napínavé určitě ano, čtivé také, přesto jsem z knihy po dočtení neměla dobrý pocit. Podle mě tam hodně věcí nesedělo, jednání hlavních postav občas nedávalo smysl a celkově mi příběh přišel až moc překombinovaný.
Kniha zajisté oplývala pochmurnou atmosférou deštěm a větrem bičovaného ostrova, která korespondovala s pocity hlavního hrdiny, který se po letech na ostrov vrátil, aby se setkal s lidmi ze svého dospíváníi a vyrovnal se se svou minulostí. Proložení současného děje nechronologickým vzpomínáním v ich formě působilo zajímavě a zápletka se tak odkrývala postupně. Fin rozhodně nebyl ukázkou čistě kladného hrdiny, ale o to byl lidštější a uvěřitelnější. Rozhodovala jsem se, jak hodnotit, pro mě je to někde mezi 3 a 4*
Poté, co jsme se dozvěděli ne až tak překvapivé jméno vraha, šlo o zbytečně zdlouhavé natahování děje. Po slibném napínavém začátku to bylo zklamání a měla jsem problém dočíst do konce.
Monument 14 je především určen mladším čtenářům, ale dospělé určitě nudit nebude. Hlavní vypravěč je vtipně sebekritický, zajímavé postavy dokážou přirůst k srdci. Trochu mě zarazilo chování nejmenších dětí, které bylo vyzrálejší, než bych v jejich věku očekávala. Kniha má spád, dobré nápady i zpracování. Za sebe mohu jen doporučit.
Příjemné čtení o osudech statečných žen, které ubíhá rychlým tempem. Vadila mi trochu těžkopádná čeština a ze začátku bylo horší se začíst. Námět mi připomněl knihu V zemi bílého oblaku a ta se mi ve srovnání s touto líbila více, přišla mi propracovanější. Nicméně bych knihu doporučila všem, co si oblíbili romantické ságy.
Začátek vypadal nadějně, asi i díky Annině zajímavé práci a střeleným nápadům. Jakmile však došlo na chlapy, tak byla tato dle svých slov nezávislá žena naprosto na ránu a chovala se jako malé děcko. Během jednoho dne se naprosto zamilovala hned dvakrát a najednou nutně potřebuje oba. Navíc tedy mizerná redakční práce, chyby a nesmyslné věty kazí celou knihu, která na mě působí jako obsáhlejší slohová práce nějaké studentky. Plusové body má kniha za obálku.
Oproti prvnímu dílu byl pro mě tento zklamáním. Nesedly mi ani hlavní postavy, ani jejich příběh a vývoj. Jakoby se celou dobu nic nedělo a konec nepřekvapil. Nejspíš za to mohl i překlad, kdy nesouvislé věty s nepochopitelným slovosledem naprosto rušily cokoliv, o co se autorka snažila. Nejlepší byla část s "velkým bratrem". Další pokračování si určitě nekoupím a možná ani nepřečtu.
Nejsem si jistá, jestli sama autorka věděla, jak knihu uchopit. První část je dle mého téměř fraška, ta druhá už nese nějaké prozření a poselství, ale společně mi nejdou dohromady. Mám se smát nebo to brát vážně? Hlavní postavu jsem nedokázala pochopit, tak velká sebenenávist a shazování svého já, přesto se chovala jako hloupá sebestředná koza. Na druhou stranu si vážím toho, že mám blízké, u kterých vždy najdu objetí, protože tak osamělý život odtržený od jiných lidí musí být opravdu depresivní.
Jsem ráda, že jsem se ke knize dostala díky Čtenářské výzvě, protože jinak bych knihu s tak nízkým hodnocením asi neotevřela. Judith je amorální, bezcitná egoistka, které vadí, když se k ní někdo nechová fér, ale na druhou stranu se neštítí ničeho, aby dosáhla svého. A tím je život v luxusu. Přesně tomu odpovídá styl vyprávění, žádné zdržování, rovnou na věc, občas za každou cenu šokovat, hlavně jít dál a mít víc peněz a možností. A že neustále popisuje, jaké modely má na sobě? To k ní přece přesně patří. Bylo to čtivé a mě zajímalo, kam se jí povede dostat a zdá se před něčím zastaví. Plusové body za to prostředí aukčních síní a popis kupčení s uměním.
Určitě to nebylo špatné, ale bohužel ani skvělé. Takový povedený čtivý průměr, který neurazí a nějaké to odpoledne zpříjemní. Ale že byste nedočkavě čekali na chvíli, kdy knihu vezmete do ruky, to se mi s touto nestalo.
Příjemné čtení na léto, i když mi tentokrát hrdinka tolik nepřirostla k srdci. Příběh je o hledání sebe sama, o tom, co člověka baví. Velkou inspirací byl autorce kultovní Hříšný tanec.
Očekávala jsem vtipnou knihu pro oddech, ale byla jsem trochu zklamaná. Vtipu by se v knize vešlo sotva za nehet, dvojsmyslné narážky nemohou zachránit každou situaci, naopak občas působí spíše trapně. Autorce se bohužel nepovedla zásadní věc a to, aby čtenář sympatizoval s hlavní postavou a dokázal se do ní vcítit. Birdy mi prostě nesedla, možná až v závěru, kdy začala používat mozek. Podle mě knize nepomohl ani nepříliš povedený překlad.
Až na název, ten mi přišel vtipně dvojsmyslný. Jediné, co autorka dokázala popsat dokonale, byla atmosféra skotského venkova a milých povah zdejších obyvatel, takže tím u mě vyvolala touhu Skotsko navštívit. Proto knihu nezatracuji úplně, a pokud vám nevadí příliš ztřeštěné ženské hrdinky, tak klidně do ní.
Anotace slibovala akčně humorný nášup jako ve filmech od Tarantina, ale obsah tomu příliš neodpovídal, snad svou občasnou absurdností. Kniha je především o osamělosti v různých podobách, o hledání sebe sama a potřebě mít v životě nějaké přátele, co podají pomocnou ruku. Mafiánské prostředí stálo na pozadí. Bylo to příjemné čtení, které mě svým stylem chytlo od první stránky, ale obávám se, že v mysli příliš dlouho nezůstane.
Kniha má krásnou obálku, která upoutá. Je čtivá, i když bych občas ubrala opakování stejných věcí. Hrdinové se po roce motají v kruhu a celou dobu jsem v hlavě měla film Tajemství loňského léta. Ovšem zajímavé byly pasáže z minulosti šestice kamarádů, které naznačovaly, že se rozuzlení bude nejspíš ubírat jiným směrem. Atmosféra byla tísnivá, četba ubíhala a byla jsem zvědavá, jak to dopadne, takže kniha splnila očekávání, která mám od tohoto žánru. Něco jí však chybělo, autor jakoby nebyl úplně vypsaný, přestože již má na kontě několik počinů.
Některé situace velmi silné, některé poznámky pod čarou velmi vtipné, ale zároveň slov okolo velmi mnoho. Autor umí, čtivé jsou i všechny ty nepodstatné a na hromadu vršené vycpávky, ale první dva díly byly tak skvěle rozjeté, že zde už nedokázal tempo udržet. A závěr také pokulhával, přišlo mi to nedotažené a dostatečně nevysvětlené, minimálně okolo Jonnena. Ale i tak musím říct, že jsem za tuto sérii vděčná a předchozí díly nedostatky tohoto kompenzují dostatečně.
Nízké hodnocení mě naštěstí neodradilo, protože já si knihu užila. Líbila se mi zvolena forma, nejdřív jste úplně mimo, ale s každou další kapitolou (odehrávající se víc a víc v minulosti) se skládá čím dál zajímavější příběh. Zápletku tuší sečtělý čtenář ve chvíli, kdy konečně pochopí řazení kapitol směrem do minulosti, ale i tak se těšíte na konec a na vysvětlení. Mě jen mrzí, že autorka neodtajnila, nebo jsem já nepochopila, zda bylo setkání s Imogen šťastnou náhodou nebo od dětství plánovanou akcí.
Romantická linka je nosnou částí celé knihy a podle mě se povedla. Celou dobu jde o budování vztahu a zároveň skrývání tajemství. Některé pasáže daly zásadní nápovědy pro původ hrdinů a pozorní čtenáři si je zajisté nenechali ujít. Poslední třetina již rozehrává větší partii a dává tušit větší zapojení celého světa a čarodějnic v dalších dílech. Poslední věta mě tedy uvrhla do napětí, co bude dál.
Potenciál nápadu přeživší skupiny v odlehlém hotelu zdaleka nebyl využit. Ne, že bych se při čtení nudila, ale bylo to takové nijaké, bez nějakého výrazného posunu v charakterech přeživších či v nějakém poselství v závěru. Zničený svět byl prostě jen málo a špatně využitou kulisou pro řešení pocitů rozháraného čtyřicátníka s krizí středního věku, který si chtěl dokázat, že přece jen za něco stojí. Kniha mi nic nedala a to jsem se na ni hodně těšila. Anebo možná právě proto to bylo spíše zklamání. Pokud chcete něco o přežití ve světě po nějaké katastrofě, sáhněte raději po jiné knize.
Pohádka pro dospělé o křehké dívce, která dokázala vymyslet a uskutečnit dokonalý plán lépe než kdejaký trénovaný zabiják. Tuesday a její ironické sžíravé poznámky mě bavila, její pohnutky byly pochopitelné, plán skvělý a kniha čtivá. Začátek mě hodně nadchl již od první strany, pak se to však jaksi protahovalo a až závěr opět zaujal.
Sbírku nebudu hodnotit hvězdičkami, protože to není žánr, který bych běžně četla a nemám tak srovnání. Většina básní se mi líbila a příjemně četla, přestože z nich čiší pořádné chmury. Některé mě ovšem i pobavily, ba přímo rozesmály. Takže klidně bych vyzkoušela další autorovu tvorbu.