gar-mogoth komentáře u knih
Hypnotická, dokonale vybroušená jízda. Strhující, ale místy tak nepříjemná, až se i přes krátkou délku dá na jeden zátah přečíst jen s obtížemi. Tohle musela být radost a zároveň peklo překládat.
Ke všemu je kniha nádherně vypravená, ukázkový artefakt. Jsem divným člověkem a jsem na to hrdý.
Krásné a vtipné povídky převážně pro děti, které ale náramně pobaví i dospělého čtenáře.
Laskavý tweetaři! Proč má safra Zatracení o tolik slabší hodnocení než první díl? Kniha horší vůbec není, spíše naopak. A navíc už aspoň není nechutně úchylná. Teď jen zbývá jediná otázka - nenechá se Chuck odradit kritikou a napíše třetí díl?
Vtipné, chytré a zábavné scífko. Příběh o chlápkovi, který je úplně v hajzlu, ale nevzdává se a dokonce se na své trable dívá optimisticky a s humorem. Kniha se čte jedním přerušovaným dechem. Autora očividně psaní bavilo a to se přeneslo i na čtenáře, nezapomněl ale vysvětlit všechny tehnobláboly. Takže paráda.
Marťana jsem přelouskal v originále a trochu se bojím, že český překlad absencí vulgarismů zabije krásný autorův (Markův) jazyk - dick jako blbec nebo fucked up jako v hajzlu (což jsem po otevření a srovnání vypozoroval) prostě není ono. To by se ale překladatel, potažmo nakladatel nebo redaktor, nesměl bát trochu povolit cenzorský řetěz.
Filmová verze zaostává jen o malinký kousíček.
Perfektní kniha, která mrazí. Příběh o konci světa, který nám vlastně i dost řekne o nás samotných. Kromě obsahu se mi hodně líbí i styl jakým je psaná - přímá řeč bez uvozovek, splývající s vyprávěním.
Naprosto úzašná knižka, která se i přes zvláštní styl čte jedním dechem. Rád bych napsal delší komentář, ale prvním pravdilem Klubu rváčů je nemluvit o Klubu rváčů. A psaní je přece jen forma mluvení.