GeorgieAnne komentáře u knih
Musím říct, že když jsem tuto knížku začala číst říkala jsem si, že to asi nebude můj šálek kávy, ale po první straně jsem musela přečíst i druhou a pak dvacátou a potom jsem se přistihla, že jsem přečetla celou knížku jedním dechem :-)
Bratrstvo černé dýky je rozhodně nejlepší sérií knih jakou jsem kdy četla, právě čtu už třetí díl a nemůžu se od těchto knih odtrhnout :-) určitě bych tyto knihy doporučila všem, kdo chtějí propadnout kouzlu upírů :-) Bratrstvo vás jednoduše nenechá spát dokud nezačnete číst a nebudete prožívat jejich životy... nenechají vás spát dokud se nestanete součástí děje... :-)
Nápad dobrý ale zpracování už nikoliv. Opět je to velká škoda protože autorka zde prokázala, že popis doby a prostředí jí jdou vážně skvěle (dokázala jsem si živě představit, kde se postavy pohybují), bohužel popisy postav a jejich emocí tak dobré nejsou.
Děj knihy je takový nemastný neslaný, nic se neděje, samé narážky, domněnky hlavní hrdinky a když se to konečně rozjede tak to také rychle končí.
Poslední věta mě dostala a přiznám se, že kdyby to bylo v knize zakomponováno možná by to bylo zajímavější. Možná...
(SPOILER) V prvé řadě se jedná o psychologické drama, pokud hledáte thriller tak tady ho nenajdete.
Ze začátku jsem z toho byla celkem zmatená, po knize jsem sáhla protože jsem si chtěla přečíst thriller a pořád ho nedostávala, až komentáře tady mi pomohli se v tom vyznat.
Abych pravdu řekla tak si nejsem jistá, co si o tom myslet - thriller to není a jako psychologické drama to pro mě moc nefunguje. Autorčin styl je takový nemastný, neslaný, k žádné z postav jsem si cestu nenašla, občas k Livii ale pouze nárazově. Možná by bylo lepší kdyby byl příběh vyprávěn pouze z pohledu Livie a později Roalda, které z toho byly asi nejzajímavější.
Bez čeho bych se ale rozhodně obešla tak byl Jens a to jeho až (z mého pohledu) šílené chování a "mumifikování" členů rodiny, jen tak, protože to asi autorce přišlo šokující... (Nebylo.)
Dopisy, které napsala Marie dceři bych taky vynechala, nějak mi tam neseděly nebo alespoň na místech na kterých se objevily.
Konec jako takový zvláštní, i když jsem od začátku čekala, kdy jim ten barák spadne na hlavu.
Knížka ve mně nedokázala vykřesat žádné silnější emoce, což je škoda.
Za mě 3*, průměr, ke kterému se nepotřebuju vracet.
(SPOILER) Na obálce je uvedeno, že se jedná o "duchařský horor" ale celou dobu jsem měla pocit, že čtu spíše mysteriózní thriller - dlouho se tam nic nedělo a když už ano tak mi to prostě na horor nestačilo.
Máme tu dvě dějové linky - současná s Jackie, rok 2019 a minulost s Ethel, rok 1929... Bohužel mi nesedla ani jedna z postav, Ethel mi lezla krkem s tím jejím "Jsem paní Monroeová..." a to, že do sebe píchá špendlíkem apod. mi teda normálně moc neznělo... Jackie je na tom o něco lépe ale i ta se mi zdála příliš plochá než abych si k ní vytvořila vztah. Největším zklamáním byly momenty, kdy Jackie (mimochodem psycholožka) začne přemýšlet nad tím jestli zápisky v deníku její sestry (která mimochodem přestala brát léky a dostala se do té své mánie) neměla v něčem pravdu, potom zase změnila názor a tvářila se jako racionálně smýšlející, načež zase změnila názor a to všechno klidně v průběhu pár stran... Nemám nic proti tomu když se snaží postava smýšlet racionálně a s odstupem, potom prožije nějakou situaci, která její myšlení ovlivní a ona tak začne přemýšlet nad tím jestli by na tom něco nemohlo být ale tohle za mě nefungovalo :-/
Při zjištění, že v pramenech evidentně žije jakási bytost, která nejen léčí ale to co dá i bere tak jsem byla nadšená! To je přece perfektní základ pro horor! S tím se dá pracovat! Takže - co to je za bytost? odkud se vzala? proč tam vlastně je? uvidíme ji? Tolik otázek a autorka nám nedá žádnou odpověď protože tím, že tam ta bytost je to skončilo, žádné vysvětlení, nic hororového, možná maximálně pár návštěv Lexie ale to bylo všechno...
Abych pravdu řekla tak co se týče pramenů mi přišla mnohem lepší ta část z minulosti - linka s hotelem, proč už tam nestojí a místo něj Vrabčí vrch atd.
Konec mě celkem zklamal, čekala jsem nějaký boj dobra proti zlu a ne, že hlavní hrdinka Jackie utone a stane se součástí té bytosti nebo co to vlastně bylo (opět nevysvětleno)...
Od autorky to je moje první kniha a zatím bohužel nic moc, sice je to napsáno čtivě a měla jsem tak knížku přečtenou během chvilky ale těch negativ je trochu více než bych si přála. Nápad je ovšem dobrý a jako mysteriózní thriller by to za mě fungovalo líp než jako horor.
Tajemství pramenů hodnotím jako průměr 3* a uvidím jaké budou další knihy od autorky, rozhodně jsem zvědavá.
(SPOILER) Vůbec jsem netušila do čeho půjdu, anotaci jsem sice četla ale ta někdy bývá zavádějící takže očekávání jsem měla téměř nulová a vyklubalo se z toho další milé překvapení.
Země je v rukou Ertů - bytostí, které stvořila lidská vědkyně aby lidstvu pomohli v "nápravě" naší planety; nejde o stroje a ani o umělou inteligenci, jsou to bytosti vyšlechtěné z lidí ale mnohem lepší, rychlejší, chytřejší (asi chápete). Přirozeně (a logicky) jim brzy došlo, že aby byla Země zachráněna lidstvo se na ní nesmí vyskytovat (což mě absolutně nepřekvapilo) a tak vznikají sterilizační centra, lidstvo vymírá a práce Ertů právě začíná.
Děj knihy se točí (o několik set let později) kolem Ertky Imy, která dostane za úkol vychovat lidské dítě, které má v jistém věku projít testem a pokud uspěje lidská rasa bude obnovena.
Kniha má mnoho témat kolem kterých krouží a do kterých zabrušuje, nejhlavnějším je pouto matky a syna (ikdyž se jedná o Ertku a člověka), samozřejmě lidství ale také vidíme jak pocity a "lidská" náladovost se projevuje i u bytostí jako jsou Ertové. Ti byli vyšlechtěni pro daný účel a každý z nich byl určen pro jiný obor/úkol, jakmile Ertové tento úkol splní již nemají žádný účel/cíl za kterým by mohli jít a tak se stane, že se začnou velice podobat lidem - začnou spolu nesouhlasit, soupeřit a svým chováním budou nakonec hrozbou nejen Imě a lidskému "dítěti" ale také sobě navzájem.
Musím říct, že jsem byla nadšená, konec byl trošku překombinovaný - celá ta věc s transcendováním, které se nakonec nekonalo jen proto, že inteligentním bytostem nedošlo co se děje a že místo toho aby žili "věčně" se dostanou do desky? No nevím, to mi trošku nesedělo.
Úplný konec s tím, že lidstvo bude obnoveno a Ima transcendovala mi přišel fajn, sice bych si přála aby se se synem zcela usmířila (ten vztah mi přišel neuzavřený) ale i tak to bylo super.
Jasných 4,5* a naprosto doporučuji.
(SPOILER) S knihou Kirke (a vlastně i s její postavou) mám řekněme komplikovaný vztah kdy jsem na začátku byla nadšená (naivně jsem si myslela, že to je jasných 5*) ale postupem času jsem začala měnit názor a čím dál víc jsem se nudila a knížka se mi četla pomaleji, což jen taktak zachránil ten konec. Jasně, že mi bylo hned jasné co se stane a že chce zemřít po boku Télemacha jakmile se tam objevil ale upřímně mi to vlastně nevadilo.
Celou knihu jsem s Kirkou vedla boj kdy jsem jí fandila a pak ji nenáviděla, bohužel to není chyba hlavní protagonistky ale autorky, která zpočátku dávala jasně najevo co si Kirka myslí a jaké má pocity ale v průběhu děje od toho začala upouštět takže její chování mi tolik nesedělo a já byla fakt "namlsaná" protože když čtu mytologii a můžu vidět co si mohla některá z postav myslet tak vrním blahem.
Co mi na knize vadilo bylo:
1) Přeskakování v čase kdy najednou uběhlo třeba 100 let, což si čtenář musel domyslet protože autorka začala další událost na novém odstavci pouze odděleném volným řádkem, pro lepší orientaci bych doufala alespoň v upřesnění - např. "o 100 let později", takhle jsem se musela v ději vracet jestli jsem náhodou něco nevynechala.
2) Autorka začne kapitolu, děj plyne "normálně", vzpomene se jiná postava (která se objevila již několikrát, např. Hermes) a najednou je klidně celá strana o tom jak se s ním Kirke ještě několikrát setká a jak to bude probíhat takže celá kapitola končí jakoby už končila kniha - tedy dovyprávěním děje. Další kapitola už ovšem začíná před tím celým "ukončením minulé kapitoly". Nevím z jakého důvodu to autorka nedala do jiné kapitoly nebo spíše do jiné části knihy.
A to navíc výše uvedené nebylo hned od začátku, kdyby ano tak by mi to pravděpodobně tolik nevadilo protože bych byla zvyklá ale autorka s tím začala až později takže jsem z toho byla překvapená.
Řeckou mytologii mám ráda (příběh Kirke mi je znám takže jsem věděla do čeho jdu) a jelikož jsem všude viděla samá kladná hodnocení - tu 4*, tam 5* tak to vypadalo, že nemůžu šlápnout vedle ale za mě bohužel.
Pro mě to je 3,5* což i tak si myslím je hezké hodnocení, pokud máte rádi tento typ knih klidně po tom sáhněte ;-)
(SPOILER) Dala jsem si rereading prvního dílu, jsem z něho mnohem více zklamaná než jsem byla předtím, pak jsem dostala nápad si přečíst druhý díl - no nedočetla jsem, respektive jsem to přeskákala až na konec.
Každopádně může mi někdo vysvětlit jednu věc?! (Řečnická otázka, na téhle knize mi už vůbec nezáleží a ikdyž chápu jak je to myšleno tak jsem stejně naštvaná že si autorka nedokáže pohlídat takové chyby.) - Na straně 315 (bavím se o tištěné knize v pevné vazbě) je napsáno, cituji: "...z rány, kterou po sobě zanechala její čepel NAD MÝM SRDCEM, něco uniká." Poté je epilog kde je vyloženě hned na první straně (strana 317) napsáno "...Lora mi obvazuje BOK, kterým ze mě vyrazilo srdce..." Posouváme se na stranu 318 a opět cituji "...aby mě nešťouchl do obvazu NA MÉ HRUDI..." Tak kde má teda ten obvaz?! Na hrudi nebo na boku?! Neměla by ho mít spíš na hlavě s tou její "inteligencí"?!
Tohle bylo strašně špatný, Jules mi lezla krkem už v prvním díle a tady se to ještě zhoršilo...
Hlavní hrdinka Nola je opět trhlá a střelená (snad jste nečekali něco jiného), stará se o svého brášku Griffa, což je malý torpédo... No a pak tu máme Jacka a jeho syna Bena, který je spíš tišší a rád si maluje... Hodně se mi líbilo jak kluci (Griff a Ben) měli na toho druhého vliv a jejich vylomeniny mě fakt bavily, prostě potížisti... Romantická linka mezi Nolou a Jackem skvělá...
Opět jsem dostala to, co jsem očekávala a autorka nezklamala.
Za mě 4,5* a doporučuji.
Kde autorka přišla na tak stupidní hlavní hrdinku?! Jestli Elin v minulosti dělala u policie tak by přece neměla dělat takové školácké chyby jaké tady předváděla! No škoda mluvit... Líbilo se mi to zasazení, všude sníh, laviny a v hlavní roli hotel, který je zbudován ze sanatoria takže tísnivá atmosféra by byla ale strašně špatně využitá a jak už jsem zmiňovala, hlavní hrdinka fakt neschopná, sice měla světlejší chvilky ale ty bych spočítala na prstech jedné ruky, což je fakt škoda protože začátek vypadal hodně slibně... A pachatel? Toho jsem tak nějak odhadla už na začátku...
2* s přivřenýma oběma očima.
Nedočteno - skončila jsem u 35%.
Tak tohle byla totální ptákovina... Ona (Wendy) je hloupá, naivní, pitomá a už jsem říkala hloupá?! On (James, Hook) měl být "bad boy" ale spíš to je labilní psychopat...
Není to ani čtivé a ani zajímavé a už jen ten začátek kdy se mu postaví když někoho zabije je spíš na návštěvu psychiatra než to rvát do knížky!
Za mě prostě NE a jsem jedině ráda, že jsem knížku měla jen půjčenou protože by to jinak letělo z okna.
1* a to jsem ještě mírná...
(SPOILER) Na jedné vlně je od autorky mojí prvotinou a musím říct, že to nebylo špatné, bohužel na tenhle typ knih jsem (nebo spíš si už připadám) stará, k hlavní hrdince jsem si nedokázala vytvořit patřičný vztah a vlastně ani k Alexovi/Porterovi, ikdyž postavy to nejsou špatné.
Jedná se o milou "teenagerovskou" romanťárnu, kterou máte přečtenou za chvilku, na mě už ale moc mladou.
Být o několik let mladší tak z knihy budu nadšená, takhle hodnotím jako lepší průměr za 3*.
(SPOILER) První polovina kniha zajímavá, druhá už téměř vůbec a konec byl za mě tak nedotažený, že jsem si po dočtení říkala "proč jsem to vůbec dočítala?!"
Začátek mě bavil, do děje jsem se dostala celkem rychle, hlavní hrdinka na svůj věk poměrně inteligentní - to všechno jsou plusy, které bohužel celek nijak nezachraňují.
Tady si dovolím menší citaci z anotace: "Občas za ní přijde muž, z něhož jde strach, a nějaký kluk, který si s ní chce povídat." Upřímně mi skutečnost, že se jedná o jednoho a téhož muže, tedy Kylea přišla do očí bijící ale to bych ještě prominula. Dost mi ale vadilo, že nebyl kladen důraz na ty "pravé" pachatele a vysvětlení proč se to vlastně dělo, z jakého důvodu a jaká byla jejich "motivace" je mi doteď záhadou...
Les vzpomínek je sice hezký název, obálku má také pěknou ale příběh sám o sobě je nijaký a nebýt první půlky, která za mě byla dobrým startem, hodnotila bych ještě hůř.
Za mě 2* s oběma přivřenýma očima a bohužel nedoporučuji, v žánru thrilleru je mnohem více lepších knih než tato...
Příjemná, milá jednohubka, která dohromady, jak už prozrazuje název, spojuje kouzla a víno.
Obálka krásná, příběh se četl dobře a rychle, hlavní hrdinka mě bavila takže pokud chcete nějakou nenáročnou oddechovku tak můžu klidně doporučit.
Za mě 3,5* a jsem zvědavá na další díly.
(SPOILER) "On nemá minulost...", no to nemá a hlavně ji v tomto díle ani mít nebude. Pořád jsem čekala, kdy na mě autorky nachrlí tu jeho minulost nebo aspoň její střípek abych měla důvod se těšit na druhý díl ale ono pořád nic.
Děj spíše pokulhává a hlavní hrdinka Roxy mi moc sympatická nebyla, Shaw už na tom byl o poznání lépe ale ani tak to nestačilo na záchranu.
Zkusím si dát v budoucnu ještě re-reading, třeba jsem to četla ve špatnou dobu :-/
Zatím hodnotím průměrem, takže 3*.
Od Thea mám ráda sérii Muffin a čaj takže když jsem zjistila, že napsal fantasy tak jsem byla zvědavá.
Knížka je napsána čtivě a prostředí jako takové je velice slibné ale postavy a ani děj knihy mou pozornost neudrželi.
Možná v budoucnu zkusím přečíst znovu ale bohužel končím při nedočteno :-(
(SPOILER) Kendare Blake není mojí nejoblíbenější autorkou ale série Temné koruny, kterou mám rozečtenou zatím není špatná a autorčin styl je celkem čtivý. To ale neplatí pro tuto knihu, sice jsem ji dočetla ale několikrát jsem měla nutkání ji zavřít a jelikož jsem pořád doufala v nějaký zvrat, akci, boom tak jsem četla dál. Bohužel jsem asi nemusela protože žádný boom se nekonal, děj se nudně vlekl dál a nakonec se z hromady nesmyslů stala slátanina. Údajný upír se zde jen tak na oko mihl ale žádná větší akce (či interakce) s ním nebyla takže na co tam byl teda zmíněný?!
Hlavní hrdina a ani Marie si mě nezískali, ostatně žádná z postav ve mně nedokázala vykřesat jakoukoliv emoci, což byl bohužel poslední hřebíček do pomyslné rakve.
1* a doufám, že se autorka ve své spisovatelské kariéře bude ubírat jiným směrem.
Když jsem si v anotaci přečetla, že se děj odehrává v: "...starobylé a temné Africe, která spíše než skutečné místo připomíná fantasy svět." byla jsem hodně zvědavá, celá anotace zněla prostě dobře ale to je bohužel tak všechno...
Na mě to bylo moc halucinogenní, sprostých slov tu je opravdu hodně a místy je to až nechutné, třeba hned na začátku v případě té staré babizny či co to vlastně bylo za postavu.
Při čtení jsem si připadala jako pozorovatel někoho kdo právě halucinuje po užití LSD (či jiné drogy) a to pravděpodobně po celou knihu.
Přiznám se, že jsem nedočetla, vůbec mi to nesedlo a po asi 50 stranách (plného m*dání, je*ání a nevím čeho všeho ještě) jsem knihu zavřela s otázkou "Co tím vlastně chtěl autor říct?".
Někomu se tento typ knihy asi bude líbit (každá kniha si zaslouží svého čtenáře) ale já na to neměla trpělivost a celých těch 50 stran jsem akorát tápala.
Za mě maximálně 1* a končím při nedočteno.
Hořkosladký konec jsem tedy nečekala ale musím uznat, že vzhledem k vývoji děje dává smysl.
Opět skvělý díl skvělé série, kterou jsem si i přes veškeré nechutnosti užila a můžu jen doporučit.
Je pravda, že předchozí dva díly byly o malinko lepší ale nijak výrazně takže série si stále zachovává svou laťku, kterou nasadila už na začátku.
Není co dodat, skvělá jízda, která si ode mě vysloužila 4,5* a naprosto ji doporučuji!
(SPOILER) Nápad hodně zajímavý, trochu mi to připomíná film What happened to Monday (7 životů) s Noomi Rapace, kde je 7 sester, které se jmenují podle dne v týdnu a které chodí ven jen v tom dni podle kterého se jmenují.
Bohužel mi přijde, že Zákon jednoho tento nápad nevyužil tak dobře jako zmíněný film. Nebylo to špatné, příběh dvou sester Avy a Miry se četl dobře ale spíše bych uvítala kdyby se po nějaké době holky rozdělili a tak to vydrželo až do konce abych mohla sledovat dva příběhy než jeden příběh ze dvou pohledů.
Uvidíme jaký bude druhý díl, snad bude lepší.
Zatím hodnotím jako dobrý průměr, tedy 3* :-)
Helix aneb geneticky upravené děti... Moje první kniha od autora a i já jsem z toho, jako někteří, celkem rozpačitá.
Námět není vůbec špatný ale jelikož se jedná o děti, které si opravdu s ničím neberou servítky a jsou schopné pomalu čehokoliv tak se to spíše podobalo noční můře, která nebere a hlavně ani nebude brát konce. Kvůli tomu se mi to nečetlo moc dobře, téma dětí, ať už geneticky upravených nebo třeba jako oběti vražd atd. je pro mě silné a je mi z toho fyzicky úzko takže čtení mi zabralo delší dobu než je u mě zvykem.
Děj jinak dobře odsýpá a konec je sice předvídatelný ale ničemu to nevadí.
Za mě 4* (s odřenýma ušima) a doporučuji :-)