GepardLady komentáře u knih

Vynikající kniha vynikajícího autora, která mi docela slušně uspořádala přehled o husitském hnutí. Proč tedy jen 4 hvězdičky? Dílo je velmi rozsáhlé, a tak se neubrání občasnému opakování myšlenek. Ale to není chyba autora. Jen to čtenáře trochu unaví. Jinak doporučuji všem milovníkům historické literatury :-)

2 25.09.2011

Velmi pěkný historický román. Ludmila Vaňková je, soudě podle první přečtené knihy od ní, skvělá spisovatelka. Moc se mi líbí její jazyk a živé líčení děje. Už vím, že bude patřit k mým oblíbeným autorům a těším se na pokračování série Orel a lev (a i na ostatní série, které jsem odhodlaná přečíst). Cval rytířských koní je nabytý dějem a čtenář se opravdu nenudí. Akorát historické souvislosti a politické záležitosti občas matou, když se v nich člověk moc nevyzná, ale kniha naštěstí není jen o tom. Doporučuji!

2 21.04.2011

Sice mi ještě chybí pár stránek do konce, ale už teď vím, že se mi s touhle knížkou a jejími hrdiny bude těžko loučit. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je v tom síla vlastního prožitku, autorčina citlivost, smysl pro detail a jakkoliv by to všechno mohlo strhávat k patosu, neděje se tak. Tuhle knížku rozhodně nečtu naposled, ráda se k ní v budoucnu vrátím :-)

2 30.11.-0001

Nat Jessel se proměňuje z obchodního cestujícího v milujícího a starostlivého otce. Pokračování "Čistých radostí mého života" už sice není tak humorné, ale je hodně citové a pohladí po duši. Opět doporučuji jako odpočinkovou četbu.

2 30.11.-0001

Bravurně odvyprávěný humorný příběh. Sice to není knížka, u které by si čtenář kousal nehty, jak to asi dopadne, ale je to milé, vtipné a velmi čtivé. Taky se mi líbí, jak hrdina a vypravěč v jedné osobě komunikuje se čtenářem. Navíc je lidský a ne žádný superhrdina, což pohladí po duši zejména tehdy, pokud jste právě dočetli nějakou akční detektivku ze současnosti, jako tomu bylo u mě.
Doporučuji rovněž pokračování, to je ještě lepší.

2 30.11.-0001

Naprosto skvělá kníha! Ani já se slzám neubránila. A musím říct, že přesto, že mě k přečtení přiměl film, který se mi moc líbil, se mi filmové zpracování po přečtení knihy už tolik nelíbilo. Ale to se mi předtím stalo i u Zaříkávače koní.

2 30.11.-0001

Taky jsem po knize zatoužila, když jsem o ní slyšela od Pjéra La Šéze. Přinesla mi ale značně rozporuplné pocity a něco nového jsem se dozvěděla opravdu jen v pár otázkách. Ne, nechci tím nijak kritizovat autorku, která je mi jinak velmi sympatická, ani knihu, tohle je spíš než hodnocení záznam dojmů, které ve mě knížka vyvolala. Jednak když jsem si na začátku přečetla, že jde o román, a následně zjistila, že forma tomu ani omylem neodpovídá, díky svému profesnímu postižení jsem si vytvořila první malý bloček ve vztahu ke knize. Když Inelia na konci zdůraznila, aby čtenář nezapomněl, že jde o román, utvrdilo mě to v přesvědčení, že autorka moc dobře věděla, co píše, ale beletrizací díla se chtěla distancovat od svého... nevím, jestli zážitku, setkání s anděly... Bylo to tak, nebo je to jen forma do které nalila své myšlenky nebo zjištění, kterých nabyla třeba v meditaci? Je to důvěryhodné? Už to samo vyvolalo hodně otázek a nevěděla jsem, co s tím. Nu nic, šla jsem dál s tím, že určitě na nějaké zásadní myšlenky narazím. Když se kolem 60. stránky pár takových věcí objevilo, zakousla jsem se do čtení, jenže vzápětí to zajímavé zase bylo pryč a opět šlo jen o líčení dialogů mezi andělem a hrdinou, přičem jsem měla pocit, že víc jde o autorku samotnou než o cokoli jiného. Suma sumárum, je dost možné, že jsem nějaké informace nechytila. Je taky možné, že jsem čekala něco jako "Hovory s Bohem", což knížka nemohla splnit. Nevím... Každopádně teď, s odstupem času, když jsem jakoby náhodou natrefila na knížku "Christina: Dvojčata zrozená jako světlo" a mám možnost porovnat sdělení v této knize s Rozhovorem s andělem, nebojím se dát ty tři hvězdičky, přesto, že jsem původně nechtěla hodnocení přidávat vůbec, abych na základě svého nepochopení nesnižovala hodnotu Ineliina díla.

1 15.01.2022

Se sci-fi jsem začala kdysi dávno s Malevilem, který jsem ale nedočetla, a skončila s Neffovou Tmou. Tehdy jsem si řekla, že už nikdy víc. Tuhle knížku jsem dostala a doporučení znělo: "Já taky sci-vi nečtu, ale tohle je super." Musím říct, že mě knížka opravdu vtáhla, první část jsem doslova zhltla. Ano, profesní deformace mi místy kazila dojem určitými nedostatky, ale snažila jsem se nad ně přenést. Jen jsem ke konci první části měla občas borčus v prolínajících se dvou rovinách a vždycky jsem musela přemýšlet, kde právě jsem.
Druhá část už nebyla tak "vcucávací", protože kromě nových postav na scéně a lehce se měnící situaci pořád nenabízela nic moc nového a odlišného - už to prostě chtělo posunout k nějakému rozřešení, ale pořád katarze... Časem se začaly opakující se myšlenky a úvahy postav opakovat. Nenudilo to, ale zpomalovalo. Jen od těch snů, vizí či co to bylo, když byl hrdina v agónii, jsem očekávala, že nějakým způsobem budou provázané s dalším dějem. Byl to příslib. Ale nakonec šlo opravdu jen o sny, noční můry, nic víc.
Třetí část konečně nabízela rozuzlení, jenže to opět vtáhlo v prvních dvou kapitolách, a pak to zase ustrnulo na rozhodování hlavního hrdiny, co dál. Další děj a finále bylo lehce odhadnutelné, konec snad až příliš patetický...
Ale celkem vzato to fakt není špatná kniha. Proto dávám 4*, byť to je u mě hodnocení opravdu dobrých knih, jen těm opravdu pro mě strhujícím knihám dávám 5*. Ale kdybych dala tři, uškodila bych jí. Pokud je to autorův debut, tak dobrý, ale u pokračování bych ráda viděla posun. Přeji mu hodně štěstí! :-)

1 16.06.2021

Metroušek to níže vystihl báječně. Já jen doplním, že autorka coby investigativní novinářka, která zprvu byla k tomu, co v knize popisuje, více než skeptická, předkládá opravdu seriózní materiál. Spolupracovala i s řadou renomovaných vědců, sbírala údaje o stavu před a po působení léčebných skupin a data porovnávala. Výsledky byly a jsou úžasný. Kniha není psaná takovým tím americkým nadšeným, až propagačním stylem, který je vytýkán některým ostatním autorům (např. Dispenza), přesto mě to strhlo a doufám, že se na to i u nás chytí víc lidí a nějaká taková skupinka časem vznikne :-)

1 03.04.2021

Jak níže píše Varvara, jazyková úroveň je příšerná a kdyby nešlo o zajímavé téma, asi bych s knihou mrštila do kouta - opravdu to vypadá jako prvotní text překladu z angličtiny, který vůbec neviděl jazykový korektor. :-(

P. S. a DOPORUČENÍ: Podobné (ne-li totožné) téma a v mnohem širším, srozumitelnějším a čtivějším podání nabízí kniha dr. Joea Dispenzy Probuďte své božství. Jsem sice teprve u 6. kapitoly, ale třeba dechová cvičení a meditace na uvolnění "usazené" energie (tedy emocí) už zkouším a myslím, že je to lepší než práce s magnety. Navíc dr. Dispenza vše dokládá studiemi a poznatky z vlastní praxe, takže jde o mnohem komplexnější a věrohodnější práci.

1 30.12.2020

Nebudu hvězdičkovat, protože jsem kousek za polovinou knížku odložila s tím, že katolická dogmata prostě nejsou pro mě. Nedokážu ani přijmout to, že kněz vkládá do úst Ježíšovi své ortodoxní postoje. V něčem snad kniha může mladým Kirsta přiblížit, nejsou tam jen dogmata (někdy je ta polemika docela zajímavá a některá zažité předsudky může zbourat, jiné ale naopak posílí - viz předmanželský sex apod.), Občas jsem ale skřípala zuby a říkala si, co by Ježíš řekl na to, kdyby se někdo skrze něj takhle vyhrazoval vůči něčemu či někomu.

Takže, pokud se chcete přiblížit Bohu a ujasnit si v sobě, jak to s vírou vlastně máte (protože vás na tom třeba něco láká, ale protiví se vám právě to dogmatické církevní pojetí), pak spíše doporučuji o dost lidštější Hovory s Bohem od. N. D. Walsche. Ta vám Boha neodcizí, naopak třeba zjistíte, že tohle je Ten, v něhož věříte, byť se nazýváte ateisty - beru podle sebe :-)

Tahle kniha se mi opakovaně objevovala tady na DK, tak jsem se s ní chtěla seznámit blíž. Zajímavý titul, anotace pro mě byla příslibem myšlenkově hlubokého a strhujícího čtení. Po přečtení mám ale dojem příběhu neskutečně přitaženého za vlasy a ne úplně kvalitně zpracovaného literárního díla. Autor má určitě o dost větší potenciál, než jaký pro psaní využívá. Tolik zbytečných vycpávek děje, přímých řečí, "retardérů" v podobě popisů podružných detailů a pitvání myšlenkových pochodů hlavního hrdiny... Bylo to jako jízda po D1. Jinak jsem se u čtení párkrát zasmála, v poslední třetině jsem byla i napjatá, i když jsem věděla, že to musí dopadnout tak, jak to dopadlo. Překvapením bylo rozuzlení, nadbytečná už mi přišla poslední kapitola - ale budiž. Celkem vzato to není takový knižní zázrak, jak jsem očekávala. Po další knize už raději nesáhnu.

1 03.10.2020

Kniha, která prostřednictvím hlavního hrdiny člověka nutí zamyslet se nad svým vnitřním světem, emocemi, jednáním a převedením toho všeho do vědomé roviny. Nemůžu si ale pomoct, je to podané takovou pofidérní formou. Ale oproti Bůh chodí po světě vždycky inkognito, kterou jsem rozečetla vzápětí, se mi tahle líbila víc - snad proto, že nebyla tak zdlouhavá.

1 03.10.2020

Velmi zajímavé čtení! Sice jsem ještě neměla možnost vyzkoušet uvedené metody v praxi, ale určitě to při práci využiji. Samozřejmě nejde knížku jen přečíst a hned být guru vyjednávání, počítám s nutností tréninku, ale už tak mi knížka v mnohém otevřela oči. Lidská psychologie je založena na vzorcích chování, které nikdy neselžou. Voss vám je pomůže "vyhmátnout". A určitě je neuplatníte jen v pracovním, ale i běžném životě - prohlédnete manipulativní jednání a budete se mu umět bránit, nebo spíš dostat míč na druhou stranu hřiště. Ale samozřejmě, nejdřív se musíte naučit jednat s lidmi, dostat emoce na uzdu a trošku vypilovat herecké umění :-)

1 05.08.2018

Zas až tak hluboce filozofické, jak jsem očekávala, to nebylo. Nebylo to ani nijak dobrodružné nebo napínavé. Většina textu jsou jen hovory mezi postavami, vojenská strategie... Ale když už dojde k nějaké té bitvě, autor se nezdráhá vylíčit ji do všech podrobností. Takže čtenář s dostatečnou představivostí jako by se ocitl přímo na bitevním poli, nebo se na ni dívá z nadhledu, jako ta sova, v níž se ve snech Kineiás mění. Suma sumárum: Není to nijak fantastická kniha, určitě nepatří k tomu nejlepšímu, co jsem četla, ale špatné to vůbec není. A není to ani nudné. Naopak jsem s hlavním hrdinou a jeho přáteli trávila celkem příjemné večery. Nakonec mi nevadil ani fakt, že knížka oproti očekávání v podstatě vůbec není o Tyranovi, jak jsem dle názvu očekávala.

1 13.01.2018

Nikos Kazantzakis dokáže psát o lidech tak, že si je čtenář musí oblíbit, ať už jsou kladní, nebo záporní. Zdaleka to není jen Řek Zorba, který mě chytil za srdce. I kapitán Michalis, ač je to opravdu svéráz - hrdý Kréťan, jaksepatří. A tak jsem doufala, že to dopadne trochu jinak. A nakonec byl ten závěr po předchozím zdlouhavém ději (což ale nemyslím jako negativní kritiku) poměrně rychlý a syrový. Chvíli ve mně zůstal pocit, že to Kazantzakis vzal docela zkrátka, ale pak mi došlo, že v tom byla hlavní myšlenka knihy, již Michalis vyjádřil slovy: "Svobodu a smrt." Kdo přečte, pochopí.
Jinak jsem s knížkou usínala na dovolené na Krétě (to ale nebyl záměr, spíš to tak vyšlo) :-)

1 28.08.2017

Zpočátku jsem se trochu ztrácela v těch rodových vazbách a politických souvislostech, ale pak se všechno vyjasnilo. A bylo to velmi pěkné a čtivé. Přímá řeč mi vůbec nechyběla, slovy vypravěče bylo vše podáno tak dobře, že jsem ji nepostrádala. Jen to místy bylo poněkud brutální... Ale to jsou zkrátka ty romány středověku.

1 21.05.2017

Od knížky Josefa Svátka jsem čekala víc - propracovanější příběh hlavního hrdiny. Ten je ale jen jednou ze dvou dějových linií knihy. Tou druhou je líčení peripetií kolem snah protestantů o uznání jejich víry, jde přitom spíš jen o politikaření, dlouhé disputace, které nebyly s to udržet moji pozornost. Hrdina Vilém Záhrobský, byť jeho osudy kniha začíná i končí, se v tom mezičase jen občas odněkud vynoří. Přitom, kdyby byl jeho příběh rozpracovaný třeba do "Monte Cristovského" stylu, mohlo by to být zajímavé. Navíc místy mi to přišlo až moc "změkčilé", a to i s ohledem na dobu, v níž dílo vzniklo. Ale celkově vzato to není špatné čtení

1 24.04.2017

Tleskám panu Kiršovi za to, jak ze sebe skvělým marketingem a self-promotion dokázal udělat takového odborníka, že si jeho knihy lidé s důvěrou kupují. Těm produktům už ale můj obdiv nepatří, protože to není odborná literatura, ale klasické mlácení prázdné slámy, s jakým se setkáte u většiny "markeťáků". Tahle knížka je skutečně jen pro hodně trpělivé čtenáře a lidi, kteří mají velkou motivaci dobrat se v ní toho, co by v ní prý mělo být - zázračný návod na milionový e-mail marketing. Jenže než se prokoušete vším tím balastem a opakujícími se frázemi, zjistíte, že v knize (pardon - knížečce) není nic víc než to, co si můžete přečíst v článcích, kterých je na internetu spousta a mnohdy je píšou daleko erudovanější lidé. A jsou k přečtení zadarmo.

Pěkné čtení. Děj má spád a čtenář jím příjemně "proplouvá". Je to další zajímavý pohled do doby vlády Rudolfa II. Po literární stránce je to zase něco trochu jiného - vzhledem k tomu, že jde o dílo z 19. století. Mohu doporučit.

1 06.01.2016